Alexandr Stupakov, Ph.D. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, oceněný v roce 2012 Cenou předsedy GA ČR, přispívá svými výsledky k vývoji zcela nového odvětví mikroelektroniky

V oceněném projektu podpořeném GA ČR se podařilo prokázat vysoký potenciál metody přímého měření magnetického pole pomocí Hallových senzorů, která by mohla nahradit stávající, poněkud zastaralou a náročnou metodu testu kvality elektrotechnických ocelí. Tyto oceli jsou využívány pro výrobu elektromotorů a transformátorů v průmyslovém odvětví.

Alexandr Stupakov nyní působí v Oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, které se zabývá výzkumem funkčních tenkých vrstev a heterosturktur, což je aktuálně velmi významné a perspektivní téma jak z hlediska základního výzkumu, tak i aplikačního potenciálu. Jedná se převážně o nano-vrstvy, jejichž optické a elektrické vlastnosti mohou být pomocí moderních technologií upravovány ve velkém rozsahu. Z hlediska potenciálních aplikací použití takových materiálů by mohlo způsobit i průlom v moderní nanoelektronice, jelikož materiály s potřebnými vlastnostmi pro integraci do nano-obvodu by bylo možno „ušít přímo na míru“. Pro výzkum piezoelektrických vlastností takto navrhovaných nano-vrstev se v letošním roce výzkumnému týmu oddělení podařilo získat jedinečný systém na bázi moderních a velice citlivých interferometrů.

Doktor Stupakov výstupy z oceněného projektu publikoval ve čtrnácti článcích v impaktovaných mezinárodních časopisech. Jeho druhý projekt GA ČR, věnovaný studiu magnetického Barkhausenova šumu, přinesl stejný počet publikací. Celkově je autorem či spoluautorem více než 45 článků, které byly publikovány v odborných uznávaných časopisech, spadajících do oboru magnetizmu a materiálových věd. V nově podávaném projektu se soustředí na elektrické, magnetické a optické vlastnosti nano-vrstev perovskitů, které budou optimalizovány změnou podmínek pulzní laserové depozice, změnou složení, dopováním, nebo vlivem napětí způsobeným odlišnou mřížkovou konstantou substrátu. Základním cílem tohoto projektu je kontrola elektrických vlastností těchto vrstev, zejména fázového přechodu Mottova typu mezi kovem a izolantem. Komplexní výzkum tohoto elektrického přechodu by mohl otevřít vývoj zcela nového odvětví mikroelektroniky.

Grantová agentura ČR sleduje kvalitu podporovaných projektů a jejich výsledků

GA ČR počty i druhy výsledků financovaných projektů základního výzkumu sleduje celkově i v rámci jednotlivých oborů. V souladu se zákonem jsou tyto informace následně poskytovány do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.

Celkový počet dosažených výsledků základního výzkumu podporovaného GA ČR za období 2011-2015 je 58 706. Konkrétně se jednalo o 33 494 článků v odborném periodiku, 14 255 článků ve sborníku, 4 131 ostatních výsledků, 3 702 kapitol v odborných knihách, 1 806 výsledků aplikovaného výzkumu a 1 318 odborných knih. V roce uplatnění 2015 nejvíce výsledků v rámci podporovaných projektů GA ČR tvořily publikace – 8 581, aplikované výsledky má 91 projektů, a přestože se jedná o projekty základního výzkumu, 9 projektů vyústilo v patenty.

Z celkového počtu 755 ukončených projektů podporovaných GA ČR se k jednotlivým prioritám orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací přihlásilo celkem 572 projektů. Nejvyšší počet přihlášených projektů je 168, a to k prioritě Zdravá populace.

Detailnější informace k podrobnějšímu zhodnocení výsledků a priorit můžete najít zde.

 

Předávání změnových dávek do RIV

Vážení příjemci,

na základě informací uveřejněných na stránkách http://vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=806618 Vás žádáme o součinnost při řešení datových nesouladů v databázi RIV.

Prosíme příjemce, kterých se nesoulady týkají, aby zaslali opravné dávky a tabulky s řešením nesouladů nejpozději do 29. 5. 2017.

Případné dotazy lze zasílat GA ČR písemně na Helpdesk:

https://info.gacr.cz/servlet/HelpdeskDynamic?eid=rozcestnik&lang=cs&hd_authentication=0&hd_submit

nebo e-mailem na adresu info@gacr.cz , popřípadě konzultovat telefonicky
na tel. č. 227 088 841 (Po – Čt: 9–16:00; Pá: 9–15:00).

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Designéři v minulosti nebyli adorováni jako dnes, někdy to dokonce byli anonymní tovární dělníci, říká kunsthistorička

Přílohy

194 KB Datum přidání: 17. 5. 2017
904 KB Datum přidání: 17. 5. 2017
59 KB Datum přidání: 17. 5. 2017

Praha, 17. května 2017 – V současné době se každý výrobce nábytku či nádobí chlubí spoluprací se slavnými designéry, dříve ale návrháři spotřebního zboží zůstávali v anonymitě továren a nikoho vlastně ani nezajímalo, kdo za podobou předmětů stojí. Historička umění Hana Rousová, jejíž výzkum byl financován Grantovou agenturou České republiky, v publikaci A(bs)trakce sleduje nečekané souvislosti mezi slavnými díly avantgardních umělců a sériovými výrobky v letech 1918 až 1950 a porovnává tuzemskou tvorbu se zahraniční.

Vztahu mezi uměním a designem užitých předmětů se Hana Rousová věnuje již delší dobu a stále ji nepřestává fascinovat. Vyústěním tohoto zájmu je kniha A(bs)trakce, Čechy mezi centry modernity 1918-1950. Je to první kniha vydaná u nás, která v tak velkém rozsahu sleduje české moderní umění ve vztahu k umění zahraničnímu. Paralely, kdo koho a jak inspiroval, hledá Hana Rousová v nejrůznějších zdrojích: v archivech, v muzeích umění i soukromých sbírkách, v dobových tiskovinách, zejména periodického typu jako jsou odborné a společenské časopisy, v katalozích výstav a dalších. A(bs)trakce je vědeckou prací, ale díky velkému množství obrazovému materiálu je přístupná i široké veřejnosti. Obsahuje více než 500 reprodukcí výtvarných děl, z nichž polovina jsou zahraniční, což je na české poměry vskutku unikum.

Autorka ve své publikaci nabízí jiný pohled na dějiny umění. Slavné umělce jako byl Vasilij Kandinskij, Sonia Delaunayová, českou ale například i francouzskou a ruskou avantgardu představuje jako tvůrce, kteří neváhali vstoupit do světa marketingu a reklamy, aby kultivovali každodenní život svých současníků. V dnešní době, kdy jsou tak oblíbené DIY a různé manuální workshopy, je zajímavé potvrdit si, že s postupující demokratizací moderní společnosti přestávalo být umění jen výsadou bohatých a začalo si nacházet cesty k širším sociálním skupinám.

Hana Rousová vystudovala Dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, dvacet dva let pracovala jako kurátorka v Galerii hlavního města Prahy, tři roky jako odborná náměstkyně ředitele a hlavní kurátorka Sbírky moderního a současného umění Národní galerie. Věnuje se umění 20. až 50. let 20. století. Výsledky svých výzkumů zveřejňuje především formou výstav a k nim vydaných publikací, podílí se i na zahraničních projektech. Hana Rousová je nositelkou cen UHS (Uměleckohistorická společnost),  F. X. Šaldy a v roce 2015 získala Cenu Václava Bělohradského za Nejkrásnější knihu.

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Seznam podpořených projektů v soutěži mezinárodních projektů s Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG), Německo

Grantová agentura ČR zveřejňuje seznam grantových projektů, které ve veřejné soutěži mezinárodních projektů s Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG), Německo uspěly, a jimž byla na základě souhlasného stanoviska obou agentur přidělena finanční podpora.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY