Pavel Flegontov získal v roce 2008 titul C.Sc./Ph.D. v oboru molekulární biologie na Moskevské státní univerzitě. Od roku 2009 se věnoval mikrobiální genomice na Parazitologickém ústavu AV ČR. V říjnu 2013 se stal vedoucím výzkumné skupiny na Ostravské univerzitě, kde vede Laboratoř archeogenetiky. Zachovává si široký výzkumný profil, který zahrnuje také projekty v oblasti mořské mikrobiální biodiverzity, jeho hlavním odborným zájmem je však vývoj metod v populační genetice a studium lidské prehistorie.
Oceněný projekt: Genomic formation of Indo-Europeans: new approaches to genetic admixture modelling guided by simulated data
Archeogenetika, a zejména výzkum starobylé lidské DNA, zaznamenala v posledních patnácti letech mimořádný rozvoj. Počet vědeckých studií rychle roste a jejich závěry často přitahují pozornost veřejnosti. Vývoj dostatečně spolehlivých metod pro jejich interpretaci však tomuto tempu ne vždy odpovídá.
Oceněný projekt zahrnoval vývoj nového softwaru a realistické simulace zásadních událostí lidských dějin, například šíření indoevropských populací po Eurasii přibližně před pěti až šesti tisíci lety. Pavel Flegontov využil přístupy vyvinuté v projektu také při studiu historie národů hovořících uralskými a jenisejskými jazyky nebo při výzkumu středověkých migrací Maďarů.
Výsledky projektu přispívají ke zvýšení spolehlivosti výzkumu starobylé lidské DNA. Ukazují mimo jiné, že některé rozšířené metody rekonstruující mísení lidských populací i automatizované analýzy mohou za určitých okolností poskytovat přesvědčivé, ale nesprávné závěry.