Grantová agentura České republiky v druhém ročníku soutěže JUNIOR STAR podpořila 16 vysoce výběrových projektů začínajících vědců. Vybrané z nich představujeme v rámci webového seriálu.
Granty JUNIOR STAR umožnují badatelům a badatelkám se vědecky osamostatnit a věnovat se vlastním výzkumným tématům. Jsou určeny výhradně pro začínající vědce a vědkyně, kteří získali doktorát před méně než 8 lety a již mají zahraniční zkušenost. Na pět let řešení projektu mohou čerpat finanční podporu až 25 milionů Kč.
Vyhlášení výsledků soutěže JUNIOR STAR pro projekty s počátkem řešení od ledna 2023 proběhne již 4. listopadu 2022.
Počítačový návrh templatoveho sestavování, replikace a syntézy na iontových površích
Ing. Prokop Hapala, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.
„Vymýšlíme metodu, jak by se molekuly mohly samy skládat do složitých struktur podobně jako v živých organizmech.“
Nejambicióznějším cílem projektu Prokopa Hapaly je vytvořit univerzální metodu sestavování počítačových obvodů z molekul. Inspirací pro tuto metodu je způsob sestavování molekulárních strojů v živých organismech podle kódu zapsaném v DNA, ale v tomto případě se vše odehrává v bezvodém prostředí na povrchu pevného krystalu, které je vhodnější pro vývoj a výrobu nano-elektroniky, čímž se liší od biologických struktur. Současně s tím je také vyvíjen simulační software, pomocí kterého bude možné efektivně navrhovat a simulovat různé molekuly, způsob, jakým se spolu sestavují a reagují na povrchu iontových krystalů, nebo například jak vypadají jejich obrázky v sondovacích mikroskopech.
„Vždy mě zajímala chemie a počítače. Snil jsem o možnosti s atomy a molekulami manipulovat přímo, moci je vidět a mít nad nimi větší kontrolu. Proto jsem studoval kvantovou chemii a dostal se do laboratoře specializované na sondovací mikroskopii. V kvantových simulacích na počítači stavíte molekuly virtuálně z jednotlivých atomů jako lego. A teď se zase z druhé strany zabývám tím, jak z těch molekul postavit počítače,“ konstatuje řešitel projektu doktor Hapala.
Projekt se pokouší o počítačový návrh molekulární architektury pro samo-skladbu molekulárních obvodů a dalších složitých struktur na povrchu iontového krystalu ve vysokém vakuu (UHV) inspirované biologickými principy. Jako prostředek k tomu je také vyvíjen výkonný simulační software, který by měl výrazně usnadnit a zrychlit hledání molekulárních architektur a reakcí v tomto prostředí.
Ing. Prokop Hapala, Ph.D.
Funkční genomika a symbio-genomika v klíšťatech
Mgr. Jan Perner, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
„Máme technologické možnosti, které nám umožňují pochopit principy, příčinné souvislosti a důsledky molekulárního fungování klíšťat.“
Projekt Jana Pernera z Biologického centra Akademie věd zkoumá klíšťata z pohledu funkční genomiky, tedy přístupu, který podává funkční vysvětlení pro jednotlivé části klíštěcího genomu neboli genetické podstaty. Klíště má jakožto parazit některé části genomu zredukované. Tuto redukci si klíšťata kompenzují svým „loupežným“ metabolismem. V průběhu evoluce si vyvinuly mechanizmy, které jim umožňují získávat nezbytné látky z krve hostitele a ty pak zakomponovat do svých vlastních metabolických drah. Klíšťata navíc „hostí“ bakterie, které pro ně produkují látky nedostupné v krvi hostitele.
„Umíme pomocí systému 3D tisku a biotisku sát a zkoumat klíšťata bez použití živých zvířat. Sekvenováním a identifikováním makromolekul, které klíště tvoří, odhalujeme jeho molekulární repertoár umožňující několikadenní spojení s hostitelem, ale také kolik a jaké mikroorganizmy klíště v dané životní fázi okupují,“ říká řešitel projektu doktor Perner.
Funkční kontext aliance mezi klíštětem a jejím bakteriálním symbiontem neboli „spojencem“, žijícím uvnitř parazita je do značné míry neprozkoumaný. Projekt si tak klade za cíl odhalit integraci metabolismu symbiontních bakterií do fyziologie klíšťat a poskytne důkladný vhled do strategií evoluční molekulární diplomacie mezi bakteriemi a klíštětem, jakožto hostitelským eukaryotem.
Mgr. Jan Perner, Ph.D.
4D buněčná přepážka
Ing. Roman Pleskot, Ph.D., Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i.
„Vytvoříme podrobnou mapu procesu dělení rostlin na úrovni jednotlivých biomolekul.“
Buněčné dělení je základním procesem pro každou živou buňku na Zemi, avšak dělení rostlinných buněk se zásadně liší od dělení buněk živočichů a hub. V průběhu evoluce se u rostlin totiž vyvinul jedinečný membránový útvar, takzvaná buněčná přepážka, která svým růstem ze středu buňky odděluje dvě dceřiná jádra. Vědecký tým Romana Pleskota ve svém projektu usiluje o odhalení dosud neznámých detailů jejího vývoje, které budou sloužit ke studování dynamické souhry mezi proteiny, lipidy a polysacharidy buněčné stěny a k popsání transportních procesů rostlin, které jsou ke tvorbě přepážky klíčové.
„Ačkoliv se rostliny mohou zdát na první pohled nehybné a postrádající aktivní pohyb, jejich buněčné procesy vykazují přesný opak. Rostliny jsou jako modelový systém buněčné biologie často upozaděny, i když to byly právě rostlinné buňky, které daly vznik buněčné biologii jako vědní disciplíně. Rostliny jsou také absolutně nezbytné pro naši společnost, jako zdroje potravy, příbytku nebo léčiv,“ vysvětluje doktor Pleskot.
Podpořený projekt JUNIOR STAR popíše časoprostorovou dynamiku vývoje buněčné přepážky na úrovni jednotlivých proteinů a vytvoří podrobnou 4D mapu, která objasní unikátní dynamiku dělení rostlin a pomůže lépe pochopit její evoluci.
Ing. Roman Pleskot, Ph.D.
Data, algoritmy, moc: Ekonomické teorie informační společnosti
Ole Jann, Ph.D., Národohospodářský ústav AV ČR, v.v.i.
„Projekt si klade za cíl pochopit, jak nové technologie a internet ovlivňují způsob nakládání s informacemi a jaký dopad to má na současnou ekonomiku a společnost.“
Většina z nás je značnou část dne „online“ – kvůli práci, nakupování, zjišťování informací nebo komunikaci na sociálních sítích. To vše generuje obrovské množství dat a zanechává za námi nesmazatelnou digitální stopu, kterou dále využívají soukromé společnosti. Projekt Oleho Janna pomůže pochopit informační změny, k nimž dochází, jak v mnoha ekonomických sektorech, tak i ve společnosti jako takové. Zaměří se také na vztah mezi informacemi a mocí – zodpoví otázky týkající se soukromí, vlastnictví dat, jejich centralizace či decentralizace, algoritmů a výpočetních procesů.
„V obecné rovině chceme lépe pochopit, jak přemýšlet o ekonomice založené na datech, internetu a o tom, jak mění naše životy. Hodně se například diskutuje o tom, co jsou to data, jak fungují trhy s daty a jak by měly být regulovány. Jsou data ‚novou ropou‘, tj. podobnou komoditou, nebo jde o něco jiného, co vyžaduje nové způsoby chápání? Jak firmy využívají získaná data k ovlivňování a možná i kontrole našich životů a jak na to mohou reagovat jednotlivé vlády a spotřebitelé?“ ptá se řešitel projektu doktor Jann.
Vědec původem z Německa, který působí od roku 2019 na CERGE-EI – společném pracovišti Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu AV ČR, bude na projektu spolupracovat s výzkumníky z Itálie, Velké Británie, Německa a dalších zemí.
Ole Jann, Ph.D.
O dalších podpořených projektech se začátkem řešení v letošním roce se můžete dozvědět v prvním díle tohoto seriálu.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) každoročně obdrží do svých soutěží přes tři tisíce návrhů projektů ze všech oblastí základního výzkumu. Vybrat z nich ty nejlepší pomáhá více než 400 uznávaných odborníků. S ohledem na končící funkční období přibližně poloviny z nich v březnu 2023 vypisuje GAČR výzvu na nominace do hodnoticích panelů. Systém byl zjednodušen elektronizací přihlášky a přídáním možnosti samonominace. Přihlásit se je možné do 15. prosince 2022.
„Bez poctivé práce panelistů by GA ČR nemohla fungovat. Jsou to odborníci, kteří důkladně prostudují všechny podané návrhy projektů a porovnají je mezi sebou. Následně pak doporučí ty, které by měly být financovány,“ řekl předseda GA ČR doc. Petr Baldrian. „Abychom mohli do našich panelů vybrat co možná nejvíce vynikajících odborníků, rozhodli jsme se letos nově umožnit také takzvané samonominace – přihlásit se může každý, kdo splňuje základní kritéria. Každý, jehož projekt byl někdy vybrán k financování, by měl podle svých možností přispět k hodnocení projektů jiných vědců. Samozřejmě i nadále vítáme nominace odborníků ze strany vědeckých institucí.“
V GA ČR působí 39 hodnoticích panelů sdružených do 5 tematických oborových komisí. Celkem v nich působí přes 400 odborníků na dané oblasti, kteří každoročně hodnotí návrhy projektů základního výzkumu v soutěžích Standardní projekty, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP a Mezinárodní projekty.
Historie matematiky je zajímavá, krásná a náročná disciplína, která v našich zemích patřila od nepaměti k matematické výzkumné práci a vstupovala i do výuky. Vzhledem ke své mezioborovosti to však neměla, nemá a nebude mít jednoduché. V několika publikacích se mezinárodní vědecký tým v rámci projektu financovaném GA ČR snažil ukázat, že je třeba chápat ji nejen jako dějiny vlastní matematiky, ale také jako historii institucí, komunit, osobností, a v neposlední řadě jako nedílnou součást vývoje lidského myšlení a kultury.
Historii matematiky lze chápat jako disciplínu, která je nedílnou součástí celkové historie lidstva, která postihuje řadu aspektů jeho myšlenkového vývoje, která je součástí jednotlivých národních historií a která se vyslovuje i k problémům vzdělávání a školství. Vývoj vlastních matematických myšlenek se vědci snaží zasazovat do širokého kontextu vývoje společnosti a světové matematické komunity, poukazovat na kulturně historické souvislosti, ukazovat vztah matematiky na jedné straně a fyziky, astronomie, přírodních věd, techniky, umění, filozofie, ale i problémů všedního dne a nejrozmanitějších aplikací matematiky na straně druhé.
Historii matematiky v (mezi)válečném období se věnovali vědci z Evropy, ale i USA
Idea projektu Dopad první světové války na utváření a proměny vědeckého života matematické komunity se zrodila na mezinárodní konferenci pořádané roku 2016 v italském Asiagu, kde zazněla řada přednášek mapujících dopady první světové války na západoevropskou a jihoevropskou vědeckou komunitu.
Po návratu z konference vědci sestavili mezinárodní tým složený z pracovníků České republiky (Martina Bečvářová, Jindřich Bečvář, Ivan Netuka, Antonín Slavík, Jiří Veselý), Slovenska (Vojtech Bálint), Polska (Stanisław Domoradzki, Roman Duda), USA (Margaret Stawiska-Friedland) a Ukrajiny (Michael Zarichnyi) a koncipovali výzkumný projekt. Ten byl podpořen v rámci soutěže Grantové agentury České republiky vyhlášené v roce 2017 a v letech 2018 až 2021 řešen na Fakultě dopravní ČVUT, Matematicko-fyzikální fakultě UK a zahraničních pracovištích. Finanční podpora GA ČR umožnila náročné archivní studium u nás i v zahraničí, nákup zahraniční literatury, pořádání konferencí a seminářů a účast na několika mezinárodních akcích.
Projekt podpořený GA ČR zmapoval proměny vědeckého a akademického života mezi 1. a 2. světovou válkou
Hlavním cílem projektu bylo zmapovat dopady první světové války na vývoj a utváření matematických komunit ve střední Evropě. Během válečného běsnění byla zabita a zmrzačena řada talentovaných vědců a studentů, byl rozvrácen akademický život, oslaben vědecký výzkum, zkolabovala veškerá mezinárodní spolupráce. Válečné události se však staly obrovským katalyzátorem pro poválečný zrod nové generace matematiků, mnohé impulzy vedly ke vzniku a šíření nových matematických myšlenek a teorií a otevřely cestu k utvoření nových vynikajících vědeckých škol.
Vědci se rozhodli podrobit historickému zkoumání a v širších souvislostech postihnout dalekosáhlé proměny vědeckého a akademického života (týkajícího se matematiky) v období mezi první a druhou světovou válkou. Zkoumali nejen následky Velké války, ale i důsledky vzniku nových států, Říjnové revoluce a ruské emigrace, hospodářské krize a intenzivního vystěhovalectví, následky nástupu fašismu a následné emigrace. Všechny tyto historické události měly značné důsledky na chod a proměny vědeckých a univerzitních institucí a jejich personálního obsazení. Zvláštní pozornost věnovali poválečné obnově mezinárodní spolupráce, jejímu následnému rozvoji, důsledkům meziválečné náboženské perzekuce, postupnému nárůstu antisemitismu, politickým čistkám a migraci. Zajímal je rovněž proces emancipace žen v matematice. I když se soustředili na širší historické aspekty, přinesl jejich výzkum i originální poznatky pro historii matematiky; analyzován byl vznik některých průlomových matematických idejí a jejich vliv na vývojové trendy v matematických vědách a dopad na charakter výuky matematiky.
Jedna z unikátních publikací, které díky projektu vznikly, se věnuje inspirativním osudům žen a jejich uplatnění v matematické komunitě
Hlavním výstupem projektu je kniha Martiny Bečvářové (ed.) The Development of Mathematics Between the World Wars. Case Studies, Examples and Analyses (World Scientific Publishing Europe Ltd., London, 2021, xviii+604 stran, ISBN 978-1-78634-930-9), která prezentuje širokou analýzu proměn a vývoje matematických komunit v Německu, Rusku/Sovětském svazu, Polsku, Maďarsku a Československu. Jejím jedinečným rysem je důraz na situaci v zemích střední a východní Evropy. Do současné doby neexistoval ani v angličtině ani v národních jazycích podobný titul, který by byl věnován výše zmíněnému vývoji a poskytoval dostatečně podrobné zpracování výsledků archivního bádání. Dostupné anglicky psané monografie toto téma dosud opomíjely, věnovaly se totiž pouze rozvoji národních komunit v západní Evropě či v USA, případně referovaly o vývoji specifických vědních oblastí či matematických problémů, teoretických i aplikovaných. Naše kniha přináší též čtyři případové studie o vývoji matematických disciplín (obecná matematika, teorie množin, teorie potenciálu, kombinatorika). Tyto kapitoly jsou napsány způsobem přístupným širšímu mezinárodnímu publiku matematiků a historiků matematiky a přírodních věd.
Dalším výstupem projektu je kniha Martiny Bečvářové a Ivana Netuky Dopady první světové války na mezinárodní spolupráci matematiků (České vysoké učení technické v Praze, Česká technika – nakladatelství ČVUT, Praha, 2019, 240 stran, ISBN 978-80-01-06540-2), která pojednává o vzniku a proměnách mezinárodní spolupráce matematiků od konce osmdesátých let 19. století do počátku druhé světové války. Hlavní pozornost jsme zaměřili na dopady první světové války na internacionalizaci matematiky a rozvoj mezinárodní spolupráce matematiků. Jednotlivé kapitoly dokumentují, jak válečné konflikty, politická rozhodnutí, společenské klima, hospodářská nestabilita, nejrůznější předsudky nebo osobní konflikty a spory negativně ovlivnily život vědecké komunity a zasáhly i do jejího odborného vývoje. Představeny jsou nejvýznamnější platformy spolupráce, v první řadě pět předválečných a pět poválečných mezinárodních kongresů matematiků a geneze vzniku Mezinárodní matematické unie (založena r. 1919), která ovlivnila a dodnes ovlivňuje vývoj matematiky i světové matematické komunity. Opomenuta není ani významná a všestranná aktivita Mezinárodní komise pro vyučování matematice (vznikla r. 1908), zejména její role při reformách výuky matematiky v evropských zemích v první třetině 20. století. Popsány jsou též historické okolnosti vzniku Fieldsovy medaile, významného matematického ocenění, které bylo po složitých mezinárodních jednáních zřízeno roku 1932 a poprvé vyhlášeno roku 1936. Udělení Fieldsovy medaile je považováno za jedno z nejprestižnějších mezinárodních ocenění vědecké excelence v matematice a za určitý ekvivalent Nobelovy ceny.
Práce na projektu neopominula ani zajímavý aspekt – studium žen a jejich uplatnění v matematické komunitě. Kniha Martiny Bečvářové Doktorky matematiky na univerzitách v Praze 1900–1945 (Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, Praha, 2019, 274 stran, ISBN 978-80-246-3991-8) vyšla z dlouhodobého a intenzivního studia vývoje matematické komunity v našich zemích. Pojednává o komplikovaných, avšak inspirativních životních osudech dvanácti žen, které v letech 1900 až 1945 získaly na pražských univerzitách (české i německé) doktorát z matematiky. Ačkoliv se z řady důvodů další odborné matematické práci téměř nevěnovaly, ukázaly – v době, která se na ženy ve vědě dívala s nedůvěrou – že by se mohly vyrovnat mužům i v matematice, kdyby ovšem chtěly a měly odvahu čelit zakořeněným společenským stereotypům. Ve dvanácti případových studiích je ukázáno, z jakého sociálního prostředí tyto ženy pocházely, do jakého se provdaly, jaké měly kulturní, intelektuální a hmotné zázemí, jak byly motivovány, ovlivňovány a kultivovány rodinnými a společenskými událostmi, jak žily, čemu se věnovaly, jaké měly zájmy a koníčky, s jakými problémy se potýkaly, jaký byl jejich vztah k rodině, rodné zemi, víře, politice, a co jim komplikovalo život.
Čtenáři zajímajícímu se o vývoj moderní algebry je určena kniha Jindřicha Bečváře a Martiny Bečvářové Jarník’s Notes of the Lecture Course Allgemeine Idealtheorie by B. L. van der Waerden (Göttingen 1927/1928) (Series History of Mathematics, Volume 64, Matfyzpress, Praha, 2020, 251 stran, ISBN 978-80-7378-418-8), která reprodukuje, podrobně komentuje a analyzuje jedinečný archivní materiál – matematické zápisy českého matematika Vojtěcha Jarníka (1897–1970) z jeho pobytu na univerzitě vGöttingenu, která byla v meziválečném období Mekkou evropské matematiky. V akademickém roce 1927/1928 pečlivě zaznamenal přednáškový kurz Allgemeine Idealtheorie B. L. van der Waerdena (1903–1996), světově proslulého nizozemského matematika (a později historika matematiky). Kniha mimo jiné srovnává obsah, strukturu, matematický styl a pojetí van der Waerdenových přednášek s jeho proslulou dvoudílnou učebnicí Moderne Algebra I, II (1930, 1931), která výrazně ovlivnila světový vývoj algebry ve 20. století. Ukazuje, jak se koncem dvacátých let rodila nová koncepce algebry a zdůrazňuje van der Waerdenovu roli ve vývoji moderní algebry. Dokládá mimořádný úspěch jeho učebnice, která rozšířila jeho pojetí algebry z Německa do celého světa.
Členové týmu prezentovali své výsledky v řadě studií publikovaných v českých, polských, slovenských a anglických časopisech věnovaných matematice, dějinám vědy a matematiky. V rámci projektu byly uspořádány mezinárodní konference a semináře v České republice a v Polsku. S výsledky výzkumu byla seznámena i širší odborná a laická veřejnost na třech výstavách (Varšava, Krakov). Výsledkem jedné z konferencí je kolektivní monografie Martiny Bečvářové, Jindřicha Bečváře a kolektivu(edice Dějiny matematiky, svazek 65, České vysoké učení technické v Praze, Ústav aplikované matematiky Fakulty dopravní ČVUT, Praha, 2020, 352 stran, ISBN 978-80-01-06792-5), která pojednává v širších kulturně historických souvislostech o dopadech první světové války na odborný život několika špičkových matematiků a několika evropských matematických komunit. Přibližuje rovněž podstatu a dopad vybraných matematických idejí na vývoj některých oblastí matematiky a matematické fyziky. Všímá si též vlivu válečných událostí a společenských změn na rozvoj výuky matematiky, na výchovu talentů a popularizaci matematiky.
Vědecký tým chce na výsledky projektu i mezinárodní spolupráci navázat dalším projektem
Práce na projektu byla odborně, časově i organizačně náročná. Vedla nejen ke vzniku pěti knih, ale umožnila vytvořit funkční mezinárodní tým, který zůstává i nadále v úzkém odborném kontaktu a úspěšně prezentuje výsledky svého výzkumu na mezinárodním poli. V současné době koncipuje nový projekt zaměřený na zajímavé aspekty meziválečné spolupráce středoevropských matematických komunit.
Ve všech výsledcích projektu se vědci snažili ukázat, že historii matematiky je třeba chápat nejen jako dějiny vlastní matematiky a popis vývoje matematických myšlenek, ale také jako historii institucí, komunit a osobností, a v neposlední řadě jako nedílnou součást vývoje lidského myšlení a kultury. Ideje a matematické výsledky mají totiž své autory, kteří je vytvořili v jistém čase a za určitých podmínek, a vznik, šíření a následnou aplikaci nových idejí výrazně ovlivňují instituce a komunity, které soustřeďují nejrůznější jedince a vytvářejí (nebo nevytvářejí) více či méně šťastné a plodné prostředí pro jejich odborné i pedagogické působení. Za důležité vědci považují historický, politický, sociální i kulturní kontext, neboť jak matematici, jejich výsledky a teorie, tak odborné komunity, výzkumné a vzdělávací instituce nežijí ve „vzduchoprázdnu“, byť se podle řešitelů bohužel tak někdy chovají.
Práce na projektu Dopad první světové války na utváření a proměny vědeckého života matematické komunity byla slovy jeho řešitelů inspirativní cestou za dobrodružstvím poznání, zdrojem poučení a zamyšlení nad historií i současností.
Vláda od října jmenovala do předsednictva GA ČR doc. PhDr. Martinu Hřebíčkovou, DSc., která bude odpovídat za oblast společenských a humanitních věd. Na této pozici nahradila po skončení jejího druhého funkčního období místopředsedkyni GA ČR prof. Ing. Stanislavu Hronovou, CSc., dr. h. c. Místopředsedou GA ČR se stal prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D., který odpovídá za oblast technických věd.
Doc. PhDr. Martina Hřebíčková, DSc., se věnuje psychologickému výzkumu v Psychologickém ústavu AV ČR. Těžištěm jejího výzkumného zájmu je psychologie osobnosti a sociální psychologie, je odbornicí na rysový přístup a strukturu vlastností osobnosti. Studovala psychologii a ruštinu na Filozofické fakultě UJEP v Brně, v roce 1995 obhájila disertační práci na Filozofické fakultě UK. Habilitační řízení absolvovala na Filozofické fakultě MU v Brně. Titul DSc. získala v roce 2009 v AV ČR. Podílela na přípravě více než 80 publikací indexovaných na Web of Science a patří k nejcitovanějším sociálním vědcům a vědkyním v ČR. Reprezentovala Českou republiku v řídicím výboru European Association of Personality Psychology a působí jako editorka mezinárodního časopisu Personality Science. Za svoji vědeckovýzkumnou činnost byla několikrát oceněna. Stala se nositelkou prémie Otto Wichterleho v AV ČR a laureátkou Ceny Jiřího Hoskovce, kterou uděluje Českomoravská psychologická společnost za významný přínos v rozvoji české psychologie. Má zkušenosti s vedením výzkumné instituce, panelů, komisí, oddělení, projektů a týmu. Zabývá se také hodnocením vědy v komisích a panelech při Radě pro výzkum, vývoj a inovace, na UK a v AV ČR.
O předsednictvu GA ČR
Předsednictvo GA ČR je jmenováno vládou ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Je složeno z pěti členů, kteří zastupují pět základních vědních oborů – technické vědy (prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D.), vědy o neživé přírodě (RNDr. Alice Valkárová, DrSc.), lékařské a biologické vědy (prof. MUDr. Mgr. Milan Jirsa, CSc.), společenské a humanitní vědy (doc. PhDr. Martina Hřebíčková, DSc.) a zemědělské a biologicko-environmentální vědy (doc. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D. – předseda GA ČR). Funkční období členů předsednictva je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě funkční období po sobě následující. Statutárním orgánem GA ČR je její předseda.
Předsednictvo schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji a rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory, tedy o udělení grantů vědeckým projektům na základě hodnocení oborových komisí a panelů GA ČR. Předsednictvo dále koordinuje činnost těchto poradních orgánů, jmenuje a odvolává jejich členy.
Martin Reichard se věnuje evoluční ekologii. Snaží se především o pochopení mechanismů životních strategií – od biologie stárnutí, přes evoluci reprodukčních strategií po koevoluční dynamiku v mezidruhových vztazích. Po postdoktorandských pobytech na britských univerzitách vybudoval zázemí a tým v brněnském Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zde kombinuje výzkum v rozsáhlých akreditovaných chovech a přirozených populacích sladkovodních ryb. Je autorem více než 170 vědeckých publikací.
Zdroje vnitropopulační heterogenity ve stárnutí
Stárnutí je z biologického hlediska procesem zhoršování optimálního fungování organismu a zvyšování rizika selhání některé ze základních funkcí. Proč každý jedinec, a to i v rámci téže populace, stárne různou rychlostí? Na tuto otázku se zaměřil tým z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Výzkum probíhal převážně s využitím halančíka tyrkysového, drobné africké ryby. Projekt odhalil příčiny různé rychlosti stárnutí samců a samic v přírodě i laboratoři a popsal, jak můžou podmínky prostředí, průběh embryonálního vývoje a rychlost růstu ovlivnit proces stárnutí. Pomohl také objasnit genetickou příčinu přirozené krátkověkosti halančíků, která spočívá v akumulaci škodlivých mutací v malých populacích.
Pochopení zdrojů rozdílů v rychlosti stárnutí je důležité také pro řešení akutních otázek současné stárnoucí lidské populace.
Petr Plecháč vystudoval teorii literatury na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a matematickou lingvistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vede Versologický tým Ústavu pro českou literaturu AV ČR a působí v rámci týmu Le Rire de Vers na Univerzitě v Basileji. Zabývá se zejména kvantitativní analýzou veršovaných textů a problematikou rozpoznávání autorství.
U řady děl světové literatury existují pochybnosti o jejich autorství. Moderní technologie umožňují některé z těchto nejasností osvětlit. Mezinárodní tým z Ústavu pro českou literaturu AV ČR se zaměřil na určování autorství básnických textů pomocí strojového učení. Vedle běžně užívaných textových charakteristik, jako jsou například údaje o četnostech slov a slovních spojení, se tým zaměřil i na formální rysy verše (veršový rytmus, rým), u nichž se mu podařilo prokázat, že významně zvyšují spolehlivost výsledků.
Tento přístup byl v rámci projektu použit při analýze několika děl světové literatury se sporným autorstvím. Týmu se například podařilo určit, které pasáže veršovaných her Jindřich VIII. a Dva vznešení příbuzní jsou z pera Williama Shakespeara a které pocházejí od jeho spoluautora Johna Fletchera. Díky projektu bylo také dokázáno, že část díla připisovaná ruskému básníkovi Gavriilu Batěnkovovi, je ve skutečnosti podvrh pocházející z 20. století.
Václav Veverka se věnuje strukturní biologii v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a na Přírodovědecké fakultě UK. Ve svém výzkumu se zaměřuje na rozluštění a pochopení molekulárních mechanismů biologických procesů, které hrají roli v lidských onemocněních. Ve spolupráci se špičkovými mezinárodními týmy se podílel mj. na odhalení molekulárního základu interakce proteinů souvisejících s rozvojem dětské leukémie a s množením viru HIV či na objevu dosud neznámého mechanismu ovlivňujícího expresi genů v buňce.
Oceněný projekt: Evoluční a funkční vztah mezi LEDGF/p75 a Pdp3
Zapínání a vypínání genů v buňce (tzv. exprese) je regulovaný proces, na jehož koordinaci se podílí velké množství proteinů, které komunikují prostřednictvím vzájemných interakcí. V rámci projektu vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR sledovali, jakým způsobem dokážou vybrané typy proteinových úseků, které dříve identifikovali při studiu leukémie a infekce HIV, ovlivňovat jeden z kroků genové exprese – prodlužování řetězce RNA.
Vědci postupně rozpletli širokou síť vzájemně spolupracujících buněčných partnerů ovlivňujících tento proces. Podařilo se tak odhalit dosud opomíjenou, zato však klíčovou roli nestrukturovaných oblastí bílkovin pro zajištění této spolupráce – synchronizaci procesů genové exprese a dalších komplexních biologických funkcí.
Objev může přispět k lepšímu porozumění rakovinným, virovým či neurodegenerativním onemocněním a dalším stavům, které jsou způsobené narušením exprese genů.
Asa Gholizadeh studovala zemědělské inženýrství na univerzitách v Iránu, doktorát získala na Universiti Putra Malaysia. Od roku 2013 působí na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Zabývá se vývojem nových metod pro mapování a monitorování půdy s využitím technologií proximálního a dálkového průzkumu a také empirických i mechanistických modelů pro hodnocení půdních vlastností.
Oceněný projekt: Hodnocení kontaminace půdy s využitím hyperspektrálních satelitních dat
Kontaminovaná půda znamená mnohá zdravotní rizika. Juniorský projekt přinesl průlomovou metodu, jak ji identifikovat. Tým vědců z České zemědělské univerzity v Praze k tomu využil veřejně dostupná družicová data o odrazu světla různých vlnových délek.
Mimo konvenčních analytických postupů využívá nově vzniklá metoda pro zpracování dat i neuronové sítě a nástroje strojového učení – díky tomu je možné rychle, levně a ekologicky získat informace o kontaminaci půdy na rozlehlém území. Metoda byla testována i při zjišťování obsahu organického uhlíku v půdě, který je důležitý k určení její kvality.
Díky této metodě bude možné implemenovat nové a přesné algoritmy do budoucích vesmírných senzorů, které je využijí k měření globální kontaminace půdy v reálném čase.
Na výzkumu spolupracovali vědci s odborníky z celého světa – například Německa, Izraele, Austrálie nebo Brazílie.
Filip Šroubek vystudoval informatiku na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Po ukončení doktorátu na Matematicko-fyzikální fakultě UK působil dva roky na Institutu Optiky v Madridu. Díky prestižnímu Fulbrightovu stipendiu následně strávil rok na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz. V současné době je na vedoucí vědecké pozici v oddělení zpracování obrazové informace na Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR. Zároveň přednáší a vede studenty na obou svých alma mater.
Oceněný projekt: Řešení inverzních problémů vznikajících při analýze rychle se pohybujících objektů
Ani nejlepší videokamery nedokážou bez rozmazání zachytit rychle se pohybující objekty – například míč při fotbalovém zápasu nebo projíždějící auta. Oceněný projekt vyvinul metodu, která umožňuje výrazně zlepšit kvalitu obrazu, a to i přes omezené technické možnosti záznamu. Dodatečné zaostřování obrazu najde své využití také ve vědeckých experimentech, obraně, zdravotnictví a dalších oblastech.
Metoda spočívá v tom, že z rozmazaného videa lze získat více informací než z jednoho ostrého snímku – jako je například 3D trajektorie a úhlová rychlost objektu. Díky tomu se vědcům z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR ve spolupráci s ČVUT daří rekonstruovat tvar, vzhled a pohyb rychle se pohybujícího objektu. Lze tak vytvořit video, které má vyšší kvalitu, než kterou dokážou zachytit kamery s nejlepší současnou technologií.
Metodě se již podařilo proniknout do médií tím, že v záběrech domnělého UFO dokázala identifikovat dravce.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Ing. Prokop Hapala, Ph.D.
Mgr. Jan Perner, Ph.D.
Ing. Roman Pleskot, Ph.D.
Ole Jann, Ph.D.
(edice Dějiny matematiky, svazek 65, České vysoké učení technické v Praze, Ústav aplikované matematiky Fakulty dopravní ČVUT, Praha, 2020, 352 stran, ISBN 978-80-01-06792-5), která pojednává v širších kulturně historických souvislostech o dopadech první světové války na odborný život několika špičkových matematiků a několika evropských matematických komunit. Přibližuje rovněž podstatu a dopad vybraných matematických idejí na vývoj některých oblastí matematiky a matematické fyziky. Všímá si též vlivu válečných událostí a společenských změn na rozvoj výuky matematiky, na výchovu talentů a popularizaci matematiky.
