Za nejlepší základní výzkum byli oceněni dvě vědkyně a dva vědci

Praha 27. září 2016 – Cena předsedy Grantové agentury ČR již zná své vítěze – čtyři řešitele nejlepších projektů základního výzkumu.  Letos jsou výsledky genderově vyrovnané, laureáty jsou dvě vědkyně a dva vědci: klasická filoložka Alena Hadravová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR byla oceněna za interdisciplinární výzkum historického vývoje představ o hvězdné sféře od středověku po raný novověk, fyzička Kateřina Kůsová z Fyzikálního ústavu AV ČR za průlomový objev ve výzkumu křemíkových nanokrystalů, řecký biolog Michail Kotsyfakis z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR za výzkum slin klíšťat a strojní inženýr Tomáš Vampola z Fakulty strojní ČVUT za základní výzkum individuální hlasivkové náhrady, na kterém spolupracuje s týmy dalších pracovišť.

„Pro udělení ceny jsou hlavními kritérii kvalita, originalita, význam a mezinárodní ohlas projektů základního výzkumu,“ říká Ivan Netuka, předseda Grantové agentury ČR. „Všechny oceněné projekty tato kritéria splnily a cenu získali vědci, kteří dosáhli vskutku excelentních výsledků. Budeme rádi, pokud naše cena přispěje k informovanosti širší veřejnosti o základním výzkumu a jeho významu, či bude-li motivovat mladou generaci k vědecké dráze,“ dodává.

Ceny předsedy Grantové agentury ČR se udělují jednou ročně za mimořádné výsledky při řešení grantových projektů v oblasti základního výzkumu podporovaných Grantovou agenturou ČR. Jejich předání je spojeno s finanční odměnou pro řešitele projektů a jejich spolupracovníky. Každým rokem mohou být oceněni čtyři řešitelé, jejichž projekty ukončené v předchozím roce byly odbornými poradními orgány agentury vyhodnoceny jako vynikající, a na ocenění doporučeny. O udělení cen nakonec rozhodne pětičlenné předsednictvo agentury.


Manželé Hadravovi dlouhá léta úspěšně spolupracují na poli vědy. Jejich tetralogie Sphaera octava zaujala i světovou odbornou veřejnost

PŘÍLOHY

78 KB Datum přidání: 26. 9. 2016
6 MB Datum přidání: 26. 9. 2016

Praha, 27. září 2016 – Sphaera octava. Historický vývoj představ o sféře stálic je vynikající ukázkou mezioborové spolupráce mezi humanitními a přírodními vědami. Autoři Alena a Petr Hadravovi přibližují problematiku historického vývoje představ o hvězdné sféře od středověku po raný novověk. Projekt byl oceněn Cenou předsedy Grantové agentury České republiky.

Klasická filoložka se specializací na středověkou latinu Alena Hadravová a její manžel, astrofyzik Petr Hadrava, spolupracují od roku 1988, kdy se seznámili a pracovali na překladu Keplerova spisu Sen neboli Měsíční astronomie. Už tehdy si uvědomili, že interdisciplinarita je ve vědě velmi potřebná a důležitá. „Spolupracujeme rádi, naše práce vycházejí z latinských textů, středověkých rukopisů, které vydáváme, překládáme a všestranně interpretujeme,“ říká Alena Hadravová, laureátka Ceny předsedy Grantové agentury ČR.

Jejich společný čtyřsvazkový soubor Sphaera octava byl oceněn odbornou veřejností u nás i ve světě. Název je odvozen z poslední, osmé sféry, která podle tradiční představy obklopovala Zemi a patřila hvězdám. Ty byly na nebe umístěny z vůle bohů v souhvězdích, jejichž velikost, tvar i podobu vysvětlují příběhy z antické mytologie.

Pro českého čtenáře bude jistě zajímavá studie o tzv. přemyslovském glóbu, který byl ve 13. století součástí sbírek českých králů, buď Přemysla Otakara II. nebo jeho syna Václava II. „Jedná se o první dochovaný glóbus křesťanské Evropy a zároveň o důmyslný přístroj, s jehož pomocí lze přesně stanovit postavení hvězd v daleké minulosti i budoucnosti“, uvádí Petr Hadrava. „Glóbus byl zhotoven podle Ptolemaiových návodů na stavbu přístroje a svědčí o dobrých astronomických znalostech antické vědy ve středověku i o umělecké zručnosti tvůrce přístroje,“ upřesňuje Alena Hadravová. Hadravovi se domnívají, že konstrukce glóbu i jeho výtvarná podoba jsou ovlivněny multikulturním prostředím jižní Itálie, navazujícím na antické tradice.

Tetralogie Sphaera octava obsahuje především první české překlady antických textů o souhvězdích, Hyginovu Astronomii, Pseudo-Eratosthenova Zhvězdnění a přetisk staršího překladu Arátových Jevů na nebi. Dílo pokračuje edicí a překladem návazného středověkého pojednání o souhvězdích a je završeno edicí a překladem latinského ptolemaiovského katalogu hvězd, jehož údaje posloužily při exaktním zpracování výsledků měření přemyslovského glóbu. Souvislosti autoři vysvětlují v mnoha komentářích, které svědčí o mimořádných lingvistických, historických, filozofických, teologických a astronomických znalostech. Součástí díla jsou i četné obrazové přílohy.

Autoři patří ke špičkovým odborníkům mezinárodní úrovně, doma i v zahraničí vydali řadu vědeckých prací. Výsledkem grantového projektu jsou i první české překlady Hvězdného posla Galilea Galileiho a Rozpravy s Hvězdným poslem Johanna Keplera, které se věnují prvním astronomickým pozorováním s pomocí dalekohledu a patří mezi stěžejní díla dějin vědy vůbec.


Čeští vědci na cestě k umělým hlasivkám, které dokážou vrátit původní hlas

PŘÍLOHY

4 MB Datum přidání: 26. 9. 2016

Praha, 27. září 2016 – Pacientům po laryngektomii vysvitla naděje na kvalitnější hlasivkovou náhradu. Tým Tomáše Vampoly z Fakulty strojní ČVUT se dlouhodobě věnuje výzkumu individuální hlasivkové náhrady a ve svém bádání již značně pokročil. Za svůj projekt byl oceněn Cenou předsedy Grantové agentury České republiky.

Hlasivky člověka sice měří méně než dva centimetry, ale umí vytvořit hlas a zvuk tak silný, že je slyšet desítky metrů daleko. Pacientům, kteří onemocní rakovinou hlasivek nebo hrtanu, musejí lékaři celý hrtan i s hlasivkami odoperovat. Ačkoliv moderní věda umí nahradit všemožné části lidského těla, napodobit hlasivky bylo donedávna nad její síly. Hlasivky vykonají více než milion kmitů za den a vzduch v nich má sílu hurikánu (asi 180km/hod). Najít materiál, který by vydržel tuto extrémní zátěž a vydával zvuk stejných vlastností, jako má lidský hlas, se vědcům dosud nedařilo. Jediné řešení pro pacienty, kteří ztratili hlas, jsou hlasivky vnější (např. tzv. “slavík”), jejichž zvuk je ale nepřirozený a strojový.

Oceněný projekt Tomáše Vampoly je unikátní tím, že se zabýval hlasivkovou náhradou, která je individuální. Než by pacient podstoupil operaci, při níž by mu hlasivky byly odstraněny, jeho hlas by podrobil analýze tým odborníků a podle toho naladil individuální náhradu. V ideálním případě by měla původní hlas nositele napodobit tak, aby nikdo nepoznal, že mluví prostřednictvím umělých hlasivek.

Řešitelský tým se skládal ze čtyř nezávislých institucí, z nichž každá hrála velmi důležitou úlohu. Vhodný materiál pro hlasivkovou náhradu navrhl a na základě zadání Tomáše Vampoly vyrobil řadu konkrétních variant náhrady Ústav makromolekulární chemie AV ČR. Počítačové simulace funkcí a prověření, že se hlasivky chovají, jak mají, zajistil Tomáš Vampola a jeho tým z Fakulty strojní ČVUT, kde byly poté vyrobeny formy pro odlévání umělých hlasivek. V Ústavu termomechaniky AV ČR na speciálně zkonstruované měřicí trati simulující plíce a vokální trakt člověka ověřovali jejich aerodynamické, akustické a vibrační vlastnosti. A v neposlední řadě, realizovatelnost a voperovatelnost navržených hlasivkových náhrad byla studována na 1. lékařské fakultě UK v Praze. Výsledky projektu vyústily v český patent, následovat bude evropský.

“Hlasivka funguje podobně jako struna. Když ji napnete, frekvence a tudíž i hlas je vyšší. My jsme navrhli postup, jak hlasivku předepnout nezávisle na člověku. Ten ji pak bude rozechvívat svým dechem a mluvit,” říká laureát Ceny předsedy GA ČR Tomáš Vampola.

V tuto chvíli je hlasivkovou náhradu třeba otestovat na zvířatech a po odladění všech případných nesnází by přišlo na řadu klinické testování na člověku. Teprve poté se může očekávat komerční aplikace a dostupnost této hlasivkové náhrady na trhu.

V České republice přijde operativním zákrokem o hlasivky až 150 osob každý rok, celkem u nás s tímto handicapem žije několik tisíc lidí.


SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Průlomový objev mladé české vědkyně: upravené křemíkové nanokrystaly svítí

PŘÍLOHY

77 KB Datum přidání: 26. 9. 2016
1 014 KB Datum přidání: 26. 9. 2016

Praha, 27. září 2016 – Pětatřicetiletá fyzička Kateřina Kůsová se dlouhodobě věnuje základnímu výzkumu křemíkových nanokrystalů. Za svůj projekt Makroskopické a mikroskopické luminiscenční vlastnosti křemíkových nanočástic získala Cenu předsedy Grantové agentury České republiky.

Křemík je průmyslově velmi využívaný materiál, hlavně v mikroelektronice, v jeho normální podobě z něj ale nelze udělat zdroj světla. Kateřině Kůsové a jejím spolupracovníkům se ale povedlo ukázat, jakou cestou se ke křemíkovému zdroji světla vydat. Objevili a experimentálně i teoreticky prokázali, že je možné vytvořit křemíkové nanokrystaly, které mají dobré svítivé vlastnosti. Jedná se o průlomový objev světového významu, který bude možné využít v praxi mnoha způsoby, například ve výrobě svítících křemíkových nanokrystalů jako miniaturních zdrojů světla integrovaných na křemíkových čipech. V budoucnosti by to mohlo vést až k nahrazení elektrického přenášení informací v počítačích přenosem optickým.

“Výhodou křemíku je, že je netoxický a jeho nanokrystaly by se daly využít například v biologii jako luminiscenční značky jednotlivých molekul nebo nosičů léčiva v krevním řečišti,” říká Kateřina Kůsová, která se studiem křemíkových nanokrystalů zabývá již osm let. “Budoucnost je i v přenášení informací světlem, je to rychlé, méně energeticky náročné a neprodukuje se zbytečné teplo,” dodává.

Výsledky výzkumu jsou předmětem českého i evropského patentu a Kateřina Kůsová je otevřena dalším partnerům, kteří by s ní chtěli na projektu spolupracovat a využít jeho výsledky v aplikovaném výzkumu a v průmyslu. A jaký má Kůsová cíl do budoucna?  “Rádi bychom vytvořili křemíkový laser, k tomu ale asi vede ještě dlouhá cesta,” říká.

Kateřina Kůsová práci na svém postdoktorském projektu v roce 2013 kvůli mateřské dovolené přerušila. Na rodičovské dovolené pracovala ve svém domovském Fyzikálním ústavu AV ČR na částečný úvazek, nedávno porodila druhé dítě. Dosažené výsledky projektu byly publikovány v prestižních mezinárodních vědeckých časopisech a jsou velmi často citovány. Výzkum financovala Grantová agentura České republiky.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Řecký biolog působící v Česku byl oceněn za základní výzkum slin klíšťat. Ty mohou být v budoucnu využity při vývoji léčiv a očkovacích látek

PŘÍLOHY

606 KB Datum přidání: 26. 9. 2016
70 KB Datum přidání: 26. 9. 2016

Praha, 27. září 2016 – Michail Kotsyfakis, řecký biolog působící v Biologickém centru Akademie věd ČR v Českých Budějovicích, se svým týmem z Parazitologického ústavu výrazně posunul hranice poznání v oblasti infekčních chorob přenášených klíšťaty. Výsledky jeho výzkumu pravděpodobně najdou využití ve vývoji účinnějších léků a očkovacích látek. Za svůj projekt byl M. Kotsyfakis oceněn Cenou předsedy Grantové agentury České republiky.

Onemocnění přenášená klíšťaty, jako jsou třeba lymská borelióza nebo encefalitida, jsou vážným zdravotním problémem nejen v České republice, ale v zemích západního světa obecně. V budoucnu by se nemocní mohli léčit účinněji a nemuseli by se spoléhat pouze na antibiotika. Významný krok k tomuto cíli učinil biolog Michail Kotsyfakis se svým týmem z Parazitologického ústavu. Jejich tříletý výzkum se zaměřil na klíštěcí sliny a popsal, jak ovlivňují imunitu hostitele a jak napomáhají přenosu patogenů z klíštěte na hostitele. Získané poznatky jsou důležité nejen z teoretického hlediska, ale především by měly být prakticky využitelné v medicíně při vývoji léčiv a očkovacích látek.

Klíšťata sají na hostiteli až po dobu jednoho týdne, než odpadnou. Po dobu sání může klíště do hostitele svými slinami přenést také choroboplodné zárodky různých nemocí. “Ačkoliv je klíště přisáté na kůži, jeho kousnutí si vůbec neuvědomujeme ani po několika dnech, kdy klíště 20-30 krát zvětší svůj objem. Zajímalo mě proto, jaké biologické procesy stojí za tímto jevem,” říká laureát Ceny předsedy GA ČR Michail Kotsyfakis, který v Česku působí již sedm let. Komplexní směs látek v klíštěcích slinách tlumí jak vrozenou, tak získanou imunitu a srážení krve. Tyto látky se ve slinách klíštěte vyvinuly jako adaptace na způsob života klíštěte – tedy sání krve na hostiteli. Bez nich by totiž v místě sání přirozeně došlo k zánětu, který by mohl vést až k poškození a odvrhnutí klíštěte.

Na začátku výzkumu měli vědci z Biologického centra AV ČR vytipované určité proteiny ve slinách klíštěte, které by mohly mít vliv na přenos patogenů do krve hostitele i na jeho imunitu. Výsledky výzkumu přinesly nový pohled na to, jak dochází k přenosu infekčních chorob. Zároveň ale ukazují, že k pochopení celého procesu nákazy je potřeba detailně zkoumat, které proteiny jsou do krve zrovna vylučovány. Klíštěcí slinné žlázy mohou také vědcům sloužit při budoucím medicínském výzkumu jako knihovna imunomodulačních molekul i jako zásobárna nových farmakoaktivních látek. „Dnes to může znít jako sci-fi, věřím ale, že budoucnost je ve vývoji nových léků z klíštěcích slin,“ říká Michail Kotsyfakis. Jeho kolega z Parazitologického ústavu Jindřich Chmelař dodává: “Ukázalo se také, že kdybychom chtěli připravit protiklíštěcí vakcínu proti proteinům z klíštěcích slin, nebude to snadné, jelikož proteinů je tam mnoho a stále jsou produkovány další a další.“

Projekt “Úloha inhibitorů proteáz z klíštěcích slin v interakcích mezi klíšťaty, patogeny a hostitelem” financovala Grantová agentura ČR a za své mimořádné výsledky dostal Michail Kotsyfakis Cenu předsedy Grantové agentury České republiky. Během projektu spolupracoval tým Michaila Kotsyfakise s laboratořemi v USA a Německu. Výsledky projektu byly publikovány v řadě špičkových vědeckých časopisů a část jeho výsledků je také předmětem patentu u amerického patentového úřadu.



SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Výzva k nominacím na kandidáty hodnoticích panelů GA ČR

PŘÍLOHY

260 KB Datum přidání: 23. 9. 2016
263 KB Datum přidání: 23. 9. 2016
93 KB Datum přidání: 23. 9. 2016

Grantová agentura ČR vyhlašuje výzvu pro podávání návrhů na kandidáty do hodnoticích panelů GA ČR. Panely jsou velmi významným poradním orgánem předsednictva GA ČR a hrají klíčovou roli v hodnoticím procesu návrhů projektů, během kontroly úrovně běžících grantových projektů a také při hodnocení výstupů ukončených grantových projektů.

Podrobnou výzvu k nominacím na kandidáty do hodnoticích panelů, formulář návrhového listu kandidáta a popis náplně jednotlivých hodnoticích panelů naleznete ke stažení níže.

Lhůta pro nominaci kandidátek a kandidátů končí dnem 30. listopadu 2016. Funkční období jmenovaných členů začíná 1. dubna 2017.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Výzva k podávání návrhů grantových projektů Podpora mezinárodní spolupráce pro získávání ERC grantů „Podpora ERC žadatelů“

PŘÍLOHY

240 KB Datum přidání: 5. 9. 2016

Zveřejněno 5. září 2016

Grantová agentura České republiky

vyhlašuje

v souladu s unesením vlády č. 448 ze dne 18. května 2016 výzvu k podávání návrhů grantových projektů v rámci skupiny grantových projektů: Podpora mezinárodní spolupráce pro získávání ERC grantů v základním výzkumu („Podpora ERC žadatelů“).

Skupina grantových projektů „Podpora ERC žadatelů“ reaguje na výzvu Evropské výzkumné rady (ERC).

Podmínky mezinárodní spolupráce pro získávání ERC grantů v základním výzkumu („Podpora ERC žadatelů“):

  1. Výzva k podávání návrhů projektů na podporu mezinárodní spolupráce pro získávání ERC grantů v základním výzkumu je vyhlašována po projednání s Evropskou výzkumnou radou (ERC). Poskytování podpory na projekty v rámci této skupiny grantových projektů probíhá od vyhlášení výzvy do roku 2022.
  2. Řešení projektu „Podpora ERC žadatelů“ se uskutečňuje na zahraničním pracovišti. Předpokládaná délka řešení projektu na zahraničním pracovišti je stanovena v rozmezí 3 až 6 kalendářních měsíců.
  3. Návrhy grantových projektů mohou předkládat uchazeči, kteří splňují všechny podmínky stanovené obecně závaznými právními předpisy a kteří splňují podmínky stanovené v Pravidlech grantových projektů Podpora mezinárodní spolupráce pro získávání ERC grantů „Podpora ERC žadatelů“ vydávaných na každý kalendářní rok (dále jen „Pravidla“), viz bod 7 této výzvy. Uchazeč je odpovědný za to, že navrhovatel splňuje podmínky uvedené v Pravidlech. Navrhovatel uchazeči odpovídá za řešení projektu. Navrhovatelem grantového projektu „Podpora ERC žadatelů“ může být pouze řešitel alespoň jednou hodnoceného běžícího projektu ze skupiny grantových projektů „Juniorské granty“ nebo ukončeného projektu ze skupiny grantových projektů „Juniorské granty“, jehož poslední hodnocení provedené před podáním žádosti o grantový projekt „Podpora ERC žadatelů“ bylo hodnoceno jako splněno nebo vynikající. Jednou z podmínek úspěšného řešení projektu je povinnost řešitele po udělení grantu „Podpora ERC žadatelů“ vypracovat a podat žádost na podporu projektu ERC (v programech StG, CoG, výjimečně AdG), a to v nejbližší výzvě vyhlášené po ukončení řešení projektu nebo ve výzvě bezprostředně následující, nejpozději však do 700 dní po ukončení řešení tohoto projektu. Do této lhůty se nezapočítává období strávené na mateřské/rodičovské dovolené. Návrh projektu lze podávat ve všech oborech podle Statutu GA ČR.
  4. Řešení projektu „Podpora ERC žadatelů“ se uskutečňuje na zahraničním pracovišti, na němž v době řešení projektu působí jako Principal Investigator řešitel ERC grantu (dále jen „Mentor“) vybraný navrhovatelem. Součástí návrhu projektu „Podpora ERC žadatelů“ a podmínkou financování je písemný souhlas zahraničního pracoviště a písemný souhlas Mentora s přijetím navrhovatele k řešení projektu „Podpora ERC žadatelů“.
  5. Kritéria hodnocení návrhů projektů jsou obsažena v Pravidlech. Kritéria zahrnují zejména: hodnocení odborné úrovně, originality, kvality; odborné schopnosti navrhovatele, jeho tvůrčí přínos ve vědní oblasti podle zaměření návrhu projektu, dosavadní výsledky navrhovatele ve výzkumu, hodnocení nástinu návrhu zamýšleného ERC projektu, posouzení předchozí spolupráce uchazeče s GA ČR a přiměřenost finančních požadavků.
  6. Hodnocení návrhů projektů provádějí tříčlenné odborné komise. Komise sestává z Mentora a dalších dvou hodnotitelů se zkušenostmi s řešením ERC projektů, z nichž alespoň jeden je zahraniční. Rozhodujícím orgánem je předsednictvo GA ČR.
  7. Podklady a informace nezbytné pro zpracování a podání návrhů projektů, jako např. podmínky způsobilosti uchazečů, požadavky na její prokázání a způsob hodnocení návrhů projektů, stejně jako ostatní podmínky této výzvy, jsou podrobněji popsány v Pravidlech. Pravidla tvoří nedílnou součást této výzvy. Pravidla jsou zveřejněna zde.
  8. Návrhy projektů GA ČR přijímá a hodnotí průběžně.
  9. Formuláře návrhu projektu jsou dostupné výhradně na internetových stránkách GA ČR na adrese: https://panel.gacr.cz/.
  10. Návrh projektu se podává v elektronické podobě do datové schránky poskytovatele, jejíž identifikátor je „a8uadk4“.
  11. Rozhodnutí o udělení podpory GA ČR zveřejní na internetových stránkách (https://gacr.cz) bezprostředně po ukončení hodnocení návrhu projektu „Podpora ERC žadatelů“.

Dotazy lze zasílat GA ČR písemně prostřednictvím Helpdesku nebo e-mailem na adresu info@gacr.cz , telefonicky na tel. č. 227 088 841 (Po – Čt: 9–16:00; Pá: 9–15:00).

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Grantová agentura České republiky vyhlašuje výzvu k podávání návrhů grantových projektů Podpora mezinárodní spolupráce pro získávání ERC grantů „Podpora ERC žadatelů“ pro rok 2016

Evropská výzkumná rada (ERC) zařadila do svého schématu „Fellowship to visit ERC grantee“ novou skupinu grantových projektů „Podpora ERC žadatelů“, která je určena řešitelům juniorských grantových projektů GA ČR z vědních oborů vymezených Statutem Grantové agentury ČR (technické vědy, vědy o neživé přírodě, lékařské a biologické vědy, společenské a humanitní vědy, zemědělské a biologicko-environmentální vědy). Prostřednictvím těchto grantových projektů budou financovány návštěvy úspěšných řešitelů juniorských projektů a zároveň budoucích žadatelů o ERC granty na pracovištích stávajících řešitelů ERC grantů (tzv. mentorů). Seznam mentorů, kteří se do schématu zapojí, v současnosti European Research Council Executive Agency (ERCEA) zpracovává. Jakmile jej ERCEA poskytne, GA ČR o něm bude bez prodlení informovat.

Zahraniční studijní stáž má špičkovým českým vědcům umožnit získat rozhled v konkurenčním prostředí mezinárodního výzkumu. Díky tomu pak budou jako žadatelé o prestižní ERC grant úspěšnější. Získání ERC grantu významně posiluje mezinárodní vědeckou reputaci řešitele, jeho týmu i jeho pracoviště. Zájemci o tyto granty musejí předložit projekt, který má ambici výrazně ovlivnit daný obor, posunout stávající hranice znalostí a otevřít nové výzkumné perspektivy.

Podmínky získání grantu, informace k podávání žádostí a vstup do aplikace najdete zde

Celkové výdaje na „Podporu ERC žadatelů“ za dobu trvání grantových projektů v letech 2016 až 2022 dosáhnou přibližně 61,5 milionu korun.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY