Od slitiny s pamětí po skrytý svět hub: GA ČR ocenila pět mimořádných projektů

laureáti Ceny předsedy GA ČR 2026

Předseda Grantové agentury České republiky (GA ČR) Milan Jirsa dnes ocenil jednu vědkyni a čtyři vědce, jejichž projekty přinesly mimořádné výsledky v základním výzkumu.

Letošní laureáti například odhalili dosud neznámé vlastnosti Nitinolu – slitiny s tvarovou pamětí, vyvinuli nové metody pro úpravu peptidů, které mohou být využívány při cílené léčbě, přinesli přesnější metody pro poznávání dávných migrací a mísení lidských populací, ukázali, jak vládci, instituce i jednotlivci ovlivňovali vývoj společnosti, nebo zmapovali dosud skrytý svět půdních hub, který tvoří až šest milionů druhů, oproti dosud popsaným 150-200 tisícům.

„Letošní laureátka a laureáti ukazují, jak výrazně je česká věda propojena s mezinárodním vědeckým prostředím. Hned tři z nich přišli do České republiky ze zahraničí. Vůbec poprvé získává Cenu také řešitelka projektu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP. Její ocenění ukazuje význam mezinárodní mobility pro rozvoj vědecké kariéry i českých výzkumných institucí,“ říká profesor Milan Jirsa, předseda GA ČR. „Výstupy všech pěti oceněných projektů patří k nejlepším výsledkům základního výzkumu v České republice a potvrzují, že česká věda je plnohodnotnou součástí světového výzkumného prostoru.“

Granty POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP jsou určeny začínajícím vědkyním a vědcům krátce po dokončení doktorátu a podporují jejich mezinárodní mobilitu. Díky tomuto grantu mohla letošní laureátka Soňa Krajčovičová uskutečnit významnou část svého výzkumu na University of Cambridge a následně se vrátit do České republiky, kde zakládá vlastní výzkumný tým.

Cena předsedy GA ČR je pravidelně udělována od roku 2003 jako ocenění mimořádných výsledků dosažených při řešení grantových projektů ukončených v předchozím roce. Laureáti jsou vybíráni na doporučení několika stovek vědkyň a vědců, kteří hodnotí projekty financované GA ČR. Ceny jsou udělovány v pěti oblastech základního výzkumu: technické vědy; vědy o neživé přírodě; lékařské a biologické vědy; společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-environmentální vědy.

Předávání Ceny předsedy GA ČR se zúčastnil 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek, předseda České konference rektorů Milan Pospíšil a desítky dalších významných hostů.

Oceněné projekty

Technické vědy

JAK SI MATERIÁL PAMATUJE TVAR: NOVÝ OBJEV V NITINOLU

Ing. Petr Sedlák, Ph.D., Ústav termomechaniky AV ČR

projekt: Tailoring strain heterogeneity on macro- and micro-scales in NiTi shape memory alloys by transformation-induced plasticity

Oceněný projekt přináší nový pohled na Nitinol – slitinu niklu a titanu, která si dokáže „pamatovat“ tvar a opakovaně se do něj vracet. Vědci popsali dosud neznámý mechanismus její plastické deformace, nazvaný „kwinking“. Objev pomáhá vysvětlit mimořádnou tvárnost Nitinolu a může přispět k jeho spolehlivějšímu a širšímu využití například v medicíně, kde se používá při výrobě stentů či srdečních chlopní.

Vědy o neživé přírodě

JAK PROMĚNIT PEPTIDY V PŘESNĚJŠÍ NÁSTROJE PRO BIOLOGII A MEDICÍNU

Mgr. Soňa Krajčovičová, Ph.D., Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci

projekt: Konformačně zamčené konjugáty peptidů a léčiv jako platforma pro cílená terapeutika

Peptidy mají velký potenciál při vývoji cílených léčiv, jejich využití však často omezuje nízká stabilita a obtížná chemická úprava. Soňa Krajčovičová vyvinula nové metody, které umožňují peptidy zpevňovat, funkčně upravovat a přesně je propojovat s protilátkami. Výsledky rozšiřují možnosti studia biologických systémů a otevírají nové cesty k budoucímu vývoji cílených léčiv, zejména v oblasti onkologických onemocnění nebo metabolických poruch.

Lékařské a biologické vědy

KDYŽ MAPA DNA KLAME: NOVÉ METODY ZPŘESŇUJÍ OBRAZ LIDSKÉ MINULOSTI

M.Sc. Pavel Flegontov, Ph.D., Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita

projekt: Genomic formation of Indo-Europeans: new approaches to genetic admixture modelling guided by simulated data

Starobylá DNA nabízí fascinující pohled do minulosti lidstva, její výzkum ale může vést i k chybným závěrům. Pavel Flegontov vyvinul nové metody a software, které pomáhají přesněji rekonstruovat dávné migrace a mísení populací. Jeho práce tak přispívá k větší spolehlivosti archeogenetického výzkumu a nabourává zažitá paradigmata.

Společenské a humanitní vědy

KDO OPRAVDU MĚNÍ DĚJINY? VLÁDCI, INSTITUCE I OBYČEJNÍ LIDÉ

Sebastian Ottinger, Ph.D., CERGE-EI

projekt: Vliv a původ národních a místních politických institucí

Projekt přináší nový pohled na to, kdo a za jakých podmínek může měnit společnost k lepšímu nebo k horšímu. Na historických datech z Evropy a USA ukazuje, že schopnosti panovníků přímo ovlivňovaly prosperitu států, zatímco parlamenty dokázaly škody způsobené slabými vládci omezit. Zároveň odhaluje, jak politické elity využívaly média k šíření rasistické propagandy a jak francouzští vojáci po návratu z americké války za nezávislost pomáhali ve Francii šířit demokratické a revoluční myšlenky.

Zemědělské a biologicko-environmentální vědy

ODHALOVÁNÍ SKRYTÉHO SVĚTA HUB: KLÍČ K BUDOUCNOSTI PŮDY, EKOSYSTÉMŮ A KRAJINY

Mgr. Tomáš Větrovský, Ph.D., Mikrobiologický ústav AV ČR

projekt: Economically important fungi and organisms: distribution, diversity and human effects

Vědci zmapovali neviditelný svět půdních hub, který zásadně ovlivňuje úrodnost půdy, zdraví krajiny i produkci potravin. Oceněný projekt propojil moderní DNA analýzy, bioinformatiku a databázi GlobalFungi a přinesl nové poznatky o tom, jak se houby mění pod vlivem člověka a klimatu. Do dneška bylo popsáno okolo 150–200 tisíc hub. Nově vědci odhadli, že jich může být až šest milionů.

 

Na úvodním snímku zleva: Pavel Flegontov; Sebastian Ottinger; Soňa Krajčovičová; Tomáš Větrovský; Petr Sedlák.