Matyáš Havrda z Filosofického ústavu AV ČR se zabývá počátky vědeckého myšlení ve starověkém Řecku a pozdní antice. Zajímá ho, jak se vědecký postoj ke světu oddělil od filosofického a náboženského a v čem se tyto postoje od sebe liší. Zkoumá, jak staré žánry myšlení, ke kterým se dodnes hlásíme, zdůvodňují své výpovědi o člověku a o světě – jakou roli v tom hraje zkušenost, jakou víra a jakou logika. Zajímá ho také rozdíl mezi argumenty, jejichž cílem je něco poznat, a těmi, jejichž cílem je někoho o něčem přesvědčit.
Oceněný projekt: Aristotelský důkaz v teorii a praxi Galénovy lékařské vědy (Galén a vznik vědecké metody: Rekonstrukce ztraceného díla)
Naše představa o tom, co je věda a co znamená vědecké zkoumání, se postupně formovala v průběhu staletí. Jednou z klíčových osobností, která položila základ jejímu modernímu pojetí, byl slavný antický lékař a filosof Galén (2.–3. století n.l.).
Projekt se zaměřil na rekonstrukci jeho spisu O důkazu, který se dochoval pouze nepřímo – prostřednictvím citací a výpisků jiných autorů. V tomto díle Galén názorně vysvětluje, co je to vědecký problém a jak přistupovat k jeho řešení. Zabývá se klíčovými otázkami poznání: co můžeme vědět s jistotou, co pouze s určitou pravděpodobností – a co nelze poznat vůbec. Důraz klade i na roli matematiky a logiky ve vědě.
Řešitelskému týmu se podařilo identifikovat nové prameny a shromáždit a interpretovat fragmenty tohoto díla z řeckých a arabských textů. Díky tomu bylo možné rekonstruovat jeho původní znění. Výsledky, včetně publikace o Galénově filosofii vědy, byly publikovány v prestižních nakladatelstvích a vzbudily mezinárodní ohlas.