JavaScript je vypnutý

Český výzkum jadérka může pomoci v určení vývojového potenciálu lidských embryí

Praha 12. listopadu 2015 – Josef Fulka, jr. odborník na biologii reprodukce a největší český specialista v oboru přenosu jader, společně se svým týmem v aktuálním výzkumu financovaném Grantovou agenturou ČR zvrátil dosavadní poznatky v oblasti vývojové biologie. Prokázal totiž, že jadérko uložené ve vajíčku není úložištěm důležitého materiálu, ze kterého se po oplození tvoří další jadérka, ale že jeho přítomnost je po oplození nezbytná jen ve velmi krátkém časovém intervalu. Tato teoretická zjištění, která už zveřejnily prestižní vědecké časopisy, mezi nimi i Trends in Molecular Medicine, jsou zásadní pro rozvoj asistované reprodukce. Mohla by pomoci výrazně zpřesnit vývojový potenciál lidského embrya a také stanovit riziko vzniku chromozomálních vad u plodu.

„V asistované reprodukci sledujeme vývoj embryí po dobu pěti dní. To z nich, které vykazuje nejlepší předpoklady pro další vývoj, poté vracíme matce do dělohy,“ říká gynekoložka Alena Langerová, která působí v jednom z center asistované reprodukce a na výzkumu se podílela coby doktorandka. „Nová zjištění o jadérku by nám mohla pomoci z těch embryí, která se vyvíjejí dobře, vybrat ta, u kterých je ještě lepší prognóza vývoje a navíc snížené riziko vzniku chromozomálních vad. Jedno z nových kritérií hodnocení embrya by mohlo být, jak vypadala jadérka v nejbližších hodinách po oplození a za jakou dobu došlo k rozdělení do dvou buněk. Znovu se tak vracíme k nutnosti studia prvního buněčného dělení,“ dodává s tím, že chromozomální vady sice umí moderní centra pro umělé oplodnění vyšetřit, ale znamená to získat z embrya buňky, a tak do něj zasáhnout.

„Když jsme v rámci výzkumu jadérko z embrya vyjmuli do osmi hodin od oplození, vývoj se pozastavil. Když jsme ho ale odebrali po delším časovém intervalu, ukázalo se, že proces, ve kterém se z oplozeného vajíčka vyvine dospělý jedinec, může pokračovat,“ říká Josef Fulka z Výzkumného ústavu živočišné výroby. „Je tedy jasné, že jadérko musí mít těsně po oplození nějakou velmi specifickou funkci, která doslova rozhoduje o životě a smrti, ale my ji ještě neznáme,“ naznačuje další směřování výzkumu Josef Fulka, který společně s Alenou Langerovou na projektu pracoval také s Helenou Fulkovou z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Josefu Fulkovi se v  roce 2003 jako vůbec prvnímu na světě podařilo s využitím náročných mikromanipulačních technik vyjmout jadérko z vajec. Patří mezi největší světové specialisty v oboru klonování, o kterém hovoří především v souvislosti s možným terapeutickým a léčebným využitím. Právě v klonování podle něj mohou znamenat znalosti role a přesné funkce jadérka posun ve stávajících znalostech a výrazně zvýšit jeho úspěšnost i možnosti.

Přílohy

Mgr. Klára Pirochová
Grantová agentura ČR
732 801 881
klara.pirochova(at)gacr.cz

Gabriela Bechynská