Dopad první světové války na utváření a proměny vědeckého života matematické komunity

Historie matematiky je zajímavá, krásná a náročná disciplína, která v našich zemích patřila od nepa­měti k matematické výzkumné práci a vstupovala i do výuky. Vzhledem ke své mezioborovosti to však neměla, nemá a nebude mít jednoduché. V několika publikacích se mezinárodní vědecký tým v rámci projektu financovaném GA ČR snažil ukázat, že je třeba chápat ji nejen jako dějiny vlastní matematiky, ale také jako historii insti­tucí, komunit, osobností, a v neposlední řadě jako nedílnou součást vývoje lidského myšlení a kultury.

Historii matematiky lze chápat jako disciplínu, která je nedílnou součástí celkové histo­rie lid­stva, která postihuje řadu aspektů jeho myšlenkového vývoje, která je součástí jednotlivých národních historií a která se vyslovuje i k problémům vzdělávání a školství. Vývoj vlastních matematických myšlenek se vědci snaží zasazovat do širokého kontextu vývoje spo­lečnosti a světové matematické komunity, poukazovat na kulturně historické souvislosti, ukazovat vztah matematiky na jedné straně a fyziky, astronomie, přírodních věd, techniky, umění, filozofie, ale i problémů všedního dne a nejrozmanitějších aplikací matematiky na straně druhé.

Historií matematiky se ve výše uvedeném duchu zabývá kolektiv soustředěný kolem edice Dějiny ma­tema­tiky (v letech 1994 až 2022 vyšlo 65 svazků), kolem mezinárodní kon­ference Historie matematiky (historie této akce sahá do roku 1980) a Seminářů z historie matematiky pro vyučující na středních školách (historie této akce sahá do roku 1993).

Historii matematiky v (mezi)válečném období se věnovali vědci z Evropy, ale i USA

Idea projektu Dopad první světové války na utváření a proměny vědeckého života matematické komunity se zrodila na mezinárodní konferenci pořádané roku 2016 v italském Asiagu, kde zazněla řada přednášek mapujících dopady první světové války na západoevropskou a jihoevropskou vědeckou komunitu.

Po návratu z konference vědci sestavili mezinárodní tým složený z pracovníků České republiky (Martina Bečvářová, Jindřich Bečvář, Ivan Netuka, Antonín Slavík, Jiří Veselý), Slovenska (Vojtech Bálint), Polska (Stanisław Domoradzki, Roman Duda), USA (Margaret Stawiska-Friedland) a Ukrajiny (Michael Zarichnyi) a koncipovali výzkumný projekt. Ten byl podpořen v rámci soutěže Grantové agentury České republiky vyhlášené v roce 2017 a v letech 2018 až 2021 řešen na Fakultě dopravní ČVUT, Matematicko-fyzikální fakultě UK a zahraničních pracovištích. Finanční podpora GA ČR umožnila náročné archivní studium u nás i v zahraničí, nákup zahraniční literatury, pořádání konferencí a seminářů a účast na několika mezinárodních akcích.

Projekt podpořený GA ČR zmapoval proměny vědeckého a akademického života mezi 1. a 2. světovou válkou

Hlavním cílem projektu bylo zmapovat dopady první světové války na vývoj a utváření matematických komunit ve střední Evropě. Během válečného běsnění byla zabita a zmrzačena řada talentovaných vědců a studentů, byl rozvrácen akademický život, oslaben vědecký výzkum, zkolabovala veškerá mezinárodní spolupráce. Válečné události se však staly obrovským katalyzátorem pro poválečný zrod nové generace matematiků, mnohé impulzy vedly ke vzniku a šíření nových matematických myšlenek a teorií a otevřely cestu k utvoření nových vynikajících vědeckých škol.

Vědci se rozhodli podrobit historickému zkoumání a v širších souvislostech postihnout dalekosáhlé proměny vědeckého a akademického života (týkajícího se matematiky) v období mezi první a druhou světovou válkou. Zkoumali nejen následky Velké války, ale i důsledky vzniku nových států, Říjnové revoluce a ruské emigrace, hospodářské krize a intenzivního vystěhovalectví, následky nástupu fašismu a následné emigrace. Všechny tyto historické události měly značné důsledky na chod a proměny vědeckých a univerzitních institucí a jejich personálního obsazení. Zvláštní pozornost věnovali poválečné obnově mezinárodní spolupráce, jejímu následnému rozvoji, důsledkům meziválečné náboženské perzekuce, postupnému nárůstu antisemitismu, politickým čistkám a migraci. Zajímal je rovněž proces emancipace žen v matematice. I když se soustředili na širší historické aspekty, přinesl jejich výzkum i originální poznatky pro historii matematiky; analyzován byl vznik některých průlomových matematických idejí a jejich vliv na vývojové trendy v matematických vědách a dopad na charakter výuky matematiky.

Jedna z unikátních publikací, které díky projektu vznikly, se věnuje inspirativním osudům žen a jejich uplatnění v matematické komunitě

Hlavním výstupem projektu je kniha Martiny Bečvářové (ed.) The Development of Mathematics Between the World Wars. Case Studies, Examples and Analyses (World Scientific Publishing Europe Ltd., London, 2021, xviii+604 stran, ISBN 978-1-78634-930-9), která prezentuje širokou analýzu proměn a vývoje matematických komunit v Německu, Rusku/Sovětském svazu, Polsku, Maďarsku a Československu. Jejím jedinečným rysem je důraz na situaci v zemích střední a východní Evropy. Do současné doby neexistoval ani v angličtině ani v národních jazycích podobný titul, který by byl věnován výše zmíněnému vývoji a poskytoval dostatečně podrobné zpracování výsledků archivního bádání. Dostupné anglicky psané monografie toto téma dosud opomíjely, věnovaly se totiž pouze rozvoji národních komunit v západní Evropě či v USA, případně referovaly o vývoji specifických vědních oblastí či matematických problémů, teoretických i aplikovaných. Naše kniha přináší též čtyři případové studie o vývoji matematických disciplín (obecná matematika, teorie množin, teorie potenciálu, kombinatorika). Tyto kapitoly jsou napsány způsobem přístupným širšímu mezinárodnímu publiku matematiků a historiků matematiky a přírodních věd.

Dalším výstupem projektu je kniha Martiny Bečvářové a Ivana Netuky Dopady první světové války na mezinárodní spolupráci matematiků (České vysoké učení technické v Praze, Česká technika – nakladatelství ČVUT, Praha, 2019, 240 stran, ISBN 978-80-01-06540-2), která pojednává o vzniku a proměnách mezinárodní spolupráce matematiků od konce osmdesátých let 19. století do počátku druhé světové války. Hlavní pozornost jsme zaměřili na dopady první světové války na internacionalizaci matematiky a rozvoj mezinárodní spolupráce matematiků. Jednotlivé kapitoly dokumentují, jak válečné konflikty, politická rozhodnutí, společenské klima, hospodářská nestabilita, nejrůznější předsudky nebo osobní konflikty a spory negativně ovlivnily život vědecké komunity a zasáhly i do jejího odborného vývoje. Představeny jsou nejvýznamnější platformy spolupráce, v první řadě pět předválečných a pět poválečných mezinárodních kongresů matematiků a geneze vzniku Mezinárodní matematické unie (založena r. 1919), která ovlivnila a dodnes ovlivňuje vývoj matematiky i světové matematické komunity. Opomenuta není ani významná a všestranná aktivita Mezinárodní komise pro vyučování matematice (vznikla r. 1908), zejména její role při reformách výuky matematiky v evropských zemích v první třetině 20. století. Popsány jsou též historické okolnosti vzniku Fieldsovy medaile, významného matematického ocenění, které bylo po složitých mezinárodních jednáních zřízeno roku 1932 a poprvé vyhlášeno roku 1936. Udělení Fieldsovy medaile je považováno za jedno z nejprestižněj­ších meziná­rodních ocenění vědecké excelence v matematice a za určitý ekvivalent Nobelovy ceny.

Práce na projektu neopominula ani zajímavý aspekt – studium žen a jejich uplatnění v matematické komunitě. Kniha Martiny Bečvářové Doktorky matematiky na univerzitách v Praze 1900–1945 (Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, Praha, 2019, 274 stran, ISBN 978-80-246-3991-8) vyšla z dlouhodobého a intenzivního studia vývoje matematické komunity v našich ze­mích. Pojednává o komplikovaných, avšak inspirativních životních osudech dva­nácti žen, které v letech 1900 až 1945 získaly na pražských univerzitách (české i německé) doktorát z matematiky. Ačkoliv se z řady důvodů další od­borné mate­matické práci téměř nevě­novaly, ukázaly – v době, která se na ženy ve vědě dí­vala s nedůvěrou – že by se mohly vyrovnat mužům i v matematice, kdyby ovšem chtěly a měly odvahu čelit zako­řeněným společenským stereotypům. Ve dvanácti případových studiích je ukázáno, z jakého soci­ál­ního prostředí tyto ženy pocházely, do jakého se provdaly, jaké měly kulturní, intelektuální a hmotné zá­zemí, jak byly motivovány, ovlivňovány a kultivovány ro­dinnými a společenskými událostmi, jak žily, čemu se věnovaly, jaké měly zájmy a koníčky, s jakými problémy se potýkaly, jaký byl jejich vztah k rodině, rodné zemi, víře, politice, a co jim komplikovalo život.

