Březen 2021 - Grantová agentura České republiky

31. 03. 2021

Sen o sestrojení inteligentních mikroskopických strojů je zase o kousek blíž skutečnosti. Zásluhu na tom má tým vědců z Univerzity v Lipsku a Univerzity Karlovy. Ti stojí za vývojem nového systému, jenž v sobě kombinuje techniku strojového učení s přesnou kontrolou mikroskopických částic. Jejich studii, která vzešla z projektu podpořeného GA ČR a německou agenturou DFG, zveřejnil prestižní časopis Science Robotics.

Vývoj molekulárních strojů schopných jednotlivě vykonávat různé úkony, jako třeba dávkovat léčiva či opravovat poškozenou tkáň, patří k dlouhodobým cílům moderní vědy. Nejvyšší metou je pak sestrojení inteligentních a autonomních nanobotů, kteří budou umět reagovat na své okolí a v koordinovaných skupinách plnit ještě daleko složitější úkoly.

Důležitý mezikrok na cestě k jejich vývoji představuje nová studie Reinforcement Learning with Artificial Microswimmers, která vznikla pod vedením profesora Franka Cichose z Univerzity v Lipsku. Jeho tým vytvořil speciální částice o velikosti v řádu mikrometrů, jejichž pohyb dokáže přesně řídit.

Podobně jako například bakterie žijí částice těchto velikostí v tzv. brownovském světě. Ten odděluje makrosvět, známý z našeho každodenního života, od mikrosvěta, který se řídí pravidly kvantové mechaniky. I brownovský svět má svá specifická pravidla. Brownovské částice jsou dost malé na to, aby se viditelně pohybovaly díky nárazům okolních molekul vykonávajících tepelný pohyb. Směr a síla těchto srážek jsou přitom náhodné. Zároveň pokud na brownovskou částici nepůsobí síla, ta se vlivem velkého tření prakticky ihned zastaví.

Brownovské částice, které fyzici vyvinuli, jsou menší nežli třicetina průměru lidského vlasu a k pohybu využívají teplo zachycené prostřednictvím zlatých částeček na svém povrchu.

„Naše metoda používá symetrické částice, jež je možno lokálně zahřát na libovolném místě jejich povrchu pomocí laseru. Částice se pak pohybují směrem od zahřátého místa vlivem toku kapaliny způsobeného indukovaným rozdílem teplot, tzv. ‚termoforéze‘,“ vysvětluje dr. Viktor Holubec z MFF UK, jenž je spoluautorem studie.

Tuto novou experimentální metodu fyzici zkombinovali s algoritmem strojového učení (tzv. reinforcement learning; zpětnovazební učení) běžícím v počítači, který pomocí laseru částice kontroluje. „‚Mozky‘ našich částic se nenacházejí uvnitř částic samotných. Dalším krokem tedy bude miniaturizovat učící se a kontrolní část systému a implementovat ji přímo do mikročástic,“ nastiňuje směr dalšího výzkumu dr. Holubec. To se z nynějšího pohledu může zdát jako poměrně složitý úkol. „Podobně nedosažitelně se však ještě donedávna jevila i možnost precizní kontroly, kterou nyní nad našimi mikročásticemi máme,“ říká český zástupce, který na Univerzitě v Lipsku strávil tři a půl roku jako postdoktorand a nyní působí na Katedře makromolekulární fyziky MFF UK.

Navržený systém přesného řízených mikroskopických objektů v reálném prostředí za pomoci algoritmů strojového učení by však neměl najít uplatnění jen při samotném vývoji inteligentních nanobotů. Měl by také umožnit lépe pochopit, jak mikrosvět vlastně funguje.

„Náš výzkum ukazuje, jak může podobná kombinace počítačové simulace pomocí částic žijících v reálném světě pomoci odhalit klíčové aspekty dynamiky těchto částic, které nám dosud unikaly. My jsme například popsali důležitou roli zpoždění mezi zpracováním informace o poloze částice v počítači a spuštěním laseru,“ nastiňuje dr. Holubec další výsledek výzkumu. „Díky tomuto zpoždění se v Brownově světě k vytyčenému cíli nedostane jako první nejrychleji se pohybující částice. Naopak, existuje jistá optimální rychlost daná velikostí zpoždění. Podobný jev již byl popsán pro pohyb živých bakterií,“ dodává. Důkladnější pochopení zákonitostí, které řídí mikrosvět, pak zpětně pomůže k optimalizaci vyvíjených mikročástic.

Výzkum je součástí bilaterálního projektu „Dynamika a termodynamika umělých a přírodních aktivních systémů se zpožděním“ financovaného Grantovou agenturou ČR (GAČR) a Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG).

Více o experimentální metodě pro kontrolu částic zde:

Autor: Matematicko-fyzikální fakulta UK

18. 03. 2021

Projekt „Proměny vztahu etiky a náboženství v díle Immanuela Kanta“ byl Grantovou agenturou České republiky hodnocen jako vynikající. Zkoumání vztahu etiky a filosofie náboženství v díle německého filosofa Immanuela Kanta (1724-1804) se věnoval doc. Jakub Sirovátka z Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Německý filosof Kant je znám jako velký systematický etik. Méně známá je jeho filosofie náboženství, která s Kantovým etickým systémem bytostně souvisí. Jakub Sirovátka si ve svém individuálním grantu dal za cíl prozkoumat vztah etiky a filosofické metafyziky v celém Kantově díle. Zkoumána tak nebyla pouze díla, která Kant vydal již za svého života jako například Základy metafyziky mravů nebo Kritika praktického rozumu. Projekt se zaměřil i na přednášky, které byly zrekonstruovány na základě zápisků Kantových žáků, nebo na dílo z pozůstalosti, které bylo vydáno pod názvem Opus postumum. Čerpáno bylo přitom z nejrozsáhlejšího vydání Kantových děl, které představuje tzv. akademické vydání (Akademie-Ausgabe) Kantových sebraných spisů, které je dodnes vydáváno ve fraktuře, v novogotickém lomeném písmu.

Vztah etiky a filosofie náboženství se v Kantově díle proměňoval. Zpočátku byl Kant toho názoru, že etika předpokládá určitý typ metafyziky nebo ji alespoň potřebuje k dodržování toho, co etika přikazuje. Ve své konečné pozici však Kant jasně říká, že etika Boha nepředpokládá: mravní zákon platí pro každého člověka jako rozumné bytosti bez odkazování na metafyziku nebo náboženství. Skutečnost, že každý jedinec má mravní vědomí, pokládá Kant za zkušenostní fakt, který však není faktem empirickým, nýbrž faktem rozumovým. Etický imperativ, že mám něco udělat, platí kategoricky a bezpodmínečně. Zároveň však Kant překvapivě připojuje, že etika nevyhnutelně k náboženství nebo určitému typu metafyziky vede. Když Kant používá pojem náboženství, tak je nutno vědět, že pojem nesmí být chápán ve smyslu dnešní religionistiky. Kant ve svém díle provádí filosofickou rekonstrukci pojmu náboženství, to znamená, že se snaží postihnout to, co by náboženství mělo obsahovat z hlediska rozumové reflexe bez odkazu na Boží zjevení, které vždy obsahuje historický, a tudíž nahodilý prvek. Kant je toho názoru, že každé náboženství – i ta zjevená – v sobě musí obsahovat jakési rozumové prakticko-etické jádro. Projekt se snažil ukázat, že Kantova etika ústí do specifické filosofie náboženství, která tvoří konstruktivní a konstitutivní součást Kantova etického systému.

Kant je přesvědčen o tom, že není možné, aby byl svět absurdní a že svět jako celek musí být systematicky a konsistentně myslitelný. Přirozenost rozumu nás nutí postupovat systematicky, tedy vytvářet systematickou jednotu myslitelného pod jednotícími idejemi. Rozum se nespokojuje pouze s nalézáním podmínek podmíněného, nýbrž hledá ke každému podmíněnému nepodmíněné. S ohledem na účel vůle tak rozum hledá – jako svou potřebu – konečnou jednotu všech účelů sjednocenou do systematického celku. Skrze tento systematický celek účelů pak člověk chápe smysl svého mravního určení, které je pro Kanta tím zásadním lidským určením.

Kniha J. Sirovátky: Ethik und Religion bei Immanuel Kant

Každá vůle se musí nutně vztahovat k nějakému účelu jako objektu svého chtění. V morálním ohledu určuje vůli výhradně mravní zákon. Mravní zákon nemůže zároveň přikazovat něco, co by nebylo možné realizovat a co by nemělo smysl. Protože ale z příkazu mravního zákona plyne příkaz realizace nejvyššího účelu, musí být pojmenovány i podmínky, za nichž je toto uskutečnění nejvyššího účelu myslitelné. Nejvyšším účelem člověka je vytvoření morálního světa jako nejvyššího dobra. Podmínky pro vytvoření konečného účelu jsou dvě: existence Boha a nesmrtelnost duše. Proč? Mravní zákon nám přikazuje, aby se naše vůle co nejvíce orientovala na mravní dobro. Máme se stát mravně dokonalými.

Mravně charakterní člověk je zároveň ten, který je hoden toho, aby byl šťastný. Kant je toho názoru, že spojení mravnosti a štěstí musíme myslet jako spojení nutné. Za našeho života však nikdy nedosáhneme mravně dokonalé vůle a tento svět není schopen zaručit, že se mravně dobrým lidem dostane toho štěstí, které si zaslouží. Proto je nutno přijmout v prakticko-rozumové víře, že existuje nesmrtelnost duše a že existuje Bůh.

Kant je přesvědčen, že si nelze představit rozum, který formuluje bezprostředně platný mravní zákon, z něhož vyplývá onen konečný účel, aniž by byly myslitelné podmínky pro skutečnou realizaci tohoto konečného účelu. Člověk je „účelem o sobě“ a zároveň má konečný účel: má se pokusit o uskutečnění morálního světa jako nejvyššího dobra, přičemž je nutno chápat představu morálního světa ve dvou polohách. Na jedné straně je morální svět již nyní přítomen v tomto světě. Jedná se o snahu všech lidí s dobrou vůlí, kteří jsou ve svém individuálním snažení zároveň spojeni v pomyslném mravním společenství. Na druhé straně představuje morální svět nedosažitelný ideál, který navzdory úsilí tolika lidí není možno uskutečnit úplně.

Proto je nutno přijmout předpoklad existence Boha a nesmrtelnosti duše jako dvě nutně myslitelné podmínky pro vytvoření dokonalého morálního světa, který však náš svět přesahuje. S fenoménem náboženství ve smyslu určitých metafyzických pozic otevírá Kant perspektivu naděje, smyslu a poslední spravedlnosti.

doc. Jakub Sirovátka, Dr.phil.

Studoval filosofii a teologii v Německu a Itálii, doktorát a habilitaci z filosofie získal na Katholische Universität Eichstätt-Ingolstadt. Od roku 2013 učí filosofii na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V letech 2017-2019 pracoval zároveň v Oddělení pro studium novověké racionality Filosofického ústavu AV ČR. Od roku 2020 učí externě na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Badatelsky se zaměřuje na etiku a filosofii náboženství; na myšlení Immanuela Kanta, německou a francouzskou fenomenologii, především na dílo Emmanuela Levinase.

17. 03. 2021

Předsednictvo GA ČR rozhodlo o financování 60 standardních projektů přihlášených do soutěže vyhlášené v minulém roce. Tyto projekty ze všech oblastí základního výzkumu se přidají k dalším téměř 300 již oznámeným projektům. Jejich realizace začne v nejbližších měsících.

„Myslím, že je pro všechny skvělá zpráva, že se ze soutěže z minulého roku podařilo financovat dalších šest desítek projektů. V listopadu, když jsme rozhodovali o tom, jaké projekty podpoříme a jaké ne, nebylo jasné, kolik prostředků můžeme na nové projekty dát. Nebylo totiž ještě ukončené hodnocení zahraničních projektů. Museli jsme si tak nechat finanční rezervu,“ řekl předseda GA ČR prof. RNDr. Jaroslav Koča, DrSc., a dodal: „To, že se podařilo financovat všech šedesát projektů, je dobrá zpráva nejen pro jejich řešitele, ale i pro ty, kdo podávají návrh projektu letos, protože se jim alespoň o něco sníží již tak velká konkurence.“

Registrační číslo	Navrhovatel	Název	Uchazeč	Oborová komise
21-01401S	Ing. Patrycja Magdalena Bober, Ph.D.	Inovativní kompozity na bázi vodivých polymerů pro čištění vody	Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i.	OK1 – Technické vědy
21-02550S	Prof. Ing. Martin Orendáč, CSc.	Plazmonem indukované zachycení excitovaného spinového stavu v komplexech se spinovým krosoverem	Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemické technologie	OK1 – Technické vědy
21-03194S	doc. RNDr. Josef Pešička, CSc.	Nové trendy ve studiu komplexně koncentrovaných slitin.	Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta	OK1 – Technické vědy
21-05259S	doc. Ing. Ivan Richter, Dr.	Nanostrukturované multivrstvy s řízenou plazmonickou odezvou pro senzorické aplikace a kvantové technologie	České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská	OK1 – Technické vědy
21-11965S	doc. Ing. Jiří Němeček, Ph.D.	Výzkum mikrostruktury a simulace sdružených fyzikálních polí v betonu při elektromigračním léčení	České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební	OK1 – Technické vědy
21-14886S	prof. Ing. Martin Krejsa, Ph.D.	Vliv materiálových vlastností vysokopevnostních ocelí na trvanlivost inženýrských staveb a mostů	Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební	OK1 – Technické vědy
21-21935S	prof. Ing. Jiří Burša, Ph.D.	Výpočtové modelování pulzačního proudění v poddajných trubicích s aplikací na tandemovou stenózu karotidy	Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství	OK1 – Technické vědy
21-27338S	prof. Ing. Martin Lísal, DSc.	Kapacitní deionizace: Porozumění pomocí molekulárního modelování	Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i.	OK1 – Technické vědy
21-31000S	Mgr. Karla Štěpánová, Ph.D.	Multimodální reprezentace robotických akcí aplikovaná v učení pomocí demonstrací	České vysoké učení technické v Praze, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky	OK1 – Technické vědy
21-00477S	Doc. Ing. Tomáš Čajka, Ph.D.	Vodík-deuteriová výměna ve spojení s hmotnostní spektrometrií (HDX-MS) k identifikaci neznámých metabolitů detekovaných necílenou metabolomikou	Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i.	OK2 – Vědy o neživé přírodě
21-00902S	doc. RNDr. Milan Urban, Ph.D.	Nové triterpeny s protinádorovou aktivitou - syntéza, aktivita, studium mechanizmu účinku	Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta	OK2 – Vědy o neživé přírodě
21-01976S	prof. RNDr. Stanislav Hencl, Ph.D.	Geometrická a harmonická analýza 2	Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta	OK2 – Vědy o neživé přírodě
21-03156S	Mgr. Antonín Hlaváček, Ph.D.	Foton-upkonverzní značky pro mikrofluidní jednomolekulové imunostanovení proteinových biomarkerů	Ústav analytické chemie AV ČR, v.v.i.	OK2 – Vědy o neživé přírodě
21-03538S	Vincent Mortet, Ph.D.	Nové perspektivy v syntéze dopovaného diamantu v mikrovlnné plazmě	Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.	OK2 – Vědy o neživé přírodě
21-07954S	doc. RNDr. Radan Huth, DrSc.	Měnící se proměnlivost atmosféry	Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta	OK2 – Vědy o neživé přírodě
21-09458S	doc. Dipl.-Ing. Dr. techn. Stefan Ratschan	Kvazirozhodovací procedury pro logické teorie reálných funkcí	Ústav informatiky AV ČR, v.v.i.	OK2 – Vědy o neživé přírodě
21-12598S	Mgr. Roman Čurík, Ph.D.	Teorie pro disociativni rekombinaci chladných molekulárních iontů	Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i.	OK2 – Vědy o neživé přírodě
21-15936S	Mgr. Ing. Eva Krupičková Pluhařová, Ph.D.	Vliv shlukování makromolekul na strukturu a kinetiku enzymů	Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i.	OK2 – Vědy o neživé přírodě
21-26463S	prof. RNDr. Zdeněk Němeček, DrSc.	Procesy na magnetopauze, jejich příčiny a následky	Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta	OK2 – Vědy o neživé přírodě
21-27987S	RNDr. Ondřej Maršálek, Ph.D.	Přesná molekulární dynamika kapalin a solvatace pomocí strojového učení ab initio interakcí	Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta	OK2 – Vědy o neživé přírodě
21-03810S	Mgr. Michal Behuliak, Ph.D.	Účinky inhibice acetylcholinesterázy na kardiovaskulární systém a ischemickou toleranci srdce u spontánně hypertenzních potkanů	Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i.	OK3 – Lékařské a biologické vědy
21-06553S	doc. RNDr. Vladimír Kryštof, Ph.D.	Inhibice onkogenních kinas malým molekulami	Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta	OK3 – Lékařské a biologické vědy
21-08985S	Ing. Olga Zimmermannová, Ph.D.	Eukaryotní antiportery Na+/H+ - klíčové prvky jejich struktury určující aktivitu, biogenezi a fyziologické funkce	Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.	OK3 – Lékařské a biologické vědy
21-19060S	prof. RNDr. Zdeněk Trávníček, Ph.D.	Protinádorově aktivní koordinační sloučeniny s multimodálním účinkem	Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta	OK3 – Lékařské a biologické vědy
21-21413S	RNDr. Matouš Hrdinka, Ph.D.	Komplexní funkční analýza deubiquitináz (DUBs) založená na CRISPR v procesech buněčné transformace pro identifikaci nových cílů v terapii rakoviny	Fakultní nemocnice Ostrava	OK3 – Lékařské a biologické vědy
21-21612S	Mgr. Lukáš Čajánek, PhD	Souhra mezi regulacemi buněčného cyklu a ciliogeneze	Masarykova univerzita, Lékařská fakulta	OK3 – Lékařské a biologické vědy
21-25504S	Václav Vopálenský	Lineární plasmidy kvasinek jako model transkripce poxvirů	Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta	OK3 – Lékařské a biologické vědy
21-27902S	MUDr. Ludmila Vodičková, CSc.	Homeostáza telomer od kolorektálního adenomu po metastatický nádor.	Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.	OK3 – Lékařské a biologické vědy
21-32608S	MUDr. Martin Brunovský, Ph.D.	Charakterizace stavového repertoáru a dynamiky spontánní mozkové aktivity neurozobrazovacími metodami	Národní ústav duševního zdraví	OK3 – Lékařské a biologické vědy
21-00215S	Mgr. Michal Topor, Ph.D.	Robert Saudek. Trasy písma	Institut pro studium literatury, o.p.s.	OK4 – Společenské a humanitní vědy
21-03085S	Prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc.	Párové porovnání a data mining při podpoře rozhodovacích procesů	Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné	OK4 – Společenské a humanitní vědy
21-07494S	RNDr. Martin Branda, Ph.D.	Účinnost politiky snižování emisí uhlíku	Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v.v.i.	OK4 – Společenské a humanitní vědy
21-08218S	Mgr. Bc. Libor Juhaňák, Ph.D.	Využití multimodální analytiky učení pro studium procesů seberegulovaného učení v systémech pro řízení výuky	Masarykova univerzita, Filozofická fakulta	OK4 – Společenské a humanitní vědy
21-08447S	Mgr. Martin Lakomý, Ph.D.	Digitalizace na trhu práce: výzvy, možnosti a nerovnosti pro starší pracující	Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta	OK4 – Společenské a humanitní vědy
21-11500S	doc. JUDr. Marek Starý, Ph.D.	Budování „šťastné země“. Vznik a vývoj Frýdlantského vévodství	Univerzita Karlova, Právnická fakulta	OK4 – Společenské a humanitní vědy
21-12454S	Mgr. Zuzana Fonioková, Ph.D	Fakta a fikce v životních příbězích: narativní strategie autobiografického psaní	Masarykova univerzita, Filozofická fakulta	OK4 – Společenské a humanitní vědy
21-13323S	doc. RNDr. Michal Pešta, Ph.D.	Mikro předpovídání a změny režimu v ekonometrii - MiFReSE	Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta	OK4 – Společenské a humanitní vědy
21-13807S	PhDr. Vojtěch Veselý, Ph.D.	Sémantické typy a pragmatické aspekty recipročních sloves v češtině ve světle korpusových dat	Ústav pro jazyk český AV ČR, v.v.i.	OK4 – Společenské a humanitní vědy
21-14095S	prof. PhDr. Jan Pelikán, CSc.	Krize – reforma – (ne)stabilita. Jugoslávský socialistický systém v aktérské perspektivě (1980– 1986/1987)	Univerzita Karlova, Filozofická fakulta	OK4 – Společenské a humanitní vědy
21-14325S	PhDr. Mgr. Kristýna Kaucká, Ph.D.	Environmentální strategie urozených velkostatkářů při transformaci krajiny. Vichřice a kůrovec v oblasti „Böhmerwald“ 1868–1929	Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i.	OK4 – Společenské a humanitní vědy
21-16304S	Mgr. Jan Blüml, Ph.D.	Vývoj zkoumání populární hudby v českých zemích v kontextu středoevropské kultury a politiky od roku 1945	Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta	OK4 – Společenské a humanitní vědy
21-18014S	Mgr. Jana Klímová Chaloupková, Ph.D.	Diverzita postojů a praktik péče o děti: jejich zdroje a dopady	Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.	OK4 – Společenské a humanitní vědy
21-22224S	prof. Mgr. Karel Novotný, MA, Ph.D.	"Tvář přírody" v současné francouzské fenomenologii. Výzvy nové meta-etiky a ekologie	Filosofický ústav AV ČR, v.v.i.	OK4 – Společenské a humanitní vědy
21-23328S	Mgr. Karel Svoboda, Ph.D.	Státem vlastněné firmy jako aktéři ekonomického státnictví? Případ Ruska	Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd	OK4 – Společenské a humanitní vědy
21-24234S	Mgr. Ivan Čižmář, Ph.D.	Centrální aglomerace Němčice nad Hanou. Interdisciplinární výzkum klíčové lokality doby laténské na Moravě.	Ústav archeologické památkové péče Brno, v.v.i.	OK4 – Společenské a humanitní vědy
21-24776S	Mgr. Milan Hanyš, Ph.D.	Felix Weltsch, Jindřich Kohn a intelektuální dějiny v meziválečném Československu	Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i.	OK4 – Společenské a humanitní vědy
21-28556S	Mgr. Markéta Supa, PhD, MA, PGCE	Role online médií v konstruování, vyjednávání a praktikování aktivního občanství dětí	Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd	OK4 – Společenské a humanitní vědy
21-30833S	JUDr. Petr Podrazil, Ph.D.	Gig ekonomika a její normativní rozměr v oblasti pracovněprávních vztahů	Univerzita Palackého v Olomouci, Právnická fakulta	OK4 – Společenské a humanitní vědy
21-31059S	dr hab. Konrad Talmont-Kaminski	Meze náboženské kognice: Výzkum kognitivních a kulturních faktorů v české a polské společnosti	Filosofický ústav AV ČR, v.v.i.	OK4 – Společenské a humanitní vědy
21-31490S	prof. PhDr. Petr Weiss, Ph.D., DSc.	Celonárodní výzkum sexuálního chování, preferencí a wellbeingu obyvatel České republiky: aktuální situace a trendy	Národní ústav duševního zdraví	OK4 – Společenské a humanitní vědy
21-03593S	doc. Mgr. Andrej Pavlovič, PhD.	Anestezie v rostlinách: signalizace a odpovědi	Univerzita Palackého v Olomouci - Přírodovědecká fakulta	OK5 – Zemědělské a biologicko-environmentální vědy
21-07247S	RNDr. Hana Hršelová, CSc.	Recyklace nekromasy arbuskulárních mykorrhizních hub v půdě - mechanismy a funkce	Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i.	OK5 – Zemědělské a biologicko-environmentální vědy
21-15621S	prof. Ing. Eva Vlková, Ph.D.	Definovaná minimální mikrobiota v ochraně proti potravinovému patogenu Salmonella enterica	Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů	OK5 – Zemědělské a biologicko-environmentální vědy
21-18794S	Ing. Hana Šimková, CSc.	Celogenomové mapování cis-regulačních elementů kontrolujících transkripci v embryu ječmene	Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i.	OK5 – Zemědělské a biologicko-environmentální vědy
21-22488S	doc. RNDr. Jakub Těšitel, Ph.D.	Biologická kontrola rostlinných invazí a expanzí pomocí původních poloparazitických rostlin	Masarykova univerzita - Přírodovědecká fakulta	OK5 – Zemědělské a biologicko-environmentální vědy
21-27454S	prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D.	Dynamika primárních lesů: analýza faktorů ovlivňujících biomasu a indikátory biodiverzity	Česká zemědělská univerzita v Praze - Fakulta lesnická a dřevařská	OK5 – Zemědělské a biologicko-environmentální vědy
21-28265S	Mgr. Eva Sýkorová, CSc.	Úlohy ARM proteinů v signálních drahách a regulaci genové exprese	Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.	OK5 – Zemědělské a biologicko-environmentální vědy
21-28946S	Prof. RNDr. Petr Horák, Ph.D.	Vliv larev tasemnic na nádory a nádorové buňky u myší	Univerzita Karlova - Přírodovědecká fakulta	OK5 – Zemědělské a biologicko-environmentální vědy
21-29169S	Doc. Mgr. Lumír Gvoždík, Ph.D.	Strategie sladkovodních ektotermů pro oteplující se svět: pohled od jedince po společenstva	Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i.	OK5 – Zemědělské a biologicko-environmentální vědy
21-30043S	doc. Ing. Jakub Jirásek, Ph.D.	Petrogeneze a vmístění hlubokomořských alkalických bazaltoidů: případ spodnokřídového magmatismu severní Tethydy	Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta	OK2 – Vědy o neživé přírodě

Pokud byste rádi přihlásili i svůj návrh projektu do některé ze soutěží, všechny výzvy GA ČR jsou otevřeny až do 22. dubna.

Můžete se také podívat na seznam všech podpořených projektů.

Ke stažení

Dodatečně podpořené standardní projekty 2021

278 KB Datum přidání: 17. 3. 2021

16. 03. 2021

Grantová agentura České republiky se dohodla s rakouskou agenturou Fonds zur Förderung der Wissenschaftlichen Forschung (FWF) na financování dalších pěti společných projektů. Projekty byly hodnocené formou Lead Agency – tedy návrhy projektů byly doporučeny k financování jednou agenturou a druhá výsledky hodnocení převzala. V roli hodnoticí agentury byla v této výzvě GA ČR. Vědci z České republiky se budou moci na řešení tříletých česko-rakouských projektů podílet již od 1. dubna 2021.

K financování byly doporučeny následující projekty:

Navrhovatel

Instituce

Název projektu

RNDr. Milan Paluš DrSc.

Ústav informatiky AV ČR, v.v.i.

Struktury synchronizace v mnohorozměrných neurálních signálech: strojové učení a predikce účinnosti antidepresiv

Doc. RNDr. Martin Kružík Ph.D., DSc.

Ústav teorie informace a automatizace AV ČR, v.v.i.

Škály a tvary v termomechanice continua

Mgr. Oto Brzobohatý Ph.D.

Ústav přístrojové techniky AV ČR, v.v.i.

Studium interakce levitujících částic v optické kavitě

Ing. Tomáš Riedel Ph.D.

Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i.

Plasmonický biosensor s digitálním výstupem (DIPLAB)

RNDr. Pavel Hrouzek Ph.D.

Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i.

Nové sinicové metabolity s chemoterapeutickým potenciálem získané metodou velkokapacitního screeningu: mechanismus a cíle jejich působení

Oznámení o výsledcích společné výzvy k podávání rakousko-českých projektů hodnocených na principu LA v základním výzkum (.pdf)

Rakouská agentura FWF má otevřenou kontinuální výzvu pro podávání návrhů rakousko-českých projektů a provádí jejich průběžné hodnocení během celého roku. Další financované projekty s FWF z toho důvodu budou oznamovány postupně. Pro informace o dalších výsledcích sledujte i nadále naše stránky.

Pokud byste rádi přihlásili i svůj návrh projektu do některé ze soutěží GA ČR, podívejte se na aktuálně otevřené výzvy.

11. 03. 2021

Grantová agentura České republiky loni poprvé podpořila 30 projektů grantové skupiny JUNIOR STAR. Do prvního ročníku výzvy přihlásili vědci celkem 355 návrhů. Granty jsou určeny badatelům, kteří dokončili doktorát maximálně před osmi lety, již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost.

Díky pětiletým projektům a možnosti čerpat až 25 milionů korun získají řešitelé možnost vědecky se osamostatnit, realizovat své vlastní originální myšlenky a přinést do české vědy nová výzkumná témata. To vše v raném stádiu své vědecké kariéry. Práci vybraných řešitelek a řešitelů, kteří byly vybráni na základě několikakolového výběrového procesu prováděného výhradně zahraničními odborníky, Vám postupně budeme představovat.

Reakce mikrobiálních komunit na měnící se klima v půdě Arktické tundry

RNDr. Jana Voříšková, Ph.D., Mikrobiologický ústav AV ČR

„Studium mikrobiální ekologie nám umožní lépe odhadnout, jaký vliv budou mít klimatické změny na naši planetu“

„Na naší planetě existují tisíce druhů miniaturních mikroorganismů, které se vyskytují všude v prostředí okolo nás. Pouhým okem jsou pro nás neviditelné. Hrají však velice významnou roli při regulaci klíčových funkcí v ekosystémech a ovlivňují fungování celé naší planety. Mohou například ovlivnit to, jak se naše planeta bude schopna vyrovnat s vlivem klimatických změn. Zda mikroorganismy přispějí k jejich urychlení nebo naopak změny zmírní, je pro nás, badatele, stále otázkou,“ říká Jana Voříšková.

Vědkyně zkoumá mikroorganismy arktické půdy v Grónsku. Dostupné modely klimatických změn odhadují, že nejvyšší nárůst teploty planetu čeká právě v těchto oblastech.

Projekt JUNIOR STAR by měl přinést informace o tom, jak budou mikroorganismy reagovat na předpokládané klimatické změny. Současné modely zahrnují řadu parametrů, nicméně vliv mikroorganismů tam často zohledněn nebývá. Zahrnutí výsledků projektu do klimatických modelů by mohlo pomoci zpřesnit odhady vývoje klimatu v budoucnosti.

„Dalším přínosem výzkumu bude obecné popsání mikroorganismů, které v arktické půdě žijí. Co se týká mikrobiálních studií, arktické oblasti nejsou totiž stále ještě zcela probádané,“ doplňuje vědkyně.

Zdanění nadnárodních korporací v globalizovaném světě (CORPTAX),

Doc. Petr Janský, Ph.D., Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd, UK

webové stránky projektu

„Náš výzkum odhaduje, kolik platí nadnárodní korporace na daních, jaká část je zaplacena v daňových rájích a které faktory jsou pro to důležité“

„Nadnárodní korporace jsou zásadní součástí našeho globalizovaného světa a významně ovlivňují životy lidí. Jejich zdanění je častým tématem nejen vědeckých, ale i veřejných diskuzí. Cílem projektu JUNIOR STAR je určit, kolik platí nadnárodní korporace na daních, jaká část je zaplacena v daňových rájích a které faktory jsou pro to důležité,“ vysvětluje Petr Janský.

Badatelé v projektu staví na hypotéze, že nadnárodní korporace se vyhýbají placení daní ze svého zisku využíváním kombinace globalizace a suverenity zemí určovat si své daňové politiky.

V návaznosti na tuto hypotézu navrhuje řešitel projektu s mezinárodním týmem nový teoretický rámec, který pomůže uchopit trilema korporátního zdanění. To podle nich spočívá v tom, že pouze dva ze tří cílů veřejných politik – globalizace, suverenita a daňový příjem – mohou být naplněny zároveň.

Na rozdíl od dřívějšího výzkumu chtějí vědci překonat nedostatky dostupných dat. Navrhli novou empirickou metodologii, v rámci které budou využívat data z tzv. podávání zpráv podle zemí (country-by-country reporting) pro velké nadnárodní korporace. Získaná data zkombinují s dalšími zdroji. Cílem je vytvořit dosud nejúplnější datový soubor o nadnárodních korporacích a jejich zdanění.

Univerzální kvadratické formy a třídová čísla

Mgr. Vítězslav Kala, Ph.D., Matematicko-fyzikální fakulta, UK

„Chování třídových čísel je zatím velmi záhadné, i když úzce souvisí s řešením rovnic, jako je velká Fermatova věta“

Vítězslav Kala s týmem zkoumá „univerzální kvadratické formy“. To jsou kvadratické vzorce, u kterých se vědci snaží zjistit, která čísla vyjadřují. „Například už v roce 1770 Lagrange dokázal, že každé přirozené číslo jde vyjádřit jako součet čtyř druhých mocnin, tedy kvadratická forma x^2 + y^2 + z^2 + w^2 je univerzální. Tomuto tématu se během posledních dvou století věnovala řada významných matematiků, třeba Euler, Rámanudžan a Bhargava, nositel Fieldsovy medaile za rok 2014,“ ohlíží se do historie Vítězslav Kala.

V projektu JUNIOR STAR bude tým studovat „číselná tělesa“, která jsou podobná komplexním přirozeným číslům. Ve svém výzkumu v posledních pár letech řešitel projektu zjistil, že klíčovými objekty k porozumění univerzálním kvadratickým formám a číselným tělesům jsou takzvané „nerozložitelné prvky“. Těmto prvkům byla přitom doposud věnovaná jen minimální pozornost. V rámci projektu chtějí vědci důkladně prozkoumat jejich vlastnosti. „Pokud se to podaří, tak výzkum povede k vyřešení několika důležitých otevřených problémů v teorii čísel a projekt přispěje k porozumění třídovým číslům,“ uzavírá Vítězslav Kala.

Specifické bakteriální kmeny a definovaná postbiotika odvozená z bakterií pro zlepšení dlouhodobých následků podvýživy

Mgr. Martin Schwarzer, Ph.D., Mikrobiologický ústav AV ČR

„Zkoumáme, jak určité bakterie mléčného kvašení ovlivňují fungování organismu a jak mohou přispět k růstu podvyživených dětí“

„Růst a vývoj člověka v období po narození je určován příjmem živin a produkcí růstových hormonů. Jako klíčoví hráči podporující životně důležité procesy byly nedávno identifikovány střevní bakterie,“ říká Martin Schwarzer. Společně s týmem zkoumá na zvířecích modelech chronické podvýživy, jak konkrétní vybrané bakterie ovlivňují fungování mnohobuněčného hostitele.

Vědci využívají unikátní biologické modely – bezmikrobní myši a selata. Daná zvířata nemají ve svém trávicím traktu nebo na povrchu těla žádné živé bakterie ani jiné mikroorganismy. Vědci si tedy mohou vybrat, kterými bakteriemi bezmikrobní zvíře takříkajíc „osadí“. Následně zjistí, jak tyto vybrané bakterie ovlivní fungování hostitele ve zdraví a v nemoci.

„Předchozí výzkum ukázal, že určitý kmen bakterie mléčného kvašení s názvem Lactobacillus plantarum je schopen podporovat růst mladých, chronicky podvyživených myší. Tuto schopnost má nejen u myší „osazených” pouze touto jednou bakterií, ale také při podávání jedincům chovaným v běžných podmínkách (tj. těm, kteří mají ve střevě další mikroorganismy). Zatím nepublikovaná data ukazují, že při denním podávání této bakterie u myší dochází ke zlepšení růstu,“ doplňuje vědec působící v Laboratoři gnotobiologie v Novém Hrádku v Orlických horách.

Cílem projektu JUNIOR STAR je mimo jiné určit, jak bakterie komunikují s hostitelským organismem a jakým způsobem mu umožňují zlepšit růst v období po narození. To by mohlo potenciálně zlepšit renutriční strategie u podvyživených dětí, urychlit růst hospodářských zvířat nebo pomoci ve zvládání proteinové energetické výživy u starších osob.

Autorka: Mgr. Renata Třísková

10. 03. 2021

Aktualizace 10. 3. 2021: V souvislosti se šířením pandemie COVID-19 na území České republiky a zavedením nových vládních opatření, jako je omezení pohybu osob a zavření vzdělávacích zařízení, obzvláště mateřských škol, předsednictvo GA ČR na základě žádostí od vědecké veřejnosti rozhodlo o prodloužení lhůty pro podávání návrhů projektů již vyhlášených soutěží, respektive o jejich zrušení a opětovném vypsání. Prodloužení lhůty o 14 dní by mělo tuto mimořádnou situaci uchazečům umožnit lépe zvládnout.

Grantová agentura České republiky (GA ČR) vyhlašuje výzvy k podávání návrhů standardních projektů, projektů JUNIOR STAR a v nové soutěži POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP. Soutěžní lhůta trvá do ~~8. dubna~~ 22. dubna. Vyhlášení výsledků proběhne v ~~listopadu a~~ prosinci letošního roku. Současně jsou vypsány výzvy na podávání mezinárodních návrhů projektů. Financované projekty, které uspějí v několikastupňovém hodnoticím procesu, budou řešeny od roku 2022.

„Letos jsme nově připravili soutěž POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP. Má českým vědcům, kteří relativně čerstvě dokončili doktorát, pomoci nabrat zkušenosti v zahraničí. Umožní ale také zahraničním vědcům přijet na česká pracoviště. Chceme tak pomoci ke sdílení zkušeností i výměně názorů a myšlenek. Bez toho se badatelé, pokud chtějí být úspěšní, neobejdou,“ řekl předseda GA ČR prof. RNDr. Jaroslav Koča, DrSc., a dodal: „Ze stejného důvodu rozšiřujeme zahraniční spolupráci. Významné rozšíření proběhlo již vloni, letos v něm pokračujeme a díky nově vzniklé iniciativě Weave, ve které jsme zakládajícím členem, bude počet agentur spolupracujících s GA ČR ještě narůstat.“

Návrhy projektů do jednotlivých soutěží je možné podávat do ~~8. dubna~~ 22. dubna (u mezinárodních soutěží se mohou termíny lišit). Následně budou návrhy projektů posouzeny v několikastupňovém transparentním hodnoticím procesu, na kterém se mimo odborníků doporučených českými výzkumnými institucemi podílejí i zahraniční odborníci. V případě vysoce výběrových projektů JUNIOR STAR je tento proces v gesci pouze zahraničních expertů vybraných nezávislou agenturou Science Connect. „Neexistuje podpořený projekt, který by neměl alespoň jeden posudek od zahraničních hodnotitelů, v naprosté většině případů jich dokonce máme k dispozici více,“ dodává předseda GA ČR. Podpořené projekty budou oznámeny v listopadu a prosinci letošního roku.

Standardní projekty

Standardní projekty tvoří základ účelové podpory základního výzkumu v České republice – každý rok jich GA ČR financuje několik stovek, a to již od svého vzniku v roce 1993. Prostřednictvím nich se podporuje nejlepší základní výzkum ve všech oblastech. Návrhy projektů s délkou řešení 3 roky mohou podávat všichni badatelé a jejich týmy bez ohledu na jejich věk a zkušenosti.

Vyhlášení veřejné soutěže Standardní projekty 2022

JUNIOR STAR

Výzva JUNIOR STAR byla poprvé vypsána v předchozím roce a zaznamenala obrovský zájem. Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce (do 8 let od získání titulu Ph.D.) ze všech oblastí základního výzkumu, kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému projektu s možností čerpat až 25 milionů Kč získají možnost se vědecky osamostatnit a případně založit i vlastní výzkumnou skupinu, která může do české vědy přinést nová výzkumná témata.

Vyhlášení veřejné soutěže JUNIOR STAR 2022

POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP

Nejnovějším druhem výzev, kterou GA ČR letos vypíše poprvé, je POSTDOC INDVIDUAL FELLOWSHIP (PIF). Tento druh grantů je zaměřen na badatele, kteří dokončili doktorské studium v posledních čtyřech letech. Využít ho půjde buď jako výjezdový grant, který českým vědcům umožní bádat na jakémkoli výzkumném pracovišti ve světě s podmínkou jednoho dalšího roku stráveného na pracovišti v České republice, nebo jako příjezdový grant, díky kterému bude zahraniční vědec moci dva roky bádat na českém pracovišti.

Vyhlášení veřejné soutěže POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – INCOMING 2022

Vyhlášení veřejné soutěže POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – OUTGOING 2022

Mezinárodní projekty

Návrhy mezinárodních projektů je možné podávat do soutěží vypsaných společně se zahraničními agenturami, se kterými má GA ČR uzavřenou dohodu o spolupráci. Návrhy projektů hodnotí buď obě agentury zároveň (bilaterální spolupráce), nebo jsou doporučeny k financování jen jednou agenturou a druhá její doporučení přejímá (Lead Agency spolupráce).

Zapojené agentury na principu bilaterální spolupráce

Tchaj-wan – Ministry of Science and Technology (MOST)
Jižní Korea – National Research Foundation of Korea (NRF)
São Paulo, Brazílie – São Paulo Research Foundation (FAPESP)

V letošním roce nebude vypsána výzva ruskou agenturou Russian Foundation for Basic Research (RFBR), a to z důvodů na její straně. Obnovení výzvy se předpokládá příští rok.

Vyhlášení veřejné soutěže Mezinárodní-bilaterální projekty 2022

Zapojené agentury na principu Lead Agency

Rakousko – Austrian Science Fund (FWF)
Německo – German Research Foundation (DFG)
Polsko – National Science Centre (NCN)
Slovinsko – Slovenian Research Agency (ARRS)
Švýcarsko – Swiss National Science Foundation (SNSF)
Lucembursko – National Research Fund (FNR)

Výzva pro podávání projektů na principu Lead Agency 2022 (GA ČR v roli hodnoticí agentury)

Výzva pro podávání projektů na principu Lead Agency 2022 (GA ČR v roli partnerské agentury)

Další mezinárodní výzvy na základě spolupráce Lead Agency mohou být vypsány v průběhu roku.

08. 03. 2021

V souvislosti se šířením pandemie COVID-19 na území České republiky a zavedením nových vládních opatření, jako je omezení pohybu osob a zavření vzdělávacích zařízení, obzvláště mateřských škol, předsednictvo GA ČR na základě žádostí od vědecké veřejnosti rozhodlo o prodloužení lhůty pro podávání návrhů projektů již vyhlášených soutěží, respektive o jejich zrušení a opětovném vypsání. Prodloužení lhůty o 14 dní by mělo tuto mimořádnou situaci uchazečům umožnit lépe zvládnout.

Zrušeny a následně znovu vypsány budou veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích na podporu projektů JUNIOR STAR, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP INCOMING, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP OUTGOING, standardních i mezinárodních bilaterálních projektů, které byly vyhlášené GA ČR dne 22. 2. 2021 v Obchodním věstníku. Znovuvyhlášení proběhne 10. 3. 2021.

GA ČR tímto krokem zajišťuje zákonné prodloužení soutěžní lhůty pro podávání návrhů projektů do 22. 4. 2021, které by za současného znění zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebylo jinak možné. Současně bude prodloužena lhůta pro podání mezinárodních LEAD AGENCY projektů. Podmínky nově vyhlašovaných veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích budou identické s těmi, k jejichž zrušení došlo. Ukončení hodnoticí lhůty, resp. vyhlášení výsledků veřejné soutěže proběhne nově u všech druhů soutěží 6. prosince 2021. Začátek řešení financovaných projektů se nemění, tj. projekty by měly být řešeny od 1. ledna 2022.

GA ČR tak postupuje s maximální snahou zachovat kontinuitu financování základního výzkumu a zároveň poskytnout všem zájemcům více času pro přípravu návrhů projektů. Předsednictvo si je vědomo skutečnosti, že GA ČR bude moci tyto závazky vůči vědecké veřejnosti plnit pouze za maximálního nasazení ze strany domácích a zahraničních hodnotitelů i zaměstnanců Kanceláře GA ČR a věří, že tento krok bude vědeckou veřejností pozitivně přivítán.

04. 03. 2021

Připravili jsme sérii videonávodů, které žadatele o grant provedou aplikací GRIS. V pětidílné sérii se zájemci seznámí s kompletním procesem podání návrhu standardního projektu, a to od prvních kroků jako je založení vlastního profilu, přes stanovení rozpočtu až po finalizaci a případné úpravy již podaného návrhu.

Podání návrhu standardního projektu v aplikaci GRIS:

Videonávody obsahují i anglické a české titulky.

03. 03. 2021

Vědci z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd České republiky (ÚMCH AV ČR) úspěšně dokončili projekt financovaný Grantovou agenturou České republiky (GA ČR) zabývající se studiem multifunkčních polymerních biomateriálů využitelných v rámci nádorové terapie. Výsledky výzkumu zveřejnili v renomovaných časopisech Biomaterials, Journal of Controlled Release a Acta Biomaterialia.

Cílem mezioborového projektu, který spojuje chemii a technologii s biologií a medicínou, bylo vyvinout vhodná polymerní nanoterapeutika využitelná v protinádorové terapii. Zmíněná polymerní terapeutika by měla být vhodná pro účinnou léčbu pevných nádorů i pro terapii metastatických stavů. Vědci z Ústavu makromolekulární chemie společně s kolegy z Mikrobiologického ústavu AV ČR nejdříve identifikovali u nádorových onemocnění klíčové pochody, do kterých by chtěli pomocí nových biomateriálů zasáhnout a tím růst primárních nádorů nebo rozsev metastatických ložisek zablokovat.

Úkolem vědců bylo omezit pochody, které jsou navázány na specifické enzymy zvané matrix metalo proteinázy. Cílem bylo inhibovat jejich funkci tak, aby nádor neměl možnost „růst“ a „tvořit“ své vzdálené „klony“, metastáze. Vědci z ÚMCH AV ČR zároveň vyvíjeli takové biopolymerní nosiče, které by umožnily dopravu nesených léčiv do nádoru a zároveň nikterak neškodily zbytku organismu, a to ani imunitnímu systému. „Naopak, naše data ukazují, že při léčbě polymerními nanoterapeutiky může docházet k indukci specifické imunitní odpovědi proti nádoru a ustavení resistence k původnímu typu nádoru mediované hlavně paměťovými CD8+ T lymfocyty,“ vysvětluje Dr. Tomáš Etrych, vedoucí oddělení Biolékařských polymerů v ÚMCH AV ČR. V rámci projektu byla neméně důležitá také detailní rozvaha nad výběrem struktur a aktivních molekul. Posléze došlo na samotnou syntézu a navazující detailní fyzikálně-chemickou charakterizaci.

Tým kolegů z ÚMCH AV ČR pracujících na vývoji polymerních nosičů léčiv

Posledním, nicméně velmi důležitým krokem bylo testování samotné biologické účinnosti a sledování vedlejších toxických projevů a biokompatibility vyvinutých nanoléčiv. „Projekt byl založen především na klíčové spolupráci s kolegy z Mikrobiologického ústavu AV ČR, a to konkrétně se skupinou Dr. Kováře. Na projektu jsme pracovali více než tři roky,“ říká Dr. Tomáš Etrych. Vědci z ÚMCH AV ČR úzce spolupracovali také se skupinou doc. Klenera a Dr. Šefce z 1. lékařské fakulty UK a se zahraničními kolegy, především z University of Wisconsin (USA) a Sojo University in Kumamoto (Japonsko).

Biomaterials, Journal of Controlled Release a Acta Biomaterialia

„Jedná se o kvalitní, nadstandardně úspěšný projekt, což dokládá celkem 11 publikovaných článků s IF dle metodiky WOS s kumulativním IF 63,9 a jeden článek indexovaný v databázi SCOPUS. Zájem o tuto problematiku potvrzují i navázané spolupráce s univerzitami v Japonsku, Francii a USA,“ ocenila projekt ve svém hodnocení komise GA ČR. Výsledky výzkumu byly publikovány jako původní vědecké práce v renomovaných časopisech Biomaterials, Journal of Controlled Release a Acta Biomaterialia. „V publikovaných pracích jsme popsali jak nově vyvinuté polymerní biomateriály, tak také jejich fyzikálně-chemické a navazující biologické vlastnosti,“ doplňuje Dr. Tomáš Etrych. Články byly vědeckou veřejností přijaty velmi kladně a za poměrně krátkou dobu od zveřejnění nasbíraly 110 odborných citací.

Spolupracující tým z laboratoře nádorové imunologie z Mikrobiologického ústavu AV ČR

Vzhledem ke slibným výsledkům vědci doufají, že by tato nová terapeutika mohla usnadnit a zefektivnit léčbu pacientů. Před samotným uvedením do klinické praxe čeká ovšem každé nové terapeutikum velmi dlouhá a strastiplná cesta detailního preklinického a klinického hodnocení. „Naše předchozí polymerní léčivo u pacientů prokázalo velmi slibnou aktivitu, proto věříme, že základní předpoklady pro vstup do klinického hodnocení mají i tato nově vyvinutá polymerní terapeutika,“ dodává Dr. Etrych.

RNDr. Tomáš Etrych, DSc., vystudoval obor makromolekulární chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Vede vlastní oddělení na Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd České republiky. Zaměřuje se na výzkum nových polymerních materiálů pro medicínu a věnuje se výchově studentů z Univerzity Karlovy a Vysoké školy chemicko-technologické.

Autor: Ústav makromolekulární chemie AV ČR

02. 03. 2021

Novou soutěž POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – INCOMING mohou začínající vědci z celého světa využít jako příjezdový grant, díky kterému budou moci strávit tři roky na českém výzkumném pracovišti. Abychom jim usnadnili možnost podání projektu, připravili jsme pro ně praktické informace formou prezentace v anglickém jazyku.

Practical information for applicant and research organizations - POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP - INCOMING 2022 (English version)

1 MB Datum přidání: 2. 3. 2021

Více informací o POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – INCOMING 2022
Pro uchazeče a navrhovatele jsou také dostupné obdobné prezentace pro všechny druhy aktuálních soutěží v češtině
Přehled vypsaných výzev

Měsíc: Březen 2021

Další krok na cestě k vývoji autonomních nanobotů

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Etika vede podle Kanta nevyhnutelně k náboženství

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

GA ČR podpoří dalších 60 standardních projektů

Ke stažení

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Vědci z Akademie věd ČR budou řešit dalších pět projektů s kolegy z Rakouska

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Startují prestižní projekty JUNIOR STAR: přibližujeme práci nadějných vědkyň a vědců

Reakce mikrobiálních komunit na měnící se klima v půdě Arktické tundry

Zdanění nadnárodních korporací v globalizovaném světě (CORPTAX),

Univerzální kvadratické formy a třídová čísla

Specifické bakteriální kmeny a definovaná postbiotika odvozená z bakterií pro zlepšení dlouhodobých následků podvýživy

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

(Znovu)Vyhlašujeme nové výzvy grantových soutěží pro rok 2022

Standardní projekty

JUNIOR STAR

POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP

Mezinárodní projekty

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Návrhy projektů bude možné podávat až do 22. dubna 2021

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Videonávody poradí, jak podat projekt v aplikaci GRIS

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Nové polymerní biomateriály pro léčbu metastáz

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Praktické informace pro uchazeče a navrhovatele projektů POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – INCOMING také v angličtině

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY