Upřesňujeme informaci ohledně prodlužování doby řešení projektů v souvislosti s COVID-19

Grantová agentura České republiky (GA ČR) v reakci na pandemii koronaviru COVID-19 průběžně přijímala a upravovala řadu pravidel pro realizaci projektů. Změny pomáhají lépe se přizpůsobit současným podmínkám. Jsou mezi nimi například změny úvazků nebo uznání dalších druhů nákladů.

V souvislosti se změnami pravidel a na základě rozhodnutí předsednictva GA ČR upozorňujeme, že o prodloužení projektu o 6 měsíců kvůli situaci způsobené pandemií koronaviru je třeba v letošním roce žádat pouze u projektů s původně předpokládaným ukončením řešení v roce 2020.

Pokud by negativní dopady opatření přijatých v souvislosti s pandemií koronaviru přetrvávaly u projektů s předpokládaným pozdějším ukončením, bude se předsednictvo GA ČR zabývat odůvodněnými žádostmi podanými v posledním roce řešení těchto projektů.  

Podívejte se na přehled všech opatření v souvislosti s COVID-19 týkajících se projektů realizovaných v roce 2020.

Předsedkyně GA ČR bude diskutovat o postavení žen v české vědě

Alice Valkárová se v srpnu setká s mladými vědkyněmi. Diskutovat budou o překážkách i příležitostech, které se pojí s vědeckou prací. Proč patří podíl žen ve vědecké profesi u nás mezi nejnižší v Evropské unii? Jak zasáhla pandemie koronaviru vědeckou obec a opravdu jsou ženy oproti mužům v nevýhodě? Brunch se bude konat 18. 8. 2020 v dejvické Vile Lanna.

V posledních letech udělala česká společnost zásadní kroky k dosažení rovnosti žen a mužů ve vzdělávacích a pracovních oblastech. Přestože již neexistují žádné formální překážky pro jejich uplatnění na pracovním trhu, může být vědecká kariéra žen o něco komplikovanější.

Grantová agentura České republiky (GA ČR) od doby svého vzniku však stále rozšiřuje opatření, která vědeckým pracovnicím a pracovníkům pomáhají lépe sladit rodinný a profesní život. Možností je například nezapočítávání mateřské nebo rodičovské dovolené do relevantních lhůt, změna řešitele projektu, snížení úvazků nebo přerušení řešení projektu po dobu mateřské či rodičovské dovolené.

V současné době GA ČR ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), Technologickou agenturou České republiky (TA ČR) a dalšími institucemi pracuje na ukotvení dalších aspektů genderové perspektivy do financování výzkumu.

Akci Přes překážky s Alicí Valkárovou: Brunch s předsedkyní Grantové agentury ČR a začínajícími vědkyněmi organizuje Národní kulturní centrum – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i.

Registrovat se můžete na stránce: https://genderaveda.cz/pres-prekazky-s-alici-valkarovou/

Výzva k podání návrhů na tři členy předsednictva GA ČR

Během prosince a ledna končí funkční období třem z pěti členů předsednictva Grantové agentury České republiky (GA ČR) – současné předsedkyni RNDr. Alici Valkárové, DrSc., která zastupuje vědy o neživé přírodě, prof. RNDr. Jaroslavu Kočovi, DrSc. zastupujícímu lékařské a biologické vědy a doc. RNDr. Petru Baldrianovi, Ph.D. za zemědělské a biologicko-environmentální vědy. Návrhy kandidátů, kteří v rámci předsednictva budou zastupovat dané obory, je možné podávat do 31. srpna 2020 Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).

Předsednictvo schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji a rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory, tedy o udělení grantů vědeckým projektům na základě hodnocení oborových komisí a panelů GA ČR. Dále koordinuje činnost těchto poradních orgánů, jmenuje a odvolává jejich členy.

Předsednictvo GA ČR je jmenováno vládou ČR na návrh RVVI. Je složeno z pěti členů, kteří zastupují pět základních vědních oborů – technické vědy, vědy o neživé přírodě, lékařské a biologické vědy, společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-environmentální vědy. Funkční období členů předsednictva je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě funkční období po sobě následující. Statutárním orgánem GA ČR je její předseda.

Bližší informace k podání návrhů na členy předsednictva naleznete na www.vyzkum.cz.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

I díky spintronice dnes nazýváme data ropou 21. století

Spintronika je rychle se rozvíjející moderní obor materiálového výzkumu, mikroelektroniky a fyziky pevných látek s velkým vědeckým i aplikačním významem. Hraje klíčovou roli v oblasti magnetických pamětí a senzorů. Na prohloubení našich znalostí v této oblasti pracoval v rámci projektu Grantové agentury České republiky „Centrum spintroniky“ v letech 2014–2018 tým více než 20 vědců a studentů pod vedením profesora Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu Akademie ČR. Projekt byl velmi úspěšný. Bylo vytvořeno přes 85 publikací uveřejněných v zahraničních vědeckých časopisech s vysokým IF. Deset článků s výsledky projektu mezi lety 2014-2018 je dnes na Web of Science označeno jako „Highly Cited Paper“, tedy do 1 % nejcitovanějších v oboru. V projektu byly získány významné výsledky v oblasti relativistických spintronických jevů, které byly využity pro vytvoření nového konceptu paměťových součástek založených na antiferomagnetických materiálech.

Pane profesore, můžete na úvod více vysvětlit termín „spintronika“?

Na rozdíl od běžné polovodičové mikroelektroniky, založené na náboji elektronu, využívá spintronika také spin elektronu. Z hlediska praktického využití můžeme najít základy oboru už na konci devatenáctého století, kdy vedle gramofonu byl vynalezen i zvukový záznam na magnetický drát, později pásek nebo disk. Spiny elektronu měly na svědomí ale pouze magnetismus na záznamovém médiu, zatímco k zápisu a čtení zvuku a později dat se používaly elektromagnety (cívky) využívající zase jen proudy nábojů elektronů.

O aplikované spintronice tak většinou hovoříme až v případě, kdy spin elektronu hraje klíčovou roli také při čtení nebo i zápisu informace v paměťovém zařízení. Spintronické součástky pro čtení bývají nazývany magneto-odpory, protože stejně jako záznamové medium jsou konstruovány z magnetických materiálů. První magneto-odpor popsal už lord Kelvin v polovině 19. století, ale cívku pro čtení informace na pevných discích nahradil až v devadesátých letech 20. století.

Tato historická varianta ale byla na přelomu tisíciletí nahrazena nově objeveným tzv. gigantickým magneto-odporem a v té době se taká ujal termín spintronika. Díky gigantickému magneto-odporu, za který byla v roce 2007 udělena Nobelova cena, hrají dodnes pevné disky klíčovou úlohu pro ukládání informací a bez nich by nebyl představitelný exponenciální nárůst množství dat, které dnes máme přes internet k dispozici.  I díky spintronice tak dnes nazýváme data díky jejich ekonomickému významu ropou 21. století.

Aplikovaná spintronika ovšem nekončí u pevných disků. Dnes existují i komerční magnetické operační paměti, které kombinují možnost trvalého uložení informace jako u polovodičových „flash“ pamětí s rychlostí polovodičových operačních pamětí.  Otevírají se tak nové možnosti integrace a energetické úspornosti v mikrosoučástkách. To jsou zvlášť důležité parametry pro rodící se svět internetu věcí a pro zpracování obrovského množství dat např. pomocí nástrojů umělé inteligence.

Z hlediska základní fyziky bylo pochopení elektronového spinu jedním z prvních významných úspěchů kvantové relativistické fyziky, která se zrodila ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Po sto letech ale stále zůstává mnoho otevřených otázek okolo kolektivního chování spinů v krystalech, které způsobuje magnetické chování látek. Stále také přicházíme na nové jevy, které se týkají vzájemného ovlivňování spinu a magnetismu na jedné straně a elektrických proudů nebo optických pulzů na straně druhé. Některé z objevů posledních desetiletí si už hledají cesty ve vývoji nových typů magnetických pamětí, jiné otvírají budoucí možnosti např. v zápise informace ultra-rychlými optickými záblesky nebo ve vývoji součástek pro umělé neuronové sítě.

prof. Tomáš Jungwirth, Ph.D.

Můžete laikovi přiblížit, co bylo cílem projektu?

Původní projekt navazoval na dřívější práce našeho týmu, kdy jsme spoluobjevili tzv. spinový Hallův jev. Kvantová relativistická fyzika v něm dává možnost během elektrického proudového pulzu dočasně zmagnetovat libovolný vodič, tedy i takový, který je vyrobený z nemagnetického materiálu. Později se ukázalo, že když je takový spinový Hallův vodič v kontaktu s magnetickým médiem, tak do něj dokáže elektricky zapsat data. Dnes je tento jev podstatou komerčního vývoje nového typu magnetických operačních pamětí s vysoce efektivním způsobem elektrického zápisu.  Kromě této oblasti jsme v projektu zkoumali, jak obdobné principy zápisu rozšířit z elektrických pulzů do ultra-krátkých optických záblesků. A nakonec jsme i začali zkoumat, jak obdobné fyzikální jevy využít ke konstrukci magnetických pamětí založených místo feromagnetů na tzv. antiferomagnetech.

Ty se vyskytují mnohem častěji než feromagnety, ale zůstávaly téměř neprobádané a bez praktického využití. Sousední atomy v krystalu totiž mají své magnety orientované opačným směrem (odtud název antiferomagnet), takže navenek se takovéto magnetické uspořádání obtížně detekuje a ovládá. My jsme ukázali, že s pomocí kvantové relativistické fyziky to jde nakonec docela snadno, takže jsme mohli zkonstruovat i demonstrační prototyp antiferomagnetické paměti ovládané z počítače přes běžné USB rozhraní. Jednou z výhod takové paměti je odolnost vůči i velmi silným rušivým magnetickým polím. Další je pak o mnoho řádů vyšší rychlost zápisu a vlastnosti, které se blíží více neuronům v mozku než klasickým digitálním počítačovým součástkám. Tady už ale předbíhám do výsledků navazujícího projektu GAČR-EXPRO, který řešíme od roku 2019.

Laboratoř materiálů

Jak probíhala samotná práce na projektu?

Výzkum probíhal, a i dále probíhá, ve společné Laboratoři opto-spintroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd a Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy s více než dvaceti vědci a studenty a také techniky, kteří pomáhají udržovat v chodu komplikovaná laboratorní vybavení. Ta zahrnují metody od přípravy samotných magnetických materiálů po jednotlivých atomových vrstvách a výroby součástek nanometrových rozměrů až po optické experimenty na časových škálách femtosekund. Důležitou součástí našeho týmu je i teoretická skupina pro výpočty materiálových vlastností a fyzikálních jevů z prvních principů a pro modelování spintronických součástek. Přestože tak „doma“ umíme realizovat celý řetězec prací od teoretické předpovědi až po realizaci experimentální součástky, tak velmi intenzivně spolupracujeme s dalšími skupinami v Česku i v zahraničí. Tyto spolupráce podporují mimo jiné evropské granty (např. dva granty Evropské výzkumné rady) nebo soukromé subjekty jako firma Hitachi nebo Nadační fond Neuron.

 

Potvrdily se předpoklady a cíle, se kterými jste do projektu šli?

Například oblast výzkumu antiferomagnetických pamětí byla v původním projektu jen okrajová. Výsledky nicméně vysoce předčily naše původní očekávání a obor se dnes již ve světě etabloval jako samostatná rychle se rozvíjející disciplína. To dokládá například pozvání přednést v roce 2018 plenární přednášky na třech nejvýznamnějších mezinárodních kongresech o magnetizmu v Asii, USA a Evropě a pozvání koordinovat přípravu speciálního vydání časopisu Nature Physics v roce 2018 k tématu antiferomagnetické spintroniky za účasti 24 předních světových pracovišť.

Laboratoř optiky

Jsou zjištěné informace nějak využitelné v praxi?