Čtenáři zajímajícímu se o vývoj moderní algebry je určena kniha Jindřicha Bečváře a Martiny Bečvářové Jarník’s Notes of the Lecture Course Allgemeine Idealtheorie by B. L. van der Waerden (Göttingen 1927/1928) (Series History of Mathematics, Volume 64, Matfyzpress, Praha, 2020, 251 stran, ISBN 978-80-7378-418-8), která reprodukuje, podrobně komentuje a analyzuje jedinečný archivní materiál – matematické zápisy českého matematika Vojtěcha Jarníka (1897–1970) z jeho pobytu na univerzitě v Göttingenu, která byla v meziválečném období Mekkou evropské matematiky. V akademickém roce 1927/1928 pečlivě zaznamenal přednáškový kurz Allgemeine Idealtheorie B. L. van der Waerdena (1903–1996), světově proslulého nizozemského matematika (a později historika matematiky). Kniha mimo jiné srovnává obsah, strukturu, matematický styl a pojetí van der Waerdenových přednášek s jeho proslulou dvoudílnou učebnicí Moderne Algebra I, II (1930, 1931), která výrazně ovlivnila světový vývoj algebry ve 20. století. Ukazuje, jak se koncem dvacátých let rodila nová koncepce algebry a zdůrazňuje van der Waerdenovu roli ve vývoji moderní algebry. Dokládá mimořádný úspěch jeho učebnice, která rozšířila jeho pojetí algebry z Německa do celého světa.

Členové týmu prezentovali své výsledky v řadě studií publikovaných v českých, polských, slovenských a anglických časopisech věnovaných matematice, dějinám vědy a matematiky. V rámci projektu byly uspořádány mezinárodní konference a semináře v České republice a v Polsku. S výsledky výzkumu byla seznámena i širší odborná a laická veřejnost na třech výstavách (Varšava, Krakov). Výsledkem jedné z konferencí je kolektivní monografie Martiny Bečvářové, Jindřicha Bečváře a kolektivu (edice Dějiny matematiky, svazek 65, České vysoké učení technické v Praze, Ústav aplikované matematiky Fakulty dopravní ČVUT, Praha, 2020, 352 stran, ISBN 978-80-01-06792-5), která pojednává v širších kulturně historických souvislostech o dopadech první světové války na odborný život několika špičkových matematiků a několika evropských matematických komunit. Přibližuje rovněž podstatu a dopad vybraných matematických idejí na vývoj některých oblastí matematiky a matematické fyziky. Všímá si též vlivu válečných událostí a společenských změn na rozvoj výuky matematiky, na výchovu talentů a popularizaci matematiky.

Vědecký tým chce na výsledky projektu i mezinárodní spolupráci navázat dalším projektem

Práce na projektu byla odborně, časově i organizačně náročná. Vedla nejen ke vzniku pěti knih, ale umožnila vytvořit funkční mezinárodní tým, který zůstává i nadále v úzkém odborném kontaktu a úspěšně prezentuje výsledky svého výzkumu na mezinárodním poli. V současné době koncipuje nový projekt zaměřený na zajímavé aspekty meziválečné spolupráce středoevropských matematických komunit.

Ve všech výsledcích projektu se vědci snažili ukázat, že historii matematiky je třeba chápat nejen jako dějiny vlastní matematiky a popis vývoje matematických myšle­nek, ale také jako historii insti­tucí, komunit a osobností, a v neposlední řadě jako nedílnou součást vývoje lidského myšlení a kultury. Ideje a matematické výsledky mají totiž své autory, kteří je vytvořili v jistém čase a za určitých pod­mínek, a vznik, ší­ření a následnou aplikaci nových idejí výrazně ovlivňují instituce a komunity, které soustřeďují nej­různější jedince a vytvářejí (nebo nevytvářejí) více či méně šťastné a plodné prostředí pro jejich odborné i pedagogické působení. Za důležité vědci považují historický, politický, sociální i kulturní kontext, ne­boť jak ma­tematici, jejich výsledky a teorie, tak odborné komunity, výzkumné a vzdělávací insti­tuce nežijí ve „vzducho­prázdnu“, byť se podle řešitelů bohužel tak někdy chovají.

Práce na projektu Dopad první světové války na utváření a proměny vědeckého života matematické komunity byla slovy jeho řešitelů inspirativní cestou za dobrodružstvím poznání, zdrojem poučení a zamyšlení nad historií i současností.