Tým pod vedením doc. MUDr. Mgr. Marka Mráze, Ph.D., který působí ve FN Brno a ve výzkumném centru CEITEC Masarykovy univerzity, dokázal jako první popsat mechanismus, jímž maligní B lymfocyty utlumí aktivity BCR dráhy v momentě, kdy je poškozena jejich DNA. Jedním z výsledků projektu je patent s potenciálem využití v klinické diagnostice. Bude například možné odhadnout, jak budou pacienti reagovat na chemoterapii. Hledat stále účinnější léčbu je důležité proto, že pacienty s leukémiemi a lymfomy se často nedaří úplně vyléčit, ale přežívají mnoho let a časem začnou být jejich nádorové buňky k terapii rezistentní. Výsledky projektu byly publikovány v prestižních časopisech Leukemia a Blood. Za projekt byl Marek Mráz oceněn Cenou předsedkyně Grantové agentury České republiky 2019.
„Chronická lymfatická leukemie vzniká maligní transformací B lymfocitů, což jsou buňky, které nás za normálních okolností mají chránit proti infekci tím, že produkují protilátky. Toto onemocnění vzniká pravděpodobně deregulací dráhy, která je zodpovědná právě za tu produkci těch protilátek, které se říká BCR signalizační dráha, její regulace nás v tom projektu právě zajímala. Odhalili jsme mechanismus, jímž chemoterapie, která vede k cílenému poškození DNA nádorových buněk, zastavuje BCR signalizaci. Tento mechanismus pravděpodobně existuje i ve zdravých B lymfocytech a vyvinul se proto, aby u buněk, které mají z nějakého důvodu poškozenou DNA, nedocházelo k jejich dalšímu množení. U nádorových buněk je ale tento ochranný mechanismus často porušen, a to nejvíce tam, kde chybí, nebo je mutovaná bílkovina p53, která se podílí na zastavení BCR signalizace,“ vysvětluje Marek Mráz.
Popis vztahu BCR signalizace a poškození DNA je možné využít pro lepší terapii u pacientů. „Kdybych to měl zjednodušit, tak potenciálně lze zjistit, zda je funkční dráha zastavující BCR signalizaci po poškození DNA. Pokud ano, tak pacientovi velmi pravděpodobně pomůže chemoterapie, pokud ne, tak bude vhodnější jej léčit třeba některým z nových léčiv, které přímo zastavují BCR signalizaci,“ říká Marek Mráz.
Chronická lymfatická leukemie je onemocnění, které je mimo jiné zajímavé tím, že má variabilní klinickou prognózu – někteří pacienti přežívají desítky let, naopak jiní přes velmi intenzivní léčbu přežívají jenom desítky měsíců. Vědce v projektu zajímalo, jaká je molekulární podstata, která by mohla souviset s deregulací BCR signalizační dráhy. Onkologové využívají k léčbě B buněčných leukémií a lymfomů často chemoterapii způsobující poškození DNA nádorových buněk. Doposud ale nebylo jasné, zda takováto léčba nějak ovlivňuje BCR signalizační dráhy a případně jakým mechanismem.
„U chronické lymfatické leukemie bylo ukázáno, že je možné využít léčiva, kterým se říká inhibitory BCR signalizační dráhy. Ta jsou vhodná především u pacientů, kterým ne úplně dobře funguje odpověď na poškození DNA. Bohužel tato léčiva pacienty trvale nevyléčí a nedokáží trvale kontrolovat tuto chorobu. To, co nás teď zajímá, je, jak je vlastně BCR signalizační dráha u těchto pacientů aktivována a jak tyto inhibitory BCR signalizace kombinovat s jinými léčivy tak, abychom tuto chorobu trvale kontrolovali nebo potenciálně část těch pacientů vyléčili,“ dodává Marek Mráz.
Chronická lymfatická leukemie je nejčastějším leukemickým onemocněním u dospělých. Projekt proto vznikl na interní hematologické a onkologické klinice FN Brno.