Manželství prodlužuje život, přináší ale nadváhu

Přílohy

90 KB Datum přidání: 4. 3. 2016

Praha 4. března 2016 – Z výzkumu Sociologického ústavu AV ČR zaměřeného na vztahy mezi rodinou a zdravím vyplynulo, že ženatí muži a vdané ženy jsou zdravější, spokojenější a žijí déle. Muži přitom až o devět let, ženy o osm. Lidé žijící v manželství také méně často trpí depresemi a psychickými problémy a méně často podléhají závislosti na alkoholu a drogách. Pokud vdané ženy a ženatí muži onemocní, mají vyšší pravděpodobnost přežití a uzdravení. Jediná oblast, v níž prokazují horší výsledky než lidé svobodní, rozvedení či ovdovělí, je nadváha. Zdrojová data výzkumu pocházejí především z šetření ISSP (International Social Survey Program), což je dlouhodobý mezinárodní výzkumný program realizovaný ve čtyřicítce zemí světa. Na financování projektu se podílela Grantová agentura ČR.

„Víme, že ženatí a vdané se vždy těšili delšímu životu než jejich svobodné, rozvedené a ovdovělé protějšky. Zajímavé ale je, že tyto rozdíly se v čase mění,“ říká vedoucí výzkumu, Dana Hamplová ze Sociologického ústavu AV ČR. „Na začátku šedesátých let prodlužovalo manželství život o zhruba tři roky, o třicet let později už ale měli ženatí muži naději, že se dožijí o více než devět let než svobodní. Od té doby už ale rozdíly v dožitém věku stagnují a rozhodně se dále neprohlubují.“ Důvody delšího života u sezdaných jedinců podle Hamplové spočívají především v sociální a emoční opoře a finanční solidaritě, která mezi párově žijícími jedinci funguje.

Pokud jde o zdravý životní styl, z dotazování vyplynulo, že ženy jeho zásady dodržují mnohem častěji. Méně kouří a pijí alkohol, více jedí čerstvou zeleninu a ovoce. Muži je překonávají jen v oblasti fyzických a sportovních aktivit. Nejvýraznější rozdíly mezi pohlavími jsou ve spotřebě alkoholu. Pouze čtvrtina mužů uvedla, že nikdy nevypije více než čtyři alkoholické nápoje za den, zatímco u žen tak odpověděly téměř dvě třetiny. Naopak několikrát za týden pije 10 % mužů a jen 2 % žen. „Data nám také ukázala, že bezdětné ženy pijí více než matky, překvapivě ale největší spotřebu alkoholu ukázala u mužů, kteří žijí v nesezdaném páru. Zarazilo nás to, ale ukázalo se, že to je platné i v jiných zemích,“ komentuje Dana Hamplová. V rámci výzkumu se vědci zabývali také dopadem rodičovství na zdravotní stav lidí. To podle nich přináší mnohem méně jasný obraz, protože není jisté, v jakých kontaktech rodiče s dětmi zůstávají v dospělosti. I tak se podařilo potvrdit, že rodičovství souvisí s kvalitou života především u žen.

Výzkumy ISSP se každoročně realizují formou dotazníkového šetření. Sledují vývoj postojů ve významných tematických oblastech. Zkoumaná témata se v nich pravidelně opakují. Získaná data pak lze porovnávat z hlediska časového i mezinárodního vývoje.

Mgr. MgA. Kamila Pětrašová
Grantová agentura ČR
+420 730 591 779
kamila.petrasova(at)gacr.cz

Dva nové zeolity vznikly jako stavebnice

Přílohy

92 KB Datum přidání: 21. 1. 2016
176 KB Datum přidání: 21. 1. 2016

Praha 21. ledna 2016 – Vědci z Oddělení syntézy a katalýzy Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR připravili dva nové druhy zeolitů. Ty přitom byly typově považovány za „nepřipravitelné“ vzhledem k vysoké energii jejich krystalické mřížky. Zeolity jsou přírodní nebo syntetické hlinitokřemičitany, pro které je charakteristická mikroporézní struktura s pravidelně uspořádanými kanálky. Právě díky nim si zeolity vysloužily přezdívku molekulová síta. Využívají se jako katalyzátory v řadě chemických procesů, například při zpracování ropy, při výrobě organických látek včetně léčiv, při čištění odpadních vod i vod v rybích sádkách. O nových zeolitech stejně jako o výsledcích výzkumu, který dlouhodobě podporuje Grantová agentura ČR, informoval nedávno odborný časopis Nature Chemistry.

„Pro výrobu nových zeolitů jsme vyvinuli vlastní metodu,“ říká Jiří Čejka, vedoucí výzkumu z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského. „Mohli bychom ji přirovnat k  dětské stavebnici lego. Stávající zeolit rozložíme na desky, s nimi pak manipulujeme a spojujeme je jako dílky skládačky. Nepostupujeme přitom metodou od jednoduššího ke složitějšímu, ale naopak ze složitých sloučenin vycházíme a snažíme se z nich připravit jednodušší systémy,“ dodává s tím, že znalost výchozího materiálu umožňuje snadněji určit, jak budou vypadat konečné struktury. Schopnost řídit a určovat velikost vstupních oken pak je u těchto zeolitů pro vědce nejdůležitějším bodem.

Navzdory mnohým studiím a pokročilým znalostem o mechanismu krystalizace zeolitů je podle Jiřího Čejky příprava nových typů stále ještě spíše metodou pokusů a omylů. Mezinárodní zeolitová asociace v současné době registruje 229 druhů zeolitů a toto číslo se každým rokem zvyšuje. Na základě počítačových simulací přitom vědci předpověděli, že mohou existovat statisíce až miliony jejich rozličných struktur.

Na výzkumu se podílel kromě pracovníků z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského také tým prof. Petra Nachtigalla z Katedry fyzikální a makromolekulární chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a tým prof. Russella E. Morrise z Univerzity v St. Andrews. Grantová agentura ČR podporuje tento výzkum v rámci Centra Excellence (P106/12/GO15).

Mgr. MgA. Kamila Pětrašová
Grantová agentura ČR
+420 730 591 779
kamila.petrasova(at)gacr.cz

Vědci na stopě nevyřešené etapy vývoje raného vesmíru

Přílohy

299 KB Datum přidání: 13. 1. 2016
92 KB Datum přidání: 13. 1. 2016

Praha 14. ledna 2016 – Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i pracovníci Astronomického ústavu AV ČR, objevil s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu ionizující ultrafialové záření, které uniká z trpasličích galaxií. Je to první potvrzení, že toto záření pocházející z hvězd může proniknout přes hustá oblaka plynu a prachu až do prostoru mezi galaxiemi. Podařilo se tak nalézt pravděpodobný energetický zdroj jedné z etap vývoje raného vesmíru, kdy vznikaly první hvězdy a galaxie. Její detailní průběh však dosud nebyl znám. Nová zjištění z výzkumu, který za českou stranu financovala Grantová agentura ČR, zveřejnil v aktuálním vydání časopis Nature.

„Po Velkém třesku se vesmír a jeho první struktury ochlazují díky expanzi. Později však začínají vznikat první hvězdy, vesmír se znovu ohřívá a po miliardě let je vodík, nejhojnější prvek, znovu ionizovaný, jak tomu bylo krátce po Velkém třesku,“ říká Ivana Orlitová z Astronomického ústavu AV ČR, která na výzkumu pracovala. „Astronomové se už dlouho domnívali, že za tuto důležitou proměnu, nazvanou kosmická reionizace, byly zodpovědné galaxie. Nám se nyní podařilo pozorováním galaxií podobných těm, které se vyskytovaly v raném vesmíru, tuto hypotézu potvrdit.“

Studium raného vesmíru je jedním z nejžhavějších témat aktuální pozorovatelské i teoretické astronomie. Jeho hlavním cílem je porozumět formování prvních kosmologických struktur a vzniku prvních hvězd. Některá data nelze získat z  pozemských dalekohledů, je k tomu třeba využít Hubbleova teleskopu. Pozorovací čas na něm však není běžně dostupný, ale musí se vysoutěžit. „Rozhodují o tom panely odborníků, ve kterých jsou specialisté z celého světa zastupující jednotlivé astronomické obory. Uspěje jen asi desetina projektů,“ dodává Ivana Orlitová, které se jako jediné české vědkyni se svým projektem podařilo uspět už po několikáté.

Podle Orlitové ukazuje výsledek výzkumu cestu, jaké objekty dále zkoumat v budoucnu, a to nejenom s využitím současných, ale i plánovaných přístrojů. Zmiňuje přitom především vesmírný dalekohled Jamese Webba připravovaný americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA), Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a Kanadskou kosmickou agenturou (CSA), který má v budoucnu Hubbleův teleskop nahradit a přinést vědcům další výrazné prohloubení znalostí. Na rozdíl od svého předchůdce se nebude pohybovat na nízké oběžné dráze, ale bude umístěn asi 1,5 milionu kilometrů od Země, na opačné straně než Slunce. Na místo určení by měl být doručen v roce 2018.

Popisek k fotografii: Na fotografii je trpasličí galaxie J0925 s unikajícím ionizujícím zářením pořízená Hubbleovým dalekohledem. Galaxie je od Země vzdálená tři miliardy světelných let, má průměr šest tisíc světelných let, a je tedy dvacetkrát menší než Mléčná dráha.
Autorka: I. Orlitová

Mgr. MgA. Kamila Pětrašová
Grantová agentura ČR
+420 730 591 779
kamila.petrasova(at)gacr.cz

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Český výzkum jadérka může pomoci v určení vývojového potenciálu lidských embryí

Přílohy

79 KB Datum přidání: 11. 11. 2015
4 MB Datum přidání: 11. 11. 2015
3 MB Datum přidání: 11. 11. 2015
4 MB Datum přidání: 11. 11. 2015
84 KB Datum přidání: 11. 11. 2015

Praha 12. listopadu 2015 – Josef Fulka, jr. odborník na biologii reprodukce a největší český specialista v oboru přenosu jader, společně se svým týmem v aktuálním výzkumu financovaném Grantovou agenturou ČR zvrátil dosavadní poznatky v oblasti vývojové biologie. Prokázal totiž, že jadérko uložené ve vajíčku není úložištěm důležitého materiálu, ze kterého se po oplození tvoří další jadérka, ale že jeho přítomnost je po oplození nezbytná jen ve velmi krátkém časovém intervalu. Tato teoretická zjištění, která už zveřejnily prestižní vědecké časopisy, mezi nimi i Trends in Molecular Medicine, jsou zásadní pro rozvoj asistované reprodukce. Mohla by pomoci výrazně zpřesnit vývojový potenciál lidského embrya a také stanovit riziko vzniku chromozomálních vad u plodu.

„V asistované reprodukci sledujeme vývoj embryí po dobu pěti dní. To z nich, které vykazuje nejlepší předpoklady pro další vývoj, poté vracíme matce do dělohy,“ říká gynekoložka Alena Langerová, která působí v jednom z center asistované reprodukce a na výzkumu se podílela coby doktorandka. „Nová zjištění o jadérku by nám mohla pomoci z těch embryí, která se vyvíjejí dobře, vybrat ta, u kterých je ještě lepší prognóza vývoje a navíc snížené riziko vzniku chromozomálních vad. Jedno z nových kritérií hodnocení embrya by mohlo být, jak vypadala jadérka v nejbližších hodinách po oplození a za jakou dobu došlo k rozdělení do dvou buněk. Znovu se tak vracíme k nutnosti studia prvního buněčného dělení,“ dodává s tím, že chromozomální vady sice umí moderní centra pro umělé oplodnění vyšetřit, ale znamená to získat z embrya buňky, a tak do něj zasáhnout.

„Když jsme v rámci výzkumu jadérko z embrya vyjmuli do osmi hodin od oplození, vývoj se pozastavil. Když jsme ho ale odebrali po delším časovém intervalu, ukázalo se, že proces, ve kterém se z oplozeného vajíčka vyvine dospělý jedinec, může pokračovat,“ říká Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby. „Je tedy jasné, že jadérko musí mít těsně po oplození nějakou velmi specifickou funkci, která doslova rozhoduje o životě a smrti, ale my ji ještě neznáme,“ naznačuje další směřování výzkumu Josef Fulka, který společně s Alenou Langerovou na projektu pracoval také s Helenou Fulkovou z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Josefu Fulkovi se v roce 2003 jako vůbec prvnímu na světě podařilo s využitím náročných mikromanipulačních technik vyjmout jadérko z vajec. Patří mezi největší světové specialisty v oboru klonování, o kterém hovoří především v souvislosti s možným terapeutickým a léčebným využitím. Právě v klonování podle něj mohou znamenat znalosti role a přesné funkce jadérka posun ve stávajících znalostech a výrazně zvýšit jeho úspěšnost i možnosti.

Mgr. MgA. Kamila Pětrašová
Grantová agentura ČR
+420 730 591 779
kamila.petrasova(at)gacr.cz

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Kmenové buňky rostoucí na nanovláknech zachraňují zrak

Praha 30. října 2015 – Vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR prokázali v rámci základního výzkumu významné zlepšení hojení poškozeného povrchu oka a rovněž tak možnost záchrany zraku pomocí kmenových buněk. Pro jejich růst a přenos na oko přitom využívají speciální nanovlákna vyvinutá Technickou univerzitou v Liberci. Právě nanovlákna zajistí, že na nich napěstované kmenové buňky zůstávají na oku na správném místě. Kmenové buňky přitom mohou být získány buď ze zdravého oka pacienta, nebo z jeho kostní dřeně, či tukové tkáně, anebo od jiného dárce. Testy se dosud realizovaly pouze na pokusných zvířatech. Než budou moci být výsledky výzkumu, který financovala Grantová agentura ČR, uvedeny do praxe, musí být ještě bezpečnost a účinnost terapie prokázána klinickými testy a následně schválena Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Continue reading „Kmenové buňky rostoucí na nanovláknech zachraňují zrak“

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Cena za výzkum temné hmoty genomu

Praha 30. září 2015 – Za výzkum nekódující RNA označované také jako temná hmota genomu obdržel biolog Richard Štefl ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC MU) Cenu předsedy Grantové agentury ČR. V oceněném projektu základního výzkumu se zabýval studiem vzniku nekódující RNA. Právě o této největší součásti genomu se předpokládá, že stojí za řadou lidských onemocnění. Pochopení jejích funkcí by mohlo lidstvu pomoci v porozumění mechanismů vzniku například Alzheimerovy choroby nebo rakoviny. Zjištění českých vědců publikovala nejprestižnější světová vědecká periodika, mezi nimi například časopis Cell. Continue reading „Cena za výzkum temné hmoty genomu“

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Vědci připravili nové materiály pro pěstování lidských buněk

Praha 14. září 2015 – Vědci z Vysoké školy chemicko-technologické připravili nové speciální materiály s upraveným povrchem vhodné jako podklady pro pěstování lidských buněk. V budoucnu by mohly sloužit například při výrobě dočasného krytu kůže, částí cévních protéz či kostních tkání. Na mezioborovém výzkumu z oblasti tkáňového inženýrství, jehož část již chrání český patent, spolupracovali chemici z VŠCHT se zástupci Fyziologického ústavu Akademie věd a Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Řešitel projektu Václav Švorčík byl nyní za tento základní výzkum oceněn Cenou předsedy Grantové agentury ČR. Continue reading „Vědci připravili nové materiály pro pěstování lidských buněk“

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Zjištění českých ekologů mohou pomoci při předvídání globálních změn

Praha 7. září 2015 – Příčinami rozdílů v biologické rozmanitosti na povrchu Země se prostřednictvím analýzy dostupných dat a vlastního terénního výzkumu zabýval tým českého ekologa Davida Storcha. Výsledky spolupráce s několika světovými pracovišti, například s americkou Yaleovou univerzitou, publikovaly nejprestižnější časopisy, mezi nimi i Nature nebo elitní Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). Přínos tohoto základního výzkumu nyní Cenou předsedy ocenila i Grantová agentura České republiky, která ho financovala. Continue reading „Zjištění českých ekologů mohou pomoci při předvídání globálních změn“

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Oceněn archeolog, který výzkumem přemyslovských Čech zaujal Ameriku

(c) FF UK

Praha 27. srpna 2015 – Raně středověké hradiště v pražských Královicích a zaniklou vesnici Hol nacházející se přímo v Klánovickém lese v uplynulých letech detailně zmapovali archeologové. Výsledky terénních prací na těchto i dalších lokalitách, stejně jako dlouholetý odborný výzkum shrnuli do knihy s názvem Proměna českých zemí ve středověku. Ta zaujala i prestižní americké vydavatelství Brill v Bostonu, které se rozhodlo knihu vydat v anglické jazykové mutaci pro mezinárodní publikum. Kromě řady recenzí v prestižních odborných periodikách následně dostal tento knižní výstup také speciální cenu univerzity v Ohiu. V letošním roce byl autor knihy a vedoucí výzkumu Jan Klápště právě za mezinárodní přesah a mimořádné výstupy v oblasti základního výzkumu oceněn také Cenou předsedy Grantové agentury ČR. Continue reading „Oceněn archeolog, který výzkumem přemyslovských Čech zaujal Ameriku“

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Reakci na chemoterapii při rakovině střev a konečníku bude možné lépe předvídat

Praha 13. března 2015 – Pacienty s nádorem tlustého střeva a konečníku zkoumali vědci z Oddělení molekulární biologie nádorů Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Zaměřili se na systém oprav DNA v nádorové tkáni a detailně zmapovali dvě z celkem pěti drah, na kterých tyto opravy probíhají. Continue reading „Reakci na chemoterapii při rakovině střev a konečníku bude možné lépe předvídat“

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY