Skip to content
Účel šetření
Grantová agentura České republiky (GA ČR) realizuje toto dotazníkové šetření v rámci závěrečného hodnocení Juniorských grantů.
Cílem šetření je zjistit, do jaké míry Juniorský grant přispěl k vytvoření vlastní vědecké skupiny a k vědeckému osamostatnění řešitele/řešitelky.
Získané informace budou využity zejména pro vyhodnocení přínosů Juniorských grantů a jako podklad pro další rozvoj nástrojů GA ČR zaměřených na podporu začínajících vědeckých pracovníků.
Jaké údaje budou zpracovávány
Pro účely tohoto šetření budou zpracovávány údaje vztahující se k respondentovi a řešenému projektu, které GA ČR již eviduje ve svých databázích a informačních systémech, zejména:
- jméno a příjmení řešitele/řešitelky,
- instituce / pracoviště,
- číslo projektu,
- název projektu,
- oborový panel,
- případně další údaje vztahující se k projektu nebo působení respondenta/respondentky v systému podpory GA ČR.
Dále budou zpracovávány odpovědi, které respondent poskytne prostřednictvím dotazníku. Ty se týkají zejména vzniku a dalšího fungování vědecké skupiny, vědeckého osamostatnění řešitele/řešitelky, výsledků a přínosů projektu a zkušeností s nastavením Juniorského grantu.
Údaje již evidované GA ČR jsou s odpověďmi z dotazníku propojeny zejména proto, aby respondent nemusel údaje o sobě a projektu znovu zadávat a aby bylo možné odpovědi vyhodnotit v kontextu příslušného projektu, soutěže a oborového panelu.
Dobrovolnost účasti
Účast v šetření je dobrovolná. Vyplňování dotazníku můžete kdykoliv přerušit.
Nevyplnění dotazníku nebude mít žádný vliv na Vaše současné ani budoucí vztahy s GA ČR, hodnocení projektů ani možnost ucházet se o podporu GA ČR.
Právní základ zpracování
Osobní údaje jsou zpracovávány podle ustanovení článku 6 odst. 1 písm. e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), neboť jejich zpracování je nezbytné pro plnění úkolů GA ČR ve veřejném zájmu v oblasti podpory a hodnocení základního výzkumu podle § 36 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů.
Doba uchování údajů
Osobní údaje budou uchovávány pouze po dobu nezbytnou pro realizaci a vyhodnocení šetření a následné analytické a evaluační využití jeho výsledků. Poté budou osobní údaje odstraněny nebo anonymizovány; anonymizované výsledky mohou být dále využívány pro analytické a evaluační účely GA ČR.
Přístup k údajům a jejich předávání
Přístup k individuálním odpovědím budou mít pouze pověření pracovníci GA ČR, kteří se podílejí na realizaci a vyhodnocení tohoto šetření.
Údaje nebudou využity k účelům nesouvisejícím s tímto šetřením a analytickou a evaluační činností GA ČR.
Využití a zveřejnění výsledků
Výsledky šetření budou využívány především v souhrnné nebo anonymizované podobě tak, aby z prezentovaných výsledků nebylo možné identifikovat konkrétního respondenta.
Pokud budou při prezentaci výsledků použity konkrétní příklady, textové odpovědi nebo jiné informace, které by mohly umožnit identifikaci respondenta, projektu nebo instituce, budou před zveřejněním odpovídajícím způsobem upraveny nebo anonymizovány.
Správce osobních údajů
Správcem osobních údajů je:
Grantová agentura České republiky
Evropská 2589/33b
160 00 Praha 6
Vaše práva
V souvislosti se zpracováním osobních údajů máte v rozsahu stanoveném právními předpisy zejména právo na přístup k osobním údajům, jejich opravu nebo výmaz, omezení zpracování, právo vznést námitku proti zpracování a případně právo na přenositelnost údajů. Pokud je zpracování založeno na souhlasu, máte právo tento souhlas kdykoliv odvolat.
Máte také právo podat stížnost u Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Podrobnější informace naleznete v Zásadách ochrany osobních údajů GA ČR.
