Mgr. Martina Galetová, Ph.D.
Moravské zemské muzeum, Ústav Athropos
V řešeném projektu vědci analyzovali nejstarší osobní ozdoby člověka nalezené na Moravě (z archeologických lokalit Mladeč, Brno II, Předmostí, Dolní Věstonice, Pavlov, Pekárna, Býčí skála). Jedná se především o osobní ozdoby z mamutoviny (cylindrické a prsovité perly, závěsky), zvířecích zubů (lišky, vlka, psa, rosomáka, medvěda a koně) kamene (břidlice, gagát) a ulit.
Tradičně byl u ozdob upřednostňován estetický význam, zde se tým zaměřil především na analýzu materiálu a způsob, jakým byly technicky vytvořeny a uzpůsobeny k nošení. Výběr materiálu a použitý výrobní proces charakterizuje myšlení a stupeň zručnosti tehdejšího člověka.
Používání osobních ozdob ať už formou přímého nošení na těle nebo formou přichycení na oděv je dále spojeno ze sebeidentifikací člověka a také s jeho společenským nebo genderovým statusem. Výsledky byly také propojeny s mezinárodně řešenými interdisciplinárními projekty zabývajícími se dokladem nejstarší domestikace vlka a řešení autenticity uměleckého artefaktu Venuše 2 z Předmostí u Přerova, což přineslo celkové zviditelnění významu paleolitického kulturního dědictví České republiky.
Projekt řešitelé popularizovali formou připraveného návrhu scénáře k výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla pro Moravské zemské muzeum. Dále téma zahrnuli do kurzu Anthropologie umění přednášeném na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně.