Výsledky oceněného projektu profesora Švorčíka byly využity při léčbě chronických ran

V roce 2015 byl jedním z laureátů Ceny předsedy GA ČR profesor Václav Švorčík z Vysoké školy chemicko-technologické. Se svým týmem připravil nové speciální materiály s upraveným povrchem, které jsou vhodné jako podklad pro pěstování lidských buněk. Ty by v budoucnu měly sloužit pacientům s popáleninami nebo bércovými vředy jako podložka, na které by se pěstovaly jejich kožní buňky. Na těchto materiálech velmi dobře rostou i buňky hladkého svalstva (cévní protézy) a kostní buňky pro regeneraci kostních tkání. „Polymerní materiály, v tomto případě především plasty, mají celou řadu skvělých vlastností, optických, mechanických, elektrických, ale také se s nimi snadno pracuje a zároveň jsou cenově dostupné,“ říká Václav Švorčík. „V bioaplikacích se používají relativně omezeně, protože jejich povrchové vlastnosti nejsou pro interakci s buňkami většinou vhodné. Proto jsme náš výzkum zaměřili na úpravu povrchu těchto materiálů tak, aby nabídly živým buňkám pro ně atraktivní prostředí.“ Vědci dalšími experimenty z oblasti materiálového inženýrství prokázali i to, že obdobně modifikované povrchy polymerů mohou najít uplatnění i v elektronice či optice.

Část výsledků oceněného projektu byla úspěšně využita při léčbě chronických ran v preklinických testech. Jedná se o aplikaci kovových nanočástic ve vodném prostředí na dlouhodobě se nehojící otevřená poranění kůže. Bylo dokázáno, že tento postup léčby by mohl být perspektivní. Na oceněný projekt navázal tým profesora Švorčíka dalším projektem financovaným GA ČR.

V roce 2016 získal profesor Švorčík Cenu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací za rok 2016 a Cenu rektora VŠCHT 2016 za mimořádné výsledky ve výzkumu a vynikající reprezentaci VŠCHT Praha.

Výzkumný projekt laureáta Ceny předsedy GA ČR z roku 2014, prof. RNDr. Vojtěcha Novotného, CSc., vedl na Nové Guineji k vyhlášení dvou chráněných oblastí

Vojtěch Novotný v rámci projektu, který i nadále pokračuje v jednom z nejsložitějších ekosystémů na světě, zkoumá ekologické vztahy mezi rostlinami a býložravým hmyzem ve snaze porozumět pro Evropany poněkud zvláštní struktuře tropických lesů. Tropický prales vypadá spíš jako uměle vysázené arboretum, neboť jsou v něm promíchány desítky až stovky různých druhů stromů, aniž by některý z nich ve vegetaci převládl. Něco takového biologie nesnadno vysvětluje, neboť z podmínek mírného pásma jsme zvyklí na bučiny, smrčiny, doubravy a další typy lesů, které jsou pojmenované po jednom druhu stromu, jenž dominuje. Jedna z ekologických teorií vysvětlujících odlišnost tropických lesů předpokládá, že vysoká druhová rozmanitost stromů je udržována jejich nepřáteli, tedy býložravci a patogeny. Jakmile se jakýkoliv druh stromu rozšíří a začne převládat nad ostatními, stane se snadným a snadno nalezitelným cílem pro své přirozené nepřátele, jež ho nesnadno hledali, dokud byl vzácný. K těmto nepřátelům patří i tisíce druhů býložravého hmyzu studovaných v rámci Novotného výzkumu. Hledání odpovědí na otázky, zda jsou různé druhy hmyzu skutečně specializované na jednotlivé druhy stromů a mohou tedy reagovat na změny v jejich početnosti, a jak moc vlastně takoví býložravci stromům škodí, patří mezi hlavní výzkumná témata profesora Novotného. Zkoumané druhy je samozřejmě nutné také blíže poznat, popsat a katalogizovat, většina tropické rozmanitosti hmyzu zůstává totiž stále vědě neznámá. Výzkumný projekt odhadl, že v tropických lesích žije šest milionů druhů hmyzu, zatímco vědecky jich je popsán dosud jen milion.

Výzkum prof. Novotného na Papui-Nové Guineji má i praktický význam pro ochranu přírody. Tropické lesy v této zemi jsou vlastněny tradičními kmenovými společenstvími. Oceněný výzkumný projekt, jenž s nimi již 20 let spolupracuje, vedl k vyhlášení dvou chráněných oblastí. Jde o vzájemně výhodnou spolupráci. Vlastníci pralesa ho otevřeli pro výzkum a získali tím možnost se na výzkumu také sami podílet, což samozřejmě přináší i mzdy za práci v terénu, jakož i příjem za ubytování a provoz terénních stanic. Ti nejnadanější z místních asistentů se nakonec stávají výzkumnými techniky a někteří i vědci, po vystudování místní univerzity a dalším studiu v zahraniční, včetně ČR. Takto vybudovaná výzkumná základna láká i četné zahraniční výzkumné týmy. Poskytuje totiž nejlepší možnosti ekologického výzkumu na ostrově Nová Guinea, na němž žije celá dvacetina všech druhů rostlin a živočichů planety. V Novotném založené stanici mají také příležitost získat nové zkušenosti doktorandi z Jihočeské univerzity. Výzkumná oblast Wanang Conservation Area, ve které Novotný působí již přes dvacet let, byla za projekt ochrany tropického lesa oceněna prestižní Equator Prize UNDP.

Laureát Ceny předsedy GA ČR z roku 2014 ČR prof. RNDr. Petr Klán, Ph.D. na cestě k vývoji fotoaktivovatelných proléčiv

Projekt profesora Klána, který byl v roce 2012 po několika letech výzkumu ukončen, zkoumal vývoj fotoaktivovatelných sloučenin – látek, které účinkem světla uvolňují biologicky aktivní molekuly. Systémy tohoto typu se někdy nazývají proléčiva, jsou biologicky neaktivní při administraci a jejich účinek se projeví až po aktivaci – v tomto případě za použití světla. Cílem výzkumu bylo připravit systémy schopné absorbovat viditelné záření. K tomuto cíli projekt dospěl a navázal na něj další, do současnosti běžící projekt. V rámci tohoto projektu se tým Petra Klána zaměřuje aplikaci již objevených systémů a vývoj dalších nových, které jsou schopné absorbovat záření v blízké infračervené oblasti, které lehce proniká biologickými tkáněmi.

Společně s profesorem Liborem Vítkem z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy profesor Klán zkoumal a popsal první fotoaktivovatelný systém, který uvolňuje oxid uhelnatý jako přirozenou biologickou signální molekulu v in vitro a in vivo experimentech po ozáření světlem o vlnových délkách až do 730 nanometrů. Nízké koncentrace oxidu uhelnatého mají řadu pozitivních biologických účinků, jako jsou preventivní a ochranné účinky v procesu hojení ran a při zánětlivých procesech a nádorových onemocněních. Oxid uhelnatý tak představuje velmi slibný terapeutický nástroj pro léčbu těchto nemocí. Výsledky výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Journal of the American Chemical Society.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Česká republika se díky práci prof. RNDr. Milana Chytrého, PhD. může pyšnit celosvětově unikátním národním přehledem rostlinných společenstev

Za svůj projekt Vegetace České republiky: dokončení národního přehledu rostlinných společenstev získal profesor Chytrý v roce 2012 Cenu předsedy GA ČR. Projekt završil dlouholetý terénní výzkum a komplexně se věnoval moderní klasifikaci vegetace na našem území. Cílem byla inventarizace rostlinných společenstev na základě sběru fytocenologických snímků a jejich uspořádání do databáze obsahující v současné době více než 100 000 položek.

Hlavním výstupem projektu byla čtyřdílná monografie Vegetace České republiky, která vyšla v letech 2007-2013 a je nejmodernější svého druhu na světě. I proto se Milan Chytrý stal vedoucím či partnerem podobných projektů na evropské úrovni, jako je například databáze Evropský vegetační archiv, jejímž je koordinátorem.

Významnými navazujícími projekty jsou vegetační syntézy pro Evropskou agenturu životního prostředí nebo tvorba Červeného seznamu evropských biotopů a Evropského přehledu vegetace, které byly vydány v roce 2016. Ty jsou podporovány evropskými zdroji a GA ČR v rámci Centra excelence Pladias.

Pomocí přehledu rostlinných společenstev mohou odborníci snáze hledat odpovědi na ekologické otázky, jako například jaké konkrétní přírodní podmínky (intenzita ozáření, teplota nebo množství dostupných živin) jsou zodpovědné za to, že se na daném místě nachází určitá kombinace nebo větší či menší množství druhů. Umožňuje též studium chování a šíření invazivních druhů, tvorbu map, rozšíření určitých druhů a využívá se i v ochraně přírody.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY