Zveřejněny protokoly hodnocení dílčích zpráv

Vážení řešitelé, v aplikaci pro podávání a správu grantových projektů (GRIS) byly zveřejněny protokoly hodnocení dílčích zpráv. Hodnocení najdete v detailu projektu v záložce „Progress Reports, Final Reports“ na řádku dílčí zprávy za rok 2018 ve sloupci „Protocol (Public)“.

Oznámení příjemcům grantové podpory k dodatkům

Vážení příjemci grantové podpory,

Chtěli bychom Vás informovat o tom, že hodnocení dílčích zpráv proběhlo a máte tak možnost seznámit se s případnými změnami.

V nejbližší době budeme odesílat všechny dodatky vyplývající z těchto dílčích zpráv a dopisy o neschválení požadovaných změn v dílčích zprávách.

Pokud neobdržíte žádný dodatek a ani dopis o neschválení požadovaných změn v dílčích zprávách, tak je Váš projekt beze změn.

V případě, že se na řešení Vašeho projektu podílí i další účastník, žádáme Vás o doložení dodatku ke smlouvě s takovým dalším účastníkem (pokud takováto smlouva s dalším účastníkem není koncipovaná na celou dobu řešení projektu).

Lhůta pro doložení dodatku s dalším účastníkem začne plynout od doručení dodatku ke smlouvě ze strany GA ČR Vaší organizaci nebo od doručení oznámení GA ČR o neschválení požadovaných změn v dílčích zprávách nebo od okamžiku, kdy se dozvíte o schválení dílčí zprávy, která nevyžaduje změnu smlouvy o poskytnutí dotace.

Bez předložení tohoto dodatku Vám nemůže být vyplacena příslušná dotace.

Výsledky projektu mohou být využitelné v oblastech elektroniky či tkáňového inženýrství

Co se vám vybaví, když se řekne popálenina? Většina z nás asi ví, že popáleniny podle intenzity rozdělujeme do čtyř základních skupin. Ačkoli mohou být rozsáhlé popáleniny smrtelné, moderní způsoby ošetřování výsledky léčby výrazným způsobem zlepšily. Vědci v současné době pracují také na tom, abychom spálenou kůži dokázali zcela nahradit. Jedním z nich je také Ing. Alena Řezníčková Ph.D., která se po tři roky v rámci projektu „Fyzikálně deponované a ukotvené kovové nanostruktury na pevnolátkovém substrátu“ právě tímto úkolem zabývala. Talentovaná vědkyně se kromě obvyklých překážek provázející každé usilovné vědecké snažení, musela potýkat s rakovinou. Nevzdala se a projekt pod jejím vedením dosáhl skvělých výsledků, které byly kromě jiného také uveřejněny v prestižních světových vědeckých časopisech.

Pracujete v Ústavu inženýrství pevných látek. Můžete nám popsat, čemu se ústav věnuje?
Zaměření Ústavu inženýrství pevných látek VŠCHT Praha navazuje na široký chemický základ, který je dále doplněn o základní teoretické poznatky z oblasti nauky o materiálu, to znamená fyzika a chemie pevných látek, termodynamika materiálů, a materiálového inženýrství, kam patří fázové a chemické rovnováhy a přenosové jevy. Výzkum zde je zaměřen na vlastnosti materiálů a jejich charakterizaci, ale také na základní procesy jejich přípravy a zpracování. Studovány jsou materiály kovové, anorganické nekovové, organické polymerní i kompozitní užívané jak pro svoje mechanické vlastnosti, využitelné například ve strojírenství, tak pro vlastnosti elektrické, optické či magnetické, využitelné v mikro a optoelektronice, tak i materiály vhodné pro bioaplikace.

V čem je pro vás práce v Ústavu zajímavá?
Na Ústav jsem se dostala již jako studentka nejprve bakalářského, magisterského a poté doktorského studia. Tato katedra mne už jako studentku nadchla díky svému zaměření na pěstování buněk na polymerním substrátu jakožto náhrad popálenin kůže.

Ing. Alena Řezníčková, Ph.D.

Projekt, na které jste pracovala, laikovi asi mnoho neřekne. Můžete nám ho více přiblížit?
Téma projektu bylo vlastně pokračováním mojí disertační práce „Nanostrukturování povrchu pevnolátkového substrátu“. Hlavním cílem bylo upravit povrch zkoumaného vzorku, polymerního nebo skleněného, pomocí fyzikálních a chemických metod tak, aby došlo ke zlepšení jeho vlastností pro aplikace v medicíně a elektronice. Samotný polymerní substrát je inertní, není tedy vhodný pro další aplikace. V projektu jsem se zaměřila na přípravu nanostruktur na pevném substrátu pomocí modifikace v plazmatu, depozice kovových vrstev či ukotvením nanočástic.

Jaké byly další cíle projektu?
Studovat a optimalizovat povrchové vlastnosti substrátu po jednotlivých krocích modifikace tak, aby byl příznivě ovlivněn růst buněk. Růst buněk závisí na povrchovém náboji, chemickém složení povrchu, struktuře a topografii. Kromě kultivace buněk bylo také důležité zjistit, zda po určitém čase nedochází k zániku vypěstovaných buněk. Pokud by polymerní povrch s napěstovanými například kožními buňkami měl sloužit jako náhrada popálené kůže, nemělo by po určité době dojít k jejich zániku.

Dokážete kvantifikovat objem hodin, které jste na projektu strávila?
Hodiny, které jsem věnovala řešení projektu, jsem nikdy nepočítala. Během dne se kromě výzkumu věnuji také vedení bakalářských a diplomových prací a výuce laboratoří. V projektu jsem sice uvedena jako jediný řešitel, ale nepracovala jsem na něm sama. S řešením mi pomáhali hlavně studenti a také zaměstnanci VŠCHT, kteří prováděli analýzy.

Snímky myších fibroblastů (L929) kultivovaných 72 h na původním a plazmatem (po dobu 120, 240 a 480 s) aktivovaném polyetheretherketonu pořízené pomocí skenovací elektronové mikroskopie. Pro získání snímků byla použita 3 různá zvětšení.

V čem byla hlavní výzva? S čím se musí vědec, pracující na tak složitém úkolu, popasovat?
Hlavní výzvou pro dokončení projektu pro mne bylo hlavně překonání rakoviny. Musela jsem najít sílu hlavně sama v sobě a pokračovat dál ve výzkumu a ve vedení studentů, i když jsem na to zrovna neměla sílu ani myšlenky. U samotném projektu mě nic zásadního nepřekvapilo, už ze studia jsem zvyklá, že ne všechny experimenty probíhají a vychází tak, jak by si člověk představoval. Na pozici vědeckého pracovníka je kromě nápadů na bádání důležitá také trpělivost.

Jak finančně byl projekt náročný? Jak těžké je na podobné projekty získat finanční prostředky?
Roční náklady na projekt byly 1 040 000 Kč. Jelikož šlo o grant 3letý, tak celková finanční podpora od GA ČR byla 3 120 000 Kč. Osobně si myslím, že získat projekt není vůbec jednoduché, protože člověk musí přijít se zajímavým a neprozkoumaným tématem. Dále musí mít člověk dobré pracovní zázemí – od přístrojového vybavení až po podporu kolegů. Další velmi podstatnou roli pro získání projektu hrají publikace v odborných časopisech, které člověka naučí nejen sepisovat a obhajovat vlastní práci, ale také ukazují, že jeho výzkum má ve vědeckém světě smysl.

Ve stručném popisu projektu se píše, že byl „cele věnován atraktivnímu a v současnosti celosvětově široce a hojně studovanému tématu“. Předpokládám, že šlo o téma nanotechnologie.
Ano, je to tak. Buňky nerostou na jakémkoliv substrátu. Musí se vytvořit vhodné podmínky pro jejich kultivaci. Důležitou roli při pěstování buněk na pevném substrátu hraje povrchový náboj, chemické složení povrchu, struktura a topografie. V projektu jsem se snažila tyto podmínky optimalizovat. Kromě kultivace buněk na pevném substrátu je také důležitá jejich životaschopnost, která je také ovlivněna výše uvedenými podmínkami.

Jak mohou být získané informace využity v praxi? Můžete uvést nějaké konkrétní příklady, které by to přiblížily laikovi?
Jelikož se v rámci GA ČR jedná pouze o základní výzkum, aplikace v praxi nejsou jeho náplní. Samozřejmě připravené substráty by mohly najít uplatnění ve tkáňovém inženýrství, například jako náhrady cév a popálenin kůže či v elektronice (senzory).

Snímky z transmisní elektronové mikroskopie: (A) koloidního roztoku zlatých nanočástic (B) koloidního roztoku zlatých nanočástic funkcionalizovaných bifenyldithiolem; snímky z transmisní elektronové mikroskopie s vysokým rozlišením: (C) koloidního roztoku zlatých nanočástic (D) koloidního roztoku zlatých nanočástic funkcionalizovaných bifenyldithiolem (E) detail snímku C.

Jakou roli v projektu hrál GA ČR?
Grantová agentura ČR hrála velkou roli, jelikož finančně podpořila projekt. Bez těchto financí by nebylo možné řešení projektu vůbec uskutečnit.

Na čem dalším zajímavém nyní pracujete? Jaké další výzvy/mety máte před sebou?
V současné době se zabývám přípravou magnetických nanostruktur na povrchu polymerního substrátu, které by mohly najít uplatnění při uchovávání dat. Jelikož mi v letošním roce končí grant, také u GA ČR, čeká mne v letošním roce podání grantu nového. V budoucnosti bych se také ráda habilitovala na docentku materiálového inženýrství.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Rozhodnutí o udělení dalších standardních a juniorských grantových projektů

PŘÍLOHY

130 KB Datum přidání: 25. 2. 2019
184 KB Datum přidání: 25. 2. 2019

Předsednictvo Grantové agentury ČR rozhodlo o udělení dalších standardních a juniorských grantových projektů, dodatečně podpořených z finanční rezervy. Níže je zveřejněn kompletní seznam financovaných projektů s počátkem řešení v roce 2019.

Seznam všech podpořených projektů s počátkem řešení v roce 2019

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

VYHLÁŠENÍ VEŘEJNÉ SOUTĚŽE EXPRO PROJEKTY

Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu grantových projektů excelence v základním výzkumu EXPRO s předpokládaným počátkem řešení v roce 2020.

Soutěžní lhůta začíná 22. 2. 2019.

Návrhy projektů je možné podávat do 8. 4. 2019.

Zadávací dokumentace pro EXPRO projekty a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze, nebo v záložce „Zadávací dokumentace“.

Vstup do aplikace pro podávání návrhů projektů

V případě jakýchkoliv dotazů se neváhejte obrátit na pracovníky našeho Helpdesku GAČR písemně / (expro@gacr.cz) nebo telefonicky v úředních hodinách na tel. č. 227 088 803 a 227 088 855.

Vyhlášení veřejné soutěže pro EXPRO projekty

Zadávací dokumentace pro EXPRO projekty s počátkem řešení v roce 2020

Čestné prohlášení uchazeče – právnické osoby

Čestné prohlášení uchazeče jako právnické osoby (podle zákona č. 218/2000 Sb.)

Tender Document

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

VYHLÁŠENÍ VEŘEJNÉ SOUTĚŽE MEZINÁRODNÍ PROJEKTY

Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu mezinárodních projektů s předpokládaným počátkem řešení v roce 2020.

Soutěžní lhůta začíná 22. 2. 2019.

Návrhy projektů je možné podávat do 8. 4. 2019.

Zadávací dokumentace pro mezinárodní projekty a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze, nebo v záložce „Zadávací dokumentace„.

Vstup do aplikace pro podávání návrhů projektů

V případě jakýchkoliv dotazů se neváhejte obrátit na pracovníky našeho Helpdesku GAČR písemně / (info@gacr.cz) nebo telefonicky v úředních hodinách
Po – Čt: 9 – 16:00; Pá: 9 – 15:00 na tel.č. 227 088 841.

Vyhlášení veřejné soutěže pro mezinárodní projekty

Zadávací dokumentace pro mezinárodní projekty s počátkem řešení v roce 2020

Čestné prohlášení uchazeče – fyzické osoby

Čestné prohlášení uchazeče – právnické osoby

Čestné prohlášení uchazeče jako právnické osoby (podle zákona č. 218/2000 Sb.)

Extract of tender document

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

VYHLÁŠENÍ VEŘEJNÉ SOUTĚŽE JUNIORSKÉ PROJEKTY

Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu juniorských projektů s předpokládaným počátkem řešení v roce 2020.

Soutěžní lhůta začíná 22. 2. 2019.

Návrhy projektů je možné podávat do 8. 4. 2019.

Zadávací dokumentace pro juniorské projekty a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze, nebo v záložce „Zadávací dokumentace„.

Vstup do aplikace pro podávání návrhů projektů

FAQ A KONTAKT
V případě jakýchkoliv dotazů neváhejte obrátit na pracovníky našeho Helpdesku GAČR písemně / (info@gacr.cz) nebo telefonicky v úředních hodinách
Po – Čt: 9 – 16:00; Pá: 9 – 15:00 na tel. č. 227 088 841.

Vyhlášení veřejné soutěže pro juniorské projekty

Zadávací dokumentace pro juniorské projekty s počátkem řešení v roce 2020

Čestné prohlášení uchazeče – právnické osoby

Čestné prohlášení uchazeče jako právnické osoby (podle zákona č. 218/2000 Sb.)

Extract of tender document

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

VYHLÁŠENÍ VEŘEJNÉ SOUTĚŽE STANDARDNÍ PROJEKTY

Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu standardních projektů s předpokládaným počátkem řešení v roce 2020.

Soutěžní lhůta začíná 22. 2. 2019.

Návrhy projektů je možné podávat do 8. 4. 2019.

Zadávací dokumentace pro standardní projekty a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze, nebo v záložce „Zadávací dokumentace„.

Vstup do aplikace pro podávání návrhů projektů

V případě jakýchkoliv dotazů se neváhejte obrátit na pracovníky našeho Helpdesku GAČR písemně / (info@gacr.cz) nebo telefonicky v úředních hodinách
Po – Čt: 9 – 16:00; Pá: 9 – 15:00 na tel.č. 227 088 841.

Vyhlášení veřejné soutěže pro standardní projekty

Zadávací dokumentace pro standardní projekty s počátkem řešení v roce 2020

Čestné prohlášení uchazeče – fyzické osoby

Čestné prohlášení uchazeče – právnické osoby

Čestné prohlášení uchazeče jako právnické osoby (podle zákona č. 218/2000 Sb.)

Extract of tender document

Vyhlášení dalších soutěží najdete v odkazech:
Juniorské projekty
Mezinárodní projekty
EXPRO projekty

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

GA ČR ZVE DO PRAHY, BRNA A PLZNĚ NA SEMINÁŘ PRO UCHAZEČE K SOUTĚŽÍM S POČÁTKEM ŘEŠENÍ V ROCE 2020

Cílem tohoto semináře je seznámit pracovníky grantových oddělení, uchazeče o granty i navrhovatele projektů s pravidly GA ČR platnými podle zadávacích dokumentací veřejných soutěží na podporu grantových projektů základního výzkumu vyhlašovaných v roce 2019 a s počátkem řešení v roce 2020 a poskytnout praktické informace, které uchazeči mohou využít při podávání návrhů projektů prostřednictvím on-line aplikace GRIS.

SBĚR E-MAILOVÝCH DOTAZŮ JE UKONČEN. Prosíme o zaslání Vašich dotazů dopředu na e-mail: kamila.petrasova@gacr.cz a do předmětu zprávy uveďte město, ve kterém se na seminář chystáte. Na semináře není žádná registrace.

V Praze se seminář koná 7. 3. 2019 od 14:30 ve Vencovského aule Vysoké školy ekonomické, nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3.
FB událost

V Brně se seminář uskuteční 8. 3. 2018 od 11:00 na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, Joštova 10, Posluchárna 51 (5. patro).
FB událost

V Plzni se seminář uskuteční 11. 3. 2018 od 12:30 na Západočeské univerzitě v Plzni, Technická 8, areál Bory – společné prostory FAV, 306 14 Plzeň. Budova a místnost: US-207 (Aula).
FB událost

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Česká republika patří ve výzkumu vesmírných planetek k nejlepším na světě

Ve Sluneční soustavě jsou stovky tisíc známých planetek. Detailní informace máme zatím jen o několika tisících z nich. Ve vytváření modelů těchto vesmírných těles je Česká republika světovou velmocí. Právě na analýzu dat o planetkách byl zaměřen projekt Grantové agentury ČR „Celkový obraz hlavního pásu planetek – fyzikální vlastnosti planetek odvozené inverzí optické a infračervené fotometrie“. Tým, který vedl docent Mgr. Josef Ďurech, Ph.D., dokázal popsat více než tisíc nových těles. Získané informace využívají vědci z celého světa.

Jaké byly hlavní cíle projektu?
Abych ho vysvětlil, musím začít trochu zeširoka. Většina z nás určitě dokáže jmenovat některou z planet Sluneční soustavy. Ve Sluneční soustavě je ale kromě nich také několik set tisíc známých planetek, což jsou tělesa o rozměrech od několika metrů do stovek kilometrů. O nich se dlouhodobě snažíme získat co nejvíce informací. Z nich se následně vytvoří model dané planetky a uloží se do databáze. Již před naším projektem existovaly řádově stovky takovýchto modelů a jedním z našich cílů bylo toto číslo navýšit. To se také skutečně podařilo, po třech letech fungování projektu jsme vytvořili asi tisíc nových modelů.

Co dalšího jste zjišťovali?
Druhým hlavním cílem bylo vyvinout metodu, která by umožňovala tvořit modely planetek ze získaných dat v jednom procesu nebo zjednodušeně řečeno v jednom kroku. Měření planetek do té doby probíhalo tak, že se vzaly výsledky optického pozorování světelné křivky získané dalekohledem a z těch se zrekonstruoval tvar. Ten ale nebyl škálovaný na skutečnou velikost. Mohl být malý a světlý, nebo naopak velký a tmavý. Takto získaný model se pak následně nastavoval tak, aby odpovídal datům získaným z infračerveného měření. Byl to tak proces ve dvou krocích, nejdříve se získal tvar a pak velikost. My jsme chtěli vyvinout metodu, která by vzala tyto dva typy dat současně a iteračním procesem vytvořila najednou konečný model. To se nám také podařilo.

