Skip to content
Grantová agentura České republiky (GA ČR) společně s německou agenturou Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG) od března podpoří čtyři nové projekty českých a německých vědců. Projekty budou řešeny tři roky – každá z agentur bude hradit tu část projektu, kterou budou řešit vědci z dané země.
Spolupráce mezi DFG a GA ČR trvá již od roku 2005 a je jedním z nejdéle trvajících mezinárodních partnerství GA ČR. V roce 2021 obě agentury spolupracují v rámci iniciativy Weave, která funguje na principu Lead Agency, tedy projekty hodnotí pouze jedna z partnerských agentur a druhá výsledky přejímá. Tyto projekty byly hodnoceny agenturou DFG.
Projekty doporučené k financování
| Reg. č. |
Navrhovatel |
Instituce |
Název projektu |
| 22-09470L |
doc. Ing. Jan Merna, Ph.D. |
Fakulta chemické technologie, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze |
Ověření přesnosti struktury komplexních polyolefinů |
| 22-08680L |
prof. Ing. Josef Elster, CSc. |
Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích |
Vznik odolnosti proti vysychání a poškození mrazem u řas biologických půdních krust Vysoké Arktidy |
| 22-03426L |
RNDr. Jan Hovorka, Ph.D. |
Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova |
Emise do atmosféry z lodní dopravy: Charakterizace, sledování a dopad na kvalitu mořské vody |
| 22-17248L |
Graham Hill |
Geofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. |
Testování 4D vývoje aktivních magmatických systémů pomocí magnetotelurického monitorování |
Oznámení o výsledcích společné výzvy k podávání německo-českých projektů hodnocených na principu LA v základním výzkumu (*.pdf)
Další výzvy GA ČR vypíše 15. února. Partnerské agentury vypisují výzvy v průběhu roku.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) společně se švýcarskou agenturou Swiss National Science Foundation (SNSF) od března podpoří tři nové vědecké projekty. Na jejich řešení se budou podílet vždy vědci z obou zemí. Agentury financují tu část projektů, kterou provádějí vědci z jejího území.
Projekty byly vybrány na základě několikastupňového transparentního procesu hodnocení provedeného GA ČR, která v této výzvě plnila roli hodnoticí agentury. SNSF toto hodnocení přejala. Spolupráce obou zemí je zaštítěna iniciativou Weave, díky které mohou vědci podávat nejen bilaterální, ale také trilaterální projekty.
K financování byly doporučeny následující projekty:
| Registrační číslo |
Navrhovatel |
Název |
Uchazeč |
| 22-17139K |
Doc. Radislav Sedláček Ph.D. |
SARS-Cov-2: objasnění vstupu, multiorgánového šíření a imunitní odpovědi v souvislosti s vakcinací a reinfekcí |
Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. |
| 22-35130K |
doc. Ing. Eduard Baumöhl PhD. |
Modely úvěrového rizika na P2P trzích využívající teorie grafů |
Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta |
| 22-02610K |
Mgr. Helena Fulková Ph.D. |
Molekulární a funkční analýza vlivu jadérka na 3D organizaci genomu během časného embryonálního vývoje |
Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. |
Oznámení o výsledcích společné výzvy k podávání česko-švýcarských projektů hodnocených na principu LA v základním výzkumu (.pdf)
Další výzvy GA ČR vypíše 15. února. Partnerské agentury vypisují výzvy v průběhu roku.
Návrhy projektů bude letos možné do soutěží Grantové agentury České republiky (GA ČR) na podporu základního výzkumu zasílat již od 15. února. Přijímány budou až do 7. dubna. Fakticky tak bude o týden prodloužena doba pro podávání návrhů projektů oproti obvyklé soutěžní lhůtě. Vzhledem k tomu, že v zadávacích dokumentacích bude docházet jen k drobným změnám, mohou vědci a vědkyně své výzkumné projekty začít promýšlet již nyní.
„Vnímáme nejistotu, která panuje ve vědecké komunitě s ohledem na současné rozpočtové provizorium. Proto bychom rádi všechny ujistili, že na granty GA ČR se lze spolehnout i v této době. Soutěže vypíšeme jako obvykle v únoru, tentokrát dokonce o týden dříve, než bylo běžné,“ řekl předseda GA ČR doc. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D., a dodal: „K dřívějšímu vyhlášení soutěží jsme přistoupili nejen proto, aby vědci a vědkyně měli více času na přípravu návrhů projektů, ale také proto, že jsme v minulých letech kvůli pandemii covid-19 tuto lhůtu prodlužovali. To přineslo neúměrnou zátěž pro hodnotitele těchto projektů – toho se již letos chceme vyvarovat.“
Jaké soutěže GA ČR letos vypíše?
Standardní projekty tvoří základ účelové podpory základního výzkumu v České republice – každý rok jich GA ČR financuje několik stovek, a to již od svého vzniku v roce 1993. Prostřednictvím nich se podporuje nejlepší základní výzkum ve všech oblastech. Návrhy projektů s obvyklou délkou řešení 3 roky mohou podávat všichni badatelé a jejich týmy bez ohledu na jejich senioritu. Projekty jsou hodnoceny na základě několikastupňového výběrového procesu.
Po roční pauze bude opět vypsána soutěž EXPRO určená pro ty nejexcelentnější české vědce a vědkyně. Několik vybraných řešitelů a řešitelek a jejich projektů zajistí svým týmům financování na pět let. Za tuto dobu budou moci čerpat až 50 milionů Kč, tedy v průměru deset milionů korun ročně. K financování budou mezinárodními panely vybrány ty projekty, které budou mít největší potenciál přinést průlom ve svém oboru. Povinností řešitelského týmu bude také podat návrh projektu Evropské výzkumné radě (ERC).
Obě soutěže JUNIOR STAR vypsané v předchozích se setkaly s velkým zájmem. Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro ty nejexcelentnější ze začínajících vědkyň a vědců (do 8 let od získání titulu Ph.D.) ze všech oblastí základního výzkumu, kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Cílem pětiletých projektů s celkovým rozpočtem až 25 milionů Kč je poskytnout příležitost k vědeckému osamostatnění řešitele, včetně případného založení i vlastní výzkumné skupiny, která do české vědy přinese nová badatelská témata. Na hodnocení projektů se stejně jako v případě EXPRO podílejí výhradně zahraniční hodnotitelé.
- POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP
Podruhé letos GA ČR vypíše soutěže POSTDOC INDVIDUAL FELLOWSHIP (PIF). Tento druh grantů je zaměřen na badatele a badatelky, kteří dokončili doktorské studium v posledních čtyřech letech. Využít ho lze dvěma způsoby – buď jako výjezdový grant, který vědcům z českých institucí umožní bádat dva roky na prestižním výzkumném pracovišti na světě s podmínkou jednoho dalšího roku stráveného na pracovišti v České republice, nebo jako příjezdový grant, díky kterému se bude český postdoktorand moci vrátit do České republiky, anebo zahraniční vědec nebo vědkyně zahájit kariéru na českém pracovišti.
Projekty, které řeší vědci a jejich týmy spolu s badateli z partnerských států, jsou samostatným typem grantů. V roce 2022 bude možné podávat GA ČR společné projekty s vědci z následujících států:
Bilaterální spolupráce
- Tchaj-wan – Ministry of Science and Technology (MOST)
- Jižní Korea – National Research Foundation of Korea (NRF)
- São Paulo, Brazílie – São Paulo Research Foundation (FAPESP)
Lead Agency spolupráce
- Rakousko – Austrian Science Fund (FWF)
- Německo – German Research Foundation (DFG)
- Polsko – National Science Centre (NCN)
- Slovinsko – Slovenian Research Agency (ARRS)
- Švýcarsko – Swiss National Science Foundation (SNSF)
- Lucembursko – Nation Research Fund (FNR)
- USA – National Science Foundation (NSF)
Podané projekty jsou podle dohody, kterou má GA ČR dojednanou s danou agenturou, hodnoceny buď oběma spolupracujícími agenturami, nebo na principu Lead Agency, kdy hodnotí pouze jedna agentura a druhá doporučení přejímá. Výzvy hodnocené GA ČR budou vypsány spolu s ostatními soutěžemi 15. února. Výzvy Lead Agency hodnocené v zahraničí budou vypsány v průběhu roku.
S ohledem na zachování stability grantového prostředí i snížení administrativní náročnosti plánuje GA ČR v opakovaně vypisovaných výzvách změny jen v drobném rozsahu – můžete se proto při přípravě projektů orientovat podle zadávací dokumentace z minulých let.
Aby Vám žádná výzva neutekla, doporučujeme sledovat seznam všech aktuálně vyhlášených výzev nebo se přihlásit k odběru novinek (v dolní části hlavní stránky).
Pochopit složitý mechanismus reakce rostlin na tepelný stres či sucho pomohou vědcům výsledky genetického a buněčně-biologického studia regulace YODA signální dráhy pomocí proteinů HSP90, kterou na rostlině huseníček rolní zkoumal tým vědců z katedry biotechnologií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Výsledky těchto experimentů byly publikovány v prestižních časopisech Molecular Plant, Plant Physiology a Journal of Experimental Botany.
„Tento GA ČR projekt byl zaměřen na studium genetických a funkčních interakcí mezi dvěma proteiny tepelného šoku HSP90.1 a HSP90.2 a signální kaskádou řízenou YODA kinázou. Zároveň jsme studovali, zda proteiny HSP90 ovlivňují funkci této signální dráhy ve vývoji modelové rostliny, kterou byl huseníček rolní,“ uvedl Jozef Šamaj z katedry biotechnologií.
Klíčová úloha signální dráhy YODA byla už dříve popsána ve vývoji průduchů na listech rostlin a embryogenezi, takže projekt se zaměřil na charakterizaci funkčních důsledků interakce proteinů HSP90 a YODA na tyto dva důležité vývojové procesy rostlin a při reakci rostlin na tepelný stres. „Zkoumali jsme genetické a fyzické interakce mezi proteiny HSP90 a kinázou YODA řídící signální kaskádu, pomocí které rostlina dokáže reagovat na vnější podněty,“ podotkl Jozef Šamaj.
Vědci z přírodovědecké fakulty také odhalili, že tepelný stres negativně ovlivňuje vývoj průduchů rostlin. „A to včetně deregulace MITOGENEM-AKTIVOVANÉ KINÁZY 6 a transkripčního faktoru SPEECHLESS, který se spolupodílí na přepisu dědičné informace důležité pro vývoj průduchů. Navíc, interakce mezi HSP90 a YODA je důležitá pro regulaci polarity při embryogenezi. Tyto výsledky byly publikovány v prestižních časopisech Molecular Plant a Plant Physiology. Následný přehledový článek uveřejněný v časopise Journal of Experimental Botany shrnul dosavadní poznatky o biologických funkcích HSP90 proteinů,“ vysvětlil Jozef Šamaj.
prof. RNDr. Jozef Šamaj, DrSc.
Do projektu se aktivně zapojila jedna post-doktorandka Despina Samakovli a dvě doktorandky Tereza Tichá a Tereza Vavrdová spolu s jejich školiteli. „Doktorandky se naučily metody molekulárního klonování, transformaci a křížení Arabidopsis, genotypizaci a fenotypizaci mutantních linií, selekci potomstva, mikroskopické metody a vyhodnocení dat,“ řekl Jozef Šamaj.
Obě doktorandky posléze zahájily novou vědeckou práci na post-doktorských pozicích v Belgii a Norsku. „Tento projekt významně přispěl při budování jejich vědeckých kariér,“ dodal Jozef Šamaj.
Excelentně hodnocený projekt GA ČR (Genetické a buněčně biologické studium regulace signalizace YODA (MAP3K4) pomocí HSP90 u huseníčku) získala katedra biotechnologií, číslo projektu 17-24500S.
Autor textu: Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Na úvodní fotce: Vývoj průduchů u huseníčku rolního
Důležitým aspektem oplození u savců je vzájemná komunikace proteinových sítí, které se nacházejí na vajíčku i na spermii. Tyto proteinové komplexy procházejí mnohými změnami a přeskupováním v průběhu pohybu spermie reprodukčním traktem, kdy dochází ke zrání spermie, tzv. maturaci.
Pouze kvalitní spermie je schopna projít těmito klíčovými změnami, které jsou završeny schopností spermie proniknout obaly vajíčka díky tzv. akrozomální reakci. „V rámci projektu jsme studovali chování a dynamiku proteinů právě při maturaci spermií a akrozomální reakci, kdy dochází k fúzi membrán spermie na hlavičce, což vede nejen k řízenému vyloučení enzymů, ale i relokaci mnohých proteinových sítí do místa, kterým spermie s vajíčkem fúzuje,“ uvádí řešitelka projektu financovaného Grantovou agenturou České republiky RNDr. Kateřina Komrsková, Ph.D.
Vzájemná lokalizace α6 and β1 integrinových podjednotek a přítomnost α6β1 heterodimeru v hlavičce spermie myši detekovaná pomocí STED superrezoluční mikroskopie (a,c); proximity ligation assay (b); vizualizace kolokalizace (žluté šipky) pomocí Huygens software založeného na Pearson’s korelační koeficient (d).
Její tým zjistil, že při těchto procesech jsou proteinové sítě, které patří do rodiny tetraspaninů a integrinů, dynamické a chování těchto proteinů je v mnohých aspektech druhově specifické a například u člověka odráží mnohé patologické stavy spermií.
Součástí projektu bylo poskytnutí přehledu o aktivní dynamice proteinových interakčních a strukturních sítí, které se účastní spletitého procesu fúze pohlavních buněk. Vědci projektem zásadně přispěli k definování nových aspektů role tetraspaninů (CD9, CD81, CD151) a nově lokalizovaných integrinových heterodimerů (alpha6/beta4, alpha3/beta1 a alpha6/beta1) na spermii a ukázali jejich nezastupitelnost v procesu oplození.
Na základě těchto objevů je podle dr. Kateřiny Komrskové možné přistoupit k aplikačnímu výzkumu, který by měl pomoci při objasnění a diagnostice neplodnosti člověka a současně přispět ke zvýšení plodnosti chovných hospodářských zvířat – prasat a býků.
„Naše snaha směřovala k výstupům, které mají zásadní přesah do asistované reprodukce, a to nejen v humánním lékařství, ale i veterinární praxi,“ říká dr. Komrsková, vedoucí Laboratoře reprodukční biologie Biotechnologického ústavu Akademie věd. Podle ní bylo největší výzvou získávání dostatečného množství lidského materiálu (spermií a vajíček), které byly poskytovány na základě souhlasu dárců a v souladu s uděleným souhlasem etických komisí.
Lokalizace CD151 a integrinové podjednotky α6 v myších epididymálních spermiích a jejich interakce
„Naše velké díky patří všem dárcům a kolegům z center asistované reprodukce, kteří s námi na projektu spolupracovali,“ oceňuje Kateřina Komrsková.
Do tříletého projektu bylo aktivně zapojeno průměrně pět odborných pracovníků, technický personál a studenti. Projekt přispěl k realizaci a dokončení tří doktorských a pěti diplomových prací, pomohl také směrovat náplň několika bakalářských prací. Současně projekt pomohl s ukotvením vědecké kariéry čtyř postdoktorandů. Důležitá byla i zahraniční spolupráce, do jednotlivých částí řešení projektu bylo zapojeno osm zahraničních pracovišť, které přispívaly svým know-how.
Tým RNDr. Kateřiny Komrskové publikoval o své práci úctyhodných 19 publikací v impaktovaných časopisech, přičemž 18 těchto publikací mělo exkluzivní dedikaci na daný projekt GA ČR.
Publikace přinesly nové cenné mezinárodní spolupráce, které vznikly v průběhu projektu právě v důsledku publikační aktivity. „Tyto spolupráce stále trvají, rozvíjejí se a další přicházejí. Cenné je, že mnohé z těchto spoluprací byly iniciovány zahraniční skupinou, která nás na základě publikací oslovila. S publikacemi souvisí i zvané přednášky na mezinárodních konferencích a prestižních akademických seminářích,“ vyjmenovává následné aktivity RNDr. Kateřina Komrsková, Ph.D., která v současné době pracuje na dalších třech projektech, které se týkají reprodukce a neplodnosti.
RNDr. Kateřina Komrsková, Ph.D., vede od roku 2015 Laboratoř reprodukční biologie v Biotechnologickém ústavu AV ČR, BIOCEV. Ve své práci se dlouhodobě zabývá funkcí vybraných proteinů gamet a reprodukčních orgánů v procesu oplození. Věnuje se studiu vazebné interakce a fúze spermie a vajíčka, zjištění změn v regulaci spermatogeneze a kvality spermií spojené s patologickou zátěží environmentálních faktorů, infekce a rakoviny. Její výzkum vede k novým možnostem diagnostiky neplodnosti u lidí.
Od března letošního roku bude Grantová agentura České republiky (GA ČR) a slovinská agentura Javna agencija za raziskovalno dejavnost Republike Slovenije (ARRS) financovat šest nových projektů. Na jejich řešení se budou podílet vždy vědci z obou států – každá z agentur bude financovat náklady týmů ze svého území.
Projekty byly hodnocené formou Lead Agency – tedy návrhy projektů byly doporučeny k financování jednou agenturou a druhá výsledky jejího hodnocení převzala. V roli hodnoticí agentury byla v této výzvě GA ČR.
K financování byly doporučeny následující projekty
| Registrační číslo |
Navrhovatel |
Název |
Uchazeč |
| 22-34873K |
doc. Ing. Pavel Krömer, Ph.D. |
Vícekriteriální optimalizace s omezeními pomocí analýzy potenciálních ploch |
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky |
| 22-09616K |
doc. Ing. Jiří Zach, Ph.D. |
Studium tepelných vlastností a dopadu redukovaného životního cyklu hybridních eko-nanometeriálů za sníženého tlaku |
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební |
| 22-14942K |
prof. Ing. Petr Hájek, CSc., FEng. |
Možnosti využití přírodních vláken pro výrobu hybridní textilní výztuže do betonu |
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební |
| 22-23668K |
prof. Ing. Karel Bouzek, Dr. |
Katalyzátory na bázi intermetalických slitin pro zlepšení výkonu vysokoteplotního palivového článku typu PEM s nízkým obsahem Pt |
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemické technologie |
| 22-02756K |
RNDr. Jiří Janáček, Dr. |
Diabetické změny neuromuskulárního aparátu a fascií analyzované ve 3D pomocí mikroskopie a biomechaniky |
Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i. |
| 22-31474K |
doc. Mgr. Daniela Stavělová, CSc. |
Folklorní revivalismus v postsocialistických zemích: politiky, paměť, heritizace a udržitelnost |
Etnologický ústav AV ČR, v.v.i. |
Oznámení o výsledcích společné výzvy k podávání slovinsko-českých projektů hodnocených na principu LA v základním výzkumu (.pdf)
Výzva byla vypsána v rámci iniciativy Weave, která do roku 2025 propojí 12 evropských agentur. V současné době je možné podávat návrhy slovinsko-českých projektů ARRS. Výzva, ve které bude GA ČR hodnoticí agenturou, bude otevřena v příštích měsících.
Rozhodnutí o poskytnutí podpory je přijato s podmínkou, že zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2022 budou Grantové agentuře České republiky přiděleny účelové prostředky ve výši již schválené RVVI a vládou ČR. V případě přidělení účelových prostředků v nižší výši nebo z jiných zákonných důvodů si Grantová agentura České republiky vyhrazuje právo poskytnutí podpory na některé níže uvedené grantové projekty omezit nebo podporu na některé tyto grantové projekty neposkytnout. Grantové prostředky budou jednotlivým příjemcům poskytovány na základě smluv o poskytnutí podpory, které nemohou být s příjemci uzavírány dříve, než po nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2022, tedy po skončení rozpočtového provizoria.
V pátek 7. ledna zveřejnila vláda České republiky své programové prohlášení. Oproti předchozím obdobím zde má svou samostatnou kapitolu oblast vědy a výzkumu, která se řadí k jednoznačným prioritám této vlády. V gesci ministryně Heleny Langšádlové se bude dané problematice věnovat Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády ČR.
„Věda, výzkum, vývoj a inovace jsou jednou ze zásadních investic do budoucnosti naší země, její prosperity a konkurenceschopnosti, kvality života všech jejích obyvatel i soudržné a zároveň odolné společnosti,“ zdůraznila k prohlášení ministryně Helena Langšádlová.
Vládní prohlášení pro oblast Vědy, výzkumu a inovací stojí na pěti pilířích, které se soustřeďují na témata Moderního, koordinovaného a transparentního systému řízení, Lidských zdrojů, Financování výzkumu, vývoje a inovací, Transferu technologií a Publicity vědy a výzkumu.
Vědecké poznání, stejně jako výzkumné a inovační aktivity, jsou výchozím předpokladem pro budování ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou, pro kulturní a duchovní rozvoj společnosti i pro celkovou modernizaci veřejné správy a realizaci veřejných politik založených na datech. Jsou také nezbytnou podmínkou pro úspěšná a udržitelná řešení aktuálních společenských výzev a pro schopnost adekvátní a flexibilní reakce na nastupující megatrendy, včetně digitální a zelené tranzice.
Česká republika musí mít ambici zařadit se mezi evropskou špičku v oblasti excelence, vědy, výzkumu a inovací, a to v celém spektru oborů. Prostřednictvím vědy a výzkumu posílíme kritické myšlení a schopnost chápat svět v širších souvislostech a přispějeme ke společnému vnímání reality kolem nás.
Celý text Programového prohlášení vlády České republiky za oblast vědy, výzkumu a inovací: http://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/programove-prohlaseni/programove-prohlaseni-vlady-193547/#veda_vyzkum_a_inovace
Zdroj: Úřad vlády České republiky
Výzva pro podávání švýcarsko-českých projektů
V těchto dnech není možné vkládat přihlášky v rámci této výzvy do GRIS. Prosím, vyčkejte na zveřejnění nových Pravidel pro následující rok (předpokládáme, že se tak stane na konci února 2023).
Grantová agentura České republiky (GA ČR) ve spolupráci se švýcarskou agenturou Swiss National Science Foundation (SNSF) vyhlašuje výzvu pro podávání projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2023. GA ČR v této výzvě vystupuje v roli partnerské organizace – projekty hodnotí SNSF a GA ČR hodnocení přejímá. Výzva je vyhlášena v rámci iniciativy Weave.
Švýcarská agentura určila v roce 2022 dva termíny pro podávání návrhů projektů, a to 1. 4. 2022 a 3. 10. 2022. Pro termín 1. 4. 2022 je předpokládaný počátek řešení 1. 1. 2023, pro termín 3. 10. 2022 je to 1. 7. 2023.
Českou část přihlášky je možné podat nejpozději 7 dní po zvoleném termínu na švýcarské straně, tedy do 8. 4., případně 10. 10. 2022.
Čestná prohlášení/prohlášení o způsobilosti/výpis z evidence skutečných majitelů na základě § 14 odst. 3 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla)[1] zasílejte do datové schránky a8uadk4 do výše uvedeného termínu podání české části přihlášky, jako předmět zprávy uveďte „Způsobilost“.
Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze nebo v záložce „Zadávací dokumentace“.
Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců.
Souběhy návrhů projektů
Oba uvedené deadliny mají počátek řešení v roce 2023 – návrhy projektů podané do této výzvy se budou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2023.
[1] Uchazeč je podle ustanovení § 14 odst. 3 písm. e) rozpočtových pravidel povinen předložit údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů), a to ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.
Potřebujete poradit?
Helpdesk GA ČR
- 227 088 841 (Po–Čt: 9–16:00; Pá: 9–15:00)
Oddělení mezinárodních vztahů
Další informace a odkazy
Iniciativa Weave
LA spolupráce
LA projekty – přehled pravidel
Možnosti podávání LA projektů 2022
Prezentace pro uchazeče
FAQ GA ČR Partnerská organizace 2023