Jak jsem zmínil výše spinový Hallův jev, který jsme také v projektu dále studovali, je dnes již ve stádiu komerčního vývoje magnetických pamětí. Naše původní pozorování jevu je ale práce stará již více než patnáct let. Výzkum antiferomagnetické spintroniky je obor, který se teprve rodí, takže je obtížné odhadnout v jakém časovém rámci bychom se mohli dočkat prvních aplikací. Již dnes je ale součástí našeho týmu skupina inženýrů, kteří připravují testovací obvody pro případné budoucí aplikace. Ty by se ale již musely vyvíjet v mikroelektronických firmách, mezi kterými je např. Hitachi naším dlouhodobým partnerem jak ve výzkumu, tak i ve společné ochraně intelektuálního vlastnictví.

 

Budete zjištěné informace dále rozvíjet?

Výše už jsem naznačil pokračování našeho výzkumu se zaměřením na antiferomagnety v rámci projektu GAČR-EXPRO 2019-2023. Mezinárodní spolupráci v této oblasti pak rozvíjíme za podpory evropského grantu Horizon 2020 Future and Emerging Technologies, který koordinujeme a na kterém se účastní tři ústavy Maxe Plancka z Německa a dále univerzity z Německa a Velké Británie.

 

Na čem zajímavém aktuálně pracujete a co plánujete?

V krátké době nám vyjde článek v Nature Elektronics, kde ukazujeme zápis pomocí nového fyzikálního principu do antiferomagnetické součástky pomocí elektrických pulzů od mikrosekund po nanosekundy a také pomocí ultrakrátkého pulzu generovaného femtosekundovým laserem. Součástka má také zajímavé chování v závislosti na počtu, pořadí a časovém odstupu mezi zapisovacími pulzy, čímž připomíná vlastnosti neuronových sítí spíše než klasických digitálních součástek.

Petr Němec, Vít Novák, Tomáš Jungwirth

Jak jste spokojen se systémem GRIS a s ním spojenou administrativou?

V poslední době jsem nezaznamenal výpadky systému a obecně mi dnes podávání grantové přihlášky a grantových zpráv připadá obdobné, jako ve standardních zahraničních agenturách.

 

Poznámka: Na úvodním obrázku vidíte členy týmu Laboratoře materiálů.

 

 

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Podpora mladých vědců GA ČR: reakce na článek Kateřiny Falk: Jak založit výzkumnou skupinu

Grantová agentura České republiky (GA ČR) si uvědomuje potřebu financování a podpory začínajících vědců. Proto pro ně také připravuje grantové soutěže, které jim umožní nastartovat jejich vědeckou kariéru. Článek Kateřiny Falk: Jak založit výzkumnou skupinu publikovaný 2. 7. 2020 na portále vedavyzkum.cz je sdílením osobních zkušeností se získáváním financování výzkumu. Některá tvrzení týkající se GA ČR se ale nezakládají na faktech.

GA ČR vyhlašuje každý rok několik typů soutěží pro podporu základního výzkumu. Mezi nimi jsou již řadu let soutěže na podporu začínajících vědeckých pracovníků. Letos poprvé mohli badatelé žádat o podporu v soutěži nové skupiny grantových projektů JUNIOR STAR, a to až do výše 25 mil. Kč. Tyto pětileté projekty mají excelentním mladým vědcům pomoci vytvořit nezávislý badatelský tým. Návrhy projektů mohou být podávány ze všech oblastí základního výzkumu a jejich téma volí navrhovatel. V současné době je také připravována soutěž v rámci skupiny grantových projektů POSTDOC Individual Fellowship, o které bude možné poprvé zažádat v příštím roce.

Mimo standardní projekty, které tvoří největší část podpořených projektů, a mezinárodní projekty GA ČR podporuje také grantové projekty excelence v základním výzkumu EXPRO (od roku 2019). Tyto pětileté projekty jsou primárně určeny, obdobně jako projekty JUNIOR STAR, k podpoře excelentního výzkumu. V případě těchto projektů je možné žádat až o 50 mil. Kč. Přestože je možné, že o tyto druhy grantů nebylo možné žádat v době, kdy badatelka hledala možnosti podpory, nyní tato možnost již existuje.

V roce 2019 GA ČR obdržela celkem 2 634 návrhů projektů, z nichž jich bylo financováno 641, tedy přibližně čtvrtina. Přestože by GA ČR ráda financovala více projektů, neumožňuje jí to výše přidělených prostředků z veřejných zdrojů. Projekty prochází několikakolovým hodnocením, kde jsou vybírány ty nejlepší. Žadatelé tak musí věnovat náležitou pozornost zpracování projektu, aby v této konkurenci uspěli.

Proces hodnocení je inspirován procesem hodnocení prováděným Evropskou výzkumnou radou (ERC) a je nastavený tak, aby byl co nejobjektivnější a nejtransparentnější, přičemž je velký důraz kladen na doporučení nezávislých zahraničních odborníků. Každý projekt hodnotí minimálně čtyři hodnotitelé. V případě, že projekt projde první fází, je hodnocen přinejmenším dalšími dvěma externími oponenty. Na základě těchto anonymních hodnocení doporučují další postup projektu hodnoticí panely a následně oborové komise složené z odborníků na danou oblast (v případě projektů EXPRO a JUNIOR STAR složené výhradně ze zahraničních odborníků). Nakonec o udělení grantu rozhoduje předsednictvo GA ČR.

Hodnotitelé projektů jsou vybíráni automatizovaným systémem, který předchází možnému střetu zájmů. Není přípustné, aby například návrh projektu posuzoval hodnotitel, který je zaměstnán u instituce podávající žádost. Dále není možné, aby byl blízkým kolegou žadatele (např. jeho školitelem nebo s ním společně publikoval). Každé hodnocení je pak plně odůvodněno. Informace o procesu hodnocení návrhů projektů naleznete na: https://gacr.cz/proces-a-kriteria-hodnoceni-zadosti-o-grant/

GA ČR bere velmi vážně otázku genderové rovnosti. Od doby svého vzniku stále rozšiřuje škálu možností, které navrhovatelům a řešitelům projektů mohou pomoci lépe sladit rodinný a profesní život, jako je například nezapočítávání mateřské nebo rodičovské dovolené do relevantních lhůt (např. lhůta 8 let od získání titulu Ph.D.), možnost změny řešitele iniciované řešitelem (s možností návratu), snížení jeho úvazku nebo i přerušení řešení projektu po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené. GA ČR dále umožňuje zahrnout náklady na péči o děti nebo náklady na pobyt nezletilých dětí na zahraničním pobytu mezi způsobilé náklady. V současné době GA ČR ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), Technologickou agenturou České republiky (TA ČR) a dalšími institucemi pracuje i na zakotvení ostatních aspektů genderové perspektivy do financování výzkumu.

Ať už je příjemcem grantu fyzická nebo právnická osoba, klíčovou roli při čerpání přidělených grantových prostředků hraje hlavní řešitel projektu (principal investigator), přičemž instituce se mu zavazuje zajistit vhodné infrastrukturní a administrativní zázemí pro řešení projektu. Řešitel má navíc možnost působiště změnit a grant na něj převést. Není tedy pravda, že by „finance z grantu mohly být dokonce institucí žadateli odebrány a přiděleny komukoli jinému“. Škoda, že si pisatelka některé informace, které poskytuje potenciálním mladým vědcům, vůbec neověřila.

Neplatí ani, že GA ČR očekává publikování v prvním roce podpory. Tato podmínka není a nikdy nebyla v zadávací dokumentaci nebo v jiných dokumentech zakotvena a ani vyžadována. Naopak se podařilo do zákona zakotvit prodloužení lhůty pro dodání výstupů projektů základního výzkumu, a to až do dvou let po skončení řešení projektu.

Jedním z nejdůležitějších cílů GA ČR je i zapojení českých vědců do mezinárodního výzkumu – s tímto záměrem připravila GA ČR řadu grantových schémat (více viz https://gacr.cz/zakladni-informace/).

Grantová agentura sice oceňuje snahu autorky podělit se o své zkušenosti, které by mohly vést ke zlepšení výzkumného prostředí v ČR, některé informace by si ale měla ověřit dříve, než je sdělí ostatním.

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY