Výzva k podání rakousko-českých návrhů projektů v základním výzkumu s počátkem řešení 2018 nebude vyhlášena

Na základě rozhodnutí předsednictva rakouské grantové agentury Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung (FWF) nebude možné podávat návrhy rakousko-českých projektů základního výzkumu s počátkem řešení 2018. V následujícím roce se očekává navázání na tradiční spolupráci GA ČR a FWF vyhlášením společné výzvy k podání rakousko-českých návrhů projektů v základním výzkumu s počátkem řešení 2019. Grantová agentura ČR bude o případné výzvě k podávání návrhů projektů informovat na svých webových stránkách.

Dodatečná výzva k nominacím na kandidáty hodnoticích panelů GA ČR

Grantová agentura ČR vyhlašuje dodatečnou výzvu pro podávání návrhů na kandidáty do hodnoticích panelů GA ČR.

Návrhy se předkládají do následujících hodnoticích panelů:
P101 Strojírenství
P102 Elektrotechnika a elektronika
P103 Kybernetika a zpracování informace
P104 Stavební materiály, architektura
P105 Stavební mechanika a konstrukce, mechanika tekutin
P106 Technická chemie
P107 Materiály a metalurgie
P108 Materiálové vědy a inženýrství
P202 Informatika
P203 Jaderná a částicová fyzika, fyzika plazmatu a nízkých teplot
P208 Chemická fyzika a fyzikální chemie
P304 Klinický a preklinický výzkum, experimentální medicína
P401 Filosofie, teologie, religionistika (obor Filosofie – současná epistemologie)
P502 Fyziologie a genetika živočichů, veterinární lékařství
P504 Péče o krajinu, lesnictví a půdní biologie, ekologie ekosystémů
P505 Ekologie živočichů a rostlin

Lhůta pro nominaci kandidátů končí 16. ledna 2017. Funkční období jmenovaných členů začíná 1. dubna 2017.

Detaily jsou uvedeny v přílohách.

Panely jsou velmi významným poradním orgánem předsednictva GA ČR a hrají klíčovou roli v hodnoticím procesu návrhů projektů, během kontroly úrovně běžících grantových projektů a také při hodnocení výstupů ukončených grantových projektů.

Přílohy
dodatečná výzva ke stažení
formulář návrhového listu ke stažení

Oznámení o výsledcích společné výzvy k podávání rakousko-českých projektů hodnocených na principu LA v základním výzkumu 2017

Přílohy

355 KB Datum přidání: 9. 12. 2016

Grantové agentuře České republiky byly předány Rakouskou agenturou pro vědu / Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung (FWF) výsledky hodnocení LA grantů s počátkem řešení 2017.

Projekty doporučené k financování najdete v příloze

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Seznam podpořených projektů v soutěži mezinárodních projektů s National Research Foundation of Korea, Korea 2017

Přílohy

205 KB Datum přidání: 8. 12. 2016

Grantová agentura České republiky vyhlašuje rozhodnutí o udělení podpory na řešení projektů, které uspěly v soutěži SGA0201700003 – Mezinárodní (bilaterální) projekty vyhlašované na základě bilaterální dohody s National Research Foundation of Korea (NRF), Korea. Projekty budou podpořeny za podmínky, že zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 budou Grantové agentuře České republiky přiděleny účelové prostředky ve výši schválené RVVI a vládou ČR. V případě přidělení účelových prostředků v nižší výši si Grantová agentura České republiky vyhrazuje právo poskytnutí podpory na některé níže uvedené grantové projekty omezit nebo podporu na některé tyto grantové projekty neposkytnout.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Seznam podpořených projektů v soutěži mezinárodních projektů s Ministry of Science and Technology, Tchaj-wan 2017

Přílohy

369 KB Datum přidání: 7. 12. 2016

Grantová agentura České republiky vyhlašuje rozhodnutí o udělení podpory na řešení projektů, které uspěly v soutěži SGA0201700003 – Mezinárodní (bilaterální) projekty vyhlašované na základě bilaterální dohody s Ministry of Science and Technology (MOST), Tchaj-wan. Projekty budou podpořeny za podmínky, že zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 budou Grantové agentuře České republiky přiděleny účelové prostředky ve výši schválené RVVI a vládou ČR. V případě přidělení účelových prostředků v nižší výši si Grantová agentura České republiky vyhrazuje právo poskytnutí podpory na některé níže uvedené grantové projekty omezit nebo podporu na některé tyto grantové projekty neposkytnout.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Manželský pár teoretických kvantových chemiků z Brna na stopě původu života

Přílohy

560 KB Datum přidání: 5. 12. 2016
763 KB Datum přidání: 5. 12. 2016

Praha, 5. prosince 2016 – Vědci Judit a Jiří Šponerovi se více než deset let věnují tématu, jak se na Zemi před 3,8 – 4 miliardami let vyvinul život. Pomocí chemických modelů se snaží rekonstruovat sérii procesů, kterými z molekul běžných v tehdejší atmosféře mohlo dojít ke vzniku prvních molekul RNA, díky kterým byl možný vznik života. Šponerovi v minulém týdnu ukázali v prestižních světových časopisech dva konkurenční scénáře.

Atmosféra na Zemi před 4 miliardami let byla opravdu velmi divoká. Teploty kolem 100 stupňů Celsia, vysoká geologická aktivita, sopky, blesky, dopady masivních asteroidů a meteoritů, silné ultrafialové záření. Možná pro tyto nevlídné podmínky se dříve kladl původ života mimo Zemi. Tzv. hypotéza panspermie tvrdí, že život byl přinesen z vesmíru mikroorganismy na spadlém meteoritu. Moderní věda tomu ale již dávno nevěří, život na Zemi zkrátka vznikl na Zemi. Jde ale o to, jak k tomu došlo.

Na tomto poli spolu dnes soutěží dvě koncepce vzniku života. Obě pracují s předpokladem, že pro vznik života byla klíčová samovolná syntéza prvních molekul RNA, neboli ribonukleové kyseliny. Ta je schopná se kopírovat a vylepšovat a je předchůdkyní DNA, deoxyribonukleové kyseliny, která je nositelkou genetické informace moderních organismů. Zastánci starší teorie se domnívají, že první molekuly RNA vznikly sérií chemických procesů z molekuly kyanovodíku. Druhá teorie klade původ RNA do formamidu, česky amidu kyseliny mravenčí. “Naše pozice je unikátní v tom, že pracujeme na obou scénářích,” říká Jiří Šponer, který vede Laboratoř struktury a dynamiky nukleových kyselin na Biofyzikálním ústavu AV ČR a na Středoevropském technologickém institutu Masarykovy univerzity v Brně. “Jinak jsou bohužel tábory zastánců obou teorií, jak se říká, na nože,” uvádí.

Brněnská laboratoř struktury a dynamiky nukleových kyselin je světovým lídrem v teoretických výpočtech a spolupracuje se zastánci obou teorií u nás, v Itálii, Anglii a USA. V posledním čísle prestižního časopisu Nature Chemistry vyšel článek, jenž zaplňuje mezery v dosavadních znalostech možností syntézy prvních stavebních kamenů RNA v rámci kyanovodíkové cesty. Jedním z jeho dvou hlavních autorů je doktorand Šponerových Rafal Szabla, který zdůrazňuje klíčovou roli ultrafialového záření a fotochemických procesů pro tento nově objevený krok.

Současně s prací v Nature Chemistry byla týmu manželů Šponerových uveřejněna práce v časopise WIRES RNA, a ta se věnuje zase formamidové cestě vzniku života. “Tato teorie předpokládá, že k tvorbě stavebních kamenů (cyklických nukleotidů) pro syntézu RNA došlo v jezírkách kapalného formamidu nad teplotou bodu varu vody kolem obřích sopek,” uvádí Judit Šponer. Tato jezírka vznikla pravděpodobně v důsledku vysoké teploty spojené s enormní vulkanickou činností. Následná syntéza prvních molekul RNA mohla být vyvolána rychlým porušením chemické rovnováhy v důsledku prudkého ochlazení například při pohybu materiálu po svahu sopek, kolísáním vulkanické a atmosférické aktivity a střídáním dne a noci. Brněnská laboratoř ve spolupráci s italskými vědci přišla s tvrzením, že samovolná syntéza krátkých řetězců RNA s bází guanin sloužila jako startovací chemický proces pro syntézu všech dalších molekul RNA. “Jedním z rozdílů mezi formamidovou a kyanovodíkovou koncepcí vzniku života je právě míra termodynamické nerovnovážnosti chemických procesů,” vysvětluje Judit Šponer. “Čistý kyanovodík totiž na rozdíl od formamidu nelze akumulovat, je příliš reaktivní.  Kyanovodíková cesta tudíž mohla začít v prostředí s nižší teplotou než je bod varu vody,” dodává.

Dotazů kolem původu života zbývá ale ještě dost. Jednou z největších výzev je zjistit, jak začínaly spoluúčinkovat RNA a aminokyseliny, tzn. stavební jednotky bílkovin. To je jedna z otázek, na niž by se brněnská laboratoř chtěla v budoucnu soustředit.

Jiří Šponer patří mezi nejcitovanější české vědce a zabývá se strukturní dynamikou, funkcí a evolucí molekul nukleových kyselin. Toto tematické rozkročení mu umožňuje také počítačová chemie, na jejímž vývoji se výrazně podílel. Judit Šponer vede v laboratoři výzkum původu života. Práce o původu života jsou ryze základní a interdisciplinární, pohybují se na pomezí fyzikální chemie, biochemie a molekulární biologie. Hlavním pracovištěm manželů Šponerových je Biofyzikální ústav AV ČR a dále pracují na Středoevropském technologickém institutu – Masarykova univerzita (CEITEC MU). Výzkum byl financován Grantovou agenturou České republiky.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Zpřístupnění hodnocení návrhů projektů veřejných soutěží na podporu grantových projektů se začátkem řešení v roce 2017

Grantová agentura ČR v aplikaci pro podávání a správu grantových projektů zpřístupnila účastníkům veřejných soutěží na podporu grantových projektů se začátkem řešení v roce 2017 hodnocení návrhů projektů.
Navrhovatelé naleznou hodnocení projektů po přihlášení do aplikace pro podávání a správu grantových projektů na adrese http://www.gris.cz.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY