Videonávody poradí, jak podat projekt v aplikaci GRIS

Aktualizovali jsme sérii videonávodů, které žadatele o grant provedou aplikací GRIS. V pětidílné sérii se zájemci seznámí s kompletním procesem podání návrhu standardního projektu, a to od prvních kroků, jako je založení vlastního profilu, přes stanovení rozpočtu až po finalizaci a případné úpravy již podaného návrhu.

Podání návrhu standardního projektu v aplikaci GRIS:

  1. Založení projektu, přiřazení navrhovatele a uchazeče
  2. Vyplnění základních údajů, abstraktu a finančních položek
  3. Osobní a investiční náklady, zdůvodnění finančních položek
  4. Bibliografie, vyplnění údajů o výsledcích
  5. Vložení příloh, správa uživatelů, finalizace a odeslání

Do videonávodů budou v příštích dnech doplněny anglické a české titulky.

 

Slovinská agentura hledá zahraniční hodnotitele

Slovinská agentura hledá mezi českými vědkyněmi a vědci nové potenciální zahraniční hodnotitele, kteří by rozšířili databázi agentury pro případnou spolupráci. Přihlásit se můžete vyplněním dotazníku.

V případě dotazů kontaktujte zástupkyni slovinské agentury Maju Ambrožič (maja.ambrozic@aris-rs.si).

Hvězdy se závojem: desetiletí nevyřešená záhada

Hvězdy se závojem představují jednu z dosud nevyřešených záhad hvězdné astrofyziky. Ve svém výzkumu se jimi celý život zabývá astrofyzik Petr Harmanec z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který vedl projekt podpořený Grantovou agenturou České republiky (GA ČR) zaměřený na zkoumání jejich jasnosti.

Když za temné noci zvednete hlavu k obloze, tak o každé páté horké hvězdě můžete říci, že má závoj, tedy že je čas od času obklopená plynovým oblakem, jehož rozměr může být mnohonásobně větší než velikost samotné hvězdy. „V 60. letech jsme si mysleli, že hvězd se závojem je asi 10 %, dnes už mluvíme o nejméně 20 %. Vzhledem k tomu, že naše pozorování pokrývají asi 200 let, je to stále velmi krátká doba a procento takových hvězd může do budoucna přibývat. Závoje se u hvězd objevují v nepravidelných časových intervalech, které trvají od několik měsíců až po desítky let,“ říká Petr Harmanec, hlavní řešitel výzkumného projektu.

Hvězdy se závojem jsou horké hvězdy tzv. spektrálního typu B, tedy objekty, v jejichž spektrech dominují čáry neutrálního vodíku a neutrálního helia s povrchovými teplotami zhruba od 10 tisíc do 30 tisíc stupňů Celsia. Jejich závoje představují plynový materiál, který se rozprostírá od povrchu hvězdy do vzdálenosti několika desítek nebo možná i stovek poloměrů samotné hvězdy.

I když byly první hvězdy se závojem objeveny v 1866 a poté je studovalo několik generací astronomů, skutečná příčina toho, proč se závoje objevují a opět mizí, nebyla dosud nalezena. „Je to stále existující hádanka. V této chvíli neexistuje shoda o tom, proč se závoje u jinak normálně vypadajících, akorát rychle rotujících hvězd, nepravidelně objevují a zanikají,“ vysvětluje astrofyzik. Postupně bylo navrženo několik možných mechanismů vzniku závojů, jejich hlavní problém ovšem je, že nevysvětlují velmi složitou a nepravidelnou proměnnost celého jevu.

Co tedy hvězdy se závojem jsou?

Roku 1975 přišli Petr Harmanec s kolegou Svatoplukem Křížem s hypotézou, že hvězdy se závojem jsou ve skutečnosti dvojhvězdy ve stádiu předávání hmoty. Celá myšlenka se postupně rodila od konce šedesátých let ve stelárním oddělení Astronomického ústavu AV v Ondřejově, pro který představuje pozorování hvězd se závojem a jejich jasnosti důležitý směr výzkumu. Pozorování hvězd se závojem se také stalo soustavným pozorovacím programem na původně československo-jugoslávské, a nyní chorvatské observatoři na Hvaru.

Vědeckému týmu se během mnoha let pozorování skutečně podařilo objevit několik dvojhvězd s očekávanými vlastnostmi. Záhy se ale ukázalo, že problémem této hypotézy coby obecného vysvětlení je statistický nedostatek dvojhvězd ve stadiu přenosu hmoty mezi složkami.

Hvarská fotometrie následně napomohla ke zjištění, že všechny hvězdy se závojem vykazují malé změny jasnosti souběžně se změnami v emisních spektrech. Waters a kol. (1989) a Pols a kol. (1991) proto přišli s alternativní myšlenkou, že hvězdy se závojem skutečně vznikly mohutným přenosem hmoty ve dvojhvězdě, který zvýšil jejich rotaci, ale že pozorované objekty jsou již ve stadiu po skončení přenosu a jejich sekundární složky jsou těžce detekovatelné, protože jde o kompaktní heliové hvězdy či bílé trpaslíky. S pokrokem v družicových pozorováních v dalekém ultrafialovém oboru spektra se skutečně postupně podařilo objevit několik desítek takových objektů. V současnosti se v mezinárodní vědecké komunitě považuje za nejnadějnější hypotézu vzniku hvězd se závojem to, že samy hvězdy z vnitřních důvodů oscilují, lokálně zvětšují a zmenšují svůj poloměr a když se zvětšování poloměru v důsledku několika různých takových oscilací sečte, dodá to materiálu na hvězdném povrchu energii potřebnou k vyvržení hmoty a přechodnému vytvoření závojů.

Dlouhé datové řady jako zdroj nových informací

Při pátrání po dalších vlastnostech hvězd se závojem se Petr Harmanec a jeho tým v rámci projektu podpořeného GA ČR zaměřili na analýzu padesátiletých datových řad, které naměřili na observatořích v Ondřejově, na Hvaru nebo získali od kolegů ze zahraničí.

Ukázali, že systematická pozorování nám o hvězdách se závojem mohou přinést mnoho nových informací. Při svých pozorováních vycházeli z předpokladu, že závoje se nenacházejí kolem celé hvězdy rovnoměrně, ale jsou zploštělé do roviny rovníku v discích, které jsou řádově větší než hvězda samotná.

Následkem toho mohou tyto hvězdy vykazovat dva různé typy chování. Vnitřní části závoje v blízkosti hvězdy jsou totiž opticky tlusté a simulují jakousi pseudofotosféru hvězdy. Když se na hvězdu se závojem díváme zhruba v rovině rovníku, tak se velká část závoje promítá do pozorovaného pole a elektromagnetické záření hvězdy se jeví jako by byla hvězda chladnější. Pokud bychom na základě tohoto spektrálního typu modelovali vlastnosti hvězdy, tak by se díky závoji jevila chladnější. A naopak, pokud hvězdu pozorujeme v rovině od pólů, tak si zachovává povrchovou teplotu, ale jeví se, jako by měla větší poloměr, čili že je to hvězdný obr.

Díky našim 50 až 70 let dlouhým časovým řadám jsme ukázali, že na některé hvězdy se stále díváme skoro od pólu a na jiné naopak od jejich rovníku, a to, co vidíme, je skutečně důsledek geometrického efektu. U jiných se charakter pozorování v průběhu času mění, což může znamenat, že je vidíme pod nějakým sklonem rotační osy kolem 45 stupňů a pokud obálka zmohutní, začne i tak hvězdu zakrývat a typ korelace se změní,“ vysvětluje jeden z hlavních závěrů projektu výzkumník.

Tým Petra Harmance také poukázal na jev, který pracovně nazvali čtvrtou časovou škálou. Jde o dlouhodobý pokles či zjasňování v obdobích, kdy je daná hvězda bez emisních čar. Varováním, že časové změny hvězd se závojem mohou být velmi komplikované, je studie hvězdy V1294 Aql = HD 184279, kterou výzkumníci pozorovali v mezinárodním týmu. Než vešlo ve všeobecnou známost, že hvězdy se závojem jsou všechny proměnné ve své jasnosti, byla v padesátých letech tato hvězda doporučena jako jeden z kalibračních standardů Johnsonovy UBV fotometrie. Díky tomu pro ni existují velmi početná měření již od padesátých let. Výzkumníci díky svým datům vypozorovali sekulární pokles jasnosti, přes který se překládají rychlejší cyklické změny a následné zjasňování v posledních letech. Kromě toho zaznamenali dva poměrně rychlé a hluboké poklesy jasnosti kolem redukovaných Julianských dat 44000 a 55900, které vykazují opět jiné, ale v obou případech vzájemně shodné chování v barevném diagramu.

„Jedno možné vysvětlení je, že obálku hvězdy vidíme pod nějakým středním úhlem kolem 45 stupňů a že se podle mohutnosti obálky geometrie zdánlivě mění. Příčina rychlých poklesů jasnosti ale není zřejmá,“ vysvětluje astrofyzik. Další dvě podrobné studie věnovali objevu podvojnosti hvězdy HD 81357 a detailní časové historii emisní dvojhvězdy V923 Aql.

Velmi významným a již nyní oceňovaným výsledkem výzkumného týmu bylo i modelování struktur okolo hvězdné hmoty ve dvojhvězdách a vícenásobných soustavách. Tuto část projektu ideově vedl spolupracovník a kolega Petra Harmance Miroslav Brož. Modelování bylo úspěšně aplikováno na jasnou dvojhvězdu beta Lyr (jednu z prvních objevených hvězd z emisními čarami) a poté i na komplikovanou a velmi hmotnou emisní čtyřhvězdu QZ Carinae.

Nechci být neskromný, ale v září 2022 jsme pořádali výroční konferenci na observatoři na Hvaru u příležitosti 50tiletého výročí observatoře, kam přijeli hvězdáři z celého světa. Bylo milé hovořit s nimi o našem mnohaletém úsilí a bylo příjemné si uvědomit, že ve svých vystoupeních oceňují naši téměř celoživotní práci. A to i ti, s kterými jsme celý život vedli odborné spory,“ uzavírá Petr Harmanec. „Pořád je zkrátka co objevovat, a to je na bádání to skvělé.“

 Tým Petra Harmance

Obr.: Delegace účastníků loňské zářijové konference na Hvaru (zleva: Alžběta Oplištilová, Michal Zummer, Jana Švrčková, Miroslav Brož, Petr Zasche a Petr Harmanec).

 

Úvodní obrázek: Hvězdné závoje představují plynový materiál, který se rozprostírá od povrchu hvězdy do vzdálenosti několika desítek nebo možná i stovek poloměrů samotné hvězdy.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Výzva pro podávání švýcarsko-českých projektů

Grantová agentura České republiky (GA ČR) ve spolupráci se švýcarskou agenturou Swiss National Science Foundation (SNSF) vyhlašuje výzvu pro podávání projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2025. GA ČR v této výzvě vystupuje v roli partnerské organizace – projekty hodnotí SNSF a GA ČR hodnocení přejímá. Výzva je vyhlášena v rámci iniciativy Weave.

Švýcarská agentura určila v roce 2024 dva termíny pro podávání návrhů projektů, a to 3. 4. a 1. 10. 2024. Pro termín 3. 4. 2024 je předpokládaný počátek řešení 1. 1. 2025, pro termín 1. 10. 2024 je to 1. 7. 2025.

Českou část přihlášky je možné podat nejpozději 7 dní po zvoleném termínu na švýcarské straně, tedy do 10. 4., případně 8. 10. 2024.

Upozorňujeme, že v aplikaci pro podání návrhu projektu GRIS je potřeba projekt založit ve výzvě Lead Agency – Partner Organization – 2025.

Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze nebo v záložce Zadávací dokumentace.

Čestná prohlášení / prohlášení o způsobilosti zasílejte GA ČR datovou schránkou a8uadk4, a to nejpozději do 7 dnů od podání návrhů u SNSF. Předmět zprávy je „Způsobilost“. Je nutné také doložit výpis z evidence skutečných majitelů.

Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců. Doba řešení musí být u všech řešitelů stejně dlouhá.

 Potřebujete poradit?

 Další informace

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Výzva pro podávání projektů na principu hodnocení Lead Agency – partnerská organizace – kontinuální výzvy

Grantová agentura ČR vyhlašuje výzvu pro podávání projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2025. Výzva se týká projektů, ve kterých GA ČR vystupuje v roli partnerské organizace v rámci iniciativy Weave a s americkou agenturou National Science Foundation (NSF).

Spolupracující agentury:

Další partnerské agentury mají své výzvy uveřejněné zvlášť – momentálně běžící výzvy naleznete na stránce Aktuální výzvy.

Upozorňujeme, že v aplikaci pro podání návrhu projektu GRIS je potřeba projekt založit ve výzvě Lead Agency – Partner Organization – 2025.

Lhůta pro podávání návrhů projektů začíná 10. 2. 2024.

Deadline je určený termínem stanoveným zahraničními agenturami. Pravidlem je, že česká část návrhu musí být doručena do 7 dnů od podání k partnerské agentuře.

Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze nebo v záložce Zadávací dokumentace.

Čestná prohlášení / prohlášení o způsobilosti zasílejte GA ČR datovou schránkou a8uadk4, a to nejpozději do 7 dnů od podání návrhů u partnerské agentury, která má celoroční výzvu. Předmět zprávy je „Způsobilost“. Je nutné také doložit výpis z evidence skutečných majitelů.

Specifikace pro výzvu v rámci iniciativy Weave:

Výzva s DFG a FWF je kontinuální. Česká část návrhu projektu musí být doručena GA ČR do 7 dnů od podání návrhu projektu k DFG nebo FWF. Projekty mohou být bilaterální nebo trilaterální (kombinace se všemi agenturami, se kterými GA ČR spolupracuje v rámci této iniciativy). Doba řešení české části projektu jsou 2 nebo 3 roky.

Specifikace pro výzvu s americkou NSF:

Výzva je kontinuální. Česká část návrhu projektu musí být doručena GA ČR do 7 dnů od podání návrhu projektu k NSF. Projekty jsou pouze bilaterální. Doba řešení české části projektu jsou 3 roky.

Specifické náležitosti přihlášky do výzvy NSF a GA ČR nestanovené v rámci Pravidel

Potřebujete poradit?

Další informace

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Vyhlášení soutěží pro rok 2025

Grantová agentura České republiky (GA ČR) vyhlašuje výzvy k podávání návrhů projektů do soutěží standardní projekty, EXPRO, JUNIOR STAR, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP a mezinárodní a Lead Agency projekty. Návrhy projektů je možné podávat do 3. dubna. Vyhlášení výsledků proběhne v říjnu a listopadu letošního roku. Financované projekty, které uspějí v několikastupňovém hodnoticím procesu, budou řešeny od roku 2025.

„Grantová agentura podporuje všechny oblasti základního výzkumu již 30 let. Nejinak tomu je letos. Vědkyně a vědci mohou zasílat návrhy projektů do našich tradičních soutěžích, ať už se jedná o stálici v podobě soutěže o standardní projekty nebo některou úžeji zaměřenou soutěž například pro začínající badatelky a badatele. Po dvou letech znovu vypisujeme také soutěž pro excelentní vědce EXPRO,“ řekl předseda GA ČR prof. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D.

Návrhy projektů s počátkem řešení v roce 2025 je možné podávat do 3. dubna 2024. Výsledky budou vyhlášeny na konci října a listopadu letošního roku, s výjimkou mezinárodních soutěží, které budou oznámeny po dohodě se zahraniční agenturou.

Návrhy projektů budou posouzeny v několikastupňovém transparentním hodnoticím procesu, na kterém se mimo odborníků z českých výzkumných institucí zásadně podílejí i zahraniční odborní oponenti. Neexistuje podpořený projekt, který by neprošel zahraničním hodnocením. V případě vysoce výběrových projektů EXPRO a JUNIOR STAR je tento proces v gesci pouze zahraničních expertů.

 

seminář 2024 banner

 

Standardní projekty

Standardní projekty tvoří základ účelové podpory základního výzkumu v České republice – každý rok jich GA ČR financuje několik stovek, a to již od svého vzniku v roce 1993. Jejich prostřednictvím je podporován nejlepší základní výzkum ve všech oblastech. Návrhy projektů s obvyklou délkou řešení 3 roky mohou podávat všichni badatelé a jejich týmy bez ohledu na délku jejich vědecké kariéry.

 

EXPRO

Po roční pauze je opět vypsána soutěž EXPRO určená pro ty nejexcelentnější české vědce a vědkyně. Několik vybraných řešitelů a řešitelek a jejich projektů zajistí svým týmům financování na pět let. Za tuto dobu budou moci čerpat až 50 milionů Kč, tedy v průměru deset milionů korun ročně. K financování budou mezinárodními panely vybrány ty projekty, které budou mít největší potenciál přinést průlom ve svém oboru. Povinností řešitelského týmu bude také podat návrh projektu Evropské výzkumné radě (ERC). Neplánuje se, že by soutěž EXPRO byla znovu vypsána v příštím roce.

 

JUNIOR STAR

Soutěž JUNIOR STAR se tradičně setkává s velkým zájmem navrhovatelů z řad excelentních začínajících vědkyň a vědců (do 8 let od získání titulu Ph.D.) ze všech oblastí základního výzkumu, kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Cílem pětiletých projektů s celkovým rozpočtem až 25 milionů Kč je poskytnout příležitost k vědeckému osamostatnění řešitele, včetně případného založení vlastní výzkumné skupiny, která do české vědy přinese nová badatelská témata. Na hodnocení projektů se stejně jako v případě EXPRO podílejí výhradně zahraniční hodnotitelé.

GA ČR vyslyšela žádost vědecké komunity a předložila vládě ke schválení změnu soutěže JUNIOR STAR, která byla vládou přijata. Díky tomu se tak mohou do soutěže nově hlásit i vědkyně a vědci, kteří jsou držitelkami a držiteli jiné podpory pro vědecké osamostatnění nebo založení nových výzkumných týmů.

 

POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP

Již počtvrté GA ČR vypisuje soutěže POSTDOC INDVIDUAL FELLOWSHIP (PIF). Tento druh grantů je zaměřen na badatelky a badatele, kteří dokončili doktorské studium v posledních čtyřech letech. Využít ho lze dvěma způsoby – buď jako výjezdový grant, který vědcům z českých institucí umožní bádat dva roky na prestižním výzkumném pracovišti na světě s podmínkou jednoho dalšího roku stráveného na pracovišti v České republice (varianta OUTGOING), nebo jako příjezdový grant, díky kterému se bude český postdoktorand moci vrátit do České republiky, anebo zahraniční vědec nebo vědkyně zahájit kariéru na českém pracovišti (varianta INCOMING).

 

Mezinárodní projekty

Návrhy mezinárodních projektů je možné podávat do soutěží vypsaných společně se zahraničními agenturami, se kterými má GA ČR uzavřenou dohodu o spolupráci. Návrhy projektů hodnotí buď obě agentury zároveň (bilaterální spolupráce), nebo jsou doporučeny k financování jen jednou agenturou a druhá její doporučení přejímá (Lead Agency spolupráce).

Zapojené agentury na principu bilaterální spolupráce

V letošním roce nemůže být vypsána výzva s brazilskou agenturou FAPESP, a to z důvodu požadavku partnerské agentury upravit vzájemnou spolupráci obou organizací. Obnovení výzvy se předpokládá příští rok.

 

Zapojené agentury na principu Lead Agency

Z důvodů na straně chorvatské agentury Croatian Science Foundation (HRZZ) bude o vypsání letošní výzvy, ve které by byla GA ČR hodnoticí agenturou, rozhodnuto v příštích dnech.

Aktualizace: Byla potvrzena možnost podávat i návrhy česko-chorvatských projektů.

Další mezinárodní výzvy na základě spolupráce Lead Agency mohou být vypsány v průběhu roku.

 

UŽITEČNÉ ODKAZY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Vyhlášení veřejné soutěže POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – INCOMING 2025

Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu projektů POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – INCOMING s předpokládaným počátkem řešení v roce 2025.

Zadávací dokumentace pro projekty POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – INCOMING a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže nebo v záložce Zadávací dokumentace.

PŘÍLOHY

UŽITEČNÉ ODKAZY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Vyhlášení veřejné soutěže JUNIOR STAR 2025

Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu projektů JUNIOR STAR s předpokládaným počátkem řešení v roce 2025.

Zadávací dokumentace pro projekty JUNIOR STAR a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže nebo v záložce Zadávací dokumentace.

PŘÍLOHY

UŽITEČNÉ ODKAZY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Vyhlášení veřejné soutěže EXPRO 2025

Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu projektů EXPRO s předpokládaným počátkem řešení v roce 2025.

Zadávací dokumentace pro projekty EXPRO a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže nebo v záložce Zadávací dokumentace.

PŘÍLOHY

UŽITEČNÉ ODKAZY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Vyhlášení veřejné soutěže POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – OUTGOING 2025

Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu projektů POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – OUTGOING s předpokládaným počátkem řešení v roce 2025.

Zadávací dokumentace pro projekty POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP – OUTGOING a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže nebo v záložce Zadávací dokumentace.

PŘÍLOHY

UŽITEČNÉ ODKAZY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY