Zpřístupnění hodnocení návrhů projektů veřejných soutěží – STD, JUN

Grantová agentura ČR v aplikaci pro podávání a správu grantových projektů zpřístupnila účastníkům veřejných soutěží na podporu grantových projektů se začátkem řešení v roce 2020 hodnocení návrhů projektů u standardních projektů a juniorských grantů.

Navrhovatelé naleznou hodnocení projektů po přihlášení do aplikace pro podávání a správu grantových projektů na adrese http://www.gris.cz.

Seznam podpořených projektů v soutěži mezinárodních projektů s NATIONAL RESEARCH FOUNDATION OF KOREA (NRF)

Grantová agentura České republiky vyhlašuje rozhodnutí o udělení podpory na řešení projektů, které uspěly v soutěži SGA0202000003 – Mezinárodní (bilaterální) projekty vyhlašované na základě bilaterální dohody s National Research Foundation of Korea (NRF). Projekty budou podpořeny za podmínky, že zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2020 budou Grantové agentuře České republiky přiděleny účelové prostředky ve výši schválené RVVI a vládou ČR. V případě přidělení účelových prostředků v nižší výši si Grantová agentura České republiky vyhrazuje právo poskytnutí podpory na některé níže uvedené grantové projekty omezit nebo podporu na některé tyto grantové projekty neposkytnout.

Seznam podpořených projektů

OZNÁMENÍ TERMÍNŮ PODÁNÍ DÍLČÍCH (FINANČNÍCH) A ZÁVĚREČNÝCH ZPRÁV ZA ROK 2019

Vážení řešitelé, v aplikaci pro podávání a správu grantových projektů (GRIS) byly zpřístupněny formuláře dílčích a závěrečných zpráv.
Termín pro odevzdání dílčích zpráv je 16. 1. 2020.
Termín pro odevzdání závěrečných zpráv je 3. 2. 2020.
Termín pro odevzdání dílčích finančních zpráv pro EXPRO je 3. 2. 2020.

V případě jakýchkoliv dotazů se neváhejte obrátit na pracovníky našeho Helpdesku GA ČR:
telefonicky v úředních hodinách na tel. č. 227 088 841
Po – Čt: 9 – 16:00
Pá: 9 – 15:00

písemně (info@gacr.cz – pro všeobecné dotazy) / (kontakty@gacr.cz – pro hesla a změny osob a institucí)
https://info.gacr.cz/

Nejčastěji kladené otázky k DZ a ZZ najdete zde.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Nová spolupráce s agenturou Swiss National Science Foundation

Předsedkyně GA ČR podepsala 27. listopadu 2019 v Bruselu memorandum o vzájemné spolupráci se švýcarskou agenturou Swiss National Science Foundation. Díky tomu budou mít čeští vědci možnost rozšířit své aktivity v oblasti základního výzkumu o další zemi. První výzva je vyhlášená už nyní a funguje na principu hodnocení Lead Agency, kdy budou mít projekty délku řešení 3 roky. V první výzvě bude v roli Lead Agency vystupovat švýcarská agentura.

Příslušná pravidla pro podávání návrhů projektů v rámci nové LA spolupráce budou zveřejněna po začátku roku 2020.

V rámci naší agentury se nyní jedná o další novou zemi, se kterou spolupracujeme na bázi Lead Agency.

Odkaz na oznámení švýcarskou agenturou zde.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Mezinárodní projekty – vyhlášení národních výsledků

Grantová agentura České republiky dokončila vyhodnocení návrhů projektů v rámci veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích na podporu grantových projektů základního výzkumu – Mezinárodní projekty – 2020 (SGA0202000003) a podmíněně rozhodla o financování následujících projektů realizovaných ve spolupráci s partnerskými agenturami Russian Foundation for Basic Research, Deutsche Forschungsgemeinschaft, Ministry of Science and Technology (Tchaj-wan), São Paulo Research Foundation a National Research Foundation of Korea, které je připravena financovat v případě dostatku finančních prostředků u obou partnerských agentur a za podmínky, že partnerská organizace, která doposud neukončila hodnoticí proces, rozhodne rovněž o financování těchto projektů. Poté co partnerská organizace ukončí hodnoticí proces, Grantová agentura České republiky vyrozumí každého uchazeče o udělení či neudělení grantu. Toto rozhodnutí je rovněž přijato s podmínkou, že zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2020 budou Grantové agentuře České republiky přiděleny účelové prostředky ve výši schválené RVVI a vládou ČR. V případě přidělení účelových prostředků v nižší výši si Grantová agentura České republiky vyhrazuje právo poskytnutí podpory na některé níže uvedené grantové projekty omezit nebo podporu na některé tyto grantové projekty neposkytnout.

Seznam mezinárodních projektů úspěšných v národním hodnocení

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Zahájení spolupráce v rámci iniciativy CEUS

V pondělí 17. 6. 2019 nejvyšší představitelé GA ČR, FWF (Rakousko), NCN (Polsko) a ARRS (Slovinsko) slavnostně podepsali „CEUS – Central European Science Partnership“ Lead Agency Agreement: Memorandum of Understanding on the unilateral administration and mutual recognition of evaluation procedures“. Tato nová spolupráce umožní vědcům z České republiky, Rakouska, Polska a Slovinska realizovat vědecké projekty s novými zahraničními partnery na principu hodnocení Lead Agency, který patří z důvodu snížení administrativní zátěže ke stále častěji preferovaným formám spolupráce mezi zahraničními agenturami podporujícími základní výzkum. V rámci CEUS iniciativy na podporu základního výzkumu v regionu střední Evropy bude vědcům nově umožněno podávat bilaterální a také trilaterální návrhy projektů na principu LA.

Ve zkratce:

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

ZPŘÍSTUPNĚNÍ HODNOCENÍ NÁVRHŮ PROJEKTŮ EXPRO

Grantová agentura České republiky v aplikaci pro podávání a správu grantových projektů zpřístupnila účastníkům veřejné soutěže na podporu grantových projektů EXPRO se začátkem řešení v roce 2020 hodnocení návrhů projektů.

Navrhovatelé naleznou hodnocení projektů po přihlášení do aplikace pro podávání a správu grantových projektů na adrese http://www.gris.cz.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Grantové projekty excelence v základním výzkumu EXPRO

Grantová agentura České republiky ke dni 29.10. 2019 ukončila hodnocení návrhů projektů přijatých do soutěže SGA0202000004 – Grantové projekty excelence v základním výzkumu EXPRO a rozhodla o poskytnutí podpory na níže uvedené grantové projekty. Toto rozhodnutí je přijato s podmínkou, že zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2020 budou Grantové agentuře České republiky přiděleny účelové prostředky ve výši schválené RVVI a vládou ČR. V případě přidělení účelových prostředků v nižší výši si Grantová agentura České republiky vyhrazuje právo poskytnutí podpory na některé níže uvedené grantové projekty omezit nebo podporu na některé tyto grantové projekty neposkytnout.

Přílohy

102 KB Datum přidání: 29. 10. 2019

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Tým vědců v čele s Robertem Černým objevil u některých bazálních ryb před-ústní střevo. Tato struktura nebyla dosud nalezena u žádného obratlovce

Oro-faryngeální rozhraní ve vývoji úst obratlovců. Takové bylo téma projektu Mgr. Roberta Černého, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jeho týmu se během řešení projektu podařilo objevit a v embryonálním vývoji paprskoploutvých ryb zdokumentovat tzv. před-ústní střevo. Tato enigmatická struktura se klasiky oboru očekávala u našich společných předků, ale nebyla dosud nalezena u žádného současně žijícího obratlovce.

„Bichiři, jeseteři a kostlíni, které jsme studovali, si tento archaický znak uchovali v raném vývoji svých unikátních larev, které ostatní linie obratlovců ztratili v dávné evoluci v souvislosti se zvětšováním množství zásobního žloutku ve svých vajíčkách,“ vysvětluje Robert Černý. „Klíčové zjištění našeho projektu je, že před-ústní střevo není jen u těchto třech druhů ryb, ale mají je v redukované formě všichni ostatní obratlovci. Objevuje se tam ale pouze v krátkém čase ve velice raném embryonálním vývoji a bylo dosud zaměňováno za něco jiného a nám se ho podařilo objevit.“

Na počátku projektu byla kniha Johna Samuela Budgeta, kterou Robert Černý náhodou objevil. Její autor byl prvním zoologem, který před 100 lety získal embryonální materiál bichirů. V té knize je první náhled toho, že embrya těchto afrických ryb mají jakési před-ústní střevo. „To mi u obratlovců připadalo tak šílené, že jsem se rozhodl, že tyto ryby musíme sehnat a výzkum zopakovat a podívat se, zda tomu tak skutečně je. A podařilo se. Některé skupiny dnešních rybovitých obratlovců jsou tak vývojově mnohem archaičtější, než jsme si dosud mysleli,“ říká Robert Černý.

Zkoumané druhy ryb mají během raného embryonálního vývoje střevo, které existuje za ústy, vyhrne se ven a vytváří tam určité struktury. U dvou ze třech skupin ryb vytváří tzv. podivuhodné cementové nebo přísavné orgány. U třetí skupiny tvoří toto střevo pokryv jejich budoucí hlavy. Vědci objevili, že buňky střeva vnitřního zárodečného listu, které se u žádného z obratlovců nenacházejí na povrchu hlavy, mají právě zkoumané druhy ryb.

Studované druhy ryb představují jedinečný evolučně-vývojový model. Práce, publikovaná v časopise Nature, navíc prokázala, že tato embryonální doména představuje dosud netušený příspěvek buněk vnitřního zárodečného listu (entodermu) do povrchu hlavy. Se svým výzkumem přispěl Robert Černý ke zlomu ve vnímání evoluce obratlovců, když u některých druhů bazálních ryb objevil strukturu před-ústního střeva. V následujících výzkumech se doktor Černý chce zaměřit na otestování funkcí této embryonální domény a důležitosti pro evoluci obratlovců.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Projekt Václava Štětky zkoumal, jak jsou sociální média využívána jako nástroj politické komunikace

PhDr. Václav Štětka, Ph.D z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy komplexním způsobem zmapoval proces adopce sociálních sítí pro volební i mimovolební komunikaci politických stran a individuálních politiků v České republice. Napomohl tím k lepšímu pochopení sílící role, kterou sociální média sehrávají v komunikaci mezi občany a politickými aktéry, a to včetně faktorů, které ovlivňují ochotu uživatelů internetu zapojit se prostřednictvím digitálních technologií do politického procesu. Získal za to Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky 2019.

Projekt zachytil rozhodující období nástupu populistických a alternativních stran v českém politickém systému a přispěl k osvětlení klíčového významu sociálních sítí pro tyto nové politické subjekty a jejich komunikační strategie. Ve vztahu k užívání sociálních sítí pro politickou komunikaci ze strany občanů mimo jiné zjistil, že virtuální a reálné formy participace se navzájem nevylučují, ale spíše podporují, a současně odhalil překvapivě významné rozdíly mezi muži a ženami v intenzitě a charakteru online politické participace.

„V rámci výzkumu jsme se zaměřili především na obsah a styl komunikace na sociálních sítích, především na Facebooku, ale i na sociodemografické a další charakteristiky jejich uživatelů, kteří přes ně vstupují do politického procesu. Sesbírali jsme 20 000 individuálních komentářů, které jsme následně zkoumali metodami obsahové analýzy. Realizovali jsme také dvě dotazníková reprezentativní šetření, obě na vzorku přibližně 1 000 respondentů. Dělali jsme také hloubkové rozhovory s politickými aktéry, kam patřili především poslanci parlamentu a aktivní uživatelé sociálních sítí,“ říká Václav Štětka. „Data jsme získávali z oficiálních především facebookových a twitterových účtů politických stran a dalších politických aktérů. Jednotlivé komentáře jsme nejdříve aktivovali prostřednictvím speciálních programů a následně analyzovali v prostředí statistického programu SPSS a dalších analytických nástrojů.“

Z výsledků například vyplývá, že sociální sítě nejlépe a nejintenzivněji využívají takzvané nové alternativní či populistické strany a kompenzují tak nerovnosti, které existují například v přístupu do mainstreamových médií a ve schopnosti nastolovat agendu.

„Více se do politických debat na sociálních sítích zapojují muži. Ti jsou také aktivnějšími diskutéry. Ženy mají spíše tendenci komunikovat pozitivně. Ženy mohou být do jisté míry odrazovány od silnějšího zapojování do politických debat právě tím negativním až často nepřátelským prostředím, které zde panuje. Některé si kvůli tomu dokonce mění online identitu a vystupují pod mužskými profily. V našem projektu jsme se také zaměřili na hypotézu o tzn. kliktivismu, podle které se občanský aktivismus dnes realizuje primárně prostřednictvím sociálních sítí a už k sobě nenabírá tradiční formy politické participace. Z našich dat vyplývá, že v ČR to tak úplně neplatí a že aktivní uživatelé sociálních sítí mají současně tendenci projevovat se aktivně také mimo prostředí internetu, mimo sociální sítě,“ vysvětluje Václav Štětka.

Projekt Václava Štětky je prvním systematickým výzkumem role sociálních sítí v politické komunikaci. Zkoumány byly volební kampaně v letech 2013 a 2014 a také komunikace s voliči v povolebním období. Výsledky byly prezentovány na 15 zahraničních konferencích. Tým připravil a vydal dvě knihy a řadu článků v renomovaných časopisech.

Ve výzkumu pokračuje Václav Štětka i na Loughborough University, kde nedávno získal grant v hodnotě téměř milionu liber. Cílem výzkumu bude lepší pochopení způsobů, jakými spolu souvisí konzumace zpravodajství z různých typů zdrojů včetně dezinformací a nárůst fenoménu jako je populismus, politický radikalismus a autoritářský styl vládnutí, který v současné době ve střední a východní Evropě pozorujeme.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY