Dobře nastavený jaderný kompas pomáhá hledat nové materiály i léky

Využití magnetické rezonance je nejviditelnější ve zdravotnictví. Tato metoda je ale neocenitelná rovněž při určování složení nových materiálů anebo třeba proteinů v živých organismech. Zdeněk Tošner z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vytváří postupy, které vědcům v Česku i ve světě pomáhají měření vylepšit. Za svůj výzkum byl v minulosti nominován na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.

Díky filmům a seriálům z lékařského prostředí zná téměř každý vyšetření magnetickou rezonancí. Pacient je vsunutý do tunelu, kterým je vlastně velký magnet. S jeho pomocí je možné určit, jak jsou v těle rozmístěna vodíková jádra, čili voda, která tvoří většinu těla. Podle toho pak přístroj zobrazí vnitřní orgány a další struktury.

Toto technicky složité lékařské využití je však ještě relativně jednoduché ve srovnání s magnetickou rezonancí nasazenou na analýzu dalších materiálů.

Nejenom na složení, ale i na struktuře záleží

„V tomto případě nesledujeme jenom vodík, ale také množství různých jiných atomů. Mezi nejběžnější patří uhlík, fosfor, fluor, dusík, který je významný pro proteiny, křemík a hliník v materiálových vědách,“ vysvětluje Zdeněk Tošner.

Magnetická rezonance je založena na spinu, což je kvantová vlastnost částic, kterou klasická fyzika nezná. Jde o vnitřní moment hybnosti, jehož hodnota je pro každou částici přesně daná. Spin mají kromě elementárních částic, jako jsou protony či elektrony, také jádra atomů. A díky tomu se dají nukleární magnetickou rezonancí identifikovat.

„Zkoumaný vzorek vložíme do přístroje se silným magnetickým polem. Spiny částic ve vzorku se částečně zorientují podle magnetického pole, ale hlavně se začnou chovat jako dětská káča, jejíž osa se otáčí kolem svislé polohy. V magnetické rezonanci pak měříme frekvenci takového otáčení. Různá atomová jádra se nacházejí v různě pozměněném lokálním magnetickém poli a otáčejí se různou rychlostí. Podle toho je můžeme odlišit,“ popisuje doktor Tošner. „Není to tak, že okamžitě poznáme, jaké částice nebo atomy uvnitř jsou. Musíme vědět, co hledáme, a tomu přizpůsobíme použitou metodu.“

Ještě podstatnější je, že z výsledků získaných tímto „jaderným kompasem“ se dá vysledovat, jak jsou atomy vzájemně spojeny chemickými vazbami, a také vypočítat jejich pozici v molekule, a to podle toho, jak se atomy v magnetickém poli vzájemně ovlivňují. Tato pozice je významná proto, že určuje strukturu materiálu, z níž vyplývají vlastnosti materiálu.

Výrazně je to vidět například u proteinů. Stává se, že dvě bílkoviny v lidském těle mají úplně stejné chemické složení, ale jedna je užitečná nebo neškodná, kdežto druhá vyvolává onemocnění. Stojí za tím fakt, že má jinou prostorovou strukturu a jinak se váže na lidské tkáně. Díky znalosti této struktury pak vědci mimo jiné vyvíjejí léky, které by se měly „nalepit“ přesně na tvar nechtěného proteinu, a zabránit tak jeho zachycení v tkáních.

 

Zdeněk Tošner mění měřicí sondu v supravodivém magnetu.Zdeněk Tošner mění měřicí sondu v supravodivém magnetu. (Foto: PřF UK)

Sada postupů pro vědce z celého světa

Některé zkoumané vzorky je možné rozpustit ve vhodném rozpouštědle. V něm se může molekula volně otáčet, díky čemuž se dá lépe změřit. Oproti tomu průmyslové materiály zůstávají v pevném skupenství a také bílkoviny bývají pevně zakotveny v buněčné membráně. Jejich molekuly tedy nemohou volně rotovat. Otáčet se v přístroji musí celý vzorek. Postup měření je proto podstatně složitější. A právě tím se zabývá Zdeněk Tošner, a to i v projektu, na němž spolupracoval s kolegy z Technické univerzity v Mnichově a za který byl nominován na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.

