Posudky návrhů LA projektů byly zpřístupněny

Grantová agentura České republiky zpřístupnila pro navrhovatele posudky návrhů Lead Agency projektů, které byly podány ve spolupráci s polskou NCN a slovinskou ARRS. Navrhovatelé posudky naleznou v aplikaci pro podávání a správu grantových projektů GRIS. O financování projektů, u kterých se navrhovatelům posudky nezobrazují, ještě nebylo finálně rozhodnuto – platí pro projekty s rakouskou FWF.

Vznik superkontinentů má za následek explozi i zánik života na Zemi

 Vznik a rozpad superkontinentů na naší planetě se opakují. V jaké fázi se právě nacházíme? Je grantový systém v České republice nastavený dobře a jsme dostatečně kompetitivní na mezinárodním vědeckém poli? S profesorem Karlem Schulmannem jsme se bavili o geologii, cestování, podmínkách pro vědeckou práci v zahraničí i vědci Františku Běhounkovi.

 

Jak jste se dostal ke geologii, mohl byste zmínit základní milníky ve Vaší kariéře?

Už jako dítě jsem sbíral zkameněliny. Geologii jsem vystudoval na Karlově univerzitě, i když to nebyla má první volba oboru. Zajímaly mě historie a právo. Po studiích jsem pracoval v České geologické službě. Díky následnému angažmá na Karlově univerzitě, kde jsem působil jako profesor a ředitel Ústavu petrologie a strukturní geologie, jsem začal navazovat spolupráci se zahraničními pracovišti. Od mala tíhnu k frankofonnímu prostředí. Díky spolupráci s francouzskými kolegy jsem v roce 1995 získal angažmá na univerzitě ve Štrasburku, o sedm let později jsem tam působil jako profesor již naplno.

Přibližte nám vznik Centra pro výzkum litosféry, ve kterém působíte.

V roce 2012 jsem získal návratový grant MŠMT v rámci iniciačního programu „Návrat“ určeného pro vědce působící v zahraničí. Díky tomu jsme při České geologické službě začali budovat specializované vědecké pracoviště Centrum pro výzkum litosféry. Centrum sídlí v Praze a ve většině v něm dnes působí mladí zahraniční odborníci. Mezinárodní spolupráci dále rozvíjíme. Osobně stále přednáším na štrasburské univerzitě a spolupracuji s dalšími zahraničními pracovišti, v prvé řadě v Hong Kongu a dále pak ve Spojených státech, Austrálii, Španělsku, Švýcarsku, Velké Británii, Číně a Mongolsku. V Čechách nejvíce spolupracujeme s Karlovou univerzitou a Akademií věd.

Na video představující činnost a projekty Centra se můžete podívat zde.

Prolíná se činnost České geologické služby a Centra pro výzkum litosféry do každodenního života? Má nějaké aplikované výsledky?

Česká geologická služba poskytuje expertní podporu státní správě a informační služby veřejnosti, je velmi pokroková, co se technického vybavení i nových trendů týká. Její profil je široký. Odborníci se zabývají například hydrogeologií, stabilitou svahů, nerostnými surovinami, krajinným prostředím nebo třeba ukládáním radioaktivních odpadů. Instituce se stala stabilním poradním orgánem vlády ČR.

Informace o České geologické službě můžete zhlédnout také na tomto videu.

Těší mě, že vedení České geologické služby podporuje ale i základní výzkum. Výzkumná činnost Centra pro výzkum litosféry probíhá převážně v zahraničí – hlavně v Asii a dnes už také v severní Africe. Zde se věnujeme také environmentálním a rozvojovým projektům s přesahem do školicí a vzdělávací činnosti.

Konkrétní průnik činnosti našeho Centra s aplikovanou vědou existuje zejména v oblasti zkoumání nerostných surovin. Jedná se o zkoumání procesů vedoucích ke vzniku, zániku či recyklaci ložiskových akumulací ve vazbě na vznik a rozpad superkontinentů, které pak v praxi umožní jejich efektivnější vyhledávání a průzkum. V ohnisku zájmu ložiskových geologů jsou zejména zlato a měď, dále pak tzv. vzácné zeminy, které představují stále velmi málo pochopenou oblast spojenou s růstem zemské kůry, a přitom jsou zásadními prvky pro současný technologický rozvoj včetně elektromobility a dekarbonizace.

Pokud jde o vzdělávání, do Centra přicházejí na dlouhodobější pobyty doktorandi i magisterští studenti ze zahraničních univerzit a podílejí se na vzniku společných publikací. Naopak naši pracovníci mají možnosti využívat laboratorní metody, které sami nemáme, na zahraničních univerzitách. Jde o oboustranně velmi výhodnou spolupráci.

Mezinárodní konference k 60. jubileu prof. Schulmanna na zámku Třešť u Jihlavy, 2018

Centrum pro výzkum litosféry rozvíjíte i díky projektům Grantové agentury České republiky. Nedávno jste dokončil standardní projekt GA ČR, který byl hodnocen jako vynikající. A v současné době řešíte projekt EXPRO. Co konkrétně zkoumáte?

Sledujeme růst superkontinentů a jejich interakci se světovými oceány ve dvou regionech – ve střední Asii a na území mezi Evropou a severní Afrikou. Tyto dvě oblasti jsou totiž zcela odlišné, co se jejich vzniku týká. Ve zmíněném excelentně řešeném projektu Kontrastní mechanizmy růstu superkontinentu Pangea: nový pohled na tvorbu kontinentální kůry jsme zkoumali především asijský region. Výzkumy probíhaly převážně v Mongolsku, na jihu Ruské federace a v severní Číně.

Jak často vlastně dochází ke vzniku a rozpadu superkontinentů?

Přibližně každých cca 750 milionů let se na naší planetě shluknou všechny kontinentální bloky a tím vznikne jeden superkontinent obklopený světovým oceánem. Nejmladší superkontinent se jmenuje Pangea. My se aktuálně nacházíme v průběhu jeho rozpadu před tím, než se pravděpodobně znovu spojí. Mechanismy procesu rozpadu a aglomerace nejsou přesně známy, nevíme, proč se tak děje. Můžeme ale říci, že v historii naší planety existovaly čtyři hlavní superkontinenty. První se jmenoval Sklavie. O něm toho víme nejméně. Před asi 15 lety byl objeven a popsán druhý superkontinent Columbie. Třetím byla Rodinie a čtvrtým již zmíněná Pangea.

Kontinentální změny jsou spojené s explozí i zánikem života na Zemi. Můžete nám k tomu říct více?

Superkontinentální cykly jsou spojené se změnami chemického složení oceánů a výraznými klimatickými změnami. Například vznik velikého kontinentu zvaného Gondwana, který zahrnoval území dnešní Jižní Ameriky, Afriky, Arábie, Indie, Austrálie a Antarktidy, a byl intermezzem mezi vznikem Rodinie a Pangey, vedl k explozi života. A co bylo jejím pravděpodobným důvodem? Při kolizi velkých geologických megabloků vzniklo pohoří o délce asi 14 tisíc kilometrů s odhadovanou topografií dosahující himalájských výšek. Druhotným produktem byla extenzivní eroze pohoří vedoucí k obrovské akumulaci kontinentálních sedimentů. Například celou Antarktidu a Austrálii pokryly až dva kilometry tohoto přírodního materiálu, který byl dále odnášen do oceánů, což změnilo jejich chemismus a kromě jiného navýšilo množství vápníku a některých izotopů nutných pro život. Mořští živočichové měli najednou dostatek materiálu pro tvorbu ochranných schránek. Superkolize navíc vznikla v relativně teplém oceánu, i to bylo pro explozi života příznivé.

Vznik Pangey naopak souvisí s největším známým vymřením života na planetě vůbec. V té době, asi před 250 miliony let, pravděpodobně zmizelo až 90 procent veškeré, zejména oceánské, světové biomasy. Rozsáhlá a dlouhodobá sopečná aktivita spojená s aglomerací Pangey pravděpodobně způsobila nejprve dlouhotrvající vulkanickou zimu, následovanou změnou složení atmosféry s extrémním nárůstem obsahu oxidu uhličitého a metanu ve vzduchu. To vedlo k výraznému skleníkovému efektu a globálnímu zvýšení teploty až o 10°C společně se silným odpařováním vody a zvýšením salinity oceánů.

Aktuálně se nacházíme asi v polovině cyklu, kdy začínáme pozorovat znaky odpovídající budoucímu sjednocování superkontinentů. K tomu by mohlo dojít asi za dalších 300 milionů let.

Mongolská Gobi – obvyklé napajedlo velbloudů

V jakém období byla formována fauna a flora tak, jak je známe dnes?

Během rozpadu Pangey v průběhu druhohor, tj. před cca 200 miliony let. Rozpadem se vytvořily bloky, které se od sebe na jižní polokouli začaly velmi rychle oddalovat. Afrika, Jižní Amerika, Antarktida a Indie původně byly součástí jednoho celku zvaného Gondwana. Jeho rozdělení vedlo k obrovské diferenciaci života. Konkrétně můžeme pozorovat třeba rozdíly mezi zvířaty na severní a jižní polokouli. Přitom totožné zkameněliny např. Lystrosaura –  býložravého ještěra žijícího před cca 250 miliony let – byly nalezeny jak v Antarktidě, tak v Indii a Číně. Tedy v zemích dnes vzdálených přes deset tisíc kilometrů.

Vysoce výběrový projekt EXPRO, který právě realizujete, se zabývá interakcemi mezi mladými a starými oceánskými systémy. Předmět zkoumání je vědecky zcela unikátní. Proč?

Projekt EXPRO Hlavní mechanismy periferálního kontinentálního růstu během superkontinentálního cyklu aktuálně běží druhým rokem. Zabýváme se aglomerací superkontinentu Pangea, tedy uzavíráním takzvaných „vnitřních“ oceánských domén obklopených kontinenty a jejich následnými kolizemi. Celkově ale platí, že světový „periferní“ Tichý oceán byl a je v dlouhodobém, stamiliony let trvajícím, kontaktu s kontinenty a proto je tato interakce zkoumána nejčastěji. V současné době, kdy pozorujeme největší rozepnutí kontinentálních mas, je však patrné množství kontaktů mezi starou litosférou Tichého oceánu a mladší litosférou „vnitřních“ nově vznikajících oceánů. Zde probíhá spousta dějů, které však zatím neumíme popsat. Z tohoto pohledu je zásadní region střední Asie. Je to jediné místo na planetě, o kterém víme určitě, že zde v minulosti procesy mezi „periferním“ oceánem a „vnitřními“ oceány probíhaly. Geologický archiv zejména Mongolska, Kazachstánu a severní Číny má tak bezprecedentní význam pro pochopení vzniku největšího pohoří na Zemi. Vzniklo zvětšením objemu hornin oceánského původu. Toto pohoří dosahovalo až 20 tisíc kilometrů délky, tvořilo se stovky milionů let a nazýváme jej Středoasijský orogenní pás.

Geologická exkurze v rámci mezinárodní konference POCEEL v létě roku 1999

Jaké nové poznatky může Váš projekt EXPRO přinést?

Zatím není jasné, co se děje mezi oceánskými deskami, třeba mezi Indickým a Tichým oceánem na jedné straně a Atlantikem a Tichým oceánem na straně druhé. A přesně v tom tkví inovativnost našeho výzkumu. Přišli jsme na to, že za příznivých okolností mohlo dojít k nahrazení litosféry vnitřních oceánů Tichým oceánem a „uzamčením“ jeho obrovské části  uvnitř superkontinentu Pangea. V této době došlo k bezprecedentnímu nárůstu kontinentální masy ve světovém měřítku a to během velice krátké doby. Například 30 milionů let v našem pojetí je velice krátká doba. A za tuto dobu došlo k nárůstu asijského kontinentu o 30 procent.

Tato období dramatických změn bez současného zničení života otevírají mnohé otázky. Zajímá nás například, jakým způsobem se během amalgamace kůra kontinentálních bloků mění, jak se původně oceánská kůra transformuje na zralou kontinentální kůru a jakým způsobem reaguje s okolní oceánskou litosférou.

Máte zkušenosti s grantovými agenturami podporujícími základní výzkum napříč světem. Jak si podle Vás stojíme v České republice?

Velké zkušenosti mám s francouzskými grantovými agenturami ANR, INSU, Campus France a do určité míry i agenturami v Hong Kongu a Číně. Grantový systém České republiky bych srovnal právě s Hong Kongem, kde jsou podmínky velmi dobře nastavené. Získat grant ve Francii je neobyčejně obtížné zejména díky výzkumným prioritám, a to říkám i přes to, že jsem v minulosti dva projekty realizoval. Český grantový systém vnímám jako mimořádně otevřený, dávající šanci všem odvětvím výzkumu. Myslím si, že vědci s dobrými nápady v jakémkoli oboru i věku zde mají šanci projekt získat, a to opakovaně.

Český vědecký systém – i díky dlouhé socialistické periodě – však ještě není zcela zralý. Rezervy máme v mezinárodní kompetitivnosti. Ta podle mého názoru ještě nedosahuje úrovně vyspělých západních zemí. Třeba Francie se pyšní obrovskou tradicí, co se budování vědeckého stavu týká. Například na univerzitě, kde učím, působí pět laureátů Nobelovy ceny. Postavení vědců ve společnosti je zde úplně jiné, prestižní a také výrazně lépe finančně hodnocené. České vědecké prostředí je stále velmi uzavřené a je zde zakořeněn tzv. inbreeding.

Situace se ale neustále zlepšuje, vědci častěji vyjíždějí do zahraničí, progres je jasný. A na to má, myslím, velký vliv také GA ČR. Důležitá je podle mě podpora mladých vědců, vysoce prestižní jsou třeba nové projekty JUNIOR STAR. EXPRO projekty zase mohou přinést skutečně nějaké rozhodující výzkumné výsledky. Navíc díky nim vzroste šance uspět v grantové soutěži Evropské výzkumné rady.

Za sebe i tým mohu říci, že jsme spokojeni i s komunikací agentury, hodnocením a administrací projektů.

V roce 2018 jste převzal Cenu Františka Běhounka, kterou uděluje ministr školství špičkovým vědcům, studentům a pedagogům. Jaký dojem ve Vás ocenění zanechalo?

O Františku Běhounkovi jsem si hodně nastudoval. Byla to velice zvláštní osobnost. Stal se jedním z prvních doktorandů Marie Curie. Tato vědkyně byla prý velmi nepřístupná, těžko se s ní vycházelo a František Běhounek byl údajně podobný. Byl ale také velmi houževnatý, účastnil se třeba výpravy na Severní pól s Amundsenem nebo tragického letu vzducholodí „Italia“ s Nobilem. Prokazoval neuvěřitelnou vytrvalost. Zároveň byl velký romantik, psal třeba knihy pro děti. Můžeme říci, že byl Panevropan. Pracoval v Norsku, ve Francii a soustavně propagoval tehdy československou vědu ve světě. Zde se, myslím, potkáváme. Osobně jsem se věnoval mnoha evropským projektům, letním školám v rámci evropských programů TEMPUS, Marie Curie ale i řadě bilaterálních projektů mezi Francií, Hong Kongem, Čínou, Alžírskem, Marokem. Mezinárodní spolupráci vnímám jako zásadní. Asi polovina mých studentů dnes pracuje v zahraničí v akademické sféře i průmyslu, což mě těší, a ocenění si samozřejmě velmi vážím.

Udělení Ceny Františka Běhounka, Senát PČR, 2018

Hodně působíte v zahraničí, Vaše výzkumy probíhají po celém světě. Které země Vám nejvíce přirostly k srdci?

Kromě Francie a Hong Kongu mám velmi oblíbené Mongolsko, kam se každoročně vracím. Rád jezdím také do Maroka. Nádherná geologie je k vidění v čínských pohořích. Čína je fascinující také svou komplikovanou historií.

Zůstaňme v domovině. Jaké lokality zde vnímáte z geologického hlediska jako zajímavé a atraktivní?

V Praze určitě zaujme třeba Barrandova skála. Z osobních důvodů miluji Vranovskou skálu ve Vranově nad Dyjí, kde jsem svoji profesní kariéru začal. Zajímavé lokality jsou v Krušných horách – hora Meluzina, skála Sfinx; nepočítaně jich je v Jeseníkách nebo na Kralickém Sněžníku, a to na české i polské straně. Krásných míst zde máme plno. Věnuji se také exkurzím, rád každoročně provádím naší zemí francouzské studenty.

Prof. RNDr. Karel Schulmann, CSc.

Profesor Karel Schulmann je vůdčím mezinárodním odborníkem v oblasti geodynamiky orogenních procesů a tvorby kontinentů. Od roku 2012 je vedoucím Centra pro výzkum litosféry při České geologické službě. Centrum je tvořeno špičkovými českými pracovníky, kteří přišli s prof. Schulmannem ze zahraničí, ale také mladými pracovníky z Velké Británie, Francie, Španělska, Číny, Mongolska i tuzemska. Pracoviště má zásadní vědecký přínos pro rozvoj poznání zemské kůry a pro renomé České geologické služby doma i v zahraničí. Každoročně dosahuje excelentních vědeckých výsledků a jeho publikace jsou mezinárodní komunitou vysoce oceňovány.

 

Autorka: Mgr. Renata Třísková

Na úvodním obrázku: Mongolsko-česká expedice v jižním Altaji.

 

 

Letos bude financováno 15 nových česko-ruských projektů

Grantová agentura České republiky (GA ČR) rozhodla společně s ruskou agenturou Russian Foundation for Basic Research (RFBR) o financování 15 nových projektů. Na řešení tříletých projektů se budou zároveň podílet vědci a jejich týmy z obou států. Projekty byly vybrány k financování jako tzv. bilaterální projekty, tedy na rozdíl od projektů hodnocených formou Lead Agency prošly nezávislým hodnoticím procesem provedeným jak GA ČR, tak RFBR. Spolupráce mezi oběma agenturami byla navázaná v roce 2018 a bude dále pokračovat. Další společnou výzvu agentury vypíší letos.

Financované projekty*

Reg. číslo Navrhovatel Název Uchazeč
21-12567J Ing. Štěpán Stehlík, Ph.D. Kvantově-rozměrové a borem dopované nanodiamanty syntetizované HPHT procesem z molekulárních prekurzorů Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.
21-16084J Kaplan Kirakci, Ph.D. Světlem indukované antibakteriální a antivirové materiály obsahující kovové klastry Ústav anorganické chemie AV ČR, v.v.i.
21-19073J Ing. Petr Ondrejkovič, Ph.D. Multikalorické jevy v nových jednofázových a kompozitních materiálech na bázi komplexních oxidů Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.
21-26232J doc. Ing. Zdeněk Trávníček, CSc. Zvyšování přestupu tepla a hmoty v nestacionárních tekutinových proudech – využití vlivu hystereze, bistability a intermitence Ústav termomechaniky AV ČR, v.v.i.
21-31139J Ing. Michal Kohout, Ph.D. Nové chirální ionexy pro chromatografické enantioseparace Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemické technologie
21-35772J Ing. Konstantinos Sotiriadis, PhD Změny mikrostruktury směsných cementových past s vápencem na základě kombinovaného vlívu síranových a chloridových iontů Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v.v.i.
21-12132J Mgr. David Nečas, Ph.D. Úpravy mikroporézeních polymerních nanomateriálů pro bioaplikace pomocí plazmatu a iontové implantace Vysoké učení technické v Brně, Středoevropský technologický institut
21-14919J PharmDr. Veronika Nováková, Ph.D. Porfyrazinoidy s nekovovými centrálními atomy jako nové perspektivní fotosenzitizéry a fluorescenční senzory Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
21-15272J RNDr. Luděk Klimeš, DrSc. Asymptotická inverze kompletních seismických vlnových polí ve složitých prostředích Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta
21-16508J doc. RNDr. Petr Jelínek, Ph.D. Sub-THz pásmo: nový přístup ke studiu původu slunečních a hvězdných erupcí pomocí pozorování a numerických simulací Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta
21-30418J doc. RNDr. Martin Košťák, Ph.D. Korelace pozdně křídových sedimentárních archívů severní Sibiře a střední Evropy: záznam skleníkového klimatu vysokých a středních zeměpisných šířek Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta
21-31852J RNDr. Naděžda Pizúrová, Ph.D. Vlastnosti nanoprášků připravených pulzním elektronovým svazkem při nízkém tlaku plynu Ústav fyziky materiálů AV ČR, v.v.i.
21-12611J Mgr. Pavel Caha, Ph.D. Morfologie shody Masarykova univerzita, Filozofická fakulta
21-20936J RNDr. Jan Petrášek, Ph.D. Vývoj a validace reportérových systémů pro studium rostlinných hormonů založených na geneticky kódované bioluminiscenci. Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i.
21-23794J prof. RNDr. Michael Komárek, Ph.D. Porovnání účinnosti inovativních nanosorbentů pro kovy a metaloidy v půdách kontaminovaných hutní činností: Geochemický a ekotoxikologický přístup Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta životního prostředí

Seznam projektů financovaných ve spolupráci s RFBR (*.pdf)

 

Zjistěte více o projektech mezinárodní spolupráce pro rok 2021

———————————————————————————————————-

* Grantová agentura České republiky dokončila vyhodnocení návrhů projektů v rámci veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích na podporu grantových projektů základního výzkumu – Mezinárodní projekty – 2021 (SGA0202100007) a rozhodla o financování následujících projektů realizovaných ve spolupráci s Russian Foundation for Basic Research (RFBR), Rusko. Grantová agentura České republiky si vyhrazuje právo poskytnutí podpory na některé níže uvedené grantové projekty ze zákonných důvodů omezit nebo podporu na některé tyto grantové projekty neposkytnout.

 

 

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Na jaké výzvy se můžete těšit v roce 2021?

Grantová agentura České republiky (GA ČR) je jediná instituce v ČR, která poskytuje z veřejných prostředků účelovou podporu výhradně na projekty základního výzkumu. V rámci vyhlášených výzev podporuje vědecké projekty jak erudovaných vědců a týmů, tak mladých a začínajících badatelů. Každý rok financuje stovky nových výzkumných projektů, a to na základě několikastupňového transparentního výběrového procesu. Jaké výzvy budou vypsány v roce 2021?

Výzvy na podání návrhů standardních projektů, projektů JUNIOR STAR a POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP budou vypsány během února. V letošním roce na rozdíl od předchozích let nebude vypsána výzva EXPRO, která se zaměřuje na zkušené vědce. Její opětovné vypsání se plánuje na příští rok. Od příštího roku bude vypisována již jen v sudých letech.

Standardní projekty

Standardní projekty tvoří základ účelové podpory základního výzkumu v České republice – každý rok jich GA ČR financuje několik stovek, a to již od svého vzniku v roce 1993. Prostřednictvím nich se podporuje nejlepší základní výzkum ve všech oblastech. Návrhy projektů s délkou řešení 3 roky mohou podávat všichni badatelé a jejich týmy bez ohledu na jejich senioritu. Projekty jsou hodnoceny na základě několikstupňového výběrového procesu.

JUNIOR STAR

Výzva JUNIOR STAR byla poprvé vypsána v předchozím roce a zaznamenala obrovský zájem. Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce (do 8 let od získání titulu Ph.D.) ze všech oblastí základního výzkumu, kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému projektu s možností čerpat až 25 milionů Kč získají možnost se vědecky osamostatnit a případně založit i vlastní výzkumnou skupinu, která může do české vědy přinést nová výzkumná témata. Návrhy projektů hodnotí výhradně zahraniční hodnotitelé.

POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP

Nejnovějším druhem výzvy, kterou GA ČR letos vypíše poprvé, je POSTDOC INDVIDUAL FELLOWSHIP (PIF). Tento druh grantů je zaměřen na badatele, kteří dokončili doktorské studium v posledních čtyřech letech. Využít ho půjde dvěma způsoby – buď jako výjezdový grant, který českým vědcům umožní bádat na jakémkoli výzkumném pracovišti na světě s podmínkou jednoho dalšího roku stráveného na pracovišti v České republice, nebo jako příjezdový grant, díky kterému bude zahraniční vědec moci dva roky bádat na českém pracovišti.

S ohledem na zachování stability grantového prostředí i snížení administrativní náročnosti plánuje GA ČR ve znovuvypisovaných výzvách změny jen v drobném rozsahu – můžete se podívat na zadávací dokumentace z minulých let.

Mezinárodní projekty

Projekty, které řeší vědci a jejich týmy spolu s badateli z partnerského státu, jsou samostatným typem grantů. V roce 2021 bude možné podávat společné projekty s vědci z následujících států:

Bilaterální spolupráce
Lead Agency spolupráce

Podané projekty jsou podle dohody, kterou má GA ČR dojednanou s danou agenturou, hodnoceny buď na základě bilaterálních dohod (tj. projekt hodnotí a musí doporučit obě zapojené agentury), nebo způsobem Lead Agency (tyto projekty hodnotí pouze jedna agentura a druhá doporučení přejímá). Výzvy Lead Agency jsou vypisovány v průběhu celého roku, výzvy na základě bilaterální spolupráce budou vypsány v únoru. Je možné, že v průběhu roku budou oznámeny i další spolupráce, na jejichž navázání GA ČR v současné době pracuje.

Aby Vám žádná výzva neutekla, doporučujeme sledovat seznam všech aktuálně vyhlášených výzev nebo se přihlásit k odběru novinek (v dolní části hlavní stránky).

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Dají se nahradit sloučeniny platinových kovů levnějšími sloučeninami?

Jedny z nejvzácnějších kovových prvků v zemské kůře jsou platinové kovy. Široké uplatnění těchto kovů a jejich sloučenin zejména v chemii katalyticky řízených reakcí přispělo v posledních letech k výraznému snížení jejich zásoby v přírodních zdrojích. Tento fakt, ale i vysoká cena a toxicita platinových kovů přiměla tým profesora Aleše Růžičky k bádání, zda by bylo možné tyto kovy něčím nahradit. 

„Jde o dlouhodobý program naší skupiny, kdy se snažíme nahradit koordinační sloučeniny zejména platinových kovů, široce používané v homogenní katalýze pro přípravy a výroby minimálně dvaceti z padesáti komerčně nejúspěšnějších chemikálií, koordinačními sloučeninami kovů hlavních skupin. Důvodem našeho snažení o tuto náhradu je, že při současné spotřebě těchto kovů a jejich zastoupení v zemské kůře budou během několika dalších desetiletí vyčerpány,“ vysvětlil prof. Ing. Aleš Růžička, Ph.D., z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

Nejdůležitějším faktorem bylo naučit kovy hlavních skupin, aby se chovaly jako kovy přechodné, a bylo je tak možné použít jako katalyzátory pro chemické transformace. Takovéto aplikace kovů hlavních skupin nejsou známé a ještě před zhruba dvaceti roky se nikdo nepokoušel ani o základní reaktivitu, natož aplikace v katalýze nebo optoelektronice.

„Tušili jsme, že hlavními faktory pro toto použití jsou elektronické a sterické vlastnosti okolí atomu kovu (ligandy) a jeho oxidační stav. Proto bylo pro nás nejdůležitější vyvinout takové organické ligandy, kterými by bylo možné efektivně dekorovat, odstínit a stabilizovat kovy hlavních skupin jako např. hliník, hořčík, cín, antimon, bizmut a další v nižších oxidačních stavech, než je obvyklé v jejich klasické chemii,“ uvádí profesor Růžička.

Těchto ligandů připravili řešitelé velké množství, zapojili je do koordinačních sfér zmíněných kovů, produkty redukovali a reagovali s různými organickými substráty. „Celý projekt je protkán neskutečným množstvím vedlejších a slepých uliček, které ovšem zároveň otevírají nové směry a poskytly nečekané informace o chování nejen ligandů a kovů hlavních skupin, ale i kovů přechodných,“ uvádí Aleš Růžička.

Levné a netoxické sloučeniny kovů hlavních skupin v nižších oxidačních stavech jsou schopné stejné nebo podobné reaktivity jako koordinační sloučeniny přechodných kovů. Může docházet k dosud nepopsaným aktivacím malých molekul a reakcím nenasycených systémů.

Jeho tým při zkoumání nejvíce překvapila obrovská variabilita chování a reaktivity cílových sloučenin v závislosti na použitých rozpouštědlech, substituci ligandů a kovů, a jejich aktivita v mnoha zajímavých procesech včetně aktivace malých molekul a násobných vazeb.

„Ovšem paradoxně největším neplánovaným překvapením a popřením dosavadně používaných paradigmat jsou výsledky dosažené v chemii zlatných sloučenin, které jsme v kombinaci s našimi ligandy používali pouze jako srovnávací. V této sadě sloučenin se nám podařilo ve spolupráci s kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy odhalit a změřit disociační energii (sílu) netradiční vazby mezi dvěma atomy zlata, a navíc i popsat vodíkovou vazbu z N-H skupiny na pozitivně nabitý atom zlata, což je dle definic tohoto typu vazeb ´zakázáno´,“ říká profesor Aleš Růžička, jehož tým výsledky tříletého zkoumání využívá i pro další práci.

Těsně před ukončením projektu došlo na základě výsledků prezentovaných na konferencích a v publikacích k okamžitému navázání spolupráce s kolegy z Technické Univerzity v Berlíně. „V současné době již máme tři společné publikace o stabilizaci tak obskurních nekovových center jako Si(0), Si(I)+ a N(I)+ a reaktivitě oxidu uhelnatého, vydané v prestižních chemických časopisech jako Angewandte Chemie – International Edition, Journal of the American Chemical Society a Chemical Communications.“

 

prof. Ing. Aleš Růžička, Ph.D.Prof. Ing. Aleš Růžička, Ph.D., se narodil v roce 1974, vystudoval inženýrský, a poté i doktorský program Anorganická a bioanorganická chemie na VŠChT a na Univerzitě Pardubice, oba pod vedením prof. Jaroslava Holečka. Postdoktorskou stáž v rámci Royal Society/NATO fellowship strávil u prof. Michaela F. Lapperta na Sussex University v Brightonu v roce 2003. V dalších letech vykonal krátkodobé pobyty a přednášel na zahraničních univerzitách (Dijon, Zaragoza, Brusel, Saitama, Zürich, Chemnitz, Graz a KIT Karlsruhe). V rámci svých pedagogických povinností vede kurzy přednášek o aspektech organokovové chemie, pokročilé anorganické chemie, NMR spektroskopie a krystalografie. Podílí se na pořádání řady mezinárodních konferencí, mimo jiných je členem Vědecké rady AV ČR a Učené společnosti ČR.

 

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

V roce 2021 se začne řešit 9 česko-polských projektů

Díky iniciativě CEUS – Central European Science Partnership budou letos poprvé řešeny společné badatelské projekty český a polských vědců. Českou část projektů bude financovat Grantová agentura České repuliky (GA ČR), financování polské části se zhostí partnerská polská agentura Narodowe Centrum Nauki (NCN).

Projekty byly hodnocené formou Lead Agency – tedy návrhy projektů byly doporučeny k financování jednou agenturou a druhá výsledky jejího hodnocení převzala. Roli hodnoticí agentury zastávala v této výzvě GA ČR.

K financování byly doporučeny následující projekty*

Reg. č. Navrhovatel Instituce Název projektu Doba řešení
21-07004K Ing. Hynek Beneš Ph.D. Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i. Polyelektrolyty na bázi kyseliny itakonové získané z biomasy pro syntézu samouspořádaných nanokompozitních hydrogelů 3 roky
21-05030K doc. RNDr. Vítězslav Straňák, Ph.D. Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Opticky polopropustné nanostruktury oxidu titanu na površích s komplexní geometrií pro zvýšení fotokonverze a citlivosti snímačů 3 roky
21-33574K Ing. Jan Platoš, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Celoživotní strojové učení z datových proudů 3 roky
21-14200K prof. Ing. Radek Cibulka Ph.D. Fakulta chemické technologie, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Cílený návrh flavinů pro organickou fotokatalýzu 3 roky
21-27735K Mgr. et Mgr. Evžen Bouřa Ph.D. Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i. Strukturní a funkční analýza regulace lipid-transportního proteinu ORP8 3 roky
21-26400K Mgr. Pavel Krejčí Ph.D. Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Vztah struktury a funkce v signálováni fibroblastových růstových faktorů 3 roky
21-16667K prof. RNDr. Aleš Stuchlík Ph.D., DSc. Fyziologický ústav AV ČR, v.v.i. Aktivace korové paměťové stopy ve zdraví a u Alzheimerovy nemoci: přímý přístup k testování indexové teorie paměti v hipokampu 3 roky
21-04081K Mgr. Pavel Skopal Ph.D. Filozofická fakulta, Masarykova univerzita Studia animovaného filmu v Gottwaldově a Lodži (1945/47-1990) – komparativní kolektivní biografie 3 roky
21-04023K RNDr Pavel Linhart PhD Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Je vnitropohlavní výběr hybatelem evoluce signálů individuální identity živočichů? 3 roky

Oznámení o výsledcích společné výzvy k podávání česko-polských projektů hodnocených na principu LA v základním výzkumu (*.pdf)

Výzvy vyhlašované v rámci CEUS budou od letošního roku vyhlašovány v rámci WEAVE – iniciativy, která plánuje propojit 12 evropských organizací financujících vědu.

Přečtěte si více o mezinárodní spolupráci v roce 2021

 

 

 

*Grantová agentura České republiky si vyhrazuje právo poskytnutí podpory na některé níže uvedené grantové projekty ze zákonných důvodů omezit nebo podporu na některé tyto grantové projekty neposkytnout.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Oznámení o výsledcích společné výzvy se São Paulo Research Foundation (FAPESP)

Grantová agentura České republiky (GA ČR) a partnerská agentura São Paulo Research Foundation (FAPESP) dokončily vyhodnocení návrhů projektů podaných v rámci veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích na podporu grantových projektů základního výzkumu – Mezinárodní projekty – 2021 (SGA0202100007). Výzva byla vyhlášena na základě bilaterální dohody. Každý návrh projektu byl hodnocen samostatně GA ČR a FAPESP. V rámci hodnocení nedošlo ke konsensu ohledně financování jednotlivých návrhů projektů. Agentury rozhodly o tom, že nebude financován žádný z podaných návrhů projektů.

Týmy vědců z České republiky a São Paula budou mít možnost návrhy projektů podat i letos, kdy bude vypsána další společná výzva GA ČR a FAPESP.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY