České Budějovice 15. září 2014 – Vedoucí dlouhodobého výzkumu ekologie živočichů a rostlin v tropickém lese na Papui-Nové Guineji, biolog Vojtěch Novotný, byl za mimořádné výsledky vědecké práce oceněn Zvláštním čestným uznáním předsedy Grantové agentury ČR. V jednom z nejsložitějších biologických systémů světa popisují čeští vědci nové druhy hmyzu i rostlin a zkoumají jejich vzájemné vztahy. Snaží se vysvětlit, jaké ekologické faktory udržují v tropech tak ohromující množství druhů rostlin i živočichů. Aktuální projekt financovaný Grantovou agenturou ČR se zaměřil na studium pralesa, kde se na 200 druzích dřevin uživí téměř deset tisíc druhů býložravého hmyzu.
„V tropech, na rozdíl od našich smrčin či doubrav, není žádný druh stromu natolik důležitý, aby po něm bylo možno pojmenovat celý les. Proč ale ten, jemuž místní podmínky vyhovují nejlépe, nepřevládne nad ostatními?,“ klade si otázku Vojtěch Novotný, který je institucionálně zakotven na Biologickém centru AV a Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. „Ekologická teorie praví, že právě býložravý hmyz by mohl být tím regulátorem, udržujícím stromy vzácné, takže žádnému z nich nedovolí dominovat celé vegetaci.“ Novoguinejský výzkum také zpřesnil odhad celkového počtu druhů hmyzu žijícího na planetě, a to na šest milionů druhů. Přesný počet ovšem neznáme, neboť i po více než dvou stoletích práce jich biologové popsali zatím jen milion.
Vojtěch Novotný pracuje na Papui-Nové Guineji už dvacet let. Založil zde výzkumnou stanici, jež je dnes jedním z mezinárodně vedoucích center pro studium ekologie tropického hmyzu, hostící projekty z celého světa. „Je v tom určitý element šílenství, budovat výzkumnou stanici zrovna na Papui-Nové Guineji. Biologicky je Nová Guinea vynikající, žije na ní pět procent všech druhů živočichů a rostlin světa a nabízí rozsáhlé tropické lesy od nížin až po alpinskou zónu. Nicméně je to stále ještě kmenová společnost, což výzkumnou práci poněkud komplikuje. Pralesy zamořené duchy zemřelých předků, jejich dosud žijící potomci uvyklí na neustálé kmenové války, vesnice prolezlé kouzelníky vyvolávajícími malárii i další rozmanité nemoci, či téměř úplný nedostatek silnic patří ke každodenním problémům novoguinejského ekologického výzkumu,“ dodává Novotný.