„Poklady“ nalezené v renesančních odpadních jímkách Pražského hradu byly precizně popsány českou archeoložkou ve dvoudílné monografii odborné řady Castrum Pragense

Pohár z 16. nebo 17. století

Přílohy

2 MB Datum přidání: 22. 9. 2017
7 MB Datum přidání: 22. 9. 2017

Praha, 21. září 2017 – Řešitelka projektu, archeoložka Gabriela Blažková z Archeologického ústavu AV ČR, se specializuje na postmedievální archeologii. Hlavním výstupem projektu je dvoudílná monografie „Nálezy hmotné kultury z renesančních odpadních jímek z Pražského hradu“, jejíž první díl tvoří precizně dokumentovaný katalog nálezů keramiky a skleněných nádob, druhý díl pak srovnává popisované předměty se středoevropskou produkcí keramiky a skla a propojuje je s každodenním životem obyvatel Pražského hradu. Tento mimořádný vědecký počin byl honorován Cenou předsedkyně Grantové agentury České republiky.

Projekt Gabriely Blažkové spočíval v analýze hmotné kultury z oblasti Pražského hradu s ohledem na život běžných obyvatel na Hradě za vlády prvních Habsburků. „V rámci projektu byly zpracovány výzkumy z 20. a 30. let minulého století prováděné tehdejšími archeology,“ uvádí řešitelka. V renesančních odpadních jímkách Pražského hradu bylo objeveno více než 680 kusů keramických nádob, 250 skleněných předmětů, dále pak velké množství fragmentů keramiky a skla, ale i zbytky železa a kostí. „V té době archeologové tyto předměty běžně nesbírali, tím vzrůstá význam popsaného souboru, který prozíravostí našich kolegů zůstal zachován a neskončil na smetišti dějin,“ vysvětluje Gabriela Blažková.

V průběhu výzkumu se podařilo spojit některé odpadní jímky s konkrétními obyvateli Pražského hradu a jejich sociálním prostředím a dát tak nahlédnout do vybavení domácností obslužného personálu císařského dvora v dobách, kdy byla Praha politickým centrem římsko-německé říše.

Důležitou součástí projektu byla spolupráce s Vysokou školou chemicko-technologickou, v jejíchž laboratořích probíhala chemická analýza glazur nalezené keramiky a vzorků skla. Desítky měření a chemických analýz vzorků raně novověkého skla byly provedeny v Geologickém ústavu AV ČR. Zapojení disciplín z oblasti přírodních věd umožnilo získat cenné informace o technologii výroby nalezených předmětů a případně i o surovinách, které byly při jejich výrobě použity.

Oba svazky monografie jsou koncipovány dvojjazyčně (česko-anglicky), čímž zpřístupňují důležitý materiál a výsledky jeho rozboru zahraniční vědecké obci. Publikace je vhodně doplněna velmi zdařilou kresebnou a fotografickou dokumentací, která z díla o Pražském hradu činí knihu atraktivní i pro širší veřejnost. Autorka se rovněž spolupodílela na šesti dalších časopiseckých publikacích, resp. na kapitolách v kolektivních monografiích.

Gabriela Blažková by chtěla ve svém výzkumu raně novověké archeologie pokračovat i do budoucna, jejím cílem je rozvíjet mezinárodní spolupráci a přispět tak k zařazení české raně novověké archeologie do evropského kontextu.