JavaScript je vypnutý

Praha, Brno 15. prosince 2014 – Podle nejnovější teorie českých vědců mohou stát za vznikem života na Zemi dopady asteroidů. O závěrech jejich výzkumu, který sloučil nejmodernější metodiky výpočetní chemie a laserové experimenty, informovaly v uplynulých dnech prestižní světové vědecké časopisy Science a PNAS. Vědci z pražského Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a společného pracoviště brněnského Biofyzikálního ústavu AV ČR a Středoevropského technologického institutu (CEITEC) simulovali ve svých experimentech podmínky, které na Zemi panovaly před čtyřmi miliardami let. Základní stavební bloky živých struktur podle nich v té době vznikly z molekuly formamidu následkem dopadů mimozemských těles na Zemi během období takzvaného pozdního velkého bombardování. Redakční rada časopisu PNAS, v němž je vlastní práce publikována, označila studii jako vědecký výsledek mimořádného významu.

„Ačkoliv se mnozí badatelé domnívají, že dopady cizích těles v období velkého bombardování spíše než cokoliv jiného sterilizovaly povrch země od jakéhokoliv života, který by zde již mohl začít vznikat, náš výzkum ukazuje, že to mohlo být zcela jinak,“ říká Judit Šponer z Biofyzikálního ústavu AV ČR. „Právě toto období mohlo být klíčovým momentem pro vznik látek nezbytných pro vývoj života na naší planetě.“ Rozsáhlý základní výzkum probíhající ve spolupráci několika pracovišť vedou tři vědecké kapacity, profesor Svatopluk Civiš a doktor Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie a doktorka Judit Šponer z Biofyzikálního ústavu. Projekt financuje Grantová agentura ČR.

V laboratorním prostředí vědci nahrazovali dopady těles pulsy laserových paprsků. Tím vytvářeli vysoké tlaky a teploty dosahující až 4 200 °C. Paprsky vysílali do prostředí, které odpovídalo tomu, které se v minulosti na Zemi mohlo vyskytovat. Podařilo se jim při tom poprvé současně vytvořit základní molekuly pro kódování genetické informace, adenin, guanin, cytosin a uracil. To jsou čtyři základní komponenty genetického materiálu RNA, ribonukleové kyseliny, která je považovaná za první molekulu schopnou uchovat a rozmnožovat genetickou informaci. RNA je předchůdkyní DNA, deoxyribonukleové kyseliny, která je nositelkou genetické informace moderních organismů.

V rané historii byly dopady těles na Zemi poměrně běžné. V období nazvaném pozdní velké bombardování, které začalo před čtyřmi miliardami let a trvalo zhruba 150 milionů let, zasahovaly naši planetu stejně jako Měsíc, Merkur, Venuši a Mars velké objekty. Formamid je jednoduchá molekula, která se v dávných dobách mohla na Zemi běžně vyskytovat v hojném množství. Tvoří se při reakci kyanovodíků s vodou a obsahuje v sobě vodík, dusík, uhlík a kyslík. Jedním z klíčových výsledků práce je zjištění, že vznik základních chemických elementů nutných pro stavbu biomolekul může být mnohem přímočařejší proces, než se doposud předpokládalo. Vzhledem k obrovské rozmanitosti podmínek, které ve vesmíru existují, je pravděpodobné, že spontánní vznik těchto molekul není ve vesmíru nikterak neobvyklým jevem.

Kontakt

Gabriela Bechynská
Grantová agentura ČR
775 038 045
gabriela.bechynska(at)gacr.cz

Gabriela Bechynská