„Měli bychom udržet a rozvíjet úroveň zdravotnictví s aplikovaným i základním výzkumem, a zabezpečit zásoby profylaktických a depistážních prostředků. A měli bychom mít legislativu, která by reagovala flexibilně na společenské důsledky případných příštích epidemií,“ říká imunolog a virolog prof. RNDr. Ivan Hirsch, CSc., z biotechnologického a biomedicínského centra Biocev Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
V Česku skončila většina koronavirových opatření, život se pomalu vrací do normálu. Celkový počet nakažených nemocí covid-19 přesáhlo v ČR hranici osmi tisíc lidí, zemřelo něco málo přes 300 lidí. Dá se v tuto chvíli říci, že Česko dobře zvládlo epidemii koronaviru SARS- C0V-2?
Ve srovnání s jinými zeměmi zvládlo Česko zdravotní stránku epidemie SARS-CoV-2 dobře. Zemřelo skutečně relativně málo osob a prověřila se robustnost zdravotního systému, který se nepřiblížil ke kolapsu nastavšímu v jiných zemích. Na vyhodnocení dlouhodobějších zdravotních, sociálních a ekonomických důsledků je třeba počkat. Dívám se na epidemii jako na krizový moment, na který většina zemí nebyla připravena. Flagrantní je celosvětově nízký stupeň předzásobenosti ochrannými prostředky a součástmi diagnostických souprav použitelných k detekci různých infekčních chorob.
Média se snažila v průběhu pandemie najít nějakou senzaci. Například se spekulovalo o tom, že Čechy před koronavirem zachránily genetické predispozice. Jaký je váš názor na to, že by měli mít Češi jakousi „genetickou odolnost“?
Rozdíly mezi průběhem epidemie v různých zemích jsou multifaktoriální. Rozdíly lze vysvětlovat různými příčínami. Mezi evidentní rozdíly je možné zařadit včasnou karanténu a disciplinovanost populace, spojenou se sociálním „distancováním“, včetně nošením roušek. Běžné společenské chování české populace je též méně vřelé a kontaktní než u Jihoevropanů. Genetické predispozice nelze vyloučit, a probíhající asociační studie nám poskytnou materál ke studiu. Hypoteticky by mohlo jít na příklad o vliv polymorfismu receptorového proteinu ACE2. Vzhledem k promíšenosti populace žijící na území ČR mi nepřipadá pravděpodobné, že by mohlo jít o významný faktor široce pojaté české „genetické odolnosti“.
Přeci jen vědce genetika v souvislosti s koronavirem zajímá. V Evropě se rozjel projekt sekvencování genomu u osob, které měly závažný průběh onemocnění covid-19 v mladším věku. Co je jeho cílem, jaké výsledky může projekt přinést?
Genetické studie asociace polymorbidit probíhají celosvětově delší dobu, bez ohledu na koronavirovou epidemii. Asociace genetických determinant svázaných se závažným průběhem onemocnění covid-19 v mladším věku je mnohem užší kriterium než genetická odolnost/citlivost celé české populace. Myslím, že tyto studie mohou být mnohem více přínosné. Mohou mít význam jak pro diagnostiku, tak pro terapii onemocnění.
Různé populace mají různé varianty v genu kódujícím protein ACE2. Virus SARS-CoV-2 jej využívá jako „kotvu“ ke vstupu do buňky, především v plicních sklípcích. Může právě tento protein hrát roli při vývoji vakcíny proti novému typu koronaviru?
Téměř všechny vakcíny vyvíjené proti infekci SARS-CoV-2 jsou založeny na zabránění vazby povrchového S antigenu viru s receptorem ACE2. Předpokládaná tvorba neutralizačních protilátek je přitom nasměrována proti povrchovému S antigenu viru, ne proti receptoru ACE2. Struktura ACE2 v tom však určitě hraje roli. Paralelou může být polymorfizmus koreceptoru CCR5 při rozvoji infekce a léčby HIV-1.
Vývoj nové vakcíny stojí stamiliony. Přitom SARS-CoV-2 se už nyní objevuje ve více mutacích. Je vůbec možné vyvinout vakcínu, která si poradí i s mutacemi koronaviru a „vyplatí“ se dávat do vývoje takové peníze?
Vývoj vakcín je vždy riskantní podnik. Profylatkický úspěch není nikdy zaručen, ale v historii moderní medicíny jde o zdaleka nejúčinnější přístup ke kontrole infekčních nemocí. Přes rozsáhlé znalosti, prakticky neomezené finanční zdroje a kumulaci špičkových odborníků nemáme po 40 letech vakcínu proti viru HIV. Vzhledem k nízké znalosti biologie a imunologie infekce SARS-CoV-2 je risk dvojnásobný. Na základě analogií máme však důvody k umírněnému optimizmu. Všechny viry mutují. Viry s RNA genomem obzvláště, a přesto proti nim máme velmi účinné vakcíny (spalničky, příušnice). Funkce některých virových proteinů dává malý evoluční prostor pro uplatnění mutací, které jsou selekčním tlakem eliminovány. Koronavirus nemutuje více než virus chřipky, proti které vakcínu máme.
Bylo podle vás správné rozhodnutí vlády, že se vývojem vakcíny proti koronaviru SARS-CoV-2 mají zabývat i české laboratoře? Mají šanci na úspěch?
Spolupracovat na vývoji vakcíny by české laboratoře měly. Vývoj vakcíny je špičkový vědecko-technologický počin, kterého se musí zúčastnit odborníci mnoha profesí. Česká věda by mohla výrazně přispět například vývojem diagnostik, bez kterých nelze vakcínu ani vyvíjet, ani aplikovat, ani testovat její účinnost. Některé české laboratoře v tom podnikají první kroky. Nemyslím, že by však bylo účelné vyvíjet lokální českou národní vakcínu bez zapojení do větších nadnárodních celků. V rámci veřejného sektoru by bylo nutné investovat do vývoje nutných technologií miliardové částky a neúměrné množství času.
Máme několik měsíců od vypuknutí pandemie, ale podle epidemiologů a virologů se toho stále o novém typu koronaviru ví málo. Čím koronavirus SARS- C0V-2 překvapil vás osobně?
1) Vysokým množstvím bezpříznakových nosičů, z nichž někteří nevyvinou onemocnění nikdy a někteří až po několika dnech, během kterých jsou infekční. Tím se liší od MERS a SARS-2002-3. SARS-CoV-2 je celkově méně patogenní, ale o to více „zákeřný“. 2) S tím souvisí jeho překvapivě vysoká patogennost pro polymorbidní, většinou seniorskou populaci.
Není přeci jen panika kolem koronaviru trochu přehnaná? Například přední český onkolog, profesor Žaloudík, říká, že covid-19 má obří reklamu a upozorňuje, že zatímco v Česku zemřelo s příznaky této nemoci tři stovky lidí, na rakovinu to bylo za stejné období necelých 7 000 lidí. Co si o tom myslíte?
Odpověď souvisí s naším pohledem na minulost a možností předvídat budoucnost. Epidemiologii různých rakovin máme letitě zmapovanou a můžeme docela dobře předvídat, že se v průběhu několika následujících měsíců dramaticky nezmění. U rakovin jde o dlouhodobá chronická onemocnění, u COVID-12 o akutní onemocnění probíhající několik dní až týdnů. U nového viru se dalo předpokládat málo, a mnohé z toho, se ukázalo v průběhu dvou měsíců za nepodložené. Nevyšlo srovnání se SARS-2002-3 ani s MERS. SARS-CoV-2 vykazuje sice menší smrtnost, ale infikovaní jedinci se hůře identifikují a separují od zdravých. Na počátku epidemie nebylo jasné, jak účinná budou karanténní opatření. Rozvoj onemocnění osob infikovaných SARS-CoV-2 vedl v některých zemích ke kolapsu zdravotního systému svou dynamikou nesrovnatelnou s nádorovými onemocněními.
Epidemiologové už nyní upozorňují, že vlna pandemie, kterou jsme nyní prošli, je jen takové „první cvičení“, že přijdou další vlny a pravděpodobně už letos na podzim. Očekáváte také, že se pandemie na podzim vrátí?
To skutečně nevím. Z analogií s jinými repiračními onemocněními existují argumenty pro i proti.
Nemoc covid-19 zabila statisíce lidí po celém světě a zavlekla svět do ekonomické krize. Přesto, může přinést i něco pozitivního – v myšlení a chování lidí, náhledu na životní styl, životní prostředí apod.?
Vedle odpovědi, kterou jste zabudoval do Vaší otázky, a která vzhledem ke společenské paměti lidstva může být krátkodobá, by měla být vybudována „paměť“ dlouhodobá: Měli bychom udržet a rozvíjet úroveň zdravotnictví s aplikovaným i základním výzkumem, a zabezpečit zásoby profylaktických a depistážních prostředků. A měli bychom mít legislativu, která by reagovala flexibilně na společenské důsledky případných příštích epidemií.
Prof. RNDr. Ivan Hirsch, CSc., vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. Pětadvacet let byl ředitelem ve výzkumném pracovišti Insermu ve Francii. Spolupracoval na řadě výzkumných projektů v Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Jeho specializací jsou mechanismy chronické a latentní infekce viry HIV a hepatitidy B a C.