Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu projektů JUNIOR STAR s předpokládaným počátkem řešení v roce 2026.
Zadávací dokumentaci pro projekty JUNIOR STAR a formulář čestného prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže nebo v záložce Zadávací dokumentace.
UŽITEČNÉ ODKAZY
Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu standardních projektů s předpokládaným počátkem řešení v roce 2026.
Zadávací dokumentaci pro standardní projekty a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže nebo v záložce Zadávací dokumentace.
UŽITEČNÉ ODKAZY
V souvislosti s nově přijatou vyhláškou č. 433/2024, o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (Vyhláška o finančním vypořádání), která je účinná ode dne 1. 1. 2025, již není požadováno zasílat finanční vypořádání datovou schránkou.
Příjemci budou nadále předkládat nejpozději do 15. února každého kalendářního roku poskytovateli v elektronické podobě pravdivou a úplnou informaci o čerpání přidělených účelových prostředků za každý jednotlivý příjemcem řešený projekt v předchozím kalendářním roce, a to v aplikaci GRIS 2, což je obdoba excel. tabulek, které se vyplňovaly v minulosti. Současně požadujeme pro kontrolu zaslat tabulku nejlépe e-mailem paní Miroslavě Novákové (Miroslava.novakova@gacr.cz).
Chcete se dozvědět více o soutěžích, které Grantová agentura České republiky (GA ČR) letos vypisuje? Zajímá Vás, jak probíhá hodnocení jednotlivých návrhů projektů nebo s jakými novinkami GA ČR přichází? Těmto, ale i dalším tématům se budou věnovat semináře s předsedou GA ČR, které se opět uskuteční v Praze a Brně.
Semináře jsou určeny pro všechny zájemce pracující v oblasti vědy a výzkumu nebo pro zaměstnance grantových oddělení a jsou jedinečnou příležitostí dozvědět se více o GA ČR a jejích aktivitách přímo od jejího předsedy, prof. Milana Jirsy. Semináře proběhnou v českém jazyce a stejně jako v loňském roce je bude možné sledovat i online.
Je nezbytné se registrovat pro fyzickou i online formu účasti.
Jedna osoba může v rámci všech veřejných soutěží vyhlašovaných GA ČR v daném kalendářním roce s počátkem řešení v roce 2026 (s výjimkou uvedenou níže) a v rámci všech výzev, na kterých se GA ČR podílí, s počátkem řešení v roce 2026 podat maximálně dva návrhy projektů, a to jeden v roli navrhovatele a druhý v roli spolunavrhovatele. Pokud s oběma návrhy projektů uspěje, může řešit oba tyto projekty, pokud tomu nebrání jiná okolnost vyplývající z příslušné zadávací dokumentace nebo z příslušných pravidel.
Výjimku tvoří veřejné soutěže na podporu projektů EXPRO, JUNIOR STAR, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP (INCOMING i OUTGOING) a Návratové granty, do kterých si navrhovatel může podat návrh nezávisle na ostatních soutěžích a výzvách. To znamená, že osoba, která si podá návrh projektu EXPRO, JUNIOR STAR, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP nebo Návratový grant v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele, si může podat ještě nejvýše dva další návrhy projektů, a to jeden v roli navrhovatele a druhý v roli spolunavrhovatele. Jedna osoba si přitom může podat buď pouze jeden návrh projektu JUNIOR STAR v roli navrhovatele, nebo pouze jeden návrh projektu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP v roli navrhovatele, nebo pouze jeden návrh projektu Návratové granty v roli navrhovatele, nebo pouze jeden návrh projektu EXPRO buď v roli navrhovatele, nebo v roli spolunavrhovatele.
Návrhy projektů podané do veřejné soutěže na podporu grantových projektů orientovaného základního výzkumu se do limitu podaných návrhů projektů a řešených projektů v daném kalendářním roce nepočítají.
Porušení výše uvedených podmínek pro souběhy projektů je důvodem pro vyřazení všech návrhů projektů z těchto veřejných soutěží nebo výzev, ve kterých osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, v rozporu s výše uvedenými podmínkami, vystupuje.
Pokud uchazeč před podáním dalšího návrhu projektu, který by zapříčinil souběh projektů v rozporu s výše uvedenými ustanoveními tohoto odstavce, odstoupí z veřejné soutěže podle čl. 3. odst. 4 příslušné zadávací dokumentace nebo odstoupí z hodnocení podle příslušného ustanovení pravidel pro mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu Lead Agency (LA granty), bude se na návrh projektu, od kterého bylo odstoupeno, hledět, jako by nikdy nebyl podán. Takový návrh projektu se potom nebude počítat do limitu podaných návrhů projektů v daném roce.
Do limitu podaných návrhů projektů v daném roce se nebudou počítat také návrhy projektů, které byly vyřazeny z hodnocení z formálních důvodů podle příslušného ustanovení pravidel pro mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu Lead Agency (LA granty), kdy GA ČR vystupuje v roli „Lead“ agentury, nebo byly vyřazeny z veřejné soutěže podle čl. 4.1. odst. 1 a 2 příslušné zadávací dokumentace.
Dále se do limitu podaných návrhů projektů v daném roce nebudou počítat návrhy projektů, které byly vyřazeny z hodnocení na straně zahraniční agentury.
V jednotlivých výzvách může být upřesněno, do kterého souběhu v kterém kalendářním roce budou návrhy projektů započítávány.
ROLE 1:
ROLE 2:
ROLE 3:
Vyberte role…
Zárodečný chromozom pěvců je genetickou záhadou – chová se jinak, než by měl. Jaký je původ a význam tohoto prazvláštního chromozomu, se snaží poodhalit tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vedený doktorkou Radkou Reifovou, která za svůj výzkum v loňském roce získala čestné uznání předsedy GA ČR a byla nominována na cenu předsedy GA ČR.
Zárodečný chromozom pěvců byl poprvé pozorován před zhruba 25 lety u zebřičky pestré (Taeniopygia guttata) a poměrně dlouhou dobu byl považován za genetickou kuriozitu několika málo ptačích druhů. Teprve nedávno se zjistilo, že se vyskytuje u všech pěvců, což je největší a nejrozmanitější linie ptáků, která vznikla přibližně před 50 miliony lety a zahrnuje více než polovinu všech ptačích druhů.
Zárodečný chromozom je v mnoha ohledech velice podivný. Na jednu stranu se jeví jako důležitý, protože jej během evoluce pěvců neztratil žádný z druhů. Na druhou stranu vykazuje poměrně neobvyklou a nestabilní dědičnost a velmi turbulentní evoluci.
Zárodečný chromozom je během časné embryogeneze eliminován ze všech somatických buněk, které tvoří smrtelné tělo jedince, a je zachován pouze v zárodečných buňkách, z nichž v dospělosti vznikají pohlavní buňky přenášející genetickou informaci do dalších generací. Kromě toho obvykle dochází k jeho ztrátě při vzniku samčích pohlavních buněk, takže se většinou dědí jen přes maternální linii. Ačkoli je zpravidla přítomen v jedné kopii u samců a ve dvou kopiích u samic, někdy může v rámci jedince dojít k jeho zmnožení, takže může být pozorován v proměnlivém počtu kopií v samčích i samičích zárodečných buňkách. Na rozdíl od ostatních ptačích chromozomů, které jsou co do počtu a velikosti velmi konzervativní, zárodečný chromozom velmi často svou velikost mění – v horizontu několika málo milionů let se dokáže změnit z jednoho z největších chromozomů v buňce v maličký mikrochromozom a naopak (Obrázek 1).
Obrázek 1. Variabilita ve velikosti zárodečného chromozomu u astrildovitých pěvců rodu Lonchura a zebřičky pestré (Taeniopygia guttata). Zárodečný chromozom je zobrazen ve formě mikrojádra (růžově) vyloučeného z jádra samčích pohlavních buněk (modře). Velikost mikrojádra odráží velikost zárodečného chromozomu, která se může pohybovat od maličkého mikrochromozomu až po jeden z největších chromozomů v buňce (převzato a upraveno ze Sotelo-Munoz et al., 2022).
Svou neobvyklou nemendelovskou dědičností, variabilitou v počtu kopií na buňku i schopností eliminace z některých tkání zárodečný chromozom připomíná tzv. parazitické B chromozomy – nadbytečné a pro organismy postradatelné chromozomy šířící se v populaci různými sobeckými mechanismy. B chromozomy byly pozorovány u mnoha rostlinných i živočišných druhů, ale obvykle mají z evolučního hlediska krátkodobou existenci. Stejně jako B chromozomy se i zárodečný chromozom skládá ze sekvencí zkopírovaných z normálních chromozomů. Na rozdíl od nich se však zdá být alespoň pro pěvce nepostradatelný a existuje už nejméně 50 milionů let.
Týmu vědců z Přírodovědecké fakulty UK ve spolupráci s kolegy z Ústavu molekulární genetiky AV ČR (dr. Jan Pačes) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR (prof. Tomáš Albrecht) se podařilo jako jedněm z prvních osekvenovat velkou část zárodečného chromozomu, a to hned u dvou druhů pěvců – u slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) a blízce příbuzného slavíka tmavého (L. luscinia). Výsledky byly překvapivé. Přestože měl zárodečný chromozom u obou druhů podobnou velikost, vykazoval mezi druhy obrovské rozdíly v genetickém složení (Obrázek 2).
To je zarážející vzhledem k tomu, že ostatní ptačí chromozomy mají normálně velmi podobný genetický obsah, a to i napříč mnohem vzdálenějšími druhy. Kromě toho většina genů na zárodečném chromozomu představovala různě zkrácené a evidentně nefunkční pseudogeny. Zárodečný chromozom se tak vyjevil jako jakýsi genetický hřbitov, na který se relativně často kopírují geny z normálních chromozomů, ale osudem většiny z nich je postupná degenerace a ztráta funkce. To do značné míry vysvětluje, proč tak snadno mění svoji velikost.
Obrázek 2. Dva druhy slavíků (slavík obecný nahoře a slavík tmavý dole) (A) a jejich zárodečný chromozom zobrazený v pachytenních spermatocytech (B). Jednotlivé spárované homologní chromozomy jsou obarveny protilátkou proti synaptonemálnímu komplexu (červeně). Zeleně jsou pomocí CREST protilátky označeny centromery a celý zárodečný chromozom, který je dále zobrazen ve větším zvětšení v rámečku v pravém horním rohu. Původ sekvencí na zárodečném chromozomu se mezi oběma druhy slavíků velmi liší (C). Sdílené sekvence mezi oběma druhy jsou na vnějším okraji kruhových grafů znázorněny černě, zatímco potenciálně sdílené sekvence jsou znázorněny šedě a druhově specifické sekvence bíle (převzato a upraveno ze Schlebusch et al. 2023).
Mezi hromadou nefunkčních a z velké části druhově specifických sekvencí se však vědcům podařilo najít jeden evidentně důležitý gen, který byl přítomen u obou druhů slavíků a zároveň obsahoval kompletní kódující oblast u všech zkoumaných jedinců. Jedná se o kopii genu Cpeb1, což je důležitý gen, jehož proteinový produkt reguluje genovou expresi na úrovni translace. Klíčovou roli hraje zejména během zrání oocytů a raného embryonálního vývoje, neboť v těchto fázích je obecně utlumena transkripce v jádře a syntéza proteinů do značné míry závisí na translaci předem nasyntetizovaných a dlouhodobě uložených transkriptů v cytoplazmě, kterou diriguje právě proteinový produkt Cpeb1 genu.
Český vědecký tým (Obrázek 3) spočítal, že Cpeb1 gen se na zárodečný chromozom zkopíroval na samém počátku evoluce pěvců, což z něj činí jeden z nejstarších genů identifikovaných na zárodečném chromozomu. Od originální sekvence na normálním chromozomu se za tu dobu značně odlišil, a ačkoli funkci nové pěvčí kopie Cpeb1 genu zatím neznáme, dá se předpokládat, že by mohla regulovat expresi nového souboru proteinů, a stát tak za nějakou důležitou buněčnou diferenciací, jako je například samotné rozlišení smrtelné somatické linie od nesmrtelné zárodečné linie, k níž dochází stejně jako k eliminaci zárodečného chromozomu ve velmi časné embryogenezi.
Obrázek 3. Skupina dr. Radky Reifové z Přírodovědecké fakulty UK během procházky vylidněnou Prahou v roce 2020, kdy probíhaly pilotní experimenty na projektu zárodečného chromozomu.
Výzkum dr. Radky Reifové a jejího týmu podpořený GA ČR přinesl zcela nový pohled na vznik a evoluci pěvčího zárodečného chromozomu. Zdá se, že zárodečný chromozom původně mohl být postradatelným parazitickým B chromozomem, který si podobně jako některé jiné B chromozomy vyvinul eliminaci ze somatických buněk tak, aby si zachoval svoji dědičnost, ale pokud možno zároveň co nejméně škodil svému hostiteli. Jeho omezení na zárodečnou linii však postupem času mohlo vést k tomu, že se na něm vyvinuly geny, jejichž exprese je důležitá pro vývoj zárodečné linie a vznik pohlavních buněk, ale zároveň škodí v somatických buňkách.
Z původně parazitického chromozomu se tak stal pro pěvce nepostradatelný chromozom, jehož programovaná eliminace může hrát klíčovou roli v jednom z nejdůležitějších vývojových procesů živočichů, jakým je rozlišení somatické a zárodečné linie buněk. Výsledky tak poukazují na důležitost obecně přehlížené, avšak v živočišné i rostlinné říší stále častěji pozorované programované DNA eliminace jakožto mechanismu regulace genové exprese během ontogeneze.
I desetiminutová změna v každodenním pohybovém chování může vést ke zmírnění rizika obezity – to je jedním z hlavních zjištění studie, jejímž hlavním autorem je Aleš Gába z katedry přírodních věd v kinantropologii Fakulty tělesné kultury UP a na níž se podíleli i odborníci z Přírodovědecké fakulty UP. Vědci za podpory GA ČR analyzovali data téměř deseti tisíc respondentů od 5 do 90 let ze sedmi zemí, výsledky vyšly ve Sports Medicine, předním odborném periodiku v oblasti sportovních věd.
Odborníci rozlišují tři druhy pohybového chování během 24 hodin dne: pohybovou aktivitu, sedavé chování a spánek. Řešitelé tzv. realokační analýzy se zaměřili na to, jaký vliv na BMI a obvod pasu mohou mít vzájemné přesuny času (realokace) mezi zmíněnými druhy pohybového chování. Tedy například, jak se projeví, pokud zkrátíme dobu sezení o 10, 30 nebo 60 minut a o tuto dobu se budeme déle hýbat.
„Využili jsme potenciálu toho, že jsem byl osloven ke spolupráci na velké mezinárodní metaanalýze, kterou zastřešuje Australian Catholic University a v níž se pracuje s daty z jedenácti studií. Mohli jsme tak na robustní dataset aplikovat naše know-how, které jsme s týmem Karla Hrona z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP získali během spolupráce na dřívějším projektu,“ uvedl Aleš Gába, který se využitím času z pohledu pohybového chování začal před zhruba osmi lety zabývat jako jeden z prvních v České republice.
Podotkl zároveň, že se ve studii zabývají teoretickými realokacemi mezi druhy pohybového chování. „Naše analýza tak může být podkladem pro experimentální studii, v rámci níž by se prováděním cílených změn v pohybovém chování ověřily naše teoretické výsledky,“ dodal vědec z FTK UP.
Řešitel projektu Aleš Gába
Zjištění studie jednoznačně potvrzují příznivý vliv středně zatěžující pohybové aktivity (anglická zkratka MVPA, moderate-to-vigorous physical activity) a jejího navýšení, a to napříč sledovanými věkovými skupinami respondentů. „Pouze u adolescentů jsme získali poněkud nekonzistentní výsledky, které diskutujeme, ale obecně můžeme říci, že MVPA je faktor, který funguje. Naše výsledky tak plně podporují doporučení Světové zdravotnické organizace, která motivuje jedince k navýšení MVPA. Důležitá se zdá i lehká pohybová aktivita (LPA, light physical activity), kterou můžeme chápat jako něco mezi sedem a chůzí a lze k ní počítat například i domácí práce nebo péči o sebe. LPA a její navyšování na úkor sezení může vhodně připravit jedince na intenzivnější změnu, přičemž má smysl jistá postupnost, jít krok za krokem. Nemůžeme například obézního jedince ze sedu tlačit do běhu, tam hrozí rizika zdravotní, také demotivace. Co se pak mimo jiné týče spánku, je lepší si o půlhodinu déle pospat, než tu samou půlhodinu prosedět u mobilu nebo televize a odkládat tím nástup spánku na pozdní noční hodiny,“ přiblížil některá zjištění Aleš Gába.
Podle výsledků analýzy pro klinicky významný efekt stačí již 10minutové realokace. „Redukce sezení má význam vždy. Nemusí přitom jít o intenzivní aktivitu po dlouhou dobu, ale i o lehkou aktivitu po dobu relativně krátkou, což se dá poměrně snadno zavést do běžného denního režimu,“ dodal hlavní řešitel studie s doporučením pro případné intervenční strategie, které by nejprve měly udělat maximum pro to, aby se daný jedinec z pohledu pohybového chování nezhoršoval, a teprve poté jej postupně přes lehké aktivity dostávat k těm náročnějším.
Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci; foto řešitele: Adéla Vymazalová
Grantová agentura ČR (GA ČR) podpoří ve spolupráci se partnerskými agenturami z Německa (Deutsche Forschungsgemeinschaft – DFG) a Švýcarska (Swiss National Science Foundation – SNSF) celkem čtyři nové projekty základního výzkumu.
Hodnocení návrhů projektů proběhlo formou Lead Agency, kdy návrhy hodnotí pouze jedna ze zapojených agentur. GA ČR vystupovala jako hodnoticí agentura u tří ze čtyř návrhů projektů, přičemž hodnocení čtvrtého projektu převzala od německé strany.
Očekávaná doba řešení projektů je tři roky, s výjimkou jednoho česko-německého projektu, u kterého se počítá s dvouletou dobou řešení. Každá agentura financuje náklady výzkumných týmů ze své země.
| Registrační číslo | Navrhovatel | Název | Uchazeč | Doba trvání | Oborová komise |
| 25-18190K | prof. RNDr. David Mašín, M.Phil., Ph.D. | Experimentální a numerické studium chování písčitých zemin s jílem při monotónním a cyklickém zatížení | Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta | 3 roky | OK1 – technické vědy |
| 25-15403K | Mgr. Karen Strung, Ph.D. | C*-algebry symetrií a jejich invarianty | Matematický ústav AV ČR, v.v.i. | 2 roky | OK2 – vědy o neživé přírodě |
| Registrační číslo | Navrhovatel | Název | Uchazeč | Doba trvání | Oborová komise |
| 25-16495K | doc. Ing. Libor Váša, Ph.D. | Souřadnicová reprezentace časově proměnných trojúhelníkových sítí | Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd | 3 roky | OK1 – technické vědy |
| Reg. č. | Navrhovatel | Název projektu | Uchazeč | Doba řešení |
| 25-19189L | RNDr. Jiří Olejníček, Ph.D. | Zvýšený růst zrn v membránách zirkoničitanu barnatého pomocí tepelně asistovaného naprašování a laserového žíhání | Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. | 3 roky |
Spolupráce s těmito agenturami, ale i s dalšími evropskými partnery je realizována prostřednictvím iniciativy WEAVE. Jejím cílem je odstranění překážek v mezinárodní vědecké spolupráci a propojení celkem 12 evropských agentur zaměřených na podporu základního výzkumu.
Informace o dalších podpořených mezinárodních projektech budou zveřejňovány po jejich schválení všemi zúčastněnými agenturami.
Přibližně v polovině února GA ČR vypíše soutěže Standardní projekty, JUNIOR STAR, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP a mezinárodní výzvy. Roční pauzu naopak bude mít soutěž EXPRO, přičemž její opětovné vyhlášení se očekává v roce 2026. Novinkou bude soutěž Návratové granty pro vědkyně a vědce vracející se po kariérní přestávce.
Standardní projekty tvoří základ účelové podpory základního výzkumu v České republice – každý rok jich GA ČR financuje několik stovek, a to již od svého vzniku v roce 1993. Jejich prostřednictvím je podporován nejlepší základní výzkum ve všech oblastech. Návrhy projektů s obvyklou délkou řešení 3 roky mohou podávat všichni badatelé a jejich týmy bez ohledu na délku jejich vědecké kariéry. Projekty jsou hodnoceny na základě několikastupňového výběrového procesu.
Soutěž JUNIOR STAR se tradičně setkává s velkým zájmem navrhovatelů z řad excelentních začínajících vědkyň a vědců (do 8 let od získání titulu Ph.D.) ze všech oblastí základního výzkumu, kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Cílem pětiletých projektů s celkovým rozpočtem až 25 milionů Kč je poskytnout příležitost k vědeckému osamostatnění řešitele, včetně případného založení vlastní výzkumné skupiny, která do české vědy přinese nová badatelská témata. Na hodnocení projektů se podílejí výhradně zahraniční hodnotitelé.
Soutěže POSTDOC INDVIDUAL FELLOWSHIP (PIF) jsou určeny pro badatelky a badatele, kteří dokončili doktorské studium v posledních čtyřech letech. Bude možné zažádat o výjezdový grant (varianta OUTGOING), který vědcům z českých institucí umožní bádat dva roky na prestižním výzkumném pracovišti na světě s podmínkou jednoho dalšího roku stráveného na pracovišti v České republice. K dispozici bude také příjezdový grant (varianta INCOMING), díky kterému se bude postdoktorand nebo postdoktorandka moci vrátit do České republiky, anebo zahraniční vědec nebo vědkyně zahájit kariéru na českém pracovišti.
Nejnovější grantovou soutěží, která bude poprvé vyhlášena letos, jsou Návratové granty. Ty umožní excelentním vědkyním a vědcům znovunastartovat kariéru po jejím přerušení rodičovskou dovolenou nebo kvůli péči o závislou osobu. Návratové granty budou určeny pro vědkyně a vědce z českých institucí, kteří dokončili doktorské studium v posledních deseti letech (tato lhůta se prodlužuje o kariérní přestávky). Projekt bude možné podat do dvou let od ukončení karierní přestávky spojené s péčí o dítě nebo jinou závislou osobu v délce alespoň rok. Délka trvání podpory bude záviset na zvolené výši úvazku a bude dva až čtyři roky. Do řešení projektu mohou řešitelky a řešitelé zapojit i studentky a studenty a technické pracovnice a pracovníky. Více informací v infoletáku.
Projekty, které řeší vědci a jejich týmy spolu s badatelkami a badateli z partnerských států, jsou samostatným typem grantů. V roce 2025 bude možné podávat GA ČR společné projekty s vědci z následujících států:
V případě uzavření spolupráce s dalšími zahraničními agenturami může dojít v roce 2025 k vypsání i dalších mezinárodních výzev.
Výzvy hodnocené GA ČR budou vypsány spolu s ostatními soutěžemi přibližně v polovině února. Výzvy Lead Agency hodnocené v zahraničí budou vypsány v průběhu roku.
S ohledem na zachování stability grantového prostředí i snížení administrativní náročnosti plánuje GA ČR v opakovaně vypisovaných výzvách změny jen v drobném rozsahu – můžete se proto při přípravě projektů orientovat podle zadávací dokumentace a pravidel z minulých let.
Aby Vám žádná výzva neutekla, doporučujeme sledovat seznam všech aktuálně vyhlášených výzev nebo se přihlásit k odběru novinek (v dolní části hlavní stránky).
K vývoji nových léčiv zaměřených na metabolická onemocnění, jako je například cukrovka, by mohl vést objev vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, jejichž výzkum byl podpořen Grantovou agenturou ČR (GA ČR). Odhalili detaily mechanismu, jakým buňky slinivky břišní reagují na změny v hladině cukru v krvi. Zaměřili se na tzv. beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu.
Beta buňky slinivky břišní hrají zásadní roli v regulaci hladiny cukru v krvi. Pokud jeho hladina stoupne, začnou uvolňovat hormon inzulin. Aby mohly správně fungovat, musí se neustále přizpůsobovat nutričnímu stavu organismu a přijímané stravě. Uvolnění inzulinu ovlivňuje celá řada faktorů, jako jsou buněčná energie, hladina vápníku nebo reaktivní formy kyslíku (ROS) – dříve považované pouze za škodlivé vedlejší produkty metabolismu. Jak ale vědci dokázali, reaktivní formy kyslíku fungují jako významné signální molekuly.
Experti pomocí specifických metod zkoumali, jak ROS ovlivňují proteiny, které řídí fyziologické pochody v beta buňkách.
„Naše výsledky ukazují, že při vyšší hladině cukru v krvi dochází ke zvýšení ROS, což vede k cíleným změnám ve struktuře řady proteinů odpovědných za produkci energie, sekreci inzulinu a zachování dalších metabolických drah důležitých pro zdraví beta buněk. Nově jsme tak odhalili na molekulární úrovni složitý systém signálů, které beta buňky potřebují, aby zůstaly zdravé a efektivně mohly regulovat hladinu cukru v krvi v těle,“ popisuje vedoucí výzkumu Blanka Holendová.
Získané poznatky mohou významně přispět k vývoji léčiv zaměřených na poruchy funkce slinivky břišní včetně pacientů s cukrovkou.
Při metabolické přeměně glukózy v beta buňkách slinivky břišní vznikají reaktivní formy kyslíku (ROS), které reagují s buněčnými bílkovinami a regulují tak jejich funkce. Zjistili jsme, že tyto interakce jsou nezbytné pro zachování schopnosti beta buněk přizpůsobovat se neustále se měnícím podmínkám v organismu a pro plnění jejich hlavní funkce v sekreci hormonu inzulinu.
Reference: Beyond glucose: Holendová B. et al.: The crucial role of redox signaling in β-cell metabolic adaptation. Metabolism 161:156027 (2024). doi: 10.1016/j.metabol.2024.156027
Zdroj: AV ČR
