
Jak se mění metabolismus při hladovění, co se děje v těle během ketogenní diety a jak přesně měřit látky v nepatrném množství biologického materiálu? Odpovědi pomáhají hledat mikroanalytické metody vyvíjené na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Multidisciplinární projekt vedený prof. Petrem Tůmou z Ústavu hygieny 3. LF UK přinesl nové postupy pro zpracování a analýzu biologických vzorků, které nacházejí uplatnění v základním i klinickém výzkumu.
Projekt Microfluidic and electronic devices for on-line electrophoretic analysis of adipose tissue, podpořený Grantovou agenturou České republiky, propojil odborníky ze 3. lékařské fakulty UK, Přírodovědecké fakulty UK a Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR. Jeho výsledkem je 16 původních vědeckých článků, pět přehledových studií, kapitola v odborné monografii a český i evropský patent.
Technologická revoluce: 3D tisk a mikročipy na míru
Jedním z hlavních směrů výzkumu je vývoj metod umožňujících analyzovat biologické vzorky s minimálními nároky na jejich objem a předzpracování. Důležitou roli v tom hraje kapilární elektroforéza, která odděluje jednotlivé látky podle toho, jak se pohybují v elektrickém poli. Díky tomu mohou vědci určit složení vzorku a měřit množství obsažených látek. Mezi sledované látky patří například aminokyseliny a další metabolity, které se podílejí na procesech probíhajících v organismu.

„Srdcem projektu se stal vývoj nového způsobu výroby mikrofluidních čipů. Využili jsme precizní 3D tisk (stereolitografii) pro přípravu forem, do nichž odléváme pružný silikonový polymer (PDMS). Vznikají tak miniaturní propojení a kanálky s průměrem pouhých 100 mikrometrů, do kterých lze snadno zapojit skleněné kapiláry a propojit tak odběr, úpravu vzorku a jeho analýzu,“ říká prof. Petr Tůma. Nový postup umožňuje rychlou výrobu různých typů součástek a počítá i s možností sériové produkce.
„Protože klinický odběr biologických tekutin bývá pro pacienty často zatěžující, další část výzkumu se zaměřila na mikrodialýzu,“ vysvětluje prof. Tůma. Tým vyvinul miniaturní sondy z dutých polysulfonových vláken pro zpracování krve, krevní plazmy, slz nebo suchých krevních vzorků. U aminokyselin se podařilo dosáhnout téměř stoprocentní výtěžnosti již z pouhých 10 mikrolitrů vzorku.
Mikrodialýza se uplatnila také při analýze mléka a jogurtů. Vzorek lze zachytit a usušit přímo na povrchu vlákna a uchovat jej několik dní pro následné stanovení minerálů, například draslíku, vápníku, sodíku a hořčíku.
Citlivější měření biologicky aktivních látek
Pro spolehlivé stanovení látek v biologických tekutinách je důležité také jejich přesné oddělení od ostatních složek. Výzkumníci proto vyvíjejí speciální polymerní povlaky, které upravují vnitřní povrch separačních kapilár a umožňují lépe řídit pohyb analyzovaných látek.
Další možností je elektromembránová extrakce, která pomocí elektrického pole odděluje vybrané látky od ostatních složek biologického vzorku. Výzkumníci vyvinuli miniaturní sondy, které tento proces propojují přímo s kapilární elektroforézou, jež následně jednotlivé látky rozděluje a umožňuje měřit jejich množství. „Díky této metodě lze z netříděné lidské moči či séra bez složité úpravy stanovit například ketamin, methadon nebo základní aminokyseliny, přičemž dochází k více než třicetinásobnému zkoncentrování vzorku, což usnadňuje jeho následné měření,“ upřesňuje prof. Tůma.
Od laboratoře k pacientovi: Co prozradí metabolismus po 60 hodinách bez jídla
Vyvíjené mikroanalytické metody našly uplatnění v klinických studiích zaměřených na metabolismus člověka. Při studii vědci sledovali v krevním séru zdravých dobrovolníků během 60hodinového hladovění koncentraci 3-hydroxybutyrátu (ketolátky, jejíž koncentrace odráží míru ketogeneze – procesu, při němž organismus při nedostatku sacharidů zvyšuje tvorbu ketolátek využitelných jako zdroj energie). Zatímco při běžné stravě dosahovala přibližně 71 mikromolů na litr, po 60 hodinách bez jídla vzrostla na 1 924 mikromolů na litr. Po návratu k sacharidové stravě se během dalších 48 hodin vrátila na běžnou fyziologickou úroveň.

Na tento výzkum navázala studie ketogenní diety u 22 žen s obezitou. Výzkumníci sledovali hladiny aminokyselin a ketolátek před zahájením diety, po 28 dnech a po následném návratu k sacharidové stravě. Během diety se zvýšily koncentrace ketolátek i aminokyselin s rozvětveným řetězcem, mezi něž patří valin, leucin a isoleucin. Naopak hladiny alaninu a glutaminu poklesly. Změny koncentrací aminokyselin s rozvětveným řetězcem významně souvisely se změnami hladiny 3-hydroxybutyrátu. Výsledky tak ukazují na souvislost mezi metabolismem těchto aminokyselin a tvorbou ketolátek v játrech. Přesné měření metabolitů umožňuje podrobněji sledovat, jak organismus reaguje na změny ve složení stravy.
Citlivá analýza metabolitů se uplatnila také ve výzkumu těžkého průběhu onemocnění covid-19. Studie publikovaná v časopise Nutrition & Diabetes v roce 2023 se zabývala pacienty s těžkou hyperglykémií, tedy výrazně zvýšenou hladinou glukózy v krvi. Výzkumníci identifikovali poruchu funkce beta-buněk slinivky břišní, které jsou odpovědné za tvorbu inzulinu.
Projekt prof. Petra Tůmy ukazuje, jak může propojení analytické chemie, technického vývoje a klinické medicíny přispět k lepšímu porozumění metabolickým procesům. Miniaturní zařízení, citlivější měření a efektivnější zpracování vzorků otevírají nové možnosti pro výzkum obezity, hladovění, stravovacích intervencí i závažných onemocnění.
prof. RNDr. Ing. Petr Tůma, Ph.D.