Optická a infračervená fotometrie. Co si pod tím máme představit?
Optická část je to, co vidíme okem. K tomu používáme pozemské dalekohledy. Infračervená oblast je částečně dostupná také ze země, ale jen velmi obtížně. Proto využíváme především pozorování s kosmických sond a družic, které obíhají kolem Země. Na planetky dopadá sluneční záření a ony ho odrazí. Současně část tohoto záření pohltí a tím se zahřejí. My pak v optickém oboru sledujeme odražené záření, protože díky němu planetky svítí, a v infračerveném oboru sledujeme tepelné záření povrchu.
Tyto dvě oblasti, tedy vizuální a infračervená, se vzájemně doplňují, protože z infračervené můžeme dobře určit rozměr těles, což nejde jen z optických dat. Když oba tyto způsoby spojíme, dokážeme říct, jak je planetka velká, jaký má tvar, jakou to má periodu rotace, kam směřuje rotační osa, můžeme také něco říci o tepelných vlastnostech povrchu, zda je spíše pokryt prachem nebo skálou.

Flora

Můžete popsat proces měření planetek? Jak dlouhou trvá, než máte dostatek dat, abyste ji mohli reálně popsat?
Planetky jsou na obloze vidět jako hvězdy, které se na hvězdném pozadí pomalu pohybují. Obíhají kolem Slunce a rotují kolem své osy s periodou typicky několik hodin. Jak na ně svítí Slunce a ony se zároveň točí, tak my zjišťujeme, jak se mění jejich jasnost. Když je ta planetka například kulatá, tak se její jasnost v zásadě nemění, protože je ze všech stran stejná. Když je hodně protažená, tak naopak má velkou amplitudu světelných změn, tzn. jednou ji vidíme zepředu, kdy má malou jasnost, pak ji vidíme z boku, kdy má velkou jasnost.
Když se shromáždí taková pozorování z několika let, kdy tu planetku vidíme z různých stran, tak můžeme docela spolehlivě zrekonstruovat její tvar. Dokážeme říct, zda je spíše kulatá, nebo spíše protažená, jakou má periodu rotace a kam směřuje její rotační osa.
U některých planetek je to zajímavé samo o sobě, protože jsou to ta největší tělesa v hlavním pásu mezi Marsem a Jupiterem a pro ten zbytek malých těles jde spíše o to, shromáždit co nejvíce těchto údajů a pak na tomto základě říct něco o tom, jak se planetky dynamicky vyvíjí a co tam probíhá za procesy.

Ve Sluneční soustavě je podle vašich slov obrovské množství planetek. Podle čeho se rozhodujete, kterou z nich se rozhodnete zkoumat?
My sami jsme nic nevybírali, protože jsme zpracovávali výsledky měření, které byly součástí jiných projektů. Ty byly zaměřené buď na nějaké speciální planetky, například zkoumaly planetky, které se přibližují blízko k Zemi a z nich si pak si vybíraly kandidáty na pozorování, nebo to byly projekty v rámci takzvaných celooblohových přehlídek. Ty na obloze pozorují a získávají informace o všem, co zachytí. Právě z nich jsme si brali data.

Jak fungují celooblohové přehlídky?
Dalekohledy, především v USA, každou jasnou noc snímají oblohu a detekují planetky, měří jejich polohu a jako vedlejší produkt i jejich jasnost. Získaná data pak zveřejní a my je můžeme použít. Podobně to fungovalo i u těch infračervených dat, která jsou především z NASA družice WISE.

Jak taková typická planetka vypadá?
Ty největší z nich jsou zhruba kulaté, ty menší jsou většinou nepravidelné. Aktuálně existují například velmi hezké snímky planetky Ryugu nebo Bennu. Tam vidíme, že na svém povrchu mají něco, co připomíná kameny nebo kusy skal a mezi tím jemný regolit a celé to vypadá jako hromada suti.

Fortuna

Pozorováním planetek se věnujete dlouhodobě. Jak si v této oblasti stojíme ve srovnání se světem?
Troufnu si říct, že v oblasti vytváření modelů planetek jsme nejproduktivnější na světě a tyto modely pak pro své další výzkumy a měření používají vědci na celém světě. Tím, že jsme díky Grantové agentuře České republiky získali finanční prostředky na realizaci projektu a dokázali vytvořit modely tisíce nových planetek, jsme samozřejmě i u našich zahraničních kolegů zvýšili naši prestiž. Naši databázi využívá stále více vědců, což je pro nás také samozřejmě obrovská satisfakce. Výsledky slouží také k dalšímu základnímu výzkumu, například k odvození a získání dalších informací o dané planetce, jako jsou například její termofyzikální parametry apod.

Dá se říci, že váš projekt je součástí širšího zkoumání planetek na celém světě, jehož cílem je získávat o nich další a další informace?
Ano, určitě. V současné době máme zmapovaných přibližně několik tisíc planetek, celkově jich jsou ale stovky tisíc. Ten vzorek je tedy stále malý. Naším cílem je mít modely alespoň pro půlku z nich. Pak bychom mohli například porovnat teorie o tom, jak vznikla a vyvíjela se Sluneční soustava s tím, co dnes reálně pozorujeme.

Hebe

Sledování planetek se věnujete většinu svého profesního života. Máte nějaký cíl, kam byste se chtěl dostat?
Ono to v zásadě nemá hranice. Každý den přibývá stovky nově objevených planetek. Je to tedy takový závod s tím, jak rychle dokážeme ty nové modely odvozovat, když neustále přibývají data. Cíl je možná v tom, aby to jednou všechno běželo samo. Sama se stahovala data, samy se vytvářely modely a samy se ukládaly do databáze a já budu sedět a dívat se, jak to hezky přibývá.

Na čem dalším zajímavém nyní pracujete?
V současné době zpracováváme velké množství dat z přehlídky oblohy ATLAS. Z nich bychom měli udělat další tisíce modelů. Druhý směr jsou detailní modely těch největších planetek. Ty dnes dokážeme největšími pozemskými dalekohledy vyfotit. Na fotkách jsou vidět ty největší krátery, a to je velmi dramatický posun vůči tomu, co bylo před deseti lety.

V poslední době se také stále více hovoří o možnosti těžit nerosty ve vesmíru. Jak se na to jako vědec díváte?
Když se mluví o tom, proč zkoumat planetky, zmiňují se tři hlavní důvody. První z nich je vědecký, protože vědci jsou zvědaví. Druhý důvodem je, že planetky čas od času narazí do Země, s tím je spojená bezpečnost lidstva. Třetím je právě idea těžby nerostů. V této chvíli jsou tyto úvahy stále spíše na papíře, ale věřím, že se jednou uskuteční.

Itokawa

Je o váš výzkum zájem mezi komerčními firmami?
Myslím si, že v této chvíli firmy samy neví, jakým směrem se v této oblasti vydat. Musí nejdříve vymyslet technologii, způsob, jak tam doletět nebo co tam přesně dělat. Spolupracujeme ale například s vědci z university ve finském Tampere, a ti se mimo jiné zabývají tím, jak zkoumat vnitřek planetek a s průmyslem mají užší spolupráci. Chtějí postavit sondy, které by toto uměly.

Jsme dnes schopni si z těch planetek odebrat nějaký vzorek?
Ano, právě nyní jsou ve vesmíru dvě sondy, americká a japonská, a jejich cílem je jemně se dotknout povrchu planetky a přivézt jeho vzorek zpátky. To se již v minulosti povedlo Japoncům, ale byly to jen mikročástice, nyní chtějí odebrat větší část. Ta cesta ale trvá několik let.

Jsou pro nás planetky nebezpečné?
Statisticky ano. V roce 2013 dopadl například velký meteorit poblíž ruského Čeljabinsku a způsobil značné materiální škody. Jednou z motivací sledování a zkoumání planetek je i to, že chceme znát všechna tělesa, která jsou na drahách, které kříží dráhu Země a mohla by se s námi srazit. U všech, které známe, dokážeme vyloučit, že se s námi srazí příštích 100 let. Může se samozřejmě objevit nějaká nová, u které se ukáže, že se se Zemí může srazit za 50 let. Nic takového ale zatím nehrozí.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY