Matematika je často vnímána jako neosobní a odtažitá věda plná vzorců a čísel. Samuel Braunfeld z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, řešitel projektu JUNIOR STAR, vnímá matematiku jinak. Vidí v ní fascinující svět, kde se jazyk a logika protínají, aby rozkryly komplexní struktury, které ovlivňují náš každodenní život. Jeho výzkum propojuje abstraktní teorii modelů s praktickým studiem složitých sítí, jako jsou počítačové systémy, sociální sítě nebo biologické struktury. Výsledky jeho práce mohou přinést nejen nové teoretické poznatky, ale i praktická řešení pro správu dat a zpracování informací.
Cesta Samuela Braunfelda ke studiu matematiky byla spletitá. Jednu dobu dokonce zvažoval studium literatury. Nakonec ho však matematika, představující podle něj nekončící intelektuální výzvu, okouzlila. Jeho zvědavost vzbudila zejména teorie modelů. „Teorie modelů je podmanivá, protože se soustředí na jazyk a interpretaci,“ říká řešitel projektu. „Je to jako být součástí vtipu, kdy jazyk neustále interpretujete jinak, než jste zamýšleli, a na konci se dostanete k důkazu, který vás překvapí.“ Právě tato kombinace jasné logické struktury a kreativního přemýšlení tvoří páteř jeho současného výzkumu.
Teorie modelů jako klíč k dekódování sítí
V rámci svého projektu JUNIOR STAR zkoumá, jak by se teorie modelů dala aplikovat na různé typy sítí. Ty se vyskytují všude kolem nás – od sítě mezilidských vztahů přes složité počítačové systémy až po biologické procesy v našem těle.
Ačkoliv se na první pohled mohou zdát tyto sítě velmi odlišné, jeho hypotéza je jednoduchá: každou síť lze zařadit do jedné ze dvou kategorií. Buď je natolik strukturovaná, že ji lze rozdělit na jednodušší části, které spolu snadno komunikují, nebo je tak složitá, že se žádná zjednodušující analýza nehodí. „Není žádná střední cesta – buď se síť rozpadá na přehledné komponenty, nebo je tak složitá, že s ní musíme zacházet jako s celkem,“ říká Braunfeld.
Efektivní reprezentace sítí
Pokud se hypotéza potvrdí, výzkum by mohl výrazně přispět k pochopení, jak a kdy lze se sítěmi efektivně pracovat a ukládat je s minimálními nároky na kapacitu i čas. Výsledky projektu nejenže prohloubí porozumění vztahu mezi zdánlivě vzdálenými obory – modelovou teorií a kombinatorikou – ale mohou také ovlivnit další oblasti.
Klíčovým cílem projektu je zjistit, kdy jsou sítě dostatečně jednoduché pro další zpracování. „Výzkum poskytne zásadní poznatky o tom, v jakých prostředích mohou konkrétní programovací techniky efektivně fungovat,“ vysvětluje doktor Braunfeld. Tyto poznatky jsou důležité pro rozvoj informatiky i správu velkých datových systémů.
Nový tým spolupracuje s odborníky z Evropy i USA
Jeho výzkum má také mezinárodní přesah. Doktor Braunfeld pracuje s odborníky z Evropy i z USA. Zkušenosti z různých výzkumných prostředí mu pomáhají nejen při vědecké práci na projektu, ale i při vedení vlastního týmu, který díky podpoře GA ČR sestavil. „Vedení týmu je pro mě nová výzva, ale zároveň příležitost podpořit mladé výzkumníky a pomoci jim rozvíjet jejich vlastní nápady,“ dodává s nadšením.
Samuel Walker Braunfeld, Ph.D.
JUNIOR STAR
Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce, kteří získali titul Ph.D. před méně než 8 lety a kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému financování s možností čerpat až 25 milionů Kč umožňují granty JUNIOR STAR vědecké osamostatnění a případné založení vlastní výzkumné skupiny. Na podporu dosáhne pouze zlomek podaných projektů. Od roku 2024 bylo podpořeno 17 z celkových 175 návrhů projektů.
Uznávaný klinický biochemik prof. Milan Jirsa se dnes na základě jmenování vlády ČR ujímá vedení Grantové agentury České republiky (GA ČR). Na pozici nahrazuje po uplynutí druhého funkčního období prof. Petra Baldriana. Mezi jeho hlavní priority patří spuštění a příprava nových grantových soutěží, navazování nových mezinárodních spoluprací a stabilizace rozpočtu.
„Smyslem GA ČR je podpora špičkového základního výzkumu a vědkyň a vědců, kteří se mu věnují. Plánuji navázat na práci zahájenou s kolegy v předsednictvu a dále rozvíjet činnost agentury. Mezi mé cíle patří vůbec poprvé vyhlásit soutěž Návratové granty, která usnadní návrat excelentních badatelek a badatelů do vědy, například po rodičovské dovolené, a podpořit větší návratnost investic do základního výzkumu díky nové soutěži Proof of Concept,“ shrnuje své plány nastupující předseda GA ČR prof. Milan Jirsa a dodává: „Úkolů, které přede mnou stojí, je ale více: například prosadit pokračování vysoce výběrové soutěže EXPRO, začít vědeckou spolupráci s izraelskou agenturou a také zajistit dostatečné financování pro tradiční soutěže GA ČR.“
„Profesor Jirsa je uznávaný odborník v oblasti lékařských věd – je autorem zásadních objevů v oblasti dědičných žloutenek a jiných jaterních onemocnění, za které obdržel řadu ocenění. Od roku 2021 působí i v předsednictvu GA ČR. Má také bohaté zkušenosti z manažerských pozic z IKEM a vědeckých rad další institucí, které jistě uplatní při vedení GA ČR,“ shrnuje končící předseda prof. Petr Baldrian.
Vláda jmenovala prof. Milana Jirsu do čela GA ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. V současné době působí v IKEM a na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Má zkušenosti také z hodnoticích panelů GA ČR, které mimo jiné posuzují návrhy projektů k financování.
Do předsednictva GA ČR je současně jmenován dr. Patrik Španěl, který se ujme oblasti zemědělských a biologicko-environmentálních věd, za než v rámci předsednictva zodpovídal prof. Petr Baldrian.
O předsednictvu GA ČR
Předsednictvo GA ČR je jmenováno vládou ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Je složeno z pěti členů, kteří zastupují pět základních vědních oborů – technické vědy, vědy o neživé, lékařské a biologické vědy, společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-environmentální vědy. Funkční období členů předsednictva je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě funkční období po sobě následující. Statutárním orgánem GA ČR je její předseda. Předsednictvo schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji a rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory, tedy o udělení grantů vědeckým projektům na základě hodnocení oborových komisí a panelů GA ČR. Předsednictvo dále koordinuje činnost těchto poradních orgánů, jmenuje a odvolává jejich členy.
prof. MUDr. Mgr. Milan Jirsa, CSc.
(nový předseda GA ČR)
Profesor Milan Jirsa působí jako vedoucí Laboratoře experimentální hepatologie a zástupce přednosty Centra experimentální medicíny IKEM, kde je také předsedou vědecké rady. Zároveň působí jako pedagog, školitel a člen oborové komise doktorského studia na Univerzitě Karlově a Vysoké škole chemicko-technologické. Je absolventem Fakulty všeobecného lékařství a Přírodovědecké fakulty Karlovy Univerzity. Profesuru získal na 1. lékařské fakultě Karlovy Univerzity. Po dosažení specializované způsobilosti v oboru klinická biochemie se začal zabývat problematikou fotodynamické terapie nádorů, záhy přešel ke studiu poruch a molekulárního mechanismu sekrece žluče. Svůj zájem postupně rozšířil na genetiku jaterních onemocnění. V průběhu své dosavadní vědecké kariéry publikoval více než 80 původních vědeckých prací v mezinárodních časopisech a vedl řadu doktorských studentů a postdoktorandů. Absolvoval dlouhodobý pobyt v Academisch Medisch Centrum v Amsterdamu. Působí ve vědeckých radách IKEM, FZO PU a nizozemské nadace Crigler-Najjar Stichting. Byl oceněn Českou hepatologickou společností ČLS JEP, čestným členstvím v České společnosti klinické biochemie a mezinárodní cenou The Bares Award. V listopadu 2021 se stal členem předsednictva GA ČR, kde odpovídá ze lékařské a biologické vědy. Od ledna 2025 je předsedou GA ČR.
RNDr. Patrik Španěl, Dr. Rer. Nat
(nový člen předsednictva GA ČR pro zemědělské a biologicko-environmentální vědy)
RNDr. Patrik Španěl, Dr. Rer. Nat., vystudoval fyziku plazmatu na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a doktorát získal v Innsbrucku v oboru iontové fyziky. V současnosti se zabývá výzkumem iontově molekulových reakcí v plynné fázi se zaměřením na hmotnostní spektrometrii pro analýzu stopových plynů. Podílel se na vývoji metody SIFT MS, která se využívá v polovodičovém a farmaceutickém průmyslu. Aktivně spolupracuje na jejím uplatnění v mezioborovém biologickém, environmentálním, veterinárním, potravinářském i lékařském výzkumu. Je vedoucím oddělení, předsedou rady a zástupcem ředitele v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze. Působí také jako profesor na Imperial College London ve Velké Británii. Je autorem přes 300 publikací s více než 13 000 citacemi. V GA ČR dříve působil jako člen panelu 206 a předseda oborové komise 2.
Na konci října GA ČR vyhlásila termín pro podávání nominací do všech panelů GA ČR s funkčním obdobím jejich členů od dubna 2025. Uvedený termín prodlužujeme do 15. ledna pro panely v oblastech:
Oborová komise 1: Technické vědy
P101 Strojní inženýrství (Mechanical engineering)
P102 Elektrotechnika a elektronika (Electrical and electronic engineering)
P103 Počítačové a informační inženýrství (Computer and information engineering)
P105 Stavební inženýrství (Civil engineering)
P106 Chemické inženýrství (Chemical engineering)
P107 Anorganická materiálovávěda a inženýrství (Inorganic materials science and engineering)
P108 Organické materiály a biomateriály: věda a inženýrství (Organic materials and biomaterials science and engineering)
P109 Pokročilá materiálová věda a inženýrství (Advanced materials science and engineering)
Oborová komise 4: Společenské a humanitní vědy
P401 Filosofie, teologie, religionistika (Philosophy, Theology, Religious Studies) – Odborník/odbornice v oboru religionistika
P402 Ekonomické vědy, makroekonomie, mikroekonomie, ekonometrie mimo finanční ekonometrii, kvantitativní metody v ekonomii mimo operační výzkum (Economic Sciences, Macroeconomics, Microeconomics, Econometrics except Financial Econometrics, Quantitative Methods in Economics except Operational Research) – Odborníci/odbornice v oblastech: makroekonomie, mikroekonomie, ekonometrie, kvantitativní metody v ekonomii, experimentální ekonomie
P403 Podnikové a manažerské vědy, finance, finanční ekonometrie a operační výzkum (Business and Management Science, Finance, Financial Econometrics and Operational Research) – Odborníci/odbornice v oblastech: podnikové a manažerské vědy, optimalizační metody a operační výzkum, finance, finanční ekonometrie
P404 Sociologie, demografie, sociální geografie, mediální studia a sociální práce (Sociology, Demography, Social Geography, Media Studies and Social Work) – Odborník/odbornice zabývající se migrací; odborník/odbornice na sociální práci, sociální geografii a demografii
P405 Archeologie a starší dějiny do roku 1780 (Archeology and Pre-Modern History until 1780) – Odborníci/odbornice zejména na dějiny pozdního středověku a dějiny raného novověku
P407 Psychologie, pedagogika, kinantropologie (Psychology, Pedagogy, Sport Science) – Odborníci/odbornice na oblast kognitivní psychologie, obecnou pedagogiku, didkatiku a inovace ve vzdělávání
P408 Právní vědy a politologie (Juridical Science and Political Science) – Odborníci/odbornice zabývající se zejména správním právem, právem životního prostředí, trestním právem, ústavním právem, dějinami státu a práva; Odborníci/odbornice zabývající se zejména analýzou politických institucí, politických stran, voleb a komparativní politologií
P409 Vědy o umění (Art Sciences) – Odborníci a odbornice na dějiny umění se specializací na středověk, raný novověk a architekturu; Odborníci/odbornice zabývající se muzikologií se specializací na dějiny hudby a hudební teorii; Odborníci/odbornice zabývající se estetikou
P410 Moderní dějiny (od roku 1780) a etnologie (Modern History (since 1780) and Ethnology) – Odborník/odbornici na etnologii; Odborníky/odbornice na kulturní, hospodářské a sociální dějiny, dějiny každodennosti
Oborová komise 5: Zemědělské a biologicko-environmentální vědy
P501 Fyziologie a genetika rostlin, rostlinolékařství (Plant Physiology and Genetics, Plant Medicine)
P502 Fyziologie a genetika živočichů, veterinární lékařství (Animal Physiology and Genetics, Veterinary Medicine)
P503 Potravinářství, ekotoxikologie a environmentální chemie (Food science, Ecotoxicology and Environmental Chemistry)
P504 Péče o krajinu, lesnictví a půdní biologie, ekologie ekosystémů (Landscape Management, Forestry and Soil Biology, Ecosystem Ecology)
P505 Ekologie živočichů a rostlin (Animal and Plant Ecology)
Grantová agentura ČR (GA ČR) podpoří od příštího roku pět mezinárodních projektů, které uspěly v samostatném hodnocení GA ČR i partnerských zahraničních agentur. Tři projekty GA ČR podpoří společně s tchajwanskou agenturou National Science and Technology Council (NSTC) a další dva s korejskou National Research Foundation of Korea (NRF).
Očekávaná doba řešení je u česko-korejských projektů dva roky a tři roky u česko-tchajwanských projektů. Každá agentura financuje náklady vědců ze své země.
Česko-korejské projekty (GA ČR – NRF)
Registrační číslo
Navrhovatel
Název
Uchazeč
Délka
Oborová komise
25-16919J
doc. Ing. Jindřich Duník, Ph.D.
Pokročilé metody odhadu stavu v úloze sledování mnoha cílů
Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd
2
OK1 – technické vědy
25-17807J
doc. RNDr. Libor Machala, Ph.D.
Železo obsahující nano(foto)katalyzátory pro odbourávání mikropolutantů z vody
Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta
Grantová agentura České republiky (GA ČR) ve spolupráci s lucemburskou agenturou Luxembourg National Research Fund (FNR) vyhlašuje výzvu pro podávání návrhů projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2026. GA ČR v této výzvě vystupuje v roli partnerské organizace – projekty hodnotí FNR a GA ČR výsledky hodnocení přejímá. Výzva je vyhlášena v rámci iniciativy Weave.
Lhůta pro podávání návrhů projektů začíná 20. 12. 2024. Českou část návrhu projektu je možné podávat nejpozději do 17. 4. 2025, tedy do 7 dnů po oficiálním termínu, který FNR pro lucemburské uchazeče stanovila na 10. 4. 2025.
Upozorňujeme, že v aplikaci pro podávání projektů je potřeba projekt založit ve výzvě Lead Agency – Partner Organization – 2026 – NCN (Poland)/FNR (Luxembourg).
Čestná prohlášení / prohlášení o způsobilosti zasílejte do datové schránky GA ČR s identifikátorem a8uadk4, a to nejpozději do 17. 4. 2025. Předmět zprávy je „Předmět zprávy je „Způsobilost – FNR – 2026“. Je nutné také doložit úplný výpis z evidence skutečných majitelů uchazeče.
Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců. Doba řešení musí být u všech řešitelů stejně dlouhá.
Souběhy návrhů projektů
Pro souběhy návrhů projektů, ve kterých vystupuje stejná osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, platí pravidlo stanovené v čl. 3 odst. 12 Pravidel s tím rozdílem, že projekty podané do této výzvy se budou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2026.
Návrhy projektů podané do této výzvy se nebudou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2025.
Chemik Jan Storch z Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky se zaměřuje na hybridní organicko-anorganické materiály. Jeho výzkum usnadňuje detekci chirálních molekul, které jsou klíčové v mnoha biologických a chemických procesech, kde různé zrcadlové formy mohou mít odlišné vlastnosti a účinky. Výsledky také přispívají k rozvoji pokročilých technologií v optice a elektronice. Jeho výzkum podpořila Grantová agentura České republiky (GA ČR).
Důležitým směrem výzkumu v oblasti chemie a materiálových věd je využití nanostruktur a kovových povrchů, které dokáží vytvářet plazmony. Plazmony si můžeme představit jako vlny na hladině vody, které vznikají, když do ní hodíte kámen. Voda se při tvorbě vln pohybuje jako celek, jednotlivé molekuly neputují s vlnou, ale předávají si energii. A stejně tak oscilují i elektrony v kovu a společně vytvářejí plazmony.
Plazmony mohou být vybuzeny fotony (světlem), a naopak mohou fotony samy generovat. Podobně mohou být vlny na vodě vybuzeny větrem nebo vhozením kamene, a naopak mohou interagovat s dalším prostředím na hladině. Hlavní rozdíl mezi těmito jevy je, že plazmony jsou kvazičástice v pevné látce, zatímco vlny na vodě představují mechanické vlnění na povrchu kapaliny. Přesto mají oba jevy společné rysy v kolektivním chování a interakci s okolím.
Obr. 1 – Ilustrativní znázornění helicenu a jeho zrcadlových forem
Jedním z hlavních cílů projektu bylo navrhnout a připravit hybridní plazmonické nanostruktury (tj. složené z organických i anorganických materiálů) s výraznými chirálními vlastnostmi. Chiralita molekuly, jak je znázorněno na obrázku 1, znamená absenci roviny, osy nebo středu symetrie. Chirální molekuly si můžeme představit jako dvě ruce, které nejde vzájemně překrýt. Tyto struktury jsou důležité, protože umožňují zesílit interakci mezi světlem a chirálními molekulami, což zlepšuje citlivost detekčních metod a může být využito při vývoji nových technologií v optice, elektronice a senzorice.
V rámci projektu se výzkumníci zaměřili na studium interakce mezi chirálními organickými molekulami, konkrétně heliceny, a plazmony v kovových a 2D-anorganických nanostrukturách. Tyto interakce vedly k unikátním optickým efektům, které umožňují detekci velmi nízkých koncentrací chirálních molekul. Tento výzkum může mít zásadní význam pro různé aplikace, například v chemii při vývoji citlivých senzorů pro identifikaci chirálních látek či v biologii a medicíně při diagnostice onemocnění, kde přítomnost chirálních biomolekul může naznačovat specifické zdravotní stavy.
Vědeckým týmům se podařilo syntetizovat nové deriváty helicenů, které sloužily jako chirální modifikátory plazmonických nanostruktur. Heliceny, díky svým unikátním optoelektronickým vlastnostem a výrazné optické aktivitě, představují ideální komponenty pro kombinaci s plazmonickými materiály. U takto vytvořených hybridních struktur byla testována schopnost interagovat s chirálními molekulami pomocí povrchově zesílené Ramanovy spektroskopie (SERS). Výsledky ukázaly, že tyto struktury jsou schopny detekovat chirální molekuly s vysokou citlivostí a specificitou.
Plazmonicky aktivní 2D materiály: Potenciál pro nové aplikace
Další klíčovou oblastí výzkumu byla příprava plazmonicky aktivních 2D materiálů, konkrétně MXenů. Tyto materiály, které jsou tvořeny tenkými vrstvami karbidů a jejichž tloušťka se tak pohybuje na atomárním měřítku, vykazují výjimečné mechanické a optické vlastnosti. Výzkumníci na tyto tenké vrstvy připojili modifikátory v podobě helicenových derivátů a připravili tak MXenové vločky (Ti3C2Tx), aby mohli studovat jejich chirální optickou odezvu.
Nová třída materiálů byla testována na schopnost polarizačně citlivé přeměny světla na teplo, což znamená, že teplo lze generovat cíleně pomocí kruhově polarizovaného světla (pravotočivého nebo levotočivého). Tento jev může být využit například v řízených chemických reakcích nebo v zařízeních, která přeměňují světlo na energii. Vědci rovněž prokázali jejich potenciál v polarizačně citlivé fotokatalýze za asistence plazmonů. Tyto výsledky představují první demonstraci tohoto typu plazmonicky aktivního 2D materiálu s chirální odezvou, což otevírá nové možnosti v oblastech senzoriky, optoelektroniky a nanofotoniky.
Spolupráce a budoucí směřování
Projekt přinesl odezvu ve špičkových vědeckých časopisech. Publikace posouvají hranice lidského poznání v oblasti chirálních plazmonických nanostruktur, ale také demonstrují vysokou úroveň mezinárodní spolupráce a vědecké excelence. Spolupráce mezi Ústavem chemických procesů AV ČR a Ústavem inženýrství pevných látek (Fakulta chemické technologie VŠCHT Praha) bude nadále pokračovat s cílem rozvíjet získané poznatky a transformovat je do prakticky využitelných technologií.
Grantová agentura ČR (GA ČR) podpoří od příštího roku další dva mezinárodní projekty. Jedná se o první projekty potvrzené od zahraničních agentur, které v letošní výzvě hodnotila GA ČR. Jeden projekt bude financovaný společně se slovinskou agenturou Slovenian Research and Innovation Agency (ARIS) a jeden s lucemburskou agenturou Luxembourg National Research Fund (FNR).
Projekty budou podpořeny díky spolupráci agentur v rámci iniciativy WEAVE. GA ČR při jejich hodnocení vystupovala jako Lead Agency, tedy provedla hodnocení návrhů projektů a předala jej partnerským stranám, které projekty nehodnotily. Každá agentura financuje náklady vědců ze své země.
Česko-slovinský projekt (GA ČR– ARIS)
Registrační číslo
Navrhovatel
Název
Uchazeč
Doba trvání
Oborová komise
25-16301K
doc. RNDr. Pavla Bojarová, Ph.D.
Mono- and multivalent inhibitors of galectin-8 in tumour-associated (lymph)angiogenesis
Grantová agentura České republiky připravila možnost excelentním vědkyním a vědcům znovunastartovat kariéru po jejím přerušení rodičovskou dovolenou nebo kvůli péči o závislou osobu. Tento nový druh grantové podpory schválila v listopadu vláda ČR, poprvé bude soutěž vypsána spolu s dalšími soutěžemi GA ČR v únoru příštího roku. Bližší informace o Návratových grantech prozradí informační materiál.
Michal Zajaček z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se v rámci projektu JUNIOR STAR zabývá výzkumem supermasivních černých děr v galaktických jádrech. Jeho tým zkoumá vzájemné působení mezi hvězdami a černými dírami – jak hvězdy ovlivňují aktivitu černých děr a jak černé díry působí na své okolní hvězdy. Jeho výzkum by mohl mít klíčový význam pro pochopení fungování a vývoje galaxií.
Dalekohled jako odrazový můstek
Zájem o vesmír a neznámo, které se s ním pojí, vzbudily v doktoru Zajačekovi poprvé snímky planet a měsíců Sluneční soustavy, které jako dítě objevil v encyklopedii. „Zlom nastal, když jsem dostal svůj první malý dalekohled. Ten mi otevřel nový svět a umožnil zkoumat noční oblohu podrobněji,“ vzpomíná řešitel projektu JUNIOR STAR. Tento zájem ho přivedl ke studiu astrofyziky, v rámci něhož se nejprve zaměřil na pozdní velké bombardování Sluneční soustavy a později na střed Mléčné dráhy. Během doktorského studia na univerzitě v Kolíně nad Rýnem se pak ponořil do studia černých děr. Dnes působí na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, kde se zaměřuje právě na výzkum těchto záhadných objektů.
Černé díry v srdcích galaxií
V rámci projektu JUNIOR STAR se vědecký tým doktora Zajačeka zaměřuje na interakci hvězd s okolím supermasivních černých děr v galaktických jádrech. Tyto černé díry, které mají hmotnost od milionů až po miliardy Sluncí, nejsou osamocené. Obklopuje je oblast plná hvězd, tzv. nukleární hvězdokupa. Stejný fenomén pozorujeme i v centru naší Mléčné dráhy, kde mezi miliony hvězd můžeme příležitostně zaznamenat aktivitu černé díry, která se projevuje erupcemi energie. „Cílem našeho výzkumu je pochopit, jakým způsobem hvězdy ovlivňují aktivitu černých děr a jak černé díry naopak působí na hvězdy ve svém okolí. Tento proces je zásadní pro pochopení vývoje galaxií, neboť černé díry a hvězdy spolu tvoří vzájemně propojený systém, který může ovlivnit i vznik nových hvězd,“ vysvětluje doktor Zajaček.
Lepší pochopení vesmíru
Projekt může přinést zásadní vhled do procesů, které probíhají v galaktických jádrech – tedy v nejhlubších částech galaxií. Některé galaxie vykazují vysokou aktivitu – jejich černé díry pohlcují velké množství hmoty a intenzivně září, zatímco jiné, jako naše Mléčná dráha, mají klidnější jádra. Rozdíly v aktivitě těchto černých děr a jejich vliv na růst a vývoj galaxií jsou jednou z hlavních záhad, které vědci zkoumají. „Z minulých studií víme, že zvýšená aktivita supermasivních černých děr může utlumit tvorbu hvězd v dané galaxii, což významně ovlivňuje její celkový vývoj,“ říká Zajaček. Výzkumný tým se nyní zaměřuje na teorii, že hvězdy mohou nejen zpomalit aktivitu černých děr, především v důsledku výbuchů supernov, ale také ji znovu nastartovat. „Zjistili jsme, že hvězdy, které obíhají velmi blízko černé díry, mohou část své hmoty přenášet do okolí černé díry, a tím zásadně ovlivňovat její aktivitu,“ dodává Michal Zajaček, který za svou práci v letošním roce obdržel cenu MUNI Scientist Grantové agentury Masarykovy univerzity.
Spolupráce napříč kontinenty a vývoj nového dalekohledu
Výzkum supermasivních černých děr vyžaduje sledování těchto často extrémně vzdálených objektů pomocí různých druhů pokročilých teleskopů, které operují na rozdílných vlnových délkách. Spolu s kolegy z Masarykovy univerzity a Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu pracuje doktor Zajaček na vývoji prvního českého vesmírného dalekohledu QUVIK, který bude vesmír zkoumat v ultrafialových vlnových délkách. V případě úspěchu by se jednalo o průlomovou technologii českého kosmického výzkumu.
Na řešení projektu JUNIOR STAR se kromě českých a slovenských výzkumníků podílejí také přední světoví odborníci. Mezi nejvýznamnějšími partnery jsou experti z Německa, USA, Velké Británie nebo Číny. Společným úsilím odhalují záhady vesmíru, který se stále ukazuje jako fascinující a plný neprobádaných tajemství.
RNDr. Michal Zajaček, Ph.D., (třetí zleva) se svým týmem
JUNIOR STAR
Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce, kteří získali titul Ph.D. před méně než 8 lety a kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému financování s možností čerpat až 25 milionů Kč umožňují granty JUNIOR STAR vědecké osamostatnění a případné založení vlastní výzkumné skupiny. Na podporu dosáhne pouze zlomek podaných projektů. Pro rok 2024 bylo podpořeno pouze 17 z celkových 175 návrhů projektů.
Navrhovatelé se v hodnocení návrhu projektu mohou také dozvědět, v jakém pásmu hodnocených projektů se jejich projekt umístil. Umístění projektu je součástí protokolu hodnocení, který se spolu s posudky nachází v aplikaci GRIS v záložce Project detail. Tuto informaci mohou navrhovatelé využít při přípravě projektu pro příští soutěže.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Samuel Walker Braunfeld, Ph.D.
prof. MUDr. Mgr. Milan Jirsa, CSc.
RNDr. Patrik Španěl, Dr. Rer. Nat
