Změna klimatu mění rovnováhu vztahů v přírodě a ohrožuje přirozené nepřátele škůdců, čímž zvyšuje pravděpodobnost, že se tito škůdci přemnoží. Výzkum týmu Jana Hrčka z Biologického centra Akademie věd ČR podpořený juniorským grantem GA ČR zároveň ukazuje, jak důležitá je ochrana rozmanitosti pro udržení klíčových vztahů v přírodě.
Zjistit, jak reagují na rostoucí teploty nejen jednotlivé druhy, ale celá společenstva, tj. populace druhů propojená sítí vzájemných vztahů, je v současnosti naléhavou výzvou. Pro její řešení vědci vyvinuli modelový systém společenstva octomilek a jejich parazitoidů.
Parazitické vosičky (parazitoidi) kladou vajíčka do larev hmyzu tak, jak to zachytila na obrázku Chia-Hua Lue, postdoktorandka z řešitelského týmu. Parazitoid se vyvíjí v těle hostitele a tím ho postupně zahubí, podobně jako vetřelec z kultovního filmu. Parazitoidi patří mezi důležité přirozené nepřátele hmyzích škůdců a nejrozmanitější skupiny organismů vůbec.
Parazitická vosička klade vajíčko do larvy hmyzu
V rámci řešení projektu GA ČR s názvem „Vliv teploty na potravní sítě hostitelů a jejich parazitoidů: role imunity a symbiotických bakterií“ vědci zjistili, že vyšší teploty očekávané v rámci probíhajících změn klimatu parazitoidům nesvědčí, protože se při nich nedokáží úspěšně vyvíjet ve svých hostitelích. Platí to ve většině možných složení společenstev, například když má hostitel přímého konkurenta.
Projekt je součástí základního výzkumu a jeho úkolem je tedy pojmenovávat obecné problémy a připravovat metodiku pro další výzkum, který pak může prozkoumat dopady pro konkrétní druhy škůdců. Octomilky jsou v zásadě neškodné a slouží jako vhodný model, se kterým se bezpečně a dobře pracuje. Vyjímkou je octomilka Drosophila suzukii, která škodí po celém světě při produkci drobného ovoce, jako jsou jahody, třešně, borůvky nebo vinná réva. Výsledky výzkumu jsou proto přímo využitelné i pro tento druh.
Stihnou škůdce parazitovat včas?
Stěžejní výsledek projektu byl publikován ve špičkovém časopise Global Change Biology (Pardikes et al. 2022). Týká se načasování událostí v přírodě, které prochází kvůli oteplování velkými změnami. Rostliny kvetou dříve, hmyzí škůdci se též objevují s předstihem a během sezóny vyprodukují více generací. Zvýšená teplota navíc zrychluje vývoj a tím zkracuje dobu, během níž mohou probíhat klíčové vztahy. Například rychlé odkvetení zvyšuje riziko neúspěšného opylení a nedostatku potravy pro opylovače. Stejně tak hrozí, že přirození nepřátelé škůdců hmyzu časově minou zkrácený vývoj svých hostitelů a nedokážou škůdce účinně držet na uzdě. Posledně jmenovaným problémem se vědci zabývali ve zmiňovaném článku.
Na modelovém společenstvu octomilek a jejich parazitoidů badatelé zjišťovali, jaké vztahy ve společenstvu by mohly problém se zkráceným časovým oknem pro parazitaci zmírnit. Zvýšená konkurence sice prodlužuje vývoj hostitele a tím zvětšuje časové okno pro parazitaci, ale zároveň vede k slabším hostitelům, na kterých se parazitoidi nedokáží plně vyvinout. Zato přítomnost alternativního hostitele zvětšuje okno příhodné pro parazitaci a tím zvyšuje schopnost parazitoidů kontrolovat populace svých hostitelů. Těchto výsledků řešitelé dosáhli kombinací laboratorních experimentů s matematickým modelem umožňujícím dlouhodobou předpověď. Ukazuje se tak, že ochrana rozmanitosti je zásadní pro udržení klíčových interakcí v přírodě.
Vždyť ty vosičky vypadají všechny stejně!
Rozlišení druhů parazitoidů je často velmi obtížné i pro zkušené specialisty. Zároveň ale parazitické vosičky napadají různé hostitele s odlišným úspěchem, a přesné určení druhu je tedy zásadní. V takovém případě je ideální pro identifikaci použít místo vnějších rysů krátké sekvence DNA, takzvanou molekulární identifikaci. Je ale napřed potřeba shromáždit sekvence ze spolehlivě určených jedinců a zaručit možnost v budoucnu určení ověřit či přehodnotit s tím, jak se bude taxonomie parazitoidů vyvíjet. V rámci projektu GA ČR řešitelé zorganizovali velkou mezinárodní skupinu vědců a vytvořili databázi vzorků hmyzu a z nich získaných sekvencí DNA pro druhy parazitoidů octomilek (Lue et al. 2021), které jsou specialisty popsané, i těch, které teprve na popis druhu čekají. Databáze již slouží jak pro základní výzkum, tak pro další výzkum přirozených nepřátel výše zmíněného škůdce Drosophila suzukii. Zároveň může databáze do budoucna pomoci i jako vzor pro vyřešení rozpoznávání jiných důležitých skupin hmyzu a dalších organismů.
Potravní vztahy v přírodě se dají vyjádřit sítí vztahů mezi hostiteli (dole) a konzumenty či parazity (nahoře). Řešitelský tým tyto složité sítě potravních vztahů rozplétá: zkoumá jednotlivé vztahy nebo části sítě v laboratoři. Znalosti těchto dílčích vztahů pak umožňují pochopit, jak fungují komplexní systémy v přírodě.
Nový experimentální systém
Jedním z cílů projektu bylo vytvořit samotný experimentální systém, který by umožnil studium reálného, i když menšího společenstva hmyzu jak v laboratorních podmínkách, tak v přírodě, a tím umožnit pochopení vztahů ve společenstvech. Vhodné společenstvo octomilek a jejich parazitoidů v původním stavu bez invazních druhů vědci nalezli v australském pralese. Zkoumají ho ve spolupráci s kolegy z anglické University of Oxford a australské James Cook University a výsledkem této spolupráce bylo několik dalších publikací. Juniorský grant GA ČR, který rozvoj nového systému umožnil, byl hodnocen jako vynikající. Příprava nového systému byla také zásadní pro rozvoj laboratoře a postupně vedla též k vysokému hodnocení v soutěži ERC a nakonec k obržení prestižního grantu ERC-CZ. V současné době badatelé využívají tento systém také k výzkumu rychlých evolučních změn, které v přírodě probíhají.
Mezinárodní výzkumná skupina Jana Hrčka (uprostřed) na Biologickém centrum Akademie věd ČR
Autorství textu: Biologickém centrum Akademie věd ČR
Od 1. října 2022 bude řešen nový společný projekt vědců z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Technické univerzity v Drážďanech s názvem „Onkologická léčba zaměřená na ovlivnění bioenergetiky nádoru“. Na projektu budou spolupracovat 3 roky.
Oznámení o výsledcích společné výzvy k podávání česko-německých projektů hodnocených na principu LA v základním výzkumu (.pdf)
Projekt byl financován díky společné výzvě GA ČR a německé agentury Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG) vypsané v rámci iniciativy Weave. Hodnocení projektu probíhalo metodou Lead Agency, kdy pouze jedna agentura projekt hodnotí a druhá výsledky hodnocení přejímá. V tomto případě byla hodnoticí agenturou GA ČR. Každá z agentur financuje tu část projektu, která je řešena vědci z jejího území.
Ač je sexuální život lidí starších 50 let tabuizovaný, hraje u mnoha lidí stále důležitou roli, a to jak při budování nových vztahů, tak při udržování či ukončování nynějších. Za podpory Grantové agentury České republiky řešil výzkumný tým Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity projekt Sexualita a internet v druhé půli života. Projekt se skládal ze sedmi dílčích studií a trval od roku 2017 do roku 2019.
Tříletý projekt vedený docentkou Annou Ševčíkovou se zabýval problematikou sexuality lidí nad padesát let, a to v těsné souvislosti s partnerskými vztahy a používáním internetu. Výzkum probíhal prostřednictvím hloubkových rozhovorů, sekundárních analýz dat evropského projektu Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe, obsahových analýz online sexuálně zaměřených poradenských platforem a realizace internetového šetření.
Závazky, obavy a preference partnera
Život po padesátce je plný tělesných, duševních i sociálních změn. S přibývajícím věkem jsou lidé nuceni čelit mnohým výzvám, ať už se jedná o problémy s erekcí či dosažením orgasmu, rozvody či ovdovění a hledání nového partnera. Tyto a další výzvy se více či méně dotýkají i sexuálního života. Starší lidé mohou mít například rozdílné představy o uspořádání domácností nebo obavy z možných či nepředvídatelných závazků vyplývajících (mimo jiné) ze stárnutí anebo z představ o stárnutí. Těmto obavám (v podobě péče o druhého, finančním podílením se na chodu domácnosti atp.) se poté podřizují další aspekty seznamování, jako třeba výběr partnera. U žen i u mužů byla v jedné ze studií výzkumu pozorována tendence oslovovat mladší partnery, která může vycházet právě i z těchto obav. Obě pohlaví se také shodovala, že se starším partnerem nebudou zažívat tak kvalitní sex. U žen převládaly stereotypní obavy o tom, že starším mužům bude chybět vitalita a že na tom po fyzické či mentální stránce nebudou natolik dobře, aby jako pár mohli bok po boku zestárnout. Také měly obavu, že jim přibude další člověk, o kterého budou muset případně pečovat. U mužů převládal důraz na vyšší atraktivitu, kterou spojovali s mladším věkem partnerek.
Vztah s odděleným bydlením jako alternativa tradičního soužití
I přes touhu po intimitě a emoční blízkosti, obě pohlaví toužila po vážném vztahu právě s co nejmenšími závazky a náklady. To se vyznačuje například přáním zachovat si svou nezávislost či neměnit své zaběhnuté způsoby života nebo vedení domácnosti. Vážný vztah s odděleným bydlením může představovat dobrý kompromis mezi potřebou vztahové intimity při zachování stávajících závazků i emočně cenných sociálních kontaktů s dětmi, vnoučaty a blízkými přáteli. I když jsou nesezdaná soužití či nové sňatky častějšími rodinnými formami starších párů, vážný vztah s odděleným bydlením představuje zajímavou alternativu. Lidé, kteří v rámci projektu preferovali vážný vztah s odděleným bydlením, subjektivně hodnotili svůj zdravotní stav jako lepší oproti lidem, kteří zůstali bez partnera. Možným vysvětlením by mohlo být, že setrvání ve vztahu s odděleným bydlením znamená také vzájemné návštěvy, cestování a případné setkávání mimo vlastní domácnost. Tyto aktivity mohou vyžadovat dobré sebehodnocení zdravotního vztahu. Je také možné, že lepší zdravotní stav napomáhá lépe plnit funkci vztahů s odděleným bydlením v pozdějším věku, kterou je mít někoho, s kým mohu sdílet koníčky, trávit volný čas a bavit se. Tato studie však neposkytla jednoznačné vysvětlení, proč někteří starší lidé navazují vážné vztahy s odděleným bydlením, zatímco jiní vstupují do nesezdaného soužití nebo manželství.
Sex jako zdroj bezpečí, potěšení a pocitu mládí
K vážnému vztahu, ať už v rámci společného soužití či nikoliv, patří intimní a často sexuální vztah. Sexuální aktivitu lidé starší 50 let chápali v rámci další studie projektu odlišnými způsoby. Pro některé lidi byl sex důležitý ze vztahového hlediska. Partnerský sex ve starším věku znamená být s někým, kdo se o nás zajímá, kdo o nás chce pečovat. Naopak absence sexu v důsledku ztráty partnera může vyvolávat pocit osamělosti a obavy, že zůstaneme sami. Druhý význam sexuální aktivity vycházel z celoživotního chápání sexu jako zdroje potěšení, které obohacuje život, zatímco jeho ztráta kvůli bolestivému sexu či nedostatečné erekci byla přirovnávána ke strasti. Třetí význam sexu souvisel s vitalitou a mládím, v jehož rámci je sexuální aktivita spojena s mladistvým vnímáním sebe sama a její ukončení znamenalo nástup skutečného stáří. Toto chápání odráželo názory účastníků na stárnutí a jejich obavy z něj.
Internet jako pomocník při obtížích
Vazba mezi sexem a rozkoší se může ve vyšším věku stát křehkou a proměnit se v trápení kvůli obtížím při sexuálních praktikách a přetrvávající sexuální touze. Za těchto okolností může docházet k dramatickým reakcím (např. přání, abychom už vůbec neměli chuť na sex, zpochybňování legitimity sexu ve vyšším věku či naopak trvání na souloži jako jediné možné podobě sexu). Vzhledem k tomu, že může být sex lidí 50+ stále tabuizován, někteří lidé hledají pomoc na internetu a anonymně konzultují potíže se sexualitou – zvláště, je-li obtížné je řešit osobně (nebo veřejně) či předešlé metody, medikace nebo pokusy nezabraly. Dotazovatelé se obraceli na internetové poradny jako na jednu z posledních možností, a to navíc ze zoufalství či obav, že kvůli klesající schopnosti mít sex ztratí nebo nenavážou partnerský vztah. Potíže s erekcí jsou některými staršími muži mimo jiné vnímány jako emočně znepokojivé kvůli jejich neschopnosti naplnit kulturní ideály mužnosti, což umocňuje situace, kdy se manželé sexu vyhýbají, a podněcuje starší ženy k tomu, aby to vnímaly jako své selhání být sexuálně atraktivní a splňovat kulturní ideály ženské krásy. Ze studie je patrné, že rozmanitost obtíží spojených s klesající kvalitou sexuálního života klade významné požadavky i na odborníky a jejich znalosti.
Internet, sex a závislost
Ač se v další studii realizované v rámci projektu opětovně ukázalo, že vyhledávání informací o sexu na internetu je častější u mužů, kteří mají potíže s erekcí, a u žen, které znepokojuje četnost sexuálních styků, nejednalo se o jediný způsob používání internetu. Starší lidé používají internet ke stimulaci a udržování svého sexuálního života a pravděpodobně ke zlepšení partnerského sexu. O tom svědčí skutečnost, že sledování online pornografie a navštěvování webových stránek sexshopů bylo spojeno jen s masturbací, a nikoliv i s poklesem frekvence partnerského sexu či sexuálního zdraví.
Užívání internetu s sebou může přinášet i rizika, například závislost. Jiná studie projektu naznačuje, že vyšší věk nechrání před rozvojem závislosti na sexu online (tj. závislostního užívání internetu pro sexuální účely) a zranitelnost související s věkem může rizika zesilovat. Studie poukázala, že nedostatek zaměstnání z důvodu nezaměstnanosti nebo odchodu do důchodu spolu s nudou a vyhledáváním neplaceného online sexu (tj. sexuální interakce zprostředkované prostřednictvím online chatu nebo webových kamer) zvyšují riziko online sexuální závislosti u dospělých ve věku 50+.
doc. Mgr. Anna Ševčíková, Ph.D.
Autorství textu: Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity
