Přílohy
90 KB
Datum přidání: 4. 3. 2016
Praha 4. března 2016 – Z výzkumu Sociologického ústavu AV ČR zaměřeného na vztahy mezi rodinou a zdravím vyplynulo, že ženatí muži a vdané ženy jsou zdravější, spokojenější a žijí déle. Muži přitom až o devět let, ženy o osm. Lidé žijící v manželství také méně často trpí depresemi a psychickými problémy a méně často podléhají závislosti na alkoholu a drogách. Pokud vdané ženy a ženatí muži onemocní, mají vyšší pravděpodobnost přežití a uzdravení. Jediná oblast, v níž prokazují horší výsledky než lidé svobodní, rozvedení či ovdovělí, je nadváha. Zdrojová data výzkumu pocházejí především z šetření ISSP (International Social Survey Program), což je dlouhodobý mezinárodní výzkumný program realizovaný ve čtyřicítce zemí světa. Na financování projektu se podílela Grantová agentura ČR.
„Víme, že ženatí a vdané se vždy těšili delšímu životu než jejich svobodné, rozvedené a ovdovělé protějšky. Zajímavé ale je, že tyto rozdíly se v čase mění,“ říká vedoucí výzkumu, Dana Hamplová ze Sociologického ústavu AV ČR. „Na začátku šedesátých let prodlužovalo manželství život o zhruba tři roky, o třicet let později už ale měli ženatí muži naději, že se dožijí o více než devět let než svobodní. Od té doby už ale rozdíly v dožitém věku stagnují a rozhodně se dále neprohlubují.“ Důvody delšího života u sezdaných jedinců podle Hamplové spočívají především v sociální a emoční opoře a finanční solidaritě, která mezi párově žijícími jedinci funguje.
Pokud jde o zdravý životní styl, z dotazování vyplynulo, že ženy jeho zásady dodržují mnohem častěji. Méně kouří a pijí alkohol, více jedí čerstvou zeleninu a ovoce. Muži je překonávají jen v oblasti fyzických a sportovních aktivit. Nejvýraznější rozdíly mezi pohlavími jsou ve spotřebě alkoholu. Pouze čtvrtina mužů uvedla, že nikdy nevypije více než čtyři alkoholické nápoje za den, zatímco u žen tak odpověděly téměř dvě třetiny. Naopak několikrát za týden pije 10 % mužů a jen 2 % žen. „Data nám také ukázala, že bezdětné ženy pijí více než matky, překvapivě ale největší spotřebu alkoholu ukázala u mužů, kteří žijí v nesezdaném páru. Zarazilo nás to, ale ukázalo se, že to je platné i v jiných zemích,“ komentuje Dana Hamplová. V rámci výzkumu se vědci zabývali také dopadem rodičovství na zdravotní stav lidí. To podle nich přináší mnohem méně jasný obraz, protože není jisté, v jakých kontaktech rodiče s dětmi zůstávají v dospělosti. I tak se podařilo potvrdit, že rodičovství souvisí s kvalitou života především u žen.
Výzkumy ISSP se každoročně realizují formou dotazníkového šetření. Sledují vývoj postojů ve významných tematických oblastech. Zkoumaná témata se v nich pravidelně opakují. Získaná data pak lze porovnávat z hlediska časového i mezinárodního vývoje.
Přílohy
92 KB
Datum přidání: 21. 1. 2016
176 KB
Datum přidání: 21. 1. 2016
Praha 21. ledna 2016 – Vědci z Oddělení syntézy a katalýzy Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR připravili dva nové druhy zeolitů. Ty přitom byly typově považovány za „nepřipravitelné“ vzhledem k vysoké energii jejich krystalické mřížky. Zeolity jsou přírodní nebo syntetické hlinitokřemičitany, pro které je charakteristická mikroporézní struktura s pravidelně uspořádanými kanálky. Právě díky nim si zeolity vysloužily přezdívku molekulová síta. Využívají se jako katalyzátory v řadě chemických procesů, například při zpracování ropy, při výrobě organických látek včetně léčiv, při čištění odpadních vod i vod v rybích sádkách. O nových zeolitech stejně jako o výsledcích výzkumu, který dlouhodobě podporuje Grantová agentura ČR, informoval nedávno odborný časopis Nature Chemistry.
„Pro výrobu nových zeolitů jsme vyvinuli vlastní metodu,“ říká Jiří Čejka, vedoucí výzkumu z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského. „Mohli bychom ji přirovnat k dětské stavebnici lego. Stávající zeolit rozložíme na desky, s nimi pak manipulujeme a spojujeme je jako dílky skládačky. Nepostupujeme přitom metodou od jednoduššího ke složitějšímu, ale naopak ze složitých sloučenin vycházíme a snažíme se z nich připravit jednodušší systémy,“ dodává s tím, že znalost výchozího materiálu umožňuje snadněji určit, jak budou vypadat konečné struktury. Schopnost řídit a určovat velikost vstupních oken pak je u těchto zeolitů pro vědce nejdůležitějším bodem.
Navzdory mnohým studiím a pokročilým znalostem o mechanismu krystalizace zeolitů je podle Jiřího Čejky příprava nových typů stále ještě spíše metodou pokusů a omylů. Mezinárodní zeolitová asociace v současné době registruje 229 druhů zeolitů a toto číslo se každým rokem zvyšuje. Na základě počítačových simulací přitom vědci předpověděli, že mohou existovat statisíce až miliony jejich rozličných struktur.
Na výzkumu se podílel kromě pracovníků z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského také tým prof. Petra Nachtigalla z Katedry fyzikální a makromolekulární chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a tým prof. Russella E. Morrise z Univerzity v St. Andrews. Grantová agentura ČR podporuje tento výzkum v rámci Centra Excellence (P106/12/GO15).
Přílohy
299 KB
Datum přidání: 13. 1. 2016
92 KB
Datum přidání: 13. 1. 2016
Praha 14. ledna 2016 – Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i pracovníci Astronomického ústavu AV ČR, objevil s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu ionizující ultrafialové záření, které uniká z trpasličích galaxií. Je to první potvrzení, že toto záření pocházející z hvězd může proniknout přes hustá oblaka plynu a prachu až do prostoru mezi galaxiemi. Podařilo se tak nalézt pravděpodobný energetický zdroj jedné z etap vývoje raného vesmíru, kdy vznikaly první hvězdy a galaxie. Její detailní průběh však dosud nebyl znám. Nová zjištění z výzkumu, který za českou stranu financovala Grantová agentura ČR, zveřejnil v aktuálním vydání časopis Nature.
„Po Velkém třesku se vesmír a jeho první struktury ochlazují díky expanzi. Později však začínají vznikat první hvězdy, vesmír se znovu ohřívá a po miliardě let je vodík, nejhojnější prvek, znovu ionizovaný, jak tomu bylo krátce po Velkém třesku,“ říká Ivana Orlitová z Astronomického ústavu AV ČR, která na výzkumu pracovala. „Astronomové se už dlouho domnívali, že za tuto důležitou proměnu, nazvanou kosmická reionizace, byly zodpovědné galaxie. Nám se nyní podařilo pozorováním galaxií podobných těm, které se vyskytovaly v raném vesmíru, tuto hypotézu potvrdit.“
Studium raného vesmíru je jedním z nejžhavějších témat aktuální pozorovatelské i teoretické astronomie. Jeho hlavním cílem je porozumět formování prvních kosmologických struktur a vzniku prvních hvězd. Některá data nelze získat z pozemských dalekohledů, je k tomu třeba využít Hubbleova teleskopu. Pozorovací čas na něm však není běžně dostupný, ale musí se vysoutěžit. „Rozhodují o tom panely odborníků, ve kterých jsou specialisté z celého světa zastupující jednotlivé astronomické obory. Uspěje jen asi desetina projektů,“ dodává Ivana Orlitová, které se jako jediné české vědkyni se svým projektem podařilo uspět už po několikáté.
Podle Orlitové ukazuje výsledek výzkumu cestu, jaké objekty dále zkoumat v budoucnu, a to nejenom s využitím současných, ale i plánovaných přístrojů. Zmiňuje přitom především vesmírný dalekohled Jamese Webba připravovaný americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA), Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a Kanadskou kosmickou agenturou (CSA), který má v budoucnu Hubbleův teleskop nahradit a přinést vědcům další výrazné prohloubení znalostí. Na rozdíl od svého předchůdce se nebude pohybovat na nízké oběžné dráze, ale bude umístěn asi 1,5 milionu kilometrů od Země, na opačné straně než Slunce. Na místo určení by měl být doručen v roce 2018.
Popisek k fotografii: Na fotografii je trpasličí galaxie J0925 s unikajícím ionizujícím zářením pořízená Hubbleovým dalekohledem. Galaxie je od Země vzdálená tři miliardy světelných let, má průměr šest tisíc světelných let, a je tedy dvacetkrát menší než Mléčná dráha.
Autorka: I. Orlitová