V otázkách ochrany osobních údajů se můžete obrátit také na pověřence pro ochranu osobních údajů GA ČR, Mgr. Hynka Vlase (gdpr@gacr.cz), adresa Evropská 2589/33 b, 160 00 Praha 6.
Soňa Krajčovičová je organická chemička, která propojuje syntetickou chemii s vývojem moderních léčiv. Ve svém výzkumu vyvíjí nové chemické nástroje, které umožňují přesněji upravovat léčivé peptidy a cíleně dopravovat účinné látky do buněk. Doktorát získala na Univerzitě Palackého v Olomouci, absolvovala stáž v německém Göttingenu a poté dlouhodobě působila na University of Cambridge. Je členkou spolku Czexpats in Science, prostřednictvím kterého aktivně podporuje českou vědeckou komunitu v zahraničí.
Oceněný projekt: Konformačně zamčené konjugáty peptidů a léčiv jako platforma pro cílená terapeutika
Peptidy jsou krátké řetězce aminokyselin, které dokážou velmi přesně rozpoznávat důležité biologické cíle. Představují proto slibné výchozí látky pro vývoj léčiv i nástrojů ke studiu biologických procesů. Jejich širší využití však často omezuje nízká stabilita nebo obtížný průnik do buněk.
Soňa Krajčovičová v oceněném projektu vyvinula nové chemické metody fungující jako molekulární „sponky“. Umožňují peptidy zpevňovat, označovat nebo k nim přesně připojovat další funkční molekuly, a cíleně tak měnit jejich vlastnosti. Pomocí těchto metod připravila mimo jiné „sponkovaný“ peptid schopný působit uvnitř buněk a vyvinula také postup pro stabilní propojení peptidů a proteinů s protilátkami.
Protilátky mohou fungovat jako velmi přesné naváděcí molekuly, které rozpoznají konkrétní biologické cíle nebo typy buněk. Vyvinuté chemické nástroje tak rozšiřují možnosti studia biologických procesů zejména ve výzkumu rakoviny a metabolických poruch a do budoucna mohou přispět k vývoji nové generace cílených léčiv.
Tomáš Větrovský je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V Laboratoři environmentální mikrobiologie Mikrobiologického ústavu AV ČR využívá bioinformatiku a pokročilé sekvenační metody ke studiu mikrobiálních společenstev, jejich funkcí a vztahů s rostlinami i živočichy. Podílel se na vývoji bioinformatického programu SEED2 i databází, jako je celosvětový atlas hub GlobalFungi. Zálibu v programování propojuje s vědou i tvorbou počítačových her.
Oceněný projekt: Economically important fungi and organisms: distribution, diversity and human effects
Houby nejsou pouze viditelné plodnice v lese. V půdě vytvářejí rozsáhlý skrytý svět, který pomáhá rostlinám získávat živiny, rozkládá odumřelou hmotu a ovlivňuje úrodnost půdy, zdraví ekosystémů i produkci potravin. Některé houby a jim příbuzné organismy však mohou působit také jako nebezpečné patogeny rostlin.
Oceněný projekt mapoval, kde se vybrané houby vyskytují, jak rozmanitá jsou jejich společenstva a jak je ovlivňuje lidská činnost, včetně změny klimatu a proměn ve využívání krajiny. Tým propojil data z moderního sekvenování DNA se světovými databázemi včetně vlastní databáze GlobalFungi.
Pomocí bioinformatických metod vědci odhalili hlavní faktory určující rozšíření hub a zpřesnili možnosti předpovídat jejich budoucí změny. Výsledky projektu tak pomáhají lépe poznat neviditelnou, ale zásadní část přírody, na níž závisí stabilita ekosystémů, zemědělství i lesnictví.
Sebastian Ottinger je odborným asistentem v oboru ekonomie na CERGE-EI v Praze. Titul Ph.D. získal na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) a následně působil jako postdoktorand na Northwestern University. Ve svém výzkumu propojuje ekonomii, historii a politologii. Zabývá se především otázkami politické ekonomie a urbánní ekonomie.
Oceněný projekt: Vliv a původ národních a místních politických institucí
Projekt ukazuje, že zásadní společenské změny nejsou výsledkem pouze působení významných osobností a vládců. Důležitou roli hrají také instituce, média a způsob, jakým se mezi lidmi šíří nové myšlenky.
Sebastian Ottinger hledal odpovědi v historických datech z Evropy a Spojených států. Výsledky potvrzují, že schopnosti panovníků měly skutečný vliv na výkonnost a prosperitu států. Vládci pocházející z blízkých příbuzenských svazků bývali v průměru méně schopní a jejich země si vedly hůře. Tam, kde jejich moc omezovaly parlamenty a další instituce, byly negativní důsledky slabého vládnutí menší.
Projekt zároveň ukazuje, jak politické elity využívaly média k šíření propagandy a upevňování své moci a jak se naopak demokratické a revoluční myšlenky dokázaly šířit mezi lidmi a překračovat hranice států. Výzkum tak přispívá k hledání odpovědi na jednu ze základních otázek politické ekonomie a ekonomických dějin: kdo mění společnost a za jakých podmínek?
Pavel Flegontov získal v roce 2008 titul C.Sc./Ph.D. v oboru molekulární biologie na Moskevské státní univerzitě. Od roku 2009 se věnoval mikrobiální genomice na Parazitologickém ústavu AV ČR. V říjnu 2013 se stal vedoucím výzkumné skupiny na Ostravské univerzitě, kde vede Laboratoř archeogenetiky. Zachovává si široký výzkumný profil, který zahrnuje také projekty v oblasti mořské mikrobiální biodiverzity, jeho hlavním odborným zájmem je však vývoj metod v populační genetice a studium lidské prehistorie.
Oceněný projekt: Genomic formation of Indo-Europeans: new approaches to genetic admixture modelling guided by simulated data
Archeogenetika, a zejména výzkum starobylé lidské DNA, zaznamenala v posledních patnácti letech mimořádný rozvoj. Počet vědeckých studií rychle roste a jejich závěry často přitahují pozornost veřejnosti. Vývoj dostatečně spolehlivých metod pro jejich interpretaci však tomuto tempu ne vždy odpovídá.
Oceněný projekt zahrnoval vývoj nového softwaru a realistické simulace zásadních událostí lidských dějin, například šíření indoevropských populací po Eurasii přibližně před pěti až šesti tisíci lety. Pavel Flegontov využil přístupy vyvinuté v projektu také při studiu historie národů hovořících uralskými a jenisejskými jazyky nebo při výzkumu středověkých migrací Maďarů.
Výsledky projektu přispívají ke zvýšení spolehlivosti výzkumu starobylé lidské DNA. Ukazují mimo jiné, že některé rozšířené metody rekonstruující mísení lidských populací i automatizované analýzy mohou za určitých okolností poskytovat přesvědčivé, ale nesprávné závěry.
Petr Sedlák je absolventem oboru Fyzikální inženýrství na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Od roku 2003 působí na Ústavu termomechaniky AV ČR, kde je v současnosti vedoucím Laboratoře charakterizace materiálů. Zabývá se především výpočetními metodami v pevných látkách, vývojem nových laserově-ultrazvukových metod pro charakterizaci materiálů a materiály s tvarovou pamětí.
Oceněný projekt: Tailoring strain heterogeneity on macro- and micro-scales in NiTi shape memory alloys by transformation-induced plasticity
Oceněný projekt přináší nový pohled na Nitinol – slitinu niklu a titanu, která si dokáže „pamatovat“ svůj tvar. Když se ohne nebo stlačí, může se za určitých podmínek vrátit zpět. Díky těmto vlastnostem nachází využití především v medicíně, například při výrobě stentů.
Aby však součástka z Nitinolu správně fungovala, je třeba jí nejprve požadovaný tvar nastavit pomocí plastické deformace, tedy trvalého přetvoření materiálu. Právě tento proces byl dlouho obtížně vysvětlitelný: Nitinol se deformuje překvapivě snadno, přestože by podle běžných představ měl být spíše křehký.
Projekt ukázal, že za touto mimořádnou tvárností stojí dosud neznámý mechanismus, který vědci nazvali „kwinking“. Objev pomáhá lépe pochopit chování Nitinolu a může přispět k jeho spolehlivějšímu a širšímu využití.
Jaké údaje budou zpracovávány
Pro snížení administrativní zátěže mohou být některé údaje v dotazníku předvyplněny z databází a informačních systémů GA ČR. Podle zaměření konkrétního šetření se může jednat zejména o:
- jméno a příjmení respondenta/respondentky,
- pohlaví,
- instituci / pracoviště,
- číslo projektu,
- název projektu,
- oborový panel,
- případně další údaje vztahující se k projektu nebo působení respondenta/respondentky v systému podpory GA ČR.
V dotazníku můžete být dále požádáni o poskytnutí informací souvisejících s tématem a účelem konkrétního šetření. Rozsah požadovaných údajů bude vždy omezen na informace potřebné pro jeho analytické, evaluační, koncepční nebo obdobné účely.
Dobrovolnost účasti
Účast v šetření je dobrovolná. Vyplnění dotazníku můžete kdykoliv přerušit. Nevyplnění dotazníku nebude mít žádný vliv na Vaše současné ani budoucí vztahy s GA ČR, hodnocení projektů ani možnost ucházet se o podporu GA ČR.
Odesláním vyplněného dotazníku potvrzujete, že jste se seznámil/a s informacemi o účelu šetření a zpracování údajů a že souhlasíte s využitím poskytnutých odpovědí pro účely uvedené v rámci daného šetření.
Přínosy šetření
Dotazníková šetření umožňují GA ČR získávat informace a zpětnou vazbu potřebné pro hodnocení a další rozvoj jejích programů, nástrojů, procesů a činností.
Výsledky mohou být využity zejména pro analytickou a evaluační činnost, přípravu koncepčních a strategických dokumentů, úpravy nastavení podpory a procesů GA ČR nebo pro komunikaci výsledků a přínosů podpory základního výzkumu.
Rizika šetření
Rizika spojená s účastí v šetření nepřesahují rizika běžné administrativní nebo kancelářské činnosti. Hlavní potenciální riziko souvisí se zpracováním osobních údajů a dalších informací poskytnutých v rámci dotazníku.
Toto riziko je minimalizováno omezením přístupu k datům pouze na pověřené pracovníky GA ČR, odpovídajícím zabezpečením dat a využíváním výsledků především v souhrnné nebo anonymizované podobě.
Ochrana a využití dat
Získaná data budou využita pro analytické, evaluační, koncepční, strategické, komunikační a další související účely GA ČR odpovídající zaměření konkrétního šetření.
Přístup k individuálním odpovědím budou mít pouze pověření pracovníci GA ČR, případně osoby zpracovávající data na základě pokynů GA ČR a za podmínek zajišťujících ochranu osobních údajů.
Výstupy ze šetření budou zpravidla prezentovány v agregované nebo anonymizované podobě tak, aby nebylo možné identifikovat konkrétního respondenta. Pokud by měly být využity konkrétní textové odpovědi, příklady nebo jiné informace způsobem, který by mohl vést k identifikaci osoby, projektu nebo instituce, budou před zveřejněním odpovídajícím způsobem upraveny nebo anonymizovány, případně bude vyžádán zvláštní souhlas, pokud to bude relevantní.
Osobní údaje nebudou využity k účelům, které nesouvisejí s daným šetřením nebo s analytickou, evaluační, koncepční či další související činností GA ČR.
Správcem osobních údajů zpracovávaných v souvislosti s dotazníkovými šetřeními je Grantová agentura České republiky, se sídlem Evropská 2589/33b, 160 00 Praha 6.
V případě dotazů ke zpracování údajů nebo ke konkrétnímu šetření se můžete obrátit na:
Ondřej Lukeš, e-mail: ondrej.lukes@gacr.cz, Oddělení analýz a evaluací
Více informací najdete v zásadách ochrany osobních údajů GA ČR
Je evropské klima skutečně proměnlivější než dříve? Na tuto otázku hledal odpověď tým vědců z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pod vedením klimatologa prof. Radana Hutha. V tříletém projektu podpořeném Grantovou agenturou ČR (GA ČR) se zaměřil na to, jak se skutečně ze dne na den mění teploty a srážky.
Výsledky vědeckého týmu ukazují, že realita je pestřejší než vžité představy. „Všichni mluví o tom, že klima je proměnlivější a výkyvy divočejší. Když se ale na data podíváme podrobně a v mezidenním měřítku, vidíme, že situace je regionálně i sezónně velmi odlišná. Zdaleka neplatí, že by se teplota ze dne na den měnila čím dál dramatičtěji,“ vysvětluje klimatolog Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Zároveň vědci přinášejí důležité varování: vyhodnocování klimatických trendů extrémně závisí na tom, z jakých dat vycházíme.
Méně teplotních výkyvů na severu, ubývající srážky na jihu
Jedním z hlavních zjištění vědců je, že od podzimu do jara se rozdíly v teplotách mezi jednotlivými dny napříč Evropou zmenšují. „Zejména v severní Evropě dochází k výraznému zklidnění výkyvů teplot, což úzce souvisí s ústupem mořského ledu a silnějším oteplováním Arktidy,“ vysvětluje klimatoložka Eva Plavcová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.
U proměnlivosti srážek je situace složitější. Ukázalo se, že zřetelnější trendy se objevují v zimě – v severní Evropě přibývá dnů, kdy po deštivém dni následuje další deštivý den, zatímco období sucha se zkracují. Modelové projekce pak podle vědců ukazují rozevření nůžek mezi severem a jihem. „Zatímco na jihu Evropy bude mezidenní proměnlivost srážek klesat a převládnou, hlavně v létě, dlouhá období sucha, na severu Evropy má proměnlivost srážek naopak růst,“ dodává Plavcová.
Co stojí za výkyvy počasí?
Tým českých klimatologů se zabýval i mechanismy, které za krátkodobými výkyvy počasí stojí. Zjistil, že za malé mezidenní změny teploty mohou především tlakové výše a proudění vzduchu, zatímco velké a skokové změny mají na svědomí přechody atmosférických front. Výzkum ale odhalil i překvapivý paradox: přechod studené fronty nemusí znamenat ochlazení. Zvláště v oblastech, jako je vnitrozemí Balkánu nebo střední Evropa, přináší studené fronty paradoxně častěji oteplení. „Při přechodu fronty totiž dochází k rozbití zimních inverzí a promíchání vzduchu. Ačkoliv jde o studenou frontu, ze dne na den se tak může výrazně oteplit,“ vysvětluje Radan Huth.
Past skrytá v metodice: Případ Německa
Velkou část výzkumu vědci věnovali porovnání různých datových souborů. Narazili přitom na zásadní vědecký problém: různé zdroje dat často ukazují zcela opačné trendy.
Ukázkovým příkladem se stala podrobná případová studie z Německa. Tamní staniční data ukazovala, že se letní denní výkyvy teplot v posledních desetiletích výrazně zklidňují. Jiné datové soubory však nic takového nepotvrzovaly. Vědci zjišťovali, co za tím stojí, a odhalili překvapivou příčinu: u německých stanic se uprostřed sledovaného období v roce 2001 změnil algoritmus, kterým se ze samostatných měření počítala průměrná denní teplota.
„Dny po oteplení se podle nové metodiky začaly jevit jako chladnější, a dny po ochlazení naopak jako teplejší než dříve. Získali jsme tak zcela umělý trend poklesu teplotní variability, který byl ve skutečnosti jen nesouladem v datech,“ vysvětluje klimatolog Tomáš Krauskopf z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
„Je to varování pro klimatology na celém světě. Ukazuje se, že i zdánlivě drobná technická úprava v metodice měření může zkreslit naše představy o tom, jak se mění některé složitější charakteristiky klimatu. Na hlavní charakteristiku, tedy rychlost oteplování, naštěstí nemá studovaná změna metodiky vůbec žádný vliv,“ doplňuje Radan Huth.
A jak jsou na tom klimatické modely?
Poznatky o reálném chování atmosféry posloužily také k důkladné prověrce klimatických modelů – složitých počítačových simulací atmosféry, které vědci využívají k odhadům budoucího vývoje klimatu. Vědci se podívali jak na celosvětové modely v rámci mezinárodního projektu CMIP6, tak na podrobnější evropské regionální modely z projektu Euro-CORDEX, které s vysokým rozlišením simulují klima přímo pro evropský kontinent.
„Ukázalo se, že modely mají s krátkodobou proměnlivostí ještě stále dost práce,“ popisuje Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který se na hodnocení modelů podílel. „Globální modely mají tendenci přeceňovat stálost teploty v tropech, a naopak v polárních oblastech ji podceňovat. Co se týče proměnlivosti srážek, regionální modely ji poměrně dobře zachycují v létě, v zimě ji však přeceňují,“ popsal klimatolog s tím, že odhalení těchto slabin je klíčové, abychom dokázali modely dále zpřesňovat a lépe rozuměli projekcím budoucího klimatu.
Úspěšný projekt s mezinárodním dopadem
Výsledky projektu českých klimatologů vyústily v řadu publikací v prestižních mezinárodních časopisech (jako Journal of Climate či International Journal of Climatology), v obhajobu dvou disertačních a dvou diplomových prací a v desítky přednášek na mezinárodních vědeckých konferencích po celém světě.
„Díky podpoře od GA ČR se nám podařilo zmapovat dosud opomíjenou oblast krátkodobé variability klimatu. Dnes lépe rozumíme nejen tomu, jak se proměnlivost klimatu v Evropě reálně vyvíjí, ale především známe limity datových souborů, se kterými my i naše kolegyně a kolegové ve světě denně pracujeme,“ uzavírá prof. Radan Huth.
Fotografie: Miloslav Staněk
Grantová agentura České republiky (GA ČR) podpoří ve spolupráci s německou agenturou Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG) a chorvatskou agenturou Hrvatska zaklada za znanost (HRZZ) čtyři nové mezinárodní projekty. Jeden z nich budou čeští vědci řešit s partnery z Německa, další tři ve spolupráci s chorvatskými vědeckými týmy.
Německo-český projekt bude zahájen 1. října 2026, chorvatsko-české projekty začnou 1. ledna 2027. Projekty byly hodnoceny příslušnou zahraniční partnerskou agenturou na principu Lead Agency. Každá ze zapojených agentur bude financovat tu část projektů, kterou provádějí vědci na jejím území.
Německo-český projekt
| Registrační číslo |
Navrhovatel |
Název projektu |
Uchazeč |
Doba řešení |
| 26-25191L |
Mgr. Soňa Černá, Ph.D. |
The Manuscripts of the Convent of the Poor Clares in Cheb |
Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i. |
3 roky |
Chorvatsko-české projekty
| Registrační číslo |
Navrhovatel |
Název projektu |
Uchazeč |
Doba řešení |
| 27-29276L |
doc. Ing. Jan Vysoký, Ph.D. |
Atiyah classes, graded geometry and physical applications |
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská |
3 roky |
| 27-29272L |
Mgr. Stanislav Hasoň, Ph.D. |
Advanced tuning of the surface properties of printed carbon electrodes for improved medical biosensing |
Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. |
3 roky |
| 27-29352L |
Joan Planas Iglesias, Ph.D. |
A Modular Loop Grafting Strategy for Enzyme Engineering – LoopCraft |
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně |
3 roky |
Spolupráce se zmíněnými agenturami i s dalšími evropskými partnery je realizována prostřednictvím iniciativy WEAVE. Jejím cílem je odstraňovat překážky v mezinárodní vědecké spolupráci a propojovat evropské agentury podporující základní výzkumu.
Grantová agentura České republiky si vyhrazuje právo poskytnutí podpory na některé výše uvedené grantové projekty ze zákonných důvodů omezit nebo podporu na některé tyto grantové projekty neposkytnout.
