Na této stránce naleznete převážně informace o zajímavých ukončených grantových projektech, které získaly finanční podporu GA ČR a měly mimořádné výsledky. Jedná se zejména o projekty uzavřené se závěrečným hodnocením vynikající nebo ty, které v průběhu řešení přinesly obzvláště důležité či zajímavé výsledky a také o projekty, které získaly Cenu předsedy GA ČR. U oceněných projektů máte kromě informace o výzkumu navíc možnost shlédnout krátké medailonky o jednotlivých laureátech.
Manželský pár teoretických kvantových chemiků z Brna na stopě původu života
Praha, 5. prosince 2016 – Vědci Judit a Jiří Šponerovi se více než deset let věnují tématu, jak se na Zemi před 3,8 - 4 miliardami let vyvinul život. Pomocí chemických modelů se snaží rekonstruovat sérii procesů, kterými z molekul běžných v tehdejší atmosféře mohlo dojít ke vzniku prvních molekul RNA, díky kterým byl možný vznik života. Šponerovi vPokračovat
Tým vědců z Brna a Českých Budějovic významně posunul hranice poznání, jakým způsobem se zvířata orientují podle magnetického pole Země
Praha, 16. listopadu 2016 – Fascinující schopnost některých živočichů reagovat na geomagnetické pole byla již dokázána řadou výzkumů. Dosud však vědci nevěděli, jak tento smysl funguje a čím je směr k magnetickému pólu planety vnímán. Průlomový objev nedávno učinil kolektiv vědců vedený biologem Martinem Váchou z Masarykovy univerzity v Brně, který dokázal, že za fungování tohoto vnitřního kompasu jePokračovat
Za nejlepší základní výzkum byli oceněni dvě vědkyně a dva vědci
Praha 27. září 2016 – Cena předsedy Grantové agentury ČR již zná své vítěze – čtyři řešitele nejlepších projektů základního výzkumu. Letos jsou výsledky genderově vyrovnané, laureáty jsou dvě vědkyně a dva vědci: klasická filoložka Alena Hadravová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR byla oceněna za interdisciplinární výzkum historického vývoje představ o hvězdné sféře od středověku po ranýPokračovat
Manželé Hadravovi dlouhá léta úspěšně spolupracují na poli vědy. Jejich tetralogie Sphaera octava zaujala i světovou odbornou veřejnost
Praha, 27. září 2016 – Sphaera octava. Historický vývoj představ o sféře stálic je vynikající ukázkou mezioborové spolupráce mezi humanitními a přírodními vědami. Autoři Alena a Petr Hadravovi přibližují problematiku historického vývoje představ o hvězdné sféře od středověku po raný novověk. Projekt byl oceněn Cenou předsedy Grantové agentury České republiky.
Klasická filoložka se specializací na středověkou latinu Alena Hadravová aPokračovat
Čeští vědci na cestě k umělým hlasivkám, které dokážou vrátit původní hlas
Praha, 27. září 2016 – Pacientům po laryngektomii vysvitla naděje na kvalitnější hlasivkovou náhradu. Tým Tomáše Vampoly z Fakulty strojní ČVUT se dlouhodobě věnuje výzkumu individuální hlasivkové náhrady a ve svém bádání již značně pokročil. Za svůj projekt byl oceněn Cenou předsedy Grantové agentury České republiky.
Hlasivky člověka sice měří méně než dva centimetry, ale umí vytvořit hlas a zvukPokračovat
Průlomový objev mladé české vědkyně: upravené křemíkové nanokrystaly svítí
Praha, 27. září 2016 – Pětatřicetiletá fyzička Kateřina Kůsová se dlouhodobě věnuje základnímu výzkumu křemíkových nanokrystalů. Za svůj projekt Makroskopické a mikroskopické luminiscenční vlastnosti křemíkových nanočástic získala Cenu předsedy Grantové agentury České republiky.
Křemík je průmyslově velmi využívaný materiál, hlavně v mikroelektronice, v jeho normální podobě z něj ale nelze udělat zdroj světla. Kateřině Kůsové a jejím spolupracovníkům se ale povedloPokračovat
Řecký biolog působící v Česku byl oceněn za základní výzkum slin klíšťat. Ty mohou být v budoucnu využity při vývoji léčiv a očkovacích látek
Praha, 27. září 2016 – Michail Kotsyfakis, řecký biolog působící v Biologickém centru Akademie věd ČR v Českých Budějovicích, se svým týmem z Parazitologického ústavu výrazně posunul hranice poznání v oblasti infekčních chorob přenášených klíšťaty. Výsledky jeho výzkumu pravděpodobně najdou využití ve vývoji účinnějších léků a očkovacích látek. Za svůj projekt byl M. Kotsyfakis oceněn Cenou předsedy Grantové agenturyPokračovat
TZ: Zahraniční investice do českého automobilového průmyslu měly i negativní dopady
Praha, 22. srpna 2016 – Výzkum ekonomického geografa Petra Pavlínka přinesl nové poznatky o důsledcích zahraničních investic do automobilového průmyslu na celou ekonomiku. Vyplynulo z něj, že z dlouhodobého hlediska mohou být krátkodobé pozitivní dopady převáženy dopady negativními.
Automobilový průmysl v Česku je jedním z nejrozvinutějších v regionu střední a východní Evropy. Na celkové průmyslové produkci Česka má čtvrtinový podíl, vPokračovat
Manželství prodlužuje život, přináší ale nadváhu
Praha 4. března 2016 – Z výzkumu Sociologického ústavu AV ČR zaměřeného na vztahy mezi rodinou a zdravím vyplynulo, že ženatí muži a vdané ženy jsou zdravější, spokojenější a žijí déle. Muži přitom až o devět let, ženy o osm. Lidé žijící v manželství také méně často trpí depresemi a psychickými problémy a méně často podléhají závislosti na alkoholuPokračovat
Dva nové zeolity vznikly jako stavebnice
Praha 21. ledna 2016 – Vědci z Oddělení syntézy a katalýzy Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR připravili dva nové druhy zeolitů. Ty přitom byly typově považovány za „nepřipravitelné“ vzhledem k vysoké energii jejich krystalické mřížky. Zeolity jsou přírodní nebo syntetické hlinitokřemičitany, pro které je charakteristická mikroporézní struktura s pravidelně uspořádanými kanálky. Právě díky nim si zeolity vysloužilyPokračovat
Vědci na stopě nevyřešené etapy vývoje raného vesmíru
Praha 14. ledna 2016 – Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i pracovníci Astronomického ústavu AV ČR, objevil s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu ionizující ultrafialové záření, které uniká z trpasličích galaxií. Je to první potvrzení, že toto záření pocházející z hvězd může proniknout přes hustá oblaka plynu a prachu až do prostoru mezi galaxiemi. Podařilo se tak nalézt pravděpodobnýPokračovat
Český výzkum jadérka může pomoci v určení vývojového potenciálu lidských embryí
Praha 12. listopadu 2015 – Josef Fulka, jr. odborník na biologii reprodukce a největší český specialista v oboru přenosu jader, společně se svým týmem v aktuálním výzkumu financovaném Grantovou agenturou ČR zvrátil dosavadní poznatky v oblasti vývojové biologie. Prokázal totiž, že jadérko uložené ve vajíčku není úložištěm důležitého materiálu, ze kterého se po oplození tvoří další jadérka, ale žePokračovat
Kmenové buňky rostoucí na nanovláknech zachraňují zrak
Praha 30. října 2015 – Vědci z Ústavu experimentální medicíny AV ČR prokázali v rámci základního výzkumu významné zlepšení hojení poškozeného povrchu oka a rovněž tak možnost záchrany zraku pomocí kmenových buněk. Pro jejich růst a přenos na oko přitom využívají speciální nanovlákna vyvinutá Technickou univerzitou v Liberci. Právě nanovlákna zajistí, že na nich napěstované kmenové buňky zůstávají naPokračovat
Cena za výzkum temné hmoty genomu
Praha 30. září 2015 – Za výzkum nekódující RNA označované také jako temná hmota genomu obdržel biolog Richard Štefl ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC MU) Cenu předsedy Grantové agentury ČR. V oceněném projektu základního výzkumu se zabýval studiem vzniku nekódující RNA. Právě o této největší součásti genomu se předpokládá, že stojí za řadou lidských onemocnění. Pochopení jejíchPokračovat
Vědci připravili nové materiály pro pěstování lidských buněk
Praha 14. září 2015 – Vědci z Vysoké školy chemicko-technologické připravili nové speciální materiály s upraveným povrchem vhodné jako podklady pro pěstování lidských buněk. V budoucnu by mohly sloužit například při výrobě dočasného krytu kůže, částí cévních protéz či kostních tkání. Na mezioborovém výzkumu z oblasti tkáňového inženýrství, jehož část již chrání český patent, spolupracovali chemici z VŠCHT sePokračovat
Zjištění českých ekologů mohou pomoci při předvídání globálních změn
Praha 7. září 2015 – Příčinami rozdílů v biologické rozmanitosti na povrchu Země se prostřednictvím analýzy dostupných dat a vlastního terénního výzkumu zabýval tým českého ekologa Davida Storcha. Výsledky spolupráce s několika světovými pracovišti, například s americkou Yaleovou univerzitou, publikovaly nejprestižnější časopisy, mezi nimi i Nature nebo elitní Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). Přínos tohoto základníhoPokračovat
Oceněn archeolog, který výzkumem přemyslovských Čech zaujal Ameriku
Praha 27. srpna 2015 – Raně středověké hradiště v pražských Královicích a zaniklou vesnici Hol nacházející se přímo v Klánovickém lese v uplynulých letech detailně zmapovali archeologové. Výsledky terénních prací na těchto i dalších lokalitách, stejně jako dlouholetý odborný výzkum shrnuli do knihy s názvem Proměna českých zemí ve středověku. Ta zaujala i prestižní americké vydavatelství Brill v Bostonu,Pokračovat
Reakci na chemoterapii při rakovině střev a konečníku bude možné lépe předvídat
Praha 13. března 2015 – Pacienty s nádorem tlustého střeva a konečníku zkoumali vědci z Oddělení molekulární biologie nádorů Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Zaměřili se na systém oprav DNA v nádorové tkáni a detailně zmapovali dvě z celkem pěti drah, na kterých tyto opravy probíhají.
Prokázali, že nádorové buňky díky ztrátě své specializace mohou snadněji přežívat a jejichPokračovat
Nová zjištění o vzniku chromozomálních vad u vajíček savců
Praha 13. února 2015 – Společný výzkum vědců z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, Jižní Koreje a USA přinesl nové poznatky o takzvané aneuploidii, tedy chromozomální vadě vajíčka, která je hlavní příčinou předčasně ukončených těhotenství u lidí. Při studiu genetických abnormalit vědci zjistili, že k aneuploidnímu znehodnocení či poškození vajíčka dojde při potlačení funkce specifické molekulární dráhyPokračovat
Česká vědkyně v Japonsku naklonovala myši
Praha 13. ledna 2015 – Několik myší se podařilo naklonovat české vědkyni Heleně Fulkové z Výzkumného ústavu živočišné výroby ve spolupráci se specialisty z Tokijské univerzity. Myši, které jsou z hlediska klonování považovány za jedno z nejproblematičtějších zvířat, vznikly jako vedlejší produkt základního výzkumu orientovaného na vylepšení techniky přenosů buněčného jádra. V současné vědě stále ještě nejsou přesné postupyPokračovat