Projekty JUNIOR STAR 2023 – IV. díl

Ve čtvrtém, posledním, díle webového seriálu se můžete seznámit s dalšími čtyřmi vysoce výběrovými projekty JUNIOR STAR, jejichž řešení započalo v lednu letošního roku. Další podpořené projekty jsme představili v minulých měsících v prvním, druhém a třetím díle seriálu.

Soutěž JUNIOR STAR je určena pro excelentní začínající vědce a vědkyně a svou nadstandardní výší podpory jim umožňuje založení vlastní výzkumné skupiny a vědecké osamostatnění. Podmínkou pro podání návrhu projektu JUNIOR STAR je dokončení doktorského studia před méně než osmi lety, publikování v odborných časopisech a získání významné zahraniční zkušenosti.

Nová generace algoritmů pro řešení problémů geometrie kamer

RNDr. Zuzana Kúkelová, Ph.D., Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze

„Vyvíjíme efektivní algoritmy pro řešení problémů geometrie kamer a automatické metody pro generování takovýchto algoritmů.“

Kamery jsou v dnešní době nedílnou součástí našich životů. Používají se v průmyslu, autonomních vozidlech, ale i v každodenním životě. Pro využití získaných obrazů je nezbytná kalibrace kamer, díky které dochází mj. k odstranění zkreslení čočky.

Kalibraci a určování geometrie kamer řešíme komplikovanými systémy polynomiálních rovnic. Ty je sice možné vyřešit existujícími matematickými metodami, pro většinu aplikací v počítačovém vidění jsou ale pomalé,“ vysvětluje řešitelka projektu doktorka Kúkelová.

V rámci svého JUNIOR STAR projektu navazuje řešitelka na své již dříve vyvinuté metody řešení těchto složitých matematických rovnic. Tyto metody propojí se strojovým učením a neuronovými sítěmi, čímž umožní například volbu vhodného algoritmu pro daný problém v reálném čase.

Její dříve vyvinuté algoritmy se již úspěšně používají v praxi — od lokalizačních systémů dronů přes software k vytváření 3D modelů z fotografií až po aplikace pro řízení trajektorií satelitů. To však na ambicích řešitelky a jejího týmu neubírá, právě naopak: „Naším cílem je vyřešit dosud nevyřešené problémy v oblasti určování geometrie kamery, zrychlit stávající algoritmy a využít je v nových aplikacích. To může umožnit použití složitějších kamerových systémů v aplikacích, kde jsou omezené výpočetní zdroje nebo je vyžadováno extrémně rychlé řešení. Jedná se například o autonomní automobily, autonomní vozítka, která zkoumají povrch Marsu či Měsíce, nebo systémy rozšířené reality,“ dodává doktorka Kúkelová.

RNDr. Zuzana Kúkelová, Ph.D.
RNDr. Zuzana Kúkelová, Ph.D.

Identifikace částic v experimentech fyziky vysokých energií a ve vesmíru
s pokročilými detekčními systémy

Dr. rer. nat. Benedikt Bergmann, Ústav technické a experimentální fyziky, České vysoké učení technické v Praze

Zdokonalíme detektory měřící neviditelné částice ionizujícího záření známého jako radioaktivita.“

Na rozdíl od známých detektorů radioaktivity, které při každém zaregistrování ionizujícího záření vydají typický praskavý zvuk, jsou detektory, které vyvíjí doktor Bergmann, hotovými „radiačními kamerami“. Dokáží totiž radioaktivitu kromě jejího detekování také vizualizovat. Ve svém JUNIOR STAR projektu využívá moderní přístupy strojového učení k přiřazení rozeznaných tvarů k určitým typům částic, jejich energiím a směrům letu. Detektory, které doktor Bergmann vyvíjí, navíc tím, že nejsou větší než lidský palec, daleko předčí v současnosti používané přístroje, které vyžadují obrovský výpočetní výkon a složité kombinace různých detektorových technologií.

Miniaturizace přístrojů umožní jejich použití v místech, kde by jinak přesná analýza radiačního pole byla komplikovaná kvůli omezenému prostoru, hmotnosti nebo rozpočtu na energii. Například ve vesmíru umožní miniaturizace použití na malých družicích nebo nasazení pro dálková měření na Měsíci anebo na jiných planetách,“ konstatuje řešitel Benedikt Bergmann.

Doktoru Bergmannovi, který v České republice působí již od roku 2012, se podařilo svým výzkumem oslovit a přilákat do svého týmu vědce z předních univerzit, jako je například University of Cambridge nebo University College London. V rámci výzkumu budou spolupracovat s institucemi, jako je Evropská kosmická agentura (ESA) nebo Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN). Experimentální část projektu bude probíhat například v Národní laboratoři v americkém Los Alamos.

Dr. rer. nat. Benedikt Bergmann
Dr. rer. nat. Benedikt Bergmann

Normalizace a vznik: Přehodnocení dynamiky matematiky Případ Prahy v první polovině 19. století

Elías Fuentes Guillén, Ph.D., Filosofický ústav AV ČR, v.v.i.

„Umožníme lepší pochopení oběhu a vývoje matematických znalostí a postupů v českých zemích v první polovině 19. století.“

Vývoj matematiky v Praze a českých zemích v evropském kontextu konce 18. a první poloviny 19. století je velmi málo probádaný. Konkrétně to, jak a proč byly určité způsoby matematiky nastaveny jako norma a jak se do nich začleňovaly nebo se u nich objevovaly odlišné nebo nové postupy. Vnést do této dynamiky matematiky více světla a do hloubky ji prozkoumat a pochopit  je cílem projektu JUNIOR STAR doktora Fuentese Guilléna.

V takovém kontextu nás s mým týmem zajímají zejména případy Prahy a Bernarda Bolzana, protože obojí lze považovat za aktéry svého druhu, a navíc se snažíme oživit a dlouhodobě přispět ke studiím Bolzana,“ zdůrazňuje hlavní řešitel Elías Fuentes Guillén.

Projekt zahrnuje hloubkový výzkum institucí (např. pražské univerzity), společností, skupin (mj. Královské české společnosti nauk) a jednotlivců, jako jsou soukromí učitelé, kteří předávali matematické postupy prostřednictvím výuky a různých aktivit a textů. Zabývá se však také motivacemi těch aktérů, kteří v první řadě stanovovali určité praktiky jako normy, tedy císařských úřadů, církve nebo šlechty. „Náš výzkum vyžaduje studium publikovaných prací, návrhů, zkoušek, deníků, dopisů a dalších dokumentů učitelů matematiky, studentů a praktiků, ale také dalších materiálů, které vypovídají o kontextech, včetně dekretů, map, kázání nebo katalogů knihoven a knižních veletrhů,“ vysvětluje doktor Fuentes Guillén.

Dr. Fuentes Guillén, který původně pochází z Mexika, na projektu spolupracuje, mimo jiné, s výzkumnou skupinou na Univerzitě v Seville nebo mezinárodní Společností Bernarda Bolzana. Je také jedním z autorů významného vydání dosud nepublikovaných Bolzanových matematických svazků. Kromě vydání řady publikací bude se svým týmem budovat digitální archiv Bolzanových rukopisů, trénovat model rozpoznávání rukopisného textu a zároveň v knihovně Filosofického ústavu v Praze již založil sbírku publikací Bernarda Bolzana. Nejen díky těmto výsledkům hodlá v tomto ústavu založit badatelskou skupinu věnovanou Bolzanovi.

Elías Fuentes Guillén, Ph.D.
Elías Fuentes Guillén, Ph.D. (foto: Jana Říhová, Filosofický ústav AV ČR)

Intenzivní elektromagnetické impulsy: vznik, charakterizace a ovládání

Ing. Jakub Cikhardt, Ph.D., Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze

Zkoumáme extrémně intenzivní elektromagnetické impulsy vytvářené lasery.“

Elektromagnetické impulsy (EMP) vznikají při soustředění svazku vysoce výkonného laseru do malého bodu na povrchu materiálu, tzv. terče. A právě studiu EMP se ve svém JUNIOR STAR projektu věnuje Jakub Cikhardt. „Výkon moderních laserů dosahuje řádu terawattů až petawattů a jeho délka se pohybuje v rozmezí od femtosekund po nanosekundy. Pro lepší představu lze říci, že po velmi malý zlomek sekundy má takový laser výkon odpovídající tisícům až milionu jaderných elektráren,“ vysvětluje řešitel doktor Cikhardt.

Při působení takto extrémně výkonného laseru na látku okamžitě nastává ionizace a vzniká horké husté plazma, ve kterém se odehrává mnoho fyzikálních procesů, jedním z nich je i vznik zkoumaných EMP. Vědecký tým se v rámci projektu zaměří na fyzikální podstatu EMP, jejich charakterizaci pro různé parametry laserového svazku a terče nebo například na optimalizaci současných diagnostických metod.

Chceme porozumět fyzikální podstatě laserem generovaných EMP a zároveň hledat způsoby, jak tento fenomén ovládat a využít ho v praxi. Vzhledem k tomu, že EMP mohou rušit signály a poškozovat elektronická zařízení, hledáme také metody k omezení jejich emisí a dopadů, což je důležité zejména v energetických, telekomunikačních nebo medicínských aplikacích,“ dodává Jakub Cikhardt.

Kvůli komplexnosti praktických experimentů a mezinárodnímu zájmu o problematiku laserem generovaných EMP spolupracuje tým doktora Cikhardta s vědci z Německa, Velké Británie, Itálie, Francie nebo Polska.

Ing. Jakub Cikhardt, Ph.D.
Ing. Jakub Cikhardt, Ph.D.

Vyjádření GA ČR k tragické události na FF UK

S hlubokým zármutkem přijímáme zprávy o tragické události, která se odehrála na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Tato událost je nepředstavitelným narušením bezpečnosti a klidu na místě, kde by měla být především snaha o poznání a rozvoj myšlenek.

V těchto těžkých chvílích jsme myšlenkami se všemi, kteří byli touto tragédií zasaženi – se zraněnými, rodinami obětí a celou akademickou komunitou. Chtěli bychom vyjádřit naši nejhlubší soustrast a nabídnout jakoukoliv možnou podporu v těchto nesmírně obtížných okamžicích.

GA ČR společně se slovinskou agenturou podpoří pět nových projektů

Dalších pět česko-slovinských projektů s počátkem řešení od dubna příštího roku podpoří Grantová agentura České republiky (GA ČR) společně s partnerskou slovinskou agenturou Slovenian Research and Innovation Agency (ARIS).

Hodnocení návrhů projektů, jejichž řešení potrvá tři roky, proběhlo formou Lead Agency, kdy návrhy hodnotí pouze jedna ze zapojených agentur a druhá od ní hodnocení přebírá. Hodnoticí agenturou byla v tomto případě GA ČR. Každá z institucí hradí tu část nákladů projektů, která připadne na vědce z dané země.

Projekty financované GA ČR a ARIS

Registrační číslo Navrhovatel Název Uchazeč Doba trvání Oborová komise
24-10247K RNDr. Vladimíra Novotná CSc. Multifunkční hybridní materiály s laditelnými feroickými vlastnostmi Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. 3 OK1 – technické vědy
24-10699K Mgr. Elena Buixaderas Ph.D. Design relaxorových antiferroelektrických keramik pro skladování energie Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. 3 OK2 – vědy o neživé přírodě
24-11219K prof. MUDr. Tomáš Freiberger Ph.D. Charakterizace regulačních mechanizmů sestřihu mRNA ve skrytých donorových místech sestřihu Masarykova univerzita, Lékařská fakulta 3 OK3 – lékařské a biologické vědy
24-12943K PharmDr. Eduard Jirkovský Ph.D. Náhrady bisfenolu A: zdravotní rizika ve vztahu k endokrinnímu a kardiovaskulárnímu systému Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové 3 OK3 – lékařské a biologické vědy
24-12210K prof. Ing. Miroslav Svoboda Ph.D. Termofilní lesy jako klimatické analogy pro budoucí lesy mírného pásma v Evropě Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská 3 OK5 – zemědělské a biologicko-environmentální vědy

Tyto a další mezinárodní spolupráce probíhají díky iniciativě WEAVE, která vznikla s cílem odstranit bariéry přeshraniční vědecké spolupráce a propojit celkem 12 evropských agentur.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Masarykova univerzita podpoří další účastníky soutěže JUNIOR STAR

Grantová agentura Masarykovy univerzity (GAMU) zveřejnila jména dvou mladých vědkyň, které získávají grant MASH Junior Star pro perspektivní výzkumné pracovníky Masarykovy univerzity krátce po postgraduálním studiu, jejichž projekt byl kladně hodnocen ve vysoce výběrové soutěži JUNIOR STAR Grantové agentury České republiky (GA ČR).

V soutěži nejlépe uspěly Lenka Sentenská, jejíž výzkum se soustředí na reprodukční strategii pavouků rodu Latrodectus, a Pia Jurček s projektem z oboru chemie. Zabývá se vývojem světlem přepínatelných klecí, které by mohly sloužit k tvorbě biopolymerů, např. proteinů. Obě vědkyně působí na Přírodovědecké fakultě MU.

Juniorní vědci a vědkyně z MU se mohli přihlásit do soutěže GAMU MASH Junior Star do konce listopadu, avšak pouze v případě, pokud letos žádali o grant JUNIOR STAR od GA ČR a umístili se mezi dvaceti procenty nejlepších uchazečů, avšak jejich projekt přesto nebyl GA ČR financován. Pro tyto velmi kvalitní mladé uchazeče proto přichází s nabídkou podpory Masarykova univerzita. Díky GAMU mohou získat grant MASH Junior Star poskytující dva miliony korun na rok po dobu dvou let, což jim skýtá podmínky k dostatečné přípravě na podání prestižního individuálního grantu (např. ERC) ve svém oboru.

„Rozhodli jsme se podpořit naše mladé vědce, kteří se zařadili mezi 20 procent nejlepších uchazečů o projekt JUNIOR STAR, avšak nedosáhli na financování od Grantové agentury ČR, která v letošní veřejné soutěži vybrala 17 nových projektů včetně tří projektů mladých vědců z MU. Pro granty GAMU MASH Junior Star jsme vycházeli z výsledků procesu vysoce výběrového hodnocení GA ČR,“ uvedl rektor MU Martin Bareš.

„Abychom podpořili i další vynikající projekty z naší univerzity, po domluvě s vedením GA ČR jsme využili jejího kvalitního mezinárodního hodnocení projektů a na základě tohoto vysoce výběrového hodnocení jsme rozhodli o ocenění dalších dvou projektů, které finančně podpoří naše interní grantová agentura MU,“ vysvětlila prorektorka MU pro výzkum a doktorské studium Šárka Pospíšilová. „Zjednodušujeme a zrychlujeme tímto proces podpory nadějných projektů mladých vědců,“ doplnil rektor Martin Bareš.

Vysoce výběrová soutěž JUNIOR STAR GA ČR je určena excelentním vědcům a vědkyním na začátku kariéry, kteří mají zahraniční zkušenost nebo do České republiky ze zahraničí přicházejí. Grant ve výši 25 milionů se uděluje na pět let a umožňuje vědcům vybudovat nový vědecký tým i rozšířit oblast výzkumu. Žádosti ve veřejné soutěži GA ČR hodnotí mezinárodní oborová komise a externí zahraniční oponenti. Pro výběr nejlepších projektů je směrodatné zejména pracovní zázemí uchazeče, jeho odborné schopnosti a kvalita navrhovaného projektu. Právě tato kritéria, odpovídající úrovni zahraničních grantových soutěží, přebírá i GAMU, které GA ČR poskytuje potřebná data k přihlášeným návrhům.

„Je skvělé, že se Masarykova univerzita rozhodla převzít výsledky našeho hodnocení a financovat vědkyně, které uspěly v tvrdé konkurenci v našem čistě zahraničním hodnocení inspirovaném ERC. Věřím, že financování na základě ‚Seal of Excellence‘ je tou cestou, která pomůže v české vědě podpořit excelentní začínající vědkyně a vědce, a že tuto cestu v budoucnosti využijí i další instituce,“ řekl předseda Grantové agentury České republiky Petr Baldrian.

Lence Sentenské grant MASH Junior Star pomůže zlepšit a rozšířit stávající návrh projektu, provést předběžná pozorování i lépe naplánovat rozpočet a časovou osu projektu. Pavouci rodu Latrodectus, jimž věnuje svůj výzkum, jsou známí jako černé vdovy a v povědomí veřejnosti jsou zejména kvůli kanibalskému chování samic. „O rozmnožování těchto pavouků je známo relativně málo. Můj projekt se měl zabývat sběrem a studiem několika málo probádaných druhů vyskytujících se v Izraeli, kde máme dobré kontakty. I kdyby byla má žádost u JUNIOR STAR GA ČR úspěšná, nemohli bychom v Izraeli bádat kvůli aktuálnímu válečnému konfliktu. Grant GAMU mi ovšem nyní umožní prozkoumat nové lokality, kde bych mohla potřebné pavouky najít a nasbírat,“ uvedla Lenka Sentenská. V úvahu připadá Kypr, později možná Chorvatsko nebo Jordánsko. „Také chci navázat víc zahraničních kontaktů, které jsou pro takový projekt klíčové. Zahraniční projekt, na němž jsem v předchozích letech pracovala, letos skončil, a tak mi GAMU umožňuje vrátit se zpátky domů a setrvat ve vědeckém prostředí,“ dodala Lenka Sentenská.

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Jaké soutěže GA ČR vypíše v roce 2024?

Standardní projekty tvoří základ účelové podpory základního výzkumu v České republice – každý rok jich GA ČR financuje několik stovek, a to již od svého vzniku v roce 1993. Jejich prostřednictvím je podporován nejlepší základní výzkum ve všech oblastech. Návrhy projektů s obvyklou délkou řešení 3 roky mohou podávat všichni badatelé a jejich týmy bez ohledu na délku jejich vědecké kariéry. Projekty jsou hodnoceny na základě několikastupňového výběrového procesu.

Soutěž JUNIOR STAR se tradičně setkává s velkým zájmem navrhovatelů z řad excelentních začínajících vědkyň a vědců (do 8 let od získání titulu Ph.D.) ze všech oblastí základního výzkumu, kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Cílem pětiletých projektů s celkovým rozpočtem až 25 milionů Kč je poskytnout příležitost k vědeckému osamostatnění řešitele, včetně případného založení vlastní výzkumné skupiny, která do české vědy přinese nová badatelská témata. Na hodnocení projektů se stejně jako v případě EXPRO podílejí výhradně zahraniční hodnotitelé.

GA ČR vyslyšela žádost vědecké komunity a předložila vládě ke schválení změnu soutěže JUNIOR STAR, která byla vládou přijata. Díky tomu se tak budou moci do soutěže nově hlásit i vědkyně a vědci, kteří jsou držitelkami a držiteli jiné podpory pro vědecké osamostatnění nebo založení nových výzkumných týmů.

Již počtvrté GA ČR vypíše soutěže POSTDOC INDVIDUAL FELLOWSHIP (PIF). Tento druh grantů je zaměřen na badatelky a badatele, kteří dokončili doktorské studium v posledních čtyřech letech. Využít ho lze dvěma způsoby – buď jako výjezdový grant, který vědcům z českých institucí umožní bádat dva roky na prestižním výzkumném pracovišti na světě s podmínkou jednoho dalšího roku stráveného na pracovišti v České republice, nebo jako příjezdový grant, díky kterému se bude český postdoktorand moci vrátit do České republiky, anebo zahraniční vědec nebo vědkyně zahájit kariéru na českém pracovišti.

Projekty, které řeší vědci a jejich týmy spolu s badatelkami a badateli z partnerských států, jsou samostatným typem grantů. V roce 2024 bude možné podávat GA ČR společné projekty s vědci z následujících států:

Výzvy hodnocené GA ČR budou vypsány spolu s ostatními soutěžemi v polovině února. Výzvy Lead Agency hodnocené v zahraničí budou vypsány v průběhu roku.

 

S ohledem na zachování stability grantového prostředí i snížení administrativní náročnosti plánuje GA ČR v opakovaně vypisovaných výzvách změny jen v drobném rozsahu – můžete se proto při přípravě projektů orientovat podle zadávací dokumentace a pravidel z minulých let.

Aby Vám žádná výzva neutekla, doporučujeme sledovat seznam všech aktuálně vyhlášených výzev nebo se přihlásit k odběru novinek (v dolní části hlavní stránky).

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Informace pro řešitele: Termíny podání dílčích, průběžných a závěrečných zpráv (+ videonávod)

 

V aplikaci pro podávání a správu grantových projektů GRIS byly zpřístupněny formuláře dílčích (finančních), průběžných (odborných) a závěrečných (odborných) zpráv.

Termíny

Termín pro odevzdání dílčích zpráv: 16. 1. 2024
Termín pro odevzdání závěrečných zpráv: 31. 1. 2024
Termín pro odevzdání dílčích finančních, průběžných odborných zpráv a závěrečných zpráv pro projekty EXPRO a JUNIOR STAR: 31. 1. 2024

Videonávod k dílčím zprávám

Se správným vyplněním dílčích zpráv v aplikaci GRIS letos řešitelům pomůže i nový videonávod:

Potřebujete poradit?

V případě zjištění nesrovnalostí ve formuláři zprávy nebo jakýchkoliv dotazů se prosím obraťte na Helpdesk GA ČR:

Tel: 227 088 841 (Po–Čt: 9–16 h; Pá: 9–15 h)

E-mail: info@gacr.cz (pro všeobecné dotazy) nebo kontakty@gacr.cz (pro hesla, založení nových účtů v GRIS a změny osob a institucí)

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Nová publikace GA ČR: Cesty excelence v základním výzkumu

Grantová agentura České republiky (GA ČR) slaví 30 let od financování prvních vědeckých projektů. Nejen k této příležitosti jsme připravili více než 70stránkovou publikaci „GA ČR: Cesty excelence v základním výzkumu“. Čtenáři se v ní dozvědí fakta a zajímavosti týkající se minulosti, přítomnosti, ale i budoucnosti agentury.

Za dobu své existence GA ČR podpořila přes 20 tisíc vědeckých projektů za více než 71 miliard korun. Jakých milníků agentura za 30 let dosáhla? Jaké je její poslání a v jakých soutěžích projekty financuje? Co podpořené projekty přinesly? Jak vypadají konkrétní vědecká témata? To a mnohem více zjistíte v publikaci.

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Informace pro navrhovatele Standardních projektů a POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP: Posudky jsou dostupné v GRIS

Dne 30. 11. 2023 byly zveřejněny výsledky letošních soutěží POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP a Standardní projekty. Žadatelé, kteří do těchto soutěží podali návrh projektu, naleznou jeho hodnocení v Grantovém informačním systému GRIS. O financování projektů, u kterých se navrhovatelům posudky nezobrazují, ještě nebylo finálně rozhodnuto.

Navrhovatelé se v hodnocení návrhu projektu mohou také dozvědět, v jakém pásmu hodnocených projektů se jejich projekt umístil. Umístění projektu je součástí protokolu hodnocení, který se spolu s posudky nachází v aplikaci GRIS v záložce Project detail. Tuto informaci mohou navrhovatelé využít při přípravě projektu pro příští soutěže.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Nové projekty s vědci z Lucemburska a Polska

Grantová agentura České republiky (GA ČR) podpoří ve spolupráci se zahraničními partnerskými agenturami — polskou Narodowe Centrum Nauki (NCN) a lucemburskou The Luxembourg National Research Fund (FNR) — pět nových česko-polských a jeden česko-lucemburský projekt.

Projekty se začnou řešit od 1. ledna 2024 po dobu tří let. Návrhy jednotlivých projektů byly hodnoceny formou Lead Agency, kdy návrhy hodnotí pouze jedna z dotčených agentur a druhá od ní hodnocení přejímá. Tímto způsobem hodnocení dochází ke snižování administrativy a zefektivnění celého procesu. U všech šesti nově podpořených projektů vystupovala GA ČR jako Lead agentura a projekty hodnotila. Její doporučení následně převzala polská a lucemburská agentura.

Projekty financované GA ČR a NCN

Registrační číslo Navrhovatel Název Uchazeč Doba trvání Oborová komise
24-10651K Ing. Martin Halecký Ph.D. Udržitelné polyuretany: od kolébky až po hrob s pomocí enzymů Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta potravinářské a biochemické technologie 3 OK1 – technické vědy
24-10031K Oleksii Kotov Ph.D. Gradovaná diferenciální geometrie a její aplikace Univerzita Hradec Králové, Přírodovědecká fakulta 3 OK2 – vědy o neživé přírodě
24-11728K Reamonn O Buachalla Kvantová geometrická teorie reprezentací a nekomutativní fibrace Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta 3 OK2 – vědy o neživé přírodě
24-11386K prof. Ing. Radek Cibulka Ph.D. Fotoredoxní katalýza s organickými anionty – perspektivní oblast pro flavinové deriváty Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemické technologie 3 OK2 – vědy o neživé přírodě
24-12195K PhDr. Luboš Velek Ph.D. Občanská společnost a zrod voleb: volební kultura revoluce 1848 na příkladu českých zemí, Haliče a Bukoviny Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i. 3 OK4 – společenské a humanitní vědy

 

Projekt financovaný GA ČR a FNR

Registrační číslo Navrhovatel Název Uchazeč Doba trvání Oborová komise
24-10406K Renata Zobalová Ph.D. Jak je důležité míti funkční mitochondrie: cílení na mitochondriální metabolismus v glioblastomech Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i. 3 OK3 – lékařské a biologické vědy

 

Tyto a další mezinárodní spolupráce probíhají díky iniciativě WEAVE, která odstraňuje bariéry přeshraniční vědecké spolupráce. Do roku 2025 dojde k vytvoření unikátní evropské sítě skládající se z celkem 12 agentur pro podporu základního výzkumu.

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Přímá řeč jako stopa společenského a kulturního vývoje

Cesty, jakými se jazykové formule a vzorce předávají napříč staletími a kulturami, nám mohou napovědět, jak se vyvíjela společnost a kultura v dobách minulých. Jana Mikulová z Ústavu klasických studií Masarykovy Univerzity v Brně se v rámci výzkumu podpořeného Grantovou agenturou České republiky (GA ČR) věnovala vývoji prostředků, které uvozují přímou řeč v latině od 1. stol. př. n. l. až do 8. stol. n. l. Co nám její závěry prozradily o tehdejší i dnešní době?

Knihy z počátku našeho letopočtu vypadaly jinak než dnes. Byly ručně psané na papyrových svitcích a později pak měly podobu kodexu, tedy svázaných dvojlistů. Také grafická podoba textu se od té moderní velmi lišila. Některé texty byly napsány pouze velkými písmeny a systém interpunkce byl mnohem chudší, takže bychom v antickém textu marně hledali například uvozovky. Jak se tedy kdysi značila přímá řeč?

Klasici jako vzor vzdělanosti

Chybí-li v textu uvozovky, o to důležitější jsou slova, která přímou řeč signalizují. V latině se k tomuto účelu nejčastěji používala slovesa, a to zejména ta s významem „říct“. Bylo jich hned několik, ale ne všechna se využívala ve všech dobách stejně. V 1. stol. př. n. l. a kolem přelomu letopočtu vévodilo statistikám sloveso inquit (říká, řekl/a), které bylo uprostřed přímé řeči a mělo jen některé tvary. Takový typ uvození přímé řeči máme i v moderní češtině, např. „To je krása,“ řekl, „nezastavíme se zde na chvíli?“

Čtenář se v textu orientuje snáze, když je na přímou řeč upozorněn v předstihu. To mohlo přispět k tomu, že se postupně stále více užívala také další slovesa jako aio a dico (říkám), která stála nejčastěji před přímou řečí. Řekl: „To je krása, nezastavíme se zde na chvíli?“

Navzdory očekávání ovšem sloveso inquit s nevýhodnou polohou uprostřed postupně nevymizelo. I když jeho výskyt v prvních staletích n. l. poklesl, někteří autoři jej stále hojně užívali. Proč? Důvodem je společenský a kulturní vývoj. Už na konci 1. století n. l. byl styl tzv. klasiků z 1. stol. př. n. l. a přelomu letopočtu vnímán jako vzor správné výstavby latinského textu. Prominentní místo mezi klasickými prozaiky získal řečník, politik, filozof a spisovatel Marcus Tullius Cicero, který se v pozdějších stoletích stal vzorem pro všechny, kteří aspirovali na kultivovaný latinský text na úrovni. A právě použití klasického inquit bylo snadným způsobem, jak se ke klasické tradici přihlásit.

Pozdní latinští vzdělanci ovšem nenapodobovali klasiky beze zbytku, a kromě inquit používali také další slovesa s významem „říct“. Díky tomu vytvářeli svébytnou kombinaci starých a nových prvků. Vedle toho však existovaly i texty s celkově horší úrovní latiny, které stereotypně opakují jedno sloveso nebo celou uvozující formuli, např. „a ten řekl“.


Ukázka knihy z počátku našeho letopočtu
Ukázka knihy z počátku našeho letopočtu

Bible jako vzor

Překlad bible do latiny ve 3. stol. n. l. byl dalším důležitým milníkem, který ovlivnil volbu výrazů uvozujících přímou řeč. Její překladatelé se v obavě ze zkreslení obsahu někdy uchylovali k překladu doslovnému. V latinských překladech se proto začalo objevovat uvozující slovo dicens (říkající, řka, říkaje) i tam, kde nebylo z hlediska významu nutné, např. ve spojení „odpověděl řka“, nebo tam, kde by bylo logické použít „a řekl“, např. „objevil se tam řka“.

Spolu s šířením křesťanství se text bible stával postupně vzorem i po jazykové stránce a díky tomu došlo k rozšíření „řka“, které v předchozích dobách přímou řeč prakticky neuvozovalo a které se opíralo o autoritu posvátného textu. Jazyk bible tak některé křesťanské autory postavil před morální dilema – mají se přidržet „dokonalé“, ale „pohanské“ klasiky, nebo se spíše přiklonit k biblickému stylu, který sami považovali za „špatný“ a za který by je jejich učitelé gramatiky notně vypeskovali? I to je jeden z příznaků přelomové doby, v níž se měnily mnohé aspekty života společnosti.

Slovesa jako okno do minulosti

Jazykem učenců ve středověku byla latina. Její jazykové vzorce se začaly později propisovat do textů v národních jazycích, a tak i dnešní moderní jazyky v sobě nesou otisk tehdejší doby a studium antických sloves souvisí s naším kulturním prostorem více, než bychom si mohli myslet.

Ostatně, správné uchopení přímé řeči je klíčové i v dnešní době. Jejím smyslem je vyvolat dojem, že obsahuje výrok tak, jak reálně zazněl. Ani to však nemusí být pravda, protože výrok je vždy vytržen z původní situace a přenesen do nového kontextu, což může jeho vyznění zásadně ovlivnit nebo dokonce změnit. Pouze mluvčí rozhoduje o tom, co podá formou přímé řeči, jak původní výrok upraví, co vypustí a co přidá. Může si samozřejmě celou přímou řeč vymyslet a připsat ji existující i neexistující osobě. Přímá řeč, která připouští citoslovce, nespisovné a různé emotivní výrazy i v jinak spisovném textu, se tak může stát mimořádně účinným nástrojem manipulace. A na to bychom neměli zapomínat především.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY