Praha, 27. září 2016 – Sphaera octava. Historický vývoj představ o sféře stálic je vynikající ukázkou mezioborové spolupráce mezi humanitními a přírodními vědami. Autoři Alena a Petr Hadravovi přibližují problematiku historického vývoje představ o hvězdné sféře od středověku po raný novověk. Projekt byl oceněn Cenou předsedy Grantové agentury České republiky.
Klasická filoložka se specializací na středověkou latinu Alena Hadravová a její manžel, astrofyzik Petr Hadrava, spolupracují od roku 1988, kdy se seznámili a pracovali na překladu Keplerova spisu Sen neboli Měsíční astronomie. Už tehdy si uvědomili, že interdisciplinarita je ve vědě velmi potřebná a důležitá. „Spolupracujeme rádi, naše práce vycházejí z latinských textů, středověkých rukopisů, které vydáváme, překládáme a všestranně interpretujeme,“ říká Alena Hadravová, laureátka Ceny předsedy Grantové agentury ČR.
Jejich společný čtyřsvazkový soubor Sphaera octava byl oceněn odbornou veřejností u nás i ve světě. Název je odvozen z poslední, osmé sféry, která podle tradiční představy obklopovala Zemi a patřila hvězdám. Ty byly na nebe umístěny z vůle bohů v souhvězdích, jejichž velikost, tvar i podobu vysvětlují příběhy z antické mytologie.
Pro českého čtenáře bude jistě zajímavá studie o tzv. přemyslovském glóbu, který byl ve 13. století součástí sbírek českých králů, buď Přemysla Otakara II. nebo jeho syna Václava II. „Jedná se o první dochovaný glóbus křesťanské Evropy a zároveň o důmyslný přístroj, s jehož pomocí lze přesně stanovit postavení hvězd v daleké minulosti i budoucnosti“, uvádí Petr Hadrava. „Glóbus byl zhotoven podle Ptolemaiových návodů na stavbu přístroje a svědčí o dobrých astronomických znalostech antické vědy ve středověku i o umělecké zručnosti tvůrce přístroje,“ upřesňuje Alena Hadravová. Hadravovi se domnívají, že konstrukce glóbu i jeho výtvarná podoba jsou ovlivněny multikulturním prostředím jižní Itálie, navazujícím na antické tradice.
Tetralogie Sphaera octava obsahuje především první české překlady antických textů o souhvězdích, Hyginovu Astronomii, Pseudo-Eratosthenova Zhvězdnění a přetisk staršího překladu Arátových Jevů na nebi. Dílo pokračuje edicí a překladem návazného středověkého pojednání o souhvězdích a je završeno edicí a překladem latinského ptolemaiovského katalogu hvězd, jehož údaje posloužily při exaktním zpracování výsledků měření přemyslovského glóbu. Souvislosti autoři vysvětlují v mnoha komentářích, které svědčí o mimořádných lingvistických, historických, filozofických, teologických a astronomických znalostech. Součástí díla jsou i četné obrazové přílohy.
Autoři patří ke špičkovým odborníkům mezinárodní úrovně, doma i v zahraničí vydali řadu vědeckých prací. Výsledkem grantového projektu jsou i první české překlady Hvězdného posla Galilea Galileiho a Rozpravy s Hvězdným poslem Johanna Keplera, které se věnují prvním astronomickým pozorováním s pomocí dalekohledu a patří mezi stěžejní díla dějin vědy vůbec.
Praha, 27. září 2016 – Pacientům po laryngektomii vysvitla naděje na kvalitnější hlasivkovou náhradu. Tým Tomáše Vampoly z Fakulty strojní ČVUT se dlouhodobě věnuje výzkumu individuální hlasivkové náhrady a ve svém bádání již značně pokročil. Za svůj projekt byl oceněn Cenou předsedy Grantové agentury České republiky.
Hlasivky člověka sice měří méně než dva centimetry, ale umí vytvořit hlas a zvuk tak silný, že je slyšet desítky metrů daleko. Pacientům, kteří onemocní rakovinou hlasivek nebo hrtanu, musejí lékaři celý hrtan i s hlasivkami odoperovat. Ačkoliv moderní věda umí nahradit všemožné části lidského těla, napodobit hlasivky bylo donedávna nad její síly. Hlasivky vykonají více než milion kmitů za den a vzduch v nich má sílu hurikánu (asi 180km/hod). Najít materiál, který by vydržel tuto extrémní zátěž a vydával zvuk stejných vlastností, jako má lidský hlas, se vědcům dosud nedařilo. Jediné řešení pro pacienty, kteří ztratili hlas, jsou hlasivky vnější (např. tzv. “slavík”), jejichž zvuk je ale nepřirozený a strojový.
Oceněný projekt Tomáše Vampoly je unikátní tím, že se zabýval hlasivkovou náhradou, která je individuální. Než by pacient podstoupil operaci, při níž by mu hlasivky byly odstraněny, jeho hlas by podrobil analýze tým odborníků a podle toho naladil individuální náhradu. V ideálním případě by měla původní hlas nositele napodobit tak, aby nikdo nepoznal, že mluví prostřednictvím umělých hlasivek.
Řešitelský tým se skládal ze čtyř nezávislých institucí, z nichž každá hrála velmi důležitou úlohu. Vhodný materiál pro hlasivkovou náhradu navrhl a na základě zadání Tomáše Vampoly vyrobil řadu konkrétních variant náhrady Ústav makromolekulární chemie AV ČR. Počítačové simulace funkcí a prověření, že se hlasivky chovají, jak mají, zajistil Tomáš Vampola a jeho tým z Fakulty strojní ČVUT, kde byly poté vyrobeny formy pro odlévání umělých hlasivek. V Ústavu termomechaniky AV ČR na speciálně zkonstruované měřicí trati simulující plíce a vokální trakt člověka ověřovali jejich aerodynamické, akustické a vibrační vlastnosti. A v neposlední řadě, realizovatelnost a voperovatelnost navržených hlasivkových náhrad byla studována na 1. lékařské fakultě UK v Praze. Výsledky projektu vyústily v český patent, následovat bude evropský.
“Hlasivka funguje podobně jako struna. Když ji napnete, frekvence a tudíž i hlas je vyšší. My jsme navrhli postup, jak hlasivku předepnout nezávisle na člověku. Ten ji pak bude rozechvívat svým dechem a mluvit,” říká laureát Ceny předsedy GA ČR Tomáš Vampola.
V tuto chvíli je hlasivkovou náhradu třeba otestovat na zvířatech a po odladění všech případných nesnází by přišlo na řadu klinické testování na člověku. Teprve poté se může očekávat komerční aplikace a dostupnost této hlasivkové náhrady na trhu.
V České republice přijde operativním zákrokem o hlasivky až 150 osob každý rok, celkem u nás s tímto handicapem žije několik tisíc lidí.
Praha, 27. září 2016 – Pětatřicetiletá fyzička Kateřina Kůsová se dlouhodobě věnuje základnímu výzkumu křemíkových nanokrystalů. Za svůj projekt Makroskopické a mikroskopické luminiscenční vlastnosti křemíkových nanočástic získala Cenu předsedy Grantové agentury České republiky.
Křemík je průmyslově velmi využívaný materiál, hlavně v mikroelektronice, v jeho normální podobě z něj ale nelze udělat zdroj světla. Kateřině Kůsové a jejím spolupracovníkům se ale povedlo ukázat, jakou cestou se ke křemíkovému zdroji světla vydat. Objevili a experimentálně i teoreticky prokázali, že je možné vytvořit křemíkové nanokrystaly, které mají dobré svítivé vlastnosti. Jedná se o průlomový objev světového významu, který bude možné využít v praxi mnoha způsoby, například ve výrobě svítících křemíkových nanokrystalů jako miniaturních zdrojů světla integrovaných na křemíkových čipech. V budoucnosti by to mohlo vést až k nahrazení elektrického přenášení informací v počítačích přenosem optickým.
“Výhodou křemíku je, že je netoxický a jeho nanokrystaly by se daly využít například v biologii jako luminiscenční značky jednotlivých molekul nebo nosičů léčiva v krevním řečišti,” říká Kateřina Kůsová, která se studiem křemíkových nanokrystalů zabývá již osm let. “Budoucnost je i v přenášení informací světlem, je to rychlé, méně energeticky náročné a neprodukuje se zbytečné teplo,” dodává.
Výsledky výzkumu jsou předmětem českého i evropského patentu a Kateřina Kůsová je otevřena dalším partnerům, kteří by s ní chtěli na projektu spolupracovat a využít jeho výsledky v aplikovaném výzkumu a v průmyslu. A jaký má Kůsová cíl do budoucna? “Rádi bychom vytvořili křemíkový laser, k tomu ale asi vede ještě dlouhá cesta,” říká.
Kateřina Kůsová práci na svém postdoktorském projektu v roce 2013 kvůli mateřské dovolené přerušila. Na rodičovské dovolené pracovala ve svém domovském Fyzikálním ústavu AV ČR na částečný úvazek, nedávno porodila druhé dítě. Dosažené výsledky projektu byly publikovány v prestižních mezinárodních vědeckých časopisech a jsou velmi často citovány. Výzkum financovala Grantová agentura České republiky.
Praha, 27. září 2016 – Michail Kotsyfakis, řecký biolog působící v Biologickém centru Akademie věd ČR v Českých Budějovicích, se svým týmem z Parazitologického ústavu výrazně posunul hranice poznání v oblasti infekčních chorob přenášených klíšťaty. Výsledky jeho výzkumu pravděpodobně najdou využití ve vývoji účinnějších léků a očkovacích látek. Za svůj projekt byl M. Kotsyfakis oceněn Cenou předsedy Grantové agentury České republiky.
Onemocnění přenášená klíšťaty, jako jsou třeba lymská borelióza nebo encefalitida, jsou vážným zdravotním problémem nejen v České republice, ale v zemích západního světa obecně. V budoucnu by se nemocní mohli léčit účinněji a nemuseli by se spoléhat pouze na antibiotika. Významný krok k tomuto cíli učinil biolog Michail Kotsyfakis se svým týmem z Parazitologického ústavu. Jejich tříletý výzkum se zaměřil na klíštěcí sliny a popsal, jak ovlivňují imunitu hostitele a jak napomáhají přenosu patogenů z klíštěte na hostitele. Získané poznatky jsou důležité nejen z teoretického hlediska, ale především by měly být prakticky využitelné v medicíně při vývoji léčiv a očkovacích látek.
Klíšťata sají na hostiteli až po dobu jednoho týdne, než odpadnou. Po dobu sání může klíště do hostitele svými slinami přenést také choroboplodné zárodky různých nemocí. “Ačkoliv je klíště přisáté na kůži, jeho kousnutí si vůbec neuvědomujeme ani po několika dnech, kdy klíště 20-30 krát zvětší svůj objem. Zajímalo mě proto, jaké biologické procesy stojí za tímto jevem,” říká laureát Ceny předsedy GA ČR Michail Kotsyfakis, který v Česku působí již sedm let. Komplexní směs látek v klíštěcích slinách tlumí jak vrozenou, tak získanou imunitu a srážení krve. Tyto látky se ve slinách klíštěte vyvinuly jako adaptace na způsob života klíštěte – tedy sání krve na hostiteli. Bez nich by totiž v místě sání přirozeně došlo k zánětu, který by mohl vést až k poškození a odvrhnutí klíštěte.
Na začátku výzkumu měli vědci z Biologického centra AV ČR vytipované určité proteiny ve slinách klíštěte, které by mohly mít vliv na přenos patogenů do krve hostitele i na jeho imunitu. Výsledky výzkumu přinesly nový pohled na to, jak dochází k přenosu infekčních chorob. Zároveň ale ukazují, že k pochopení celého procesu nákazy je potřeba detailně zkoumat, které proteiny jsou do krve zrovna vylučovány. Klíštěcí slinné žlázy mohou také vědcům sloužit při budoucím medicínském výzkumu jako knihovna imunomodulačních molekul i jako zásobárna nových farmakoaktivních látek. „Dnes to může znít jako sci-fi, věřím ale, že budoucnost je ve vývoji nových léků z klíštěcích slin,“ říká Michail Kotsyfakis. Jeho kolega z Parazitologického ústavu Jindřich Chmelař dodává: “Ukázalo se také, že kdybychom chtěli připravit protiklíštěcí vakcínu proti proteinům z klíštěcích slin, nebude to snadné, jelikož proteinů je tam mnoho a stále jsou produkovány další a další.“
Projekt “Úloha inhibitorů proteáz z klíštěcích slin v interakcích mezi klíšťaty, patogeny a hostitelem” financovala Grantová agentura ČR a za své mimořádné výsledky dostal Michail Kotsyfakis Cenu předsedy Grantové agentury České republiky. Během projektu spolupracoval tým Michaila Kotsyfakise s laboratořemi v USA a Německu. Výsledky projektu byly publikovány v řadě špičkových vědeckých časopisů a část jeho výsledků je také předmětem patentu u amerického patentového úřadu.
Grantová agentura ČR vyhlašuje výzvu pro podávání návrhů na kandidáty do hodnoticích panelů GA ČR. Panely jsou velmi významným poradním orgánem předsednictva GA ČR a hrají klíčovou roli v hodnoticím procesu návrhů projektů, během kontroly úrovně běžících grantových projektů a také při hodnocení výstupů ukončených grantových projektů.
Podrobnou výzvu k nominacím na kandidáty do hodnoticích panelů, formulář návrhového listu kandidáta a popis náplně jednotlivých hodnoticích panelů naleznete ke stažení níže.
Lhůta pro nominaci kandidátek a kandidátů končí dnem 30. listopadu 2016. Funkční období jmenovaných členů začíná 1. dubna 2017.
v souladu s unesením vlády č. 448 ze dne 18. května 2016 výzvu k podávání návrhů grantových projektů v rámci skupiny grantových projektů: Podpora mezinárodní spolupráce pro získávání ERC grantů v základním výzkumu („Podpora ERC žadatelů“).
Podmínky mezinárodní spolupráce pro získávání ERC grantů v základním výzkumu („Podpora ERC žadatelů“):
Výzva k podávání návrhů projektů na podporu mezinárodní spolupráce pro získávání ERC grantů v základním výzkumu je vyhlašována po projednání s Evropskou výzkumnou radou (ERC). Poskytování podpory na projekty v rámci této skupiny grantových projektů probíhá od vyhlášení výzvy do roku 2022.
Řešení projektu „Podpora ERC žadatelů“ se uskutečňuje na zahraničním pracovišti. Předpokládaná délka řešení projektu na zahraničním pracovišti je stanovena v rozmezí 3 až 6 kalendářních měsíců.
Návrhy grantových projektů mohou předkládat uchazeči, kteří splňují všechny podmínky stanovené obecně závaznými právními předpisy a kteří splňují podmínky stanovené v Pravidlech grantových projektů Podpora mezinárodní spolupráce pro získávání ERC grantů „Podpora ERC žadatelů“ vydávaných na každý kalendářní rok (dále jen „Pravidla“), viz bod 7 této výzvy. Uchazeč je odpovědný za to, že navrhovatel splňuje podmínky uvedené v Pravidlech. Navrhovatel uchazeči odpovídá za řešení projektu. Navrhovatelem grantového projektu „Podpora ERC žadatelů“ může být pouze řešitel alespoň jednou hodnoceného běžícího projektu ze skupiny grantových projektů „Juniorské granty“ nebo ukončeného projektu ze skupiny grantových projektů „Juniorské granty“, jehož poslední hodnocení provedené před podáním žádosti o grantový projekt „Podpora ERC žadatelů“ bylo hodnoceno jako splněno nebo vynikající. Jednou z podmínek úspěšného řešení projektu je povinnost řešitele po udělení grantu „Podpora ERC žadatelů“ vypracovat a podat žádost na podporu projektu ERC (v programech StG, CoG, výjimečně AdG), a to v nejbližší výzvě vyhlášené po ukončení řešení projektu nebo ve výzvě bezprostředně následující, nejpozději však do 700 dní po ukončení řešení tohoto projektu. Do této lhůty se nezapočítává období strávené na mateřské/rodičovské dovolené. Návrh projektu lze podávat ve všech oborech podle Statutu GA ČR.
Řešení projektu „Podpora ERC žadatelů“ se uskutečňuje na zahraničním pracovišti, na němž v době řešení projektu působí jako Principal Investigator řešitel ERC grantu (dále jen „Mentor“) vybraný navrhovatelem. Součástí návrhu projektu „Podpora ERC žadatelů“ a podmínkou financování je písemný souhlas zahraničního pracoviště a písemný souhlas Mentora s přijetím navrhovatele k řešení projektu „Podpora ERC žadatelů“.
Kritéria hodnocení návrhů projektů jsou obsažena v Pravidlech. Kritéria zahrnují zejména: hodnocení odborné úrovně, originality, kvality; odborné schopnosti navrhovatele, jeho tvůrčí přínos ve vědní oblasti podle zaměření návrhu projektu, dosavadní výsledky navrhovatele ve výzkumu, hodnocení nástinu návrhu zamýšleného ERC projektu, posouzení předchozí spolupráce uchazeče s GA ČR a přiměřenost finančních požadavků.
Hodnocení návrhů projektů provádějí tříčlenné odborné komise. Komise sestává z Mentora a dalších dvou hodnotitelů se zkušenostmi s řešením ERC projektů, z nichž alespoň jeden je zahraniční. Rozhodujícím orgánem je předsednictvo GA ČR.
Podklady a informace nezbytné pro zpracování a podání návrhů projektů, jako např. podmínky způsobilosti uchazečů, požadavky na její prokázání a způsob hodnocení návrhů projektů, stejně jako ostatní podmínky této výzvy, jsou podrobněji popsány v Pravidlech. Pravidla tvoří nedílnou součást této výzvy. Pravidla jsou zveřejněna zde.
Návrhy projektů GA ČR přijímá a hodnotí průběžně.
Formuláře návrhu projektu jsou dostupné výhradně na internetových stránkách GA ČR na adrese:https://panel.gacr.cz/.
Návrh projektu se podává v elektronické podobě do datové schránky poskytovatele, jejíž identifikátor je „a8uadk4“.
Rozhodnutí o udělení podpory GA ČR zveřejní na internetových stránkách (https://gacr.cz) bezprostředně po ukončení hodnocení návrhu projektu „Podpora ERC žadatelů“.
Evropská výzkumná rada (ERC) zařadila do svého schématu „Fellowship to visit ERC grantee“ novou skupinu grantových projektů „Podpora ERC žadatelů“, která je určena řešitelům juniorských grantových projektů GA ČR z vědních oborů vymezených Statutem Grantové agentury ČR (technické vědy, vědy o neživé přírodě, lékařské a biologické vědy, společenské a humanitní vědy, zemědělské a biologicko-environmentální vědy). Prostřednictvím těchto grantových projektů budou financovány návštěvy úspěšných řešitelů juniorských projektů a zároveň budoucích žadatelů o ERC granty na pracovištích stávajících řešitelů ERC grantů (tzv. mentorů). Seznam mentorů, kteří se do schématu zapojí, v současnosti European Research Council Executive Agency (ERCEA) zpracovává. Jakmile jej ERCEA poskytne, GA ČR o něm bude bez prodlení informovat.
Zahraniční studijní stáž má špičkovým českým vědcům umožnit získat rozhled v konkurenčním prostředí mezinárodního výzkumu. Díky tomu pak budou jako žadatelé o prestižní ERC grant úspěšnější. Získání ERC grantu významně posiluje mezinárodní vědeckou reputaci řešitele, jeho týmu i jeho pracoviště. Zájemci o tyto granty musejí předložit projekt, který má ambici výrazně ovlivnit daný obor, posunout stávající hranice znalostí a otevřít nové výzkumné perspektivy.
Podmínky získání grantu, informace k podávání žádostí a vstup do aplikace najdete zde
Celkové výdaje na „Podporu ERC žadatelů“ za dobu trvání grantových projektů v letech 2016 až 2022 dosáhnou přibližně 61,5 milionu korun.
Praha, 22. srpna 2016 – Výzkum ekonomického geografa Petra Pavlínka přinesl novépoznatky o důsledcích zahraničních investic do automobilového průmyslu na celou ekonomiku. Vyplynulo z něj, že z dlouhodobého hlediska mohou být krátkodobépozitivnídopady převáženy dopady negativními.
Automobilový průmysl v Česku je jedním z nejrozvinutějších v regionu střední a východní Evropy. Na celkové průmyslové produkci Česka má čtvrtinový podíl, v loňském roce se celkové tržby firem v oboru přiblížily jednomu bilionu korun. Jedno z nejvýznamnějších průmyslových odvětví u nás ale mají pod kontrolou zahraniční investoři, kteří ho téměř ovládli. Tomu, jaké jsou dopady zahraničních investic do automobilového průmyslu na hostitelskou zemi, se více než patnáct let věnuje Petr Pavlínek, ekonomický geograf z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Problematiku analyzoval prostřednictvím dlouhodobého kvalitativního výzkumu (dotazníkovým šetřením a rozhovory s manažery firem). Zajímalo ho především, do jaké míry a jakým způsobem dochází k přenosu znalostí a technologií od zahraničních investorů do hostitelských ekonomik.
“Zahraničníkapitál hrál důležitou roli při modernizaci domácího průmyslu, především formou nepřímých dopadůjako je zvýšenákonkurence a zvýšenépožadavky na kvalitu, cenu a spolehlivost. Ale vysokázávislost na zahraničním kapitálu bude mít v dlouhodobém horizontu na českéhospodářstvínegativnívliv,” říká Pavlínek. “Nereinvestovanýzisk, kterýneustále roste, nezůstáváu nás, centrály si ho stahujído mateřských firem. V rámci evropských a světových výrobních sítíjsme se dostali do podřadného postavenía současnýstav automobilového průmyslu ve světěnenahrávázměně,” dodává.
Přínos zahraničních investic by totiž neměl spočívat pouze ve vytvoření nových pracovních míst, která jsou často nekvalifikovaná a špatně placená, ale v tom, že se know-how a technologické postupy šíří od zahraničních investorů do domácí ekonomiky, a v důsledku toho domácí firmy postupují do vyšších pater dodavatelského řetězce. Pavlínkův výzkum ale ukázal, že se tomu tak ne vždy děje a domácí firmy často zůstávají uzamčené na spodních patrech dodavatelských sítí. “Hospodářskápolitika by měla respektovat zájmy všech subjektůekonomiky a podporovat rozvoj domácího průmyslu, neboťdlouhodobézájmy zahraničního kapitálu nemusejíbýt vždy v souladu s dlouhodobými hospodářskými zájmy země,” říká Pavlínek.
Ekonomika příliš závislá na automobilovém průmyslu může být snadno zranitelná. Diverzifikované hospodářství je odolnější proti hospodářským výkyvům. Nemělo by docházet k téměř absolutnímu ovládnutí jednoho odvětví zahraničními investory, podle Pavlínkova výzkumu je ideální větší rovnováha mezi domácími a zahraničními firmami. “Ukazuje se význam dlouhodobých investic do vzdělání, především podpora učňovských oborů, aby do Česka zahraničníinvestoři přicházeli proto, že máme vysoce kvalitnía kvalifikovanou pracovnísílu, ne proto, že jsme nejlevnější,” shrnuje Pavlínek.
Výsledky výzkumu Petra Pavlínka byly publikovány také v prestižních zahraničních vědeckých časopisech jako Journal of Economic Geography a Economic Geography. Výzkum financovala Grantová agentura České republiky.
Praha, 23. května 2016 – Granty Evropské výzkumné rady (ERC) jsou v současnosti považovány za nejprestižnější ocenění excelentních vědců. Čeští vědci o tyto granty dosud žádali jen málo a nebyli příliš úspěšní. Ke zlepšení nepříznivé situace má přispět nová skupina grantových projektů, kterou 19. února 2016 předložila Grantová agentura ČR Radě pro výzkum, vývoj a inovace a vláda ji ve středu 18. května 2016 schválila (usnesení č. 448 zveřejněno 23. května 2016).
Na počátku letošního roku ERC konstatovala, že některé země Evropské unie (EU) vykazují významně nižší zastoupení vědců v jejích soutěžích, což vede mimo jiné k tomu, že není využit jejich vědecko výzkumný potenciál. Konkrétně Česká republika podala v letech 2007 – 2014 třikrát méně grantových přihlášek a měla třikrát nižší úspěšnost, než byl průměr EU. ERC 19. ledna 2016 publikovala dokument “Fellowship to visit ERC grantee”, ve kterém vyzvala národní agentury k vytvoření programů studijních stáží, jejichž prostřednictvím by byly financovány návštěvy budoucích žadatelů o ERC granty na pracovištích stávajících řešitelů projektů ERC. Z jednání s ERC vyplynulo, že realistickým řešením je provázat nové granty s již etablovaným programem podpory mladých českých talentovaných vědců, proto je „Podpora ERC žadatelů“ určena řešitelům juniorských grantů GA ČR ze všech vědních oborů (technické vědy, vědy o neživé přírodě, lékařské a biologické vědy, společenské a humanitní vědy, zemědělské a biologicko-environmentální vědy).
Grantová agentura České republiky (GA ČR) zareagovala na výzvu ERC jako jedna z prvních evropských agentur a navrhla novou skupinu grantových projektů „Podpora ERC žadatelů“, kterou vláda ve středu 18. května schválila. „Navrhované grantové projekty mají vědcům napomoci zkvalitnit jejich výzkumný profil a rozhled v konkurenčním prostředí mezinárodního výzkumu. Hlavním a primárním cílem těchto programů je přispět ke zlepšení úspěšnosti mladých českých vědců v ERC soutěžích, a to jak ve zvýšení počtu podaných přihlášek, tak úspěšnosti v získávání ERC grantů,” vysvětluje předseda Grantové agentury České republiky Ivan Netuka. „Vedlejším cílem je zvýšení mezinárodní mobility českých vědců spojené s pobytem na špičkových vědeckých pracovištích, získávání kontaktů na etablované vědecké kapacity a jejich týmy, zvýšení kvality žádostí o ERC granty a zlepšení schopností vést takto financované projekty,” dodává Netuka.
Celkové výdaje na „Podporu ERC žadatelů“ za dobu trvání grantových projektů v letech 2016 až 2022 dosáhnou přibližně 61,5 milionu korun.
Získáním ERC grantu se významně posiluje mezinárodní vědecká reputace řešitele, jeho týmu i jeho pracoviště. Zájemci o ERC granty musejí kromě předchozích výsledků v oboru předložit zcela nové
a zásadní myšlenky. Jejich projekt musí mít ambici výrazně ovlivnit daný obor, posunout stávající hranice znalostí a otevřít nové výzkumné perspektivy.
Jakmile ERC nové grantové projekty “Podpora ERC žadatelů” zařadí do schématu “Fellow-ship to visit ERC grantee”, bude na webu www.gacr.cz zveřejněna výzva k podávání návrhů.
Grantová agentura ČR v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů vyhlašuje výsledky veřejné soutěže ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích na podporu mezinárodního grantového projektu.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