Využili při tom takzvanou teorii optimálních procesů, což je matematický postup výhodného řízení složitých činností ovlivňovaných mnoha proměnnými. V tomto případě jde o ozařování vzorků radiofrekvenčními pulzy tak, aby se podařilo získat výsledek co nejdříve a s co největší citlivostí.

„Vypracovali jsme vlastně speciální sadu postupů, které se dají úspěšně využít při charakterizaci nerozpustných proteinů magnetickou rezonancí,“ shrnuje Zdeněk Tošner. Výsledky vědci publikovali v uznávaných odborných časopisech Science Advances, Journal of the American Chemical Society či Angewandte Chemie.

„Kolegové se na nás obracejí s prosbou o radu, který náš postup by měli nejlépe využít ve svých měřeních,“ popisuje využití metody doktor Tošner. „A často se o tom, že náš postup použil někdo v zahraničí, dozvím až z odborné databáze, která zachytí citaci některého našeho článku. Jeho autoři poctivě zaznamenali, že při svém výzkumu použili naše postupy měření. A to potěší.“

 

Zdeněk Tošner

RNDr. Zdeněk Tošner. Ph.D.

Narodil se v roce 1976. Vystudoval biofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, doktorát z fyzikální chemie získal ve společném programu na Stockholmské univerzitě a Univerzitě Karlově.

Nyní působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Jeho hlavním vědeckým zájmem jsou metody měření nukleární magnetickou rezonancí.

 

Projekt nominovaný na Cenu předsedy Grantové agentury ČR: Vývoj experimentů nukleární magnetické rezonance pevné fáze pro studium proteinů pomocí teorie optimálních procesů

 

Úvodní ilustrace: Umělecké ztvárnění experimentu nukleární magnetické rezonance pro Journal of the American Chemical Society. Práškový vzorek v rotorku se otáčí uvnitř cívky orientované pod úhlem 54,7° vzhledem ke směru vnějšího magnetického pole. Pomocí cívky se vytvářejí sofistikované radiofrekvenční pulzy symbolizované čísly.

Ilustrace: Jan Blahut, Tomáš Belloň

Jedenáct nových mezinárodních projektů

Grantová agentura ČR (GA ČR) podpoří ve spolupráci s partnerskými zahraničními agenturami celkem jedenáct nových mezinárodních projektů – šest projektů s rakouskou agenturou FWF a po dvou s německou DFG a se švýcarskou SNSF. Poslední, trilaterální projekt pak bude spolufinancován rakouskou a německou agenturou.

Návrhy projektů prošly hodnocením formou Lead Agency, kdy návrhy hodnotí pouze jedna ze zapojených agentur a druhá od ní hodnocení přebírá. GA ČR vystupovala jako hodnoticí agentura u tří česko-rakouských projektů, jednoho česko-německého a u trilaterálního projektu, u ostatních převzala hodnocení od partnerských agentur. Řešení projektů začne v dubnu nebo červenci letošního roku a potrvá tři roky.

Česko-rakouské projekty (GA ČR – FWF)

Registrační číslo Navrhovatel Název Uchazeč Doba trvání Oborová komise
25-15655K RNDr. Matouš Hrdinka, Ph.D. Polo like kinase 1 in oral squamous cell carcinoma: Exploration of Novel Biological Functions and Innovative Therapeutic Approaches Fakultní nemocnice Ostrava 3 roky OK3 – lékařské a biologické vědy
25-17259K Ing. Tomáš Pevný, Ph.D. Fundamental Tradeoffs for Information Hiding in Generated Media (DETERMINE) Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze 3 roky OK1 – technické vědy
25-16582K RNDr. Jan Borovička, Ph.D. Unraveling enigmatic arsenic speciation in mushrooms Geologický ústav AV ČR, v.v.i. 3 roky OK5 – zemědělské a biologicko-environmentální vědy

 

Česko-německý projekt (GA ČR – DFG)

Registrační číslo Navrhovatel Název Uchazeč Doba trvání Oborová komise
25-18015K Mgr. Zdeněk Mašín, PhD Attosecond photoionization dynamics in complex molecules including relativistic and substrate effects Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta 3 roky OK2 – vědy o neživé přírodě

 

Česko-rakousko-německý projekt (GA ČR – FWF – DFG)

Registrační číslo Navrhovatel Název Uchazeč Doba trvání Oborová komise
25-15289K doc. RNDr. Petr Sváček, Ph.D. Mucosal waves on vocal folds in voice production Fakulta strojní, České vysoké učení technické v Praze 3 roky OK1 – technické vědy

 

Švýcarsko-české projekty (SNSF – GA ČR)

Reg. č. Navrhovatel Název projektu Uchazeč Doba řešení
25-19510L Ing. Pavel Bartl, Ph.D. ELektroChemie s HOmology Roentgenia (ELCHOR) České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská 3 roky
25-19309L RNDr. Monika Cahová, PhD. Fermentované potraviny a zdraví kostí: Výzkum osy střevo-kost u veganek před menopauzou Institut klinické a experimentální medicíny 3 roky

 

Rakousko-české projekty (FWF – GA ČR)

Reg. č. Navrhovatel Název projektu Uchazeč Doba řešení
25-16240L Mgr. Jaroslav Kočišek, Ph.D. Záchyt elektronů na triazoly a jejích komplexy Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. 3 roky
25-19190L Dr Filis Morina Kovem indukovaná rezistence papriky vůči Botrytis cinerea Biologické centrum AV ČR, v.v.i. 3 roky
25-18949L Ing. Ludmila Martínková, CSc. DSc. Synergické strategie: Hybridní „multitarget“ léčiva pro Alzheimerovu chorobu Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. 3 roky

 

Německo-český projekt (DFG – GA ČR)

Reg. č. Navrhovatel Název projektu Uchazeč Doba řešení
24-15138L Jakub Benda Ultrarychlá elektronová a jaderná dynamika ve fotoionizaci molekul studovaná metodou RABBITT Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova 3 roky

 

Spolupráce s dotčenými agenturami probíhá díky iniciativě WEAVE. Jejím cílem je odstranit bariéry mezinárodní vědecké spolupráce a propojit 12 evropských agentur podporujících základní výzkum.

Další podpořené mezinárodní projekty budou oznamovány po jejich schválení všemi zapojenými agenturami.

 

 

Kdy se státy účastní smluv o kontrole zbrojení?

Smlouvy o kontrole zbrojení představují zásadní nástroj pro zajišťování bezpečnosti států a lidí. Výzkum Jana Karlase z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy podpořený GA ČR odhaluje příčiny, proč státy tyto smlouvy uzavírají, i to, co jim v jejich uzavření brání.

Od počátku své existence státy zbrojí – aby zajistily vlastní bezpečnost, případně získaly schopnost ozbrojenou cestou prosazovat své zájmy. Neomezené zbrojení jim ale více bezpečnosti nepřináší – naopak je v reakci na ostatní státy nutí zbrojit ještě více. V 60. letech minulého století si většina zemí začala více uvědomovat ničivou sílu obrovských zbraňových arzenálů. Postupně proto došlo k vytvoření dvou kategorií mezinárodních smluv, které kontrolují zbrojení nebo přímo zakazují některé konkrétní druhy zbraní. Tyto smlouvy mají všeobecnou povahu, tedy cílí na členství všech existujících států.

Do první kategorie patří smlouvy, které se vztahují na zbraně hromadného ničení. Tyto smlouvy omezují vlastnictví nebo testování jaderných zbraní, zakazují chemické a biologické zbraně a zakazují rozmisťování zbraní hromadného ničení v Antarktidě, ve vesmíru a na mořském dně. Těchto smluv v současnosti existuje 10. Nejznámější z nich je Smlouva o nešíření jaderných zbraní z roku 1968. Druhou kategorii tvoří smlouvy, které regulují nehumánní konvenční zbraně. První z nich byla Úmluva o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní uzavřená v roce 1980. Později ji doplnily další dvě úmluvy, které zakazují protipěchotní miny a kazetovou munici.

Rozdílné přístupy k členství

Aby byly smlouvy o kontrole zbrojení a odzbrojení skutečně účinné a měly potřebnou legitimitu, musí sdružovat všechny státy, anebo alespoň velkou většinu z nich. Tohoto cíle se však dosud zdaleka nepodařilo dosáhnout. Typicky dochází k tomu, že určitý počet zemí novou smlouvu po jejím podepsaní rychle ratifikuje. Další státy k ní ale přistupují s velkým zpožděním a některé se dokonce jejími stranami nikdy nestanou. Například Úmluvu o zákazu biologických zbraní ratifikovalo více než 75 % států až po 31 letech od jejího přijetí. Ačkoli Úmluva o zákazu nebo omezení použití některých konvenčních zbraní byla podepsána před více než 40 lety, do současnosti ji ratifikovalo pouze 127 států. Tato situace vede k důležité otázce: proč se některé státy připojují ke smlouvám o kontrole zbrojení, a jiné nikoli, anebo tak činí s výrazným zpožděním?

Přínosy a náklady ratifikace

Důležitým východiskem pro výzkum Jana Karlase byla skutečnost, že vysvětlení účasti ve smlouvách o kontrole zbrojení, která nabízí již existující literatura, nejsou v souladu s některými důležitými skutečnostmi. Předchozí studie uvádějí, že země ratifikují smlouvy týkající se zbraní hromadného ničení tehdy, pokud nečelí silným bezpečnostním hrozbám nebo nemají potřebné schopnosti k vývoji těchto zbraní. Nicméně mnoho zemí, které tyto charakteristiky vykazují, dané smlouvy ratifikovalo s velkým zpožděním anebo tak dosud vůbec neučinilo. Existující literatura také tvrdí, že jednání států týkající se nehumánních konvenčních zbraní ovlivňují posilující se normy, které tyto zbraně považují za nevhodné. Skutečnost, že velký počet států dosud neratifikoval některou ze smluv regulujících tyto zbraně, je však v rozporu s domnělou vahou uvedených norem.

Ve snaze vytvořit vysvětlení, která by lépe odpovídala skutečnému chování států, vyšel Jan Karlas z předpokladu, že přístupy k ratifikaci smluv o kontrole zbrojení ovlivňují především přínosy a náklady, které z této ratifikace plynou. Na základě tohoto východiska zformuloval hypotézy vysvětlující členství pro různé typy smluv. Tyto hypotézy následně otestoval pomocí statistických metod.

Nové poznatky o ratifikaci smluv o zbraních hromadného ničení

Výzkum Jana Karlase koriguje dosavadní představu, že státy, které čelí bezpečnostní hrozbám, odkládají ratifikaci smluv o zbraních hromadného ničení. Podle provedeného výzkumu tak činí spíše země, které již danou zbraň vlastní nebo o ni usilují, a to pouze v případě smluv, které danou zbraň zcela zakazují nebo zakazují její testování. Bezpečnostní hrozby představují méně výraznou překážku pro připojení se ke smlouvám o zbraních hromadného ničení, než bývá uváděno.

To však neznamená, že je rozšiřování uvedených smluv rychlé. Provedený výzkum totiž ukazuje, že zda a jak rychle státy k těmto smlouvám přistoupí souvisí s tím, zda pro ně členství má politický nebo ekonomický přínos. Ke smlouvám o jaderných zbraních přistupovaly v minulosti rychleji státy, které podporovaly liberální hegemonický řád vybudovaný USA. U jiných smluv platí, že pravděpodobnost členství roste s ekonomickými přínosy pro daný stát. Jedná se o smlouvy regulující biologické a chemické zbraně a stanovující základní pravidla pro ekonomickou, vědeckou a jinou činnost probíhající v Antarktidě a ve vesmíru. Pravděpodobnost, že stát ratifikuje smlouvu regulující zbraně hromadného ničení, se také zvyšuje, jestliže se k příslušné smlouvě předtím připojil větší počet států ze stejného světového regionu. Důvodem je opět politická výhodnost ratifikace, v tomto případě konkrétně výhody z posílení dobré reputace země v daném regionu.

Proč se státy (ne)účastní smluv o nehumánních konvenčních zbraních?

Výzkum Jana Karlase ukazuje, že i v případě nehumánních konvenčních zbraní ovlivňují členství politické výhody. Politicky výhodné je v tomto případě přistoupení ke smlouvě pro vládní představitele v demokratických státech. Naplňují tímto způsobem přesvědčení domácích aktérů o tom, že je nutné chránit lidskou bezpečnost, které je typické právě pro demokratické společnosti. Stejně jako v případě smluv o zbraních hromadného ničení funguje i v případě smluv o nehumánních konvenčních zbraních jako motiv pro ratifikaci další politická výhoda – reputační přínos. Ten motivuje i v tomto případě k ratifikaci země, které se nacházejí ve světovém regionu, kde již určitý počet zemí danou smlouvu ratifikoval. Zvyšování počtu členů smluv o nehumánních konvenčních zbraních naopak zabraňuje jeden podstatný bezpečnostní náklad členství – omezení autonomie národní bezpečnostní politiky. Tento náklad brání členství v případě zemí sousedících se státy, jež se často účastní militarizovaných mezinárodních sporů.

 

doc. PhDr. Jan Karlas, M.A., Ph.Ddoc. PhDr. Jan Karlas, M.A., Ph.D.

 

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Dva nové česko-německé projekty

Grantová agentura ČR (GA ČR) ve spolupráci s německou agenturou Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG) podpoří dva nové mezinárodní projekty. Jejich řešení začne v dubnu nebo červenci letošního roku a potrvá tři roky.

Návrhy obou projektů prošly hodnocením formou Lead Agency, kdy návrhy hodnotí pouze jedna ze zapojených agentur a druhá od ní hodnocení přebírá. GA ČR u obou nově podpořených projektů vystupovala jako hodnoticí agentura.

Česko-německé projekty (GA ČR – DFG)

Registrační číslo Navrhovatel Název Uchazeč Doba trvání Oborová komise
25-16127K Judit E. Šponer, Ph.D. Nezbytnost krystalizačních nerovnováh pro akumulaci a polymerizaci RNA v rané evoluci Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. 3 OK2 – vědy o neživé přírodě
25-18281K Mgr. Kamil Olejník Ph.D. Atomistické spinové textury v antiferomagnetech Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. 3 OK2 – vědy o neživé přírodě

 

Spolupráce s německou stranou, ale i s agenturami z dalších zemí, probíhá díky iniciativě WEAVE. Jejím cílem je odstranit bariéry mezinárodní vědecké spolupráce a propojit 12 evropských agentur podporujících základní výzkum.

Další podpořené mezinárodní projekty budou oznamovány po jejich schválení všemi zapojenými agenturami.

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Vylepšení transparentní keramiky: Kombinace experimentu a teorie odhaluje nové možnosti

Tým vědců z Vysokého učení technického v Brně pod vedením prof. Karla Maci dosáhl významného pokroku ve výzkumu transparentních keramických materiálů. Jejich projekt, podpořený Grantovou agenturou ČR (GA ČR), se zaměřil na zlepšení mikrostruktury a funkčních vlastností keramických materiálů pomocí precizní distribuce dopantů. Tento inovativní přístup přináší nové možnosti pro optické a optoelektronické aplikace.

Cihly, soška Věstonické venuše nebo nádobí. Výroba keramických předmětů je známa již od pravěku a provází lidstvo celým vývojem civilizace. Minulé století bylo ve znamení přechodu od přírodních keramických surovin k vysoce čistým syntetickým keramickým materiálům s výjimečnými vlastnostmi. Před padesáti lety jsme se tak mohli dočíst například o japonském keramickém automobilovém motoru, který snášel velmi vysoké pracovní teploty a přitom nepotřeboval chlazení.

Moderní vývoj a aplikace keramiky

Devadesátá léta 20. století byla obdobím intenzivního výzkumu konstrukčních a pevných keramik, které bylo možné využít při vysokých teplotách či ve velmi korozivním prostředí. Počátek 21. století je obdobím neméně intenzivního výzkumu přípravy a unikátních vlastností keramik v oblasti optických aplikací.

Keramické materiály se vyrábí metodami práškové metalurgie tak, že se jemné keramické prášky nejdříve za studena zhutní na hodnotu kolem 60 % teoretické hustoty a pak se za vysoké teploty spékají, přičemž vzniká kompaktní materiál. Tvar předmětu zůstává přibližně stejný, úměrně se ale zmenší jeho rozměry. Konečné vlastnosti keramiky lze ovlivnit nejen výběrem keramického materiálu a vhodnými parametry zpracování, ale také použitím stopových příměsí – dopantů. Dopanty lze výrazně měnit i elektrické nebo optické funkční vlastnosti.

Hlavním cílem projektu financovaného GA ČR bylo připravit a charakterizovat transparentní oxid hlinitý a dopovat ho prvky vzácných zemin a přechodových kovů tak, aby došlo k vyvolání fotoluminiscenčních efektů. Transparentní keramika pro optické a optoelektronické aplikace dnes představuje velmi dynamicky se rozvíjející trh. Víme, že průhlednost keramiky je podmíněna plnou hustotou (je tedy zcela eliminovaná porozita), vysokou homogenitou a ultrajemnozrnnou mikrostrukturou (velikost zrn nesmí přesáhnout vlnovou délku světla). Cílené dopování se využívá nejen pro zjemnění mikrostruktury transparentního oxidu hlinitého, ale i k vyvolání luminiscenčních vlastností. K tomu je nezbytné, aby byl dopant v keramice rozptýlen co nejhomogenněji.

Demonstrace průhlednosti vzorku spinelové keramiky MgAl2O4

Demonstrace průhlednosti vzorku spinelové keramiky MgAl2O4

 

Výzvy a přínosy nového výzkumu

Homogenní rozptýlení dopantu ale není zdaleka triviální problém, neboť oxidy vzácných zemin se do systému vnášejí ve formě nanooxidů homogenně přimíchaných do vstupního prášku oxidu hlinitého. Ionty dopantů se naštěstí v matrici oxidu hlinitého špatně rozpouštějí a segregují na hranicích zrn slinované keramiky, což vede k poměrně rychlému rozptýlení způsobenému vysokou difuzivitou podél hranic zrn. Pokud je ale optimální koncentrace dopantu překročena nebo není homogenizace dostatečná, dopant zčásti zůstane ve formě původních oxidů a požadované optické vlastnosti se výrazně zhorší.

Hlavním přínosem naší práce na projektu bylo zvládnutí náročné technologie přípravy transparentní dopované či dokonce kodopované Al2O3 keramiky s luminiscenčními vlastnostmi. Připravit takový materiál je složité nejen kvůli optické dvojlomosti Al2O3 keramiky, ale také kvůli extrémně nízké rozpustnosti dopantů v matrici. Naopak výhodami tohoto materiálu jsou vysoká tvrdost a pevnost v tlaku, excelentní chemická stabilita a v neposlední řadě vysoká tepelná vodivost důležitá pro stabilitu vysokovýkonových součástí, jako jsou například pevnofázové lasery. Mezi další aplikační oblasti patří dozimetry, scintilátory, LED svítidla s vysokým jasem, optická vlákna atd.,“ říká prof. Karel Maca. „Kromě Al2O3 keramiky jsme připravili také transparentní luminiscenční MgAl2O4 a c-ZrO2 dopovanou keramiku. Dalším důležitým přínosem naší práce pak bylo vytvoření teoretických modelů pro rozpouštění dopantů v matrici a následná experimentální verifikace těchto modelů,“ uzavírá řešitel projektu.

 

řešitelský tým Řešitelský tým (zleva dr. Katarína Drdlíková, dr. Daniel Drdlík, prof. Karel Maca, dr. Jiří Svoboda)

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Dodatečně udělujeme 15 standardních projektů

Díky uvolněným prostředkům v rozpočtu GA ČR rozhodlo předsednictvo o udělení dalších 15 standardních projektů přihlášených do soutěže vyhlášené v minulém roce. Celkem tak bylo rozhodnuto o podpoře 415 standardních projektů s počátkem řešení v letošním roce.

Dodatečně financované projekty pokrývají všechny oblasti základního výzkumu. Jedná se o projekty, které se v hodnocení umístily bezprostředně za původně financovanými.

Reg. čísloNavrhovatelNázevUchazečDoba trváníOborová komise
25-15246Sdoc. Ing. Kateřina Valentová, Ph.D.Neznámé komponenty silymarinu a jejich biologická aktivitaMikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i.3OK5 – zemědělské a biologicko-environmentální vědy
25-15249Sprof. PhDr. Andrea Pokludová, Ph.D.Levicové sociomorální milieu na Moravě od rozpadu monarchie do zániku I. ČSROstravská univerzita, Filozofická fakulta3OK4 – společenské a humanitní vědy
25-15566Sprof. RNDr. Jiří Fajkus, CSc.Dynamický svět Telomer: Odhalování evolučních inovací ve stabilitě genomuMasarykova univerzita, Středoevropský technologický institut3OK3 – lékařské a biologické vědy
25-15855SRNDr. Eva Holtanová, Ph.D.Vnitřní variabilita klimatu v EvropěUniverzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta3OK2 – vědy o neživé přírodě
25-15917Sdoc. Mgr. Dušan Kováčik, Ph.D.Zvýšení adheze na rozhraní vlákno-matrice a zlepšení vlastností FRP kompozitů při vysokých rychlostech deformace pomocí plazmové úpravy povrchu vlákenMasarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta3OK1 – technické vědy
25-16326Sdoc. Mgr. Lukáš Kubala, Ph.D.Mechanismy modulace funkce střeva nutričním hyaluronanemBiofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.3OK3 – lékařské a biologické vědy
25-16345SIng. Matěj Velický, Ph.D.Řízení interakcí mezi 2D dichalkogenidy přechodných kovů a pevnými povrchyÚstav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i.3OK1 – technické vědy
25-16414SMgr. Milan Vala, Ph.D.Pozorování jedno-molekulových piruetÚstav fotoniky a elektroniky AV ČR, v.v.i.3OK2 – vědy o neživé přírodě
25-16893Sdoc. Ing. Ondřej Klimo, Ph.D.Interakce laserového záření s plazmatem v magnetickém poli pro výzkumu inerciální fúzeČeské vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská3OK2 – vědy o neživé přírodě
25-17559SRNDr. Radek Jupa, Ph.D.Odhalení významu součinnosti funkcí xylému a kůry pro odolnost stromů vůči suchuMasarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta3OK5 – zemědělské a biologicko-environmentální vědy
25-17984SPhDr. Lenka Jungmannová, Ph.D.Milan Kundera – postmoderní dramatik v intermediální perspektivěÚstav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i.3OK4 – společenské a humanitní vědy
25-18055SIrena ŠímováRovnovážná a nerovnovážná dynamika biodiverzity: porozumění změnám biodiverzity v závislosti na změnách podmínek prostředíUniverzita Karlova, Centrum pro teoretická studia3OK5 – zemědělské a biologicko-environmentální vědy
25-18135Sprof. PhDr. Jan Holzer, Ph.D.Návrat totalitarismu? Putinův režim v čase válkyMasarykova univerzita, Fakulta sociálních studií2OK4 – společenské a humanitní vědy
25-18524SPaedDr. Tomáš Malý, Ph.D.Dekódovaní parametru překonané vzdálenosti při vysokém metabolickém zatížení: Struktura, determinanty a relevance pro výkon v elitním fotbaluUniverzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu3OK4 – společenské a humanitní vědy
25-16971SIng. Miloslav Bělka, Ph.D.Vliv změn geometrie dýchacích cest a dechového režimu při astmatu na proudění a usazování částicVysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství3OK1 – technické vědy

 

Proč GA ČR dodatečně uděluje projekty?

Při vyhlašování výsledků soutěží v říjnu a listopadu ještě nejsou známy všechny proměnné, které ovlivňují rozpočet na další rok. Zejména není jasné, kolik a jakých mezinárodních projektů bude financováno, protože jejich hodnocení a potvrzování u zahraničních agentur v té době stále probíhá. Kromě toho se může stát, že řešitel některého projektu financování odmítne, například pokud uspěl v jiné grantové soutěži. Díky těmto faktorům se v rozpočtu mohou uvolnit prostředky, které umožní dodatečné financování dalších projektů.

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY