JavaScript je vypnutý

Jak bojovat s předsudky? Příklad vztahů mezi lidmi pěti národností ve střední Evropě

„Determinanty vztahů mezi skupinami: integrovaný model meziskupinových postojů, kontaktu, osobnostních a sociálních faktorů“? To je název projektu, kterým se zabývala doc. Mgr. Sylvie Graf, Ph.D a doc. Martina Hřebíčková, DSc. z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky.

Doc. Sylvie Graf, Ph.D. působí jako vědecká pracovnice v Psychologickém ústavu AV ČR, v.v.i v Brně. Je předsedkyní sekce interkulturní psychologie Českomoravské psychologické společnosti. Zabývá se možnostmi snižování předsudků a zlepšování vztahů mezi lidmi z různých skupin.Výsledky svých výzkumů publikuje v uznávaných mezinárodních časopisech. V roce 2015 ve spoluautorství vydala monografii „Češi a jejich sousedé“ o meziskupinovém kontaktu a postojích ve střední Evropě. V současnosti je na vědecké stáži na univerzitě v Bernu, kde získala prestižní dvouletý grant „Marie Curie Fellowship“ od Evropské komise, v jehož rámci zkoumá utváření postojů k imigrantům.

Doc. Martina Hřebíčková, DSc. je vedoucí vědeckou pracovnicí Psychologického ústavu AV ČR, v.v.i. Těžištěm jejího odborného zájmu je pětifaktorový model osobnosti a metody pro jeho diagnostikování. Zkoumá také sociální percepci, národní stereotypy a akulturaci. Byla řešitelkou čtyř grantových projektů podpořených GA ČR. V současnosti řeší projet věnovaný akulturačním strategiím u majority a minority. Patří k nejcitovanějším českým psychologům. V letech 2010-2016 byla zvolena do „Executive Committee European Association of Personality Psychology“.

Čemu jste se vlastně ve svém projektu věnovaly?
V rámci projektu s tímto složitým názvem jsme se věnovaly zejména vztahům mezi různými skupinami a možnostem, jak snižovat předsudky. V sociální psychologii definujeme skupiny jako širší společenská uskupení tvořená osobami, které spojuje příslušnost ke společné etnicitě (Romové), národnosti (Němci), náboženství (muslimové), sexuální orientaci (homosexuálové) nebo jiné charakteristice (přistěhovalci). V našem výzkumu jsme zkoumaly vztahy mezi lidmi ze sousedních národů v rámci střední Evropy. Zaměřily jsme se také na vztah Čechů ke dvěma výrazným menšinám v České republice – Vietnamcům a Romům.

Co bylo cílem projektu?
Zajímalo nás především, jaké jsou možnosti snižování předsudků. Předsudky jsou převážně negativní soudy, které vznikají na základě pouhého zařazení do negativně vnímané skupiny. Dobře to vystihuje české přísloví házet všechny do jednoho pytle. Předsudky si nevytváříme na základě vlastních negativních zkušeností s konkrétním člověkem, ale přebíráme rozšířená přesvědčení, ve kterých se utvrzujeme. Například v české společnosti je rozšířeno přesvědčení o odměřenosti Němců. Ke konkrétním Němcům, se kterými se setkáme, se proto můžeme chovat rezervovaně ve shodě s naším negativním hodnocením celého národa. Naše rezervované chování pravděpodobně z jejich strany vyvolá odměřenou reakci, což může naše předsudky dále upevnit.

Můžeme předsudky nějak ovlivnit?
Jednou z možností, jak předsudky ovlivňovat, jsou osobní zkušenosti s příslušníky daných skupin – tzv. meziskupinový kontakt. Pokud budeme pokračovat v příkladu uvedeném výše, setkání s německými vrstevníky během společného jazykového kurzu v zahraničí nám může ukázat, že jsou to lidé jako my bez ohledu na národnost a předsudky s ní spojené. Existují však i negativní zkušenosti, které naopak mohou předsudky vůči celým skupinám zesilovat.
V rámci našeho výzkumu jsme se účastníků ptaly na jejich konkrétní zkušenosti s příslušníky vybraných národů – jako je např. kontakt s vrstevníky v průběhu kurzu v zahraničí. Na základě popisů různých zkušeností jsme se snažily odhalit obecné skutečnosti vyskytující se v průběhu kontaktu, které mohou ovlivnit pozitivní nebo negativní hodnocení daných národů.

Jak jste při výzkumu konkrétně postupovaly?
Účastníci našeho výzkumu nejdříve popsali svou libovolnou konkrétní zkušenost s příslušníkem jim nejbližšího sousedního národa (např. obyvatelé Zlína popsali svoji zkušenost se Slováky, obyvatelé z Ústí nad Labem zkušenost s Němci). Poté vyjádřili svoje pocity vřelosti, popř. rezervovanosti vůči příslušníkům zkoumaných národů a posuzovali jejich typické vlastnosti. Podle toho jsme odvodily míru jejich předsudků k daným sousedním národům.
Popis konkrétních zkušeností analyzoval tým pěti badatelek z různých zemí, které ovládaly čtyři národní jazyky účastníků výzkumu. Na základě předem připraveného tzv. codebooku – seznamu skutečností vyskytujících se v průběhu kontaktu – hodnotily každou popsanou zkušenost, zda danou skutečnost obsahuje.

Jaké skutečnosti si můžeme představit?
Takovou skutečností byla např. různá míra blízkosti k lidem ze sousedních národů. S některými cizinci se naši respondenti potkávali jen náhodně na ulici, s některými navázali formální kontakt např. v pracovním prostředí, jiní měli s cizinci blízký osobní a přátelský vztah. Další skutečnost představovalo hodnocení konkrétních osob, se kterými se účastníci výzkumu setkali. Hodnotili je pozitivně nebo negativně, případně udávali jak pozitivní, tak i negativní hodnocení. Měly jsme tedy k dispozici údaje o tom, jak lidé v pěti evropských zemích popisují skutečný meziskupinový kontakt a tyto údaje jsme propojily s jejich hodnocením celých skupin. Umožnilo nám to zjistit, jaké konkrétní skutečnosti během kontaktu ovlivňují předsudky vůči daným národům.

Které skutečnosti se ukázaly jako důležité při ovlivňování předsudků?
Jako podstatná se pro redukci předsudků ukázala např. míra blízkosti k lidem ze sousedních národů, kdy navázaná přátelství a vztahy s konkrétními cizinci přispívaly k pozitivnějšímu hodnocení daných národů. Rovněž pozitivní – ale i negativní – hodnocení konkrétních cizinců v průběhu kontaktu se přenášelo na předsudky vůči celým národům. Výsledky podrobně představujeme v monografii „Češi a jejich sousedé. Meziskupinové postoje a kontakt ve střední Evropě.“.

Jaký je podle Vás nejzásadnější teoretický přínos vašeho výzkumu?
Na základě unikátních dat z výpovědí o konkrétních zkušenostech z pěti zemí se nám podařilo navrhnout řešení rozporu mezi dvěma pohledy v rámci teorie meziskupinového kontaktu. První tvrdil, že pozitivní zkušenosti jsou pro formování předsudků určující. Naproti tomu novější studie ukazovaly, že negativní zkušenosti s příslušníky určitých skupin mají větší vliv na zvyšování předsudků k těmto skupinám než pozitivní zkušenosti na jejich snižování.
Naše studie je významná, protože jsme prokázaly, že negativní zkušenosti mají na zvyšování předsudků sice relativně větší vliv než pozitivní zkušenosti na jejich snižování, zároveň se ale pozitivní zkušenosti vyskytují častěji než negativní, což výraznější vliv negativity na předsudky vyrovnává a tlumí. Výsledky jsme spolu s kolegy z australské Univerzity v Newcastlu publikovali v uznávaném zahraničním časopise European Journal of Social Psychology.

Můžete uvést ještě další výsledky případně vaše další úspěchy?
Zmínila jsem se o tom, že jsme zkoumaly také vlastnosti typických představitelů pěti evropských zemí. V sociálních vědách se jim říká národní stereotypy nebo také národní charakter. Zjišťovaly jsme, zda jsou národní stereotypy přesné. Porovnávaly jsme představy o charakteristikách typických představitelů pěti evropských zemí s tím, jak sami sebe posuzují lidé v těchto zemích. Jako jedny z prvních na světě jsme zkoumaly přesnost stereotypů o příslušnících jiných zemí. Předpokládalo se totiž, že sousedé mohou být objektivnější a přesnější než lidé, kteří posuzují typického představitele vlastní země. Naše výsledky sice tento předpoklad nepotvrdily, ale byly natolik zásadní, že je publikoval prestižní European Journal of Personality. Navíc byla studie hodnocena jako excelentní výstup za rok 2016 expertním panelem Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Zjistily jste při zkoumání národních stereotypů i jiné skutečnosti, které by mohly zajímat veřejnost?
Při porovnání stereotypů příslušníků vlastního národa se stereotypními charakteristikami, které přisuzujeme sousedům, jsme odhalily fenomén, který jsme pojmenovaly zrcadlení stereotypů. Dochází k němu, když typickému příslušníkovi vlastní skupiny přisuzujeme opačné charakteristiky než typickému představiteli skupiny, do které nepatříme. Výsledky jsme publikovali v Journal of Social Psychology.
Těší nás, že nás mezinárodní odborná komunita začala vnímat jako expertky na danou oblast a jsme žádány, abychom zpracovaly kapitoly do monografií, které se meziskupinovému kontaktu a stereotypům věnují. Dosud jsme takové stati připravily čtyři – pro Hogrefe, Nova Science Publishing a dvě pro Routledge.

Jaké jsou vaše další plány, jak se vidíte v budoucnu?
Ve zkoumání meziskupinového kontaktu a přesnosti národních stereotypů pokračujeme. Ve spolupráci s estonskými kolegy jsme připravili metodologickou studii, ve které testujeme nový způsob odhadu přesnosti národních stereotypů. Máme velkou radost z toho, že i tato studie byla přijata k publikování v European Journal of Personality. Věříme, že náš navržený inovativní postup budou používat i další výzkumníci.

A vaše plány ve výzkumu meziskupinového kontaktu?
Navázali jsme na úspěšnou spolupráci s australskými kolegy a připravili studii o tom, zda negativní zkušenosti v rámci blízkých vztahů s lidmi z jiných skupin zhoršují nebo zlepšují předsudky vůči těmto skupinám. Podle výsledků dosavadního výzkumu lze totiž očekávat oba scénáře. Na základě středoevropských dat jsme byli schopni ukázat, že intimita ve vztahu k lidem z jiných skupin chrání před dopadem negativních zkušeností na předsudky vůči celé skupině. Tato studie byla právě přijata k publikování v časopisu Group Processes and Intergroup Relations.

Věnujete se i novým výzkumným projektům?
Martina Hřebíčková je řešitelkou nového projektu GAČR „Vliv meziskupinového kontaktu na akulturační strategie a podporu práv menšin: longitudinální výzkum majority a minority.“ Zkoumáme postoje české většinové společnosti k minoritám. Nejlepší způsob, jak se o našem výzkumu dozvědět více, je se do něj zapojit na http://www.psychologicky-vyzkum.cz/majorita/
Já jsem obdržela prestižní grant Evropské komise „Marie Curie Fellowship,“ v rámci kterého na Univerzitě v Bernu zkoumám vliv prezentace imigrantů v médiích na postoje majoritní společností k imigrantům. Podrobnosti o projektu se lze dočíst na webové stránce: http://immigrants-project.eu/

Jolana Bartuňková