Grantová agentura České republiky loni poprvé podpořila 30 projektů grantové skupiny JUNIOR STAR. Do prvního ročníku výzvy přihlásili vědci celkem 355 návrhů. Granty jsou určeny badatelům, kteří dokončili doktorát maximálně před osmi lety, již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost.
Díky pětiletým projektům a možnosti čerpat až 25 milionů korun získají řešitelé možnost vědecky se osamostatnit, realizovat své vlastní originální myšlenky a přinést do české vědy nová výzkumná témata. To vše v raném stádiu své vědecké kariéry. Práci vybraných řešitelek a řešitelů, kteří byly vybráni na základě několikakolového výběrového procesu prováděného výhradně zahraničními odborníky, Vám postupně budeme představovat.
Reakce mikrobiálních komunit na měnící se klima v půdě Arktické tundry
RNDr. Jana Voříšková, Ph.D., Mikrobiologický ústav AV ČR
„Studium mikrobiální ekologie nám umožní lépe odhadnout, jaký vliv budou mít klimatické změny na naši planetu“
„Na naší planetě existují tisíce druhů miniaturních mikroorganismů, které se vyskytují všude v prostředí okolo nás. Pouhým okem jsou pro nás neviditelné. Hrají však velice významnou roli při regulaci klíčových funkcí v ekosystémech a ovlivňují fungování celé naší planety. Mohou například ovlivnit to, jak se naše planeta bude schopna vyrovnat s vlivem klimatických změn. Zda mikroorganismy přispějí k jejich urychlení nebo naopak změny zmírní, je pro nás, badatele, stále otázkou,“ říká Jana Voříšková.
Vědkyně zkoumá mikroorganismy arktické půdy v Grónsku. Dostupné modely klimatických změn odhadují, že nejvyšší nárůst teploty planetu čeká právě v těchto oblastech.
Projekt JUNIOR STAR by měl přinést informace o tom, jak budou mikroorganismy reagovat na předpokládané klimatické změny. Současné modely zahrnují řadu parametrů, nicméně vliv mikroorganismů tam často zohledněn nebývá. Zahrnutí výsledků projektu do klimatických modelů by mohlo pomoci zpřesnit odhady vývoje klimatu v budoucnosti.
„Dalším přínosem výzkumu bude obecné popsání mikroorganismů, které v arktické půdě žijí. Co se týká mikrobiálních studií, arktické oblasti nejsou totiž stále ještě zcela probádané,“ doplňuje vědkyně.
Zdanění nadnárodních korporací v globalizovaném světě (CORPTAX),
Doc. Petr Janský, Ph.D., Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd, UK
„Náš výzkum odhaduje, kolik platí nadnárodní korporace na daních, jaká část je zaplacena v daňových rájích a které faktory jsou pro to důležité“
„Nadnárodní korporace jsou zásadní součástí našeho globalizovaného světa a významně ovlivňují životy lidí. Jejich zdanění je častým tématem nejen vědeckých, ale i veřejných diskuzí. Cílem projektu JUNIOR STAR je určit, kolik platí nadnárodní korporace na daních, jaká část je zaplacena v daňových rájích a které faktory jsou pro to důležité,“ vysvětluje Petr Janský.
Badatelé v projektu staví na hypotéze, že nadnárodní korporace se vyhýbají placení daní ze svého zisku využíváním kombinace globalizace a suverenity zemí určovat si své daňové politiky.
V návaznosti na tuto hypotézu navrhuje řešitel projektu s mezinárodním týmem nový teoretický rámec, který pomůže uchopit trilema korporátního zdanění. To podle nich spočívá v tom, že pouze dva ze tří cílů veřejných politik – globalizace, suverenita a daňový příjem – mohou být naplněny zároveň.
Na rozdíl od dřívějšího výzkumu chtějí vědci překonat nedostatky dostupných dat. Navrhli novou empirickou metodologii, v rámci které budou využívat data z tzv. podávání zpráv podle zemí (country-by-country reporting) pro velké nadnárodní korporace. Získaná data zkombinují s dalšími zdroji. Cílem je vytvořit dosud nejúplnější datový soubor o nadnárodních korporacích a jejich zdanění.
Univerzální kvadratické formy a třídová čísla
Mgr. Vítězslav Kala, Ph.D., Matematicko-fyzikální fakulta, UK
„Chování třídových čísel je zatím velmi záhadné, i když úzce souvisí s řešením rovnic, jako je velká Fermatova věta“
Vítězslav Kala s týmem zkoumá „univerzální kvadratické formy“. To jsou kvadratické vzorce, u kterých se vědci snaží zjistit, která čísla vyjadřují. „Například už v roce 1770 Lagrange dokázal, že každé přirozené číslo jde vyjádřit jako součet čtyř druhých mocnin, tedy kvadratická forma x^2 + y^2 + z^2 + w^2 je univerzální. Tomuto tématu se během posledních dvou století věnovala řada významných matematiků, třeba Euler, Rámanudžan a Bhargava, nositel Fieldsovy medaile za rok 2014,“ ohlíží se do historie Vítězslav Kala.
V projektu JUNIOR STAR bude tým studovat „číselná tělesa“, která jsou podobná komplexním přirozeným číslům. Ve svém výzkumu v posledních pár letech řešitel projektu zjistil, že klíčovými objekty k porozumění univerzálním kvadratickým formám a číselným tělesům jsou takzvané „nerozložitelné prvky“. Těmto prvkům byla přitom doposud věnovaná jen minimální pozornost. V rámci projektu chtějí vědci důkladně prozkoumat jejich vlastnosti. „Pokud se to podaří, tak výzkum povede k vyřešení několika důležitých otevřených problémů v teorii čísel a projekt přispěje k porozumění třídovým číslům,“ uzavírá Vítězslav Kala.
Specifické bakteriální kmeny a definovaná postbiotika odvozená z bakterií pro zlepšení dlouhodobých následků podvýživy
Mgr. Martin Schwarzer, Ph.D., Mikrobiologický ústav AV ČR
„Zkoumáme, jak určité bakterie mléčného kvašení ovlivňují fungování organismu a jak mohou přispět k růstu podvyživených dětí“
„Růst a vývoj člověka v období po narození je určován příjmem živin a produkcí růstových hormonů. Jako klíčoví hráči podporující životně důležité procesy byly nedávno identifikovány střevní bakterie,“ říká Martin Schwarzer. Společně s týmem zkoumá na zvířecích modelech chronické podvýživy, jak konkrétní vybrané bakterie ovlivňují fungování mnohobuněčného hostitele.
Vědci využívají unikátní biologické modely – bezmikrobní myši a selata. Daná zvířata nemají ve svém trávicím traktu nebo na povrchu těla žádné živé bakterie ani jiné mikroorganismy. Vědci si tedy mohou vybrat, kterými bakteriemi bezmikrobní zvíře takříkajíc „osadí“. Následně zjistí, jak tyto vybrané bakterie ovlivní fungování hostitele ve zdraví a v nemoci.
„Předchozí výzkum ukázal, že určitý kmen bakterie mléčného kvašení s názvem Lactobacillus plantarum je schopen podporovat růst mladých, chronicky podvyživených myší. Tuto schopnost má nejen u myší „osazených” pouze touto jednou bakterií, ale také při podávání jedincům chovaným v běžných podmínkách (tj. těm, kteří mají ve střevě další mikroorganismy). Zatím nepublikovaná data ukazují, že při denním podávání této bakterie u myší dochází ke zlepšení růstu,“ doplňuje vědec působící v Laboratoři gnotobiologie v Novém Hrádku v Orlických horách.
Cílem projektu JUNIOR STAR je mimo jiné určit, jak bakterie komunikují s hostitelským organismem a jakým způsobem mu umožňují zlepšit růst v období po narození. To by mohlo potenciálně zlepšit renutriční strategie u podvyživených dětí, urychlit růst hospodářských zvířat nebo pomoci ve zvládání proteinové energetické výživy u starších osob.
Autorka: Mgr. Renata Třísková