Procesy v brzlíku jako klíč k prevenci autoimunitních onemocnění

JUNIOR STAR - náhledový obrázek

Doktor Matouš Vobořil z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve svém projektu JUNIOR STAR zkoumá, jak se imunitní systém učí toleranci – tedy tomu, aby neútočil na vlastní tkáně. Vobořil se věnuje dění v brzlíku, konkrétně roli dendritických buněk, které „učí“ klíčové bílé krvinky, tzv. T-lymfocyty (T buňky), jak řídit a provádět cílenou imunitní obranu. Lepší pochopení těchto mechanismů může objasnit, proč někdy tolerance selže a vznikají autoimunitní onemocnění.

Projekt se zaměřuje na základní mechanismy fungování imunitního systému. Středobodem výzkumu je pak tzv. centrální tolerance – soubor procesů probíhajících v brzlíku zásadních pro správný vývoj T buněk. „Brzlík funguje jako přísné výcvikové středisko, kterým projde jen velmi malá část branců (T buněk). Ti jsou po úspěšném dokončení výcviku nejen připraveni bojovat proti různým patogenům, jako jsou bakterie a viry, ale zároveň jsou vytrénováni, aby neubližovali našemu tělu,“ vysvětluje Matouš Vobořil.

Vědecký tým

Výzkumný tým

V hlavní roli tranzitní dendritické buňky

Na správném vývoji T-lymfocytů se podílí spousta buněk imunitního systému, mezi nimi i tranzitní dendritické buňky, které jsou klíčovým prvkem výzkumu Matouše Vobořila. „Tyto buňky mají schopnost migrovat z místa zánětu do brzlíku a rychle cvičit nové T buňky, aby nereagovaly proti našemu vlastnímu tělu,“ přibližuje vědec jejich funkci.

Doktor Vobořil existenci těchto buněk v brzlíku objevil během postdoktorandského pobytu na Univerzitě v Minnesotě. V rámci svého projektu JUNIOR STAR na tento objev navazuje výzkumem jejich klíčové úlohy v procesech centrální tolerance a ochrany těla před autoimunitními onemocněními.

záběr z mikroskopu

Výzkum autoimunity a nové terapeutické cesty

Precizně fungující procesy imunitního systému mohou být narušeny například dlouhodobým zánětem, typicky při virových infekcích. Nesprávná funkce brzlíku pak může vést ke vzniku autoreaktivních T buněk a následně k rozvoji autoimunitních onemocnění. Ty v posledních letech představují stále palčivější zdravotní problém, protože jejich výskyt neustále roste.

Detailní pochopení mechanismů chránících imunitní systém před selháním, na něž se projekt JUNIOR STAR zaměřuje, je proto klíčové pro vývoj nových terapeutických přístupů. „V tomto ohledu nám výrazně pomáhají zvířecí modely, u kterých můžeme geneticky měnit jednotlivé komponenty imunitního systému a zkoumat, jak tyto úpravy ovlivňují rozvoj autoimunitních onemocnění. Díky tomu lépe chápeme fungování jednotlivých mechanismů a hledáme možnosti jejich cílené manipulace,“ říká řešitel projektu Matouš Vobořil.

 

Mgr. Matouš Vobořil, Ph.D.

Mgr. Matouš Vobořil, Ph.D.

Matouš Vobořil působí na Katedře buněčné biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde vede vlastní výzkumnou skupinu. Na projektu spolupracuje i s dalšími kolegy, a to jak z imunologických, tak i neimunologických skupin, které na fakultě působí. Klíčové zkušenosti pro úspěch v soutěži JUNIOR STAR získal v zahraničí, kdy kromě čtyř let na Univerzitě v Minnesotě absolvoval také měsíční pobyt na Weizmannově institutu v Izraeli. Tyto pobyty mu pomohly osvojit si různé vědecké metody a různé přístupy k vedení týmu.