Skip to content
Grantová agentura České republiky (GA ČR) ve spolupráci s chorvatskou agenturou Croatian Science Foundation (HRZZ) vyhlašuje výzvu pro podávání návrhů projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2026. GA ČR v této výzvě vystupuje v roli partnerské organizace – projekty hodnotí HRZZ a GA ČR výsledky hodnocení přejímá. Výzva je vyhlášena v rámci iniciativy Weave.
Lhůta pro podávání návrhů projektů začíná 20. 1. 2025. Českou část návrhu projektu je možné podávat nejpozději do 3. 3. 2025 10. 3. 2025 (aktualizace 13. 2. 2025: termín prodloužen o týden), tedy do 7 dnů po oficiálním termínu, který HRZZ pro chorvatské uchazeče stanovila na 24. 2. 2025 3. 3. 2025 (aktualizace 13. 2. 2025: termín prodloužen o týden).
Upozorňujeme, že v aplikaci pro podávání projektů je potřeba projekt založit ve výzvě Lead Agency – Partner Organization – 2026 – NCN (Poland) / FNR (Luxembourg) / HRZZ (Croatia)
Čestná prohlášení / prohlášení o způsobilosti zasílejte do datové schránky GA ČR s identifikátorem a8uadk4, a to nejpozději do 3. 3. 2025 10. 3. 2025 (aktualizace 13. 2. 2025: termín prodloužen o týden). Předmět zprávy je „Způsobilost – HRZZ – 2026“. Je nutné také doložit úplný výpis z evidence skutečných majitelů uchazeče.
Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců. Doba řešení musí být u všech řešitelů stejně dlouhá.
Souběhy návrhů projektů
Pro souběhy návrhů projektů, ve kterých vystupuje stejná osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, platí pro tuto výzvu následující pravidla:
Jedna osoba může v rámci všech veřejných soutěží vyhlašovaných GA ČR v daném kalendářním roce s počátkem řešení v roce 2026 (s výjimkou uvedenou níže) a v rámci všech výzev, na kterých se GA ČR podílí, s počátkem řešení v roce 2026 podat maximálně dva návrhy projektů, a to jeden v roli navrhovatele a druhý v roli spolunavrhovatele. Pokud s oběma návrhy projektů uspěje, může řešit oba tyto projekty, pokud tomu nebrání jiná okolnost vyplývající z příslušné zadávací dokumentace nebo z příslušných pravidel.
Výjimku tvoří veřejné soutěže na podporu projektů EXPRO, JUNIOR STAR, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP (INCOMING i OUTGOING) a Návratové granty, do kterých si navrhovatel může podat návrh nezávisle na ostatních soutěžích a výzvách. To znamená, že osoba, která si podá návrh projektu EXPRO, JUNIOR STAR, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP nebo Návratový grant v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele, si může podat ještě nejvýše dva další návrhy projektů, a to jeden v roli navrhovatele a druhý v roli spolunavrhovatele. Jedna osoba si přitom může podat buď pouze jeden návrh projektu JUNIOR STAR v roli navrhovatele, nebo pouze jeden návrh projektu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP v roli navrhovatele, nebo pouze jeden návrh projektu Návratové granty v roli navrhovatele, nebo pouze jeden návrh projektu EXPRO buď v roli navrhovatele, nebo v roli spolunavrhovatele.
- Pokud navrhovatel projektu JUNIOR STAR uspěje ve více veřejných soutěžích/výzvách, může řešit buď pouze tento projekt JUNIOR STAR, nebo nejvýše dva další jiné projekty současně (jeden v roli řešitele a druhý v roli spoluřešitele).
- Pokud navrhovatel projektu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP uspěje ve více veřejných soutěžích/výzvách, může řešit buď pouze tento projekt POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, nebo nejvýše dva další jiné projekty současně (jeden v roli řešitele a druhý v roli spoluřešitele).
- Pokud navrhovatel projektu Návratové granty uspěje ve více veřejných soutěžích/výzvách, může řešit buď pouze tento projekt Návratový grant, nebo nejvýše dva další projekty současně (jeden v roli řešitele a druhý v roli spoluřešitele.
- Pokud navrhovatel nebo spolunavrhovatel projektu EXPRO uspěje ve více veřejných soutěžích/výzvách, může řešit buď pouze tento projekt EXPRO, nebo nejvýše dva další jiné projekty současně (jeden v roli řešitele a druhý v roli spoluřešitele).
Návrhy projektů podané do veřejné soutěže na podporu grantových projektů orientovaného základního výzkumu se do limitu podaných návrhů projektů a řešených projektů v daném kalendářním roce nezapočítávají.
Pokud uchazeč před podáním dalšího návrhu projektu, který by zapříčinil souběh projektů v rozporu s výše uvedenými ustanoveními tohoto odstavce, odstoupí z veřejné soutěže podle čl. 3. odst. 4 příslušné zadávací dokumentace nebo odstoupí z hodnocení podle příslušného ustanovení pravidel pro mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu Lead Agency (LA granty), bude se na návrh projektu, od kterého bylo odstoupeno, hledět, jako by nikdy nebyl podán. Takový návrh projektu se potom nebude počítat do limitu podaných návrhů projektů v daném roce.
Do limitu podaných návrhů projektů v daném roce se nebudou počítat také návrhy projektů, které byly vyřazeny z hodnocení z formálních důvodů podle příslušného ustanovení pravidel pro mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu Lead Agency (LA granty), kdy GA ČR vystupuje v roli „Lead“ agentury, nebo byly vyřazeny z veřejné soutěže podle čl. 4.1. odst. 1 a 2 příslušné zadávací dokumentace.
Dále se do limitu podaných návrhů projektů v daném roce nebudou počítat návrhy projektů, které byly vyřazeny z hodnocení na straně zahraniční agentury.
Porušení výše uvedených podmínek pro souběhy projektů je důvodem pro vyřazení všech návrhů projektů z těchto veřejných soutěží nebo výzev, ve kterých osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, v rozporu s výše uvedenými podmínkami, vystupuje.
Potřebujete poradit?
Další informace
Grantová agentura České republiky (GA ČR) podpoří ve spolupráci s partnerskými agenturami v letošním roce dalších 18 nových mezinárodních projektů, z nichž tři budou propojovat vědecké týmy ze tří států.
Návrhy projektů byly hodnoceny formou Lead Agency, kdy hodnocení provádí pouze jedna z agentur a další financující agentury hodnocení přebírají. Doba řešení projektů je tři roky a každá z agentur financuje náklady vědců ze své země.
Financování projektů bude probíhat ve spolupráci s těmito partnerskými agenturami:
- chorvatskou Croatian Science Foundation (HRZZ)
- polskou Narodowe Centrum Nauki (NCN)
- slovinskou Slovenian Research and Innovation Agency (ARIS)
- německou Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG)
- rakouskou Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung (FWF)
Podpořené projekty hodnocené GA ČR
Česko-chorvatské projekty (GA ČR – HRZZ)
| Registrační číslo |
Navrhovatel |
Název |
Uchazeč |
Doba trvání |
Oborová komise |
| 25-17855K |
doc. Ing. Ladislav Čelko, Ph.D. |
Chemické a tlakové inženýrství perovskitů na bázi kobaltitu |
Středoevropský technologický institut, Vysoké učení technické v Brně |
3 |
OK1 – technické vědy |
| 25-15587K |
prof. Ing. Vladimír Křen, DrSc. FRSC |
Pokročilá glykomimetika pro léčbu neurodegenerativních poruch souvisejících s věkem: Komplexní biologický výzkum |
Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. |
3 |
OK3 – lékařské a biologické vědy |
| 25-18550K |
Mgr. Jan Makovský, PhD |
Natura historiae, historia naturae: objev dějinnosti přírody skrze raně novověké analýzy kontinuity, času a lidské historie |
Centrum pro teoretická studia, Univerzita Karlova |
3 |
OK4 – společenské a humanitní vědy |
Česko-polské projekty (GA ČR – NCN)
| Registrační číslo |
Navrhovatel |
Název |
Uchazeč |
Doba trvání |
Oborová komise |
| 25-18257K |
prof. RNDr. Tomáš Šikola CSc. |
Laditelné zdroje jednotlivých fotonů v hyperbolických metamateriálech a metamateriálech s epsilon blízkým nule |
Vysoké učení technické v Brně, Středoevropský technologický institut |
3
|
OK1 – technické vědy |
| 25-18409K |
Ing. Konstantinos Sotiriadis PhD |
Hydratace a trvanlivost inovativních cementů s nízkým obsahem slínku a příměsí řízeně zkarbonatovaného cementového recyklátu |
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v.v.i. |
3 |
OK1 – technické vědy |
| 25-15669K |
Ing. Hynek Beneš Ph.D. |
Kovalentní adaptabilní sítě z obnovitelných zdrojů umožňující recyklaci |
Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i. |
3 |
OK1 – technické vědy |
| 25-15444K |
prof. RNDr. Vladimír Müller DrSc. |
Moderní geometrické aspekty lineárních operátorů: maticové reprezentace, numerické obrazy a související otázky |
Matematický ústav AV ČR, v.v.i. |
3 |
OK2 – vědy o neživé přírodě |
| 25-15902K |
Mgr. Pavel Krejčí Ph.D. |
Přesná regulace signálního systému FGF pomocí DNA aptamerů |
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v.v.i. |
3 |
OK3 – lékařské a biologické vědy |
| 25-15795K |
PhDr. Petr Krištuf Ph.D. |
Dynamika vývoje využívání krajiny pravěkých rituálních míst |
Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická |
3 |
OK4 – společenské a humanitní vědy |
| 25-16607K |
Mgr. Jakub Ivánek Ph.D. |
Obrazy a příběhy černých měst |
Ostravská univerzita, Filozofická fakulta |
3 |
OK4 – společenské a humanitní vědy |
Česko-polsko-slovinský projekt (GAČR – NCN – ARIS)
| Registrační číslo |
Navrhovatel |
Název |
Uchazeč |
Doba trvání |
Oborová komise |
| 25-16308K |
Ing. Jiří Kubásek, Ph.D. |
Hybridní krystalicko-amorfní bioabsorbovatelné kompozitní materiály – průlom pro zdravotnické prostředky |
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze,
Fakulta chemické technologie |
3
|
OK1 – technické vědy |
Podpořené projekty hodnocené partnerskou agenturou
Slovinsko-české projekty (ARIS – GA ČR)
| Reg. č. |
Navrhovatel |
Název projektu |
Uchazeč |
Doba řešení |
| 24-14460L |
doc. Ing. Jan Vaněrek, Ph.D. |
Zlepšení adheze hybridního lepeného lamelového dřeva inovativní předúpravou dřevěného povrchu |
Fakulta stavební, Vysoké učení technické v Brně |
3 roky |
| 24-14634L |
RNDr. Zlata Kelar Tučeková, PhD. |
Povrchové úpravy heterogenních biologických materiálů unikátním hybridním povrchově-objemovým dielektrickým bariérovým výbojem |
Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita |
3 roky |
| 24-14939L |
prof. Dr. Habil. Ing. Petar Sabev Varbanov |
Počítačově podporovaný rámec pro syntézu, návrh a integraci udržitelné průtokové chemie a mikroprocesních systémů zaměřených na Power-to-X |
Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně |
3 roky |
| 24-14917L |
Mgr. Adéla Gjuričová, Ph.D. |
Parlament v éře europeizace: Česká republika a Slovinsko (ParlAgE) |
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i. |
3 roky |
Německo-česko-polský projekt (DFG – GA ČR – NCN; hodnoticí agenturou DFG)
| Reg. č. |
Navrhovatel |
Název projektu |
Uchazeč |
Doba řešení |
| 25-17705L |
prof. PhDr. Ing. Aleš Skřivan, Ph.D. |
Budování bloků a (ne)kontinuita. Přeshraniční vazby a proměny průmyslových podniků ve východní střední Evropě a Číně v letech 1945–1960 |
Fakulta národohospodářská, Vysoká škola ekonomická v Praze |
3 roky |
Rakousko-české projekty (FWF – GA ČR)
| Reg. č. |
Navrhovatel |
Název projektu |
Uchazeč |
Doba řešení |
| 24-15100L |
prof. Ing. Mirko Navara, DrSc. |
Ortogonalita a symetrie |
Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze |
3 roky |
Rakousko-česko-slovinský projekt (FWF – GA ČR – ARIS; hodnoticí agenturou FWF)
| Reg. č. |
Navrhovatel |
Název projektu |
Uchazeč |
Doba řešení |
| 25-15518L |
Marek Pasciak, Dr. |
Perovskitové Filmy pro ANtiferoelektrická DieLektrika (PFANDL) |
Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. |
3 roky |
Spolupráce s dotčenými agenturami, ale i s agenturami z dalších evropských zemí, probíhá díky iniciativě WEAVE. Jejím cílem je odstranit bariéry mezinárodní vědecké spolupráce a propojit 12 evropských agentur podporujících základní výzkum.
Další podpořené mezinárodní projekty budou oznamovány po jejich schválení všemi zapojenými agenturami.
Uznávaný klinický biochemik prof. Milan Jirsa se dnes na základě jmenování vlády ČR ujímá vedení Grantové agentury České republiky (GA ČR). Na pozici nahrazuje po uplynutí druhého funkčního období prof. Petra Baldriana. Mezi jeho hlavní priority patří spuštění a příprava nových grantových soutěží, navazování nových mezinárodních spoluprací a stabilizace rozpočtu.
„Smyslem GA ČR je podpora špičkového základního výzkumu a vědkyň a vědců, kteří se mu věnují. Plánuji navázat na práci zahájenou s kolegy v předsednictvu a dále rozvíjet činnost agentury. Mezi mé cíle patří vůbec poprvé vyhlásit soutěž Návratové granty, která usnadní návrat excelentních badatelek a badatelů do vědy, například po rodičovské dovolené, a podpořit větší návratnost investic do základního výzkumu díky nové soutěži Proof of Concept,“ shrnuje své plány nastupující předseda GA ČR prof. Milan Jirsa a dodává: „Úkolů, které přede mnou stojí, je ale více: například prosadit pokračování vysoce výběrové soutěže EXPRO, začít vědeckou spolupráci s izraelskou agenturou a také zajistit dostatečné financování pro tradiční soutěže GA ČR.“
„Profesor Jirsa je uznávaný odborník v oblasti lékařských věd – je autorem zásadních objevů v oblasti dědičných žloutenek a jiných jaterních onemocnění, za které obdržel řadu ocenění. Od roku 2021 působí i v předsednictvu GA ČR. Má také bohaté zkušenosti z manažerských pozic z IKEM a vědeckých rad další institucí, které jistě uplatní při vedení GA ČR,“ shrnuje končící předseda prof. Petr Baldrian.
Vláda jmenovala prof. Milana Jirsu do čela GA ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. V současné době působí v IKEM a na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Má zkušenosti také z hodnoticích panelů GA ČR, které mimo jiné posuzují návrhy projektů k financování.
Do předsednictva GA ČR je současně jmenován dr. Patrik Španěl, který se ujme oblasti zemědělských a biologicko-environmentálních věd, za než v rámci předsednictva zodpovídal prof. Petr Baldrian.
O předsednictvu GA ČR
Předsednictvo GA ČR je jmenováno vládou ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Je složeno z pěti členů, kteří zastupují pět základních vědních oborů – technické vědy, vědy o neživé, lékařské a biologické vědy, společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-environmentální vědy. Funkční období členů předsednictva je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě funkční období po sobě následující. Statutárním orgánem GA ČR je její předseda. Předsednictvo schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji a rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory, tedy o udělení grantů vědeckým projektům na základě hodnocení oborových komisí a panelů GA ČR. Předsednictvo dále koordinuje činnost těchto poradních orgánů, jmenuje a odvolává jejich členy.
prof. MUDr. Mgr. Milan Jirsa, CSc.
(nový předseda GA ČR)
Profesor Milan Jirsa působí jako vedoucí Laboratoře experimentální hepatologie a zástupce přednosty Centra experimentální medicíny IKEM, kde je také předsedou vědecké rady. Zároveň působí jako pedagog, školitel a člen oborové komise doktorského studia na Univerzitě Karlově a Vysoké škole chemicko-technologické. Je absolventem Fakulty všeobecného lékařství a Přírodovědecké fakulty Karlovy Univerzity. Profesuru získal na 1. lékařské fakultě Karlovy Univerzity. Po dosažení specializované způsobilosti v oboru klinická biochemie se začal zabývat problematikou fotodynamické terapie nádorů, záhy přešel ke studiu poruch a molekulárního mechanismu sekrece žluče. Svůj zájem postupně rozšířil na genetiku jaterních onemocnění. V průběhu své dosavadní vědecké kariéry publikoval více než 80 původních vědeckých prací v mezinárodních časopisech a vedl řadu doktorských studentů a postdoktorandů. Absolvoval dlouhodobý pobyt v Academisch Medisch Centrum v Amsterdamu. Působí ve vědeckých radách IKEM, FZO PU a nizozemské nadace Crigler-Najjar Stichting. Byl oceněn Českou hepatologickou společností ČLS JEP, čestným členstvím v České společnosti klinické biochemie a mezinárodní cenou The Bares Award. V listopadu 2021 se stal členem předsednictva GA ČR, kde odpovídá ze lékařské a biologické vědy. Od ledna 2025 je předsedou GA ČR.
RNDr. Patrik Španěl, Dr. Rer. Nat
(nový člen předsednictva GA ČR pro zemědělské a biologicko-environmentální vědy)
RNDr. Patrik Španěl, Dr. Rer. Nat., vystudoval fyziku plazmatu na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a doktorát získal v Innsbrucku v oboru iontové fyziky. V současnosti se zabývá výzkumem iontově molekulových reakcí v plynné fázi se zaměřením na hmotnostní spektrometrii pro analýzu stopových plynů. Podílel se na vývoji metody SIFT MS, která se využívá v polovodičovém a farmaceutickém průmyslu. Aktivně spolupracuje na jejím uplatnění v mezioborovém biologickém, environmentálním, veterinárním, potravinářském i lékařském výzkumu. Je vedoucím oddělení, předsedou rady a zástupcem ředitele v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze. Působí také jako profesor na Imperial College London ve Velké Británii. Je autorem přes 300 publikací s více než 13 000 citacemi. V GA ČR dříve působil jako člen panelu 206 a předseda oborové komise 2.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) ve spolupráci s lucemburskou agenturou Luxembourg National Research Fund (FNR) vyhlašuje výzvu pro podávání návrhů projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2026. GA ČR v této výzvě vystupuje v roli partnerské organizace – projekty hodnotí FNR a GA ČR výsledky hodnocení přejímá. Výzva je vyhlášena v rámci iniciativy Weave.
Lhůta pro podávání návrhů projektů začíná 20. 12. 2024. Českou část návrhu projektu je možné podávat nejpozději do 17. 4. 2025, tedy do 7 dnů po oficiálním termínu, který FNR pro lucemburské uchazeče stanovila na 10. 4. 2025.
Upozorňujeme, že v aplikaci pro podávání projektů je potřeba projekt založit ve výzvě Lead Agency – Partner Organization – 2026 – NCN (Poland)/FNR (Luxembourg).
Čestná prohlášení / prohlášení o způsobilosti zasílejte do datové schránky GA ČR s identifikátorem a8uadk4, a to nejpozději do 17. 4. 2025. Předmět zprávy je „Předmět zprávy je „Způsobilost – FNR – 2026“. Je nutné také doložit úplný výpis z evidence skutečných majitelů uchazeče.
Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců. Doba řešení musí být u všech řešitelů stejně dlouhá.
Souběhy návrhů projektů
Pro souběhy návrhů projektů, ve kterých vystupuje stejná osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, platí pravidlo stanovené v čl. 3 odst. 12 Pravidel s tím rozdílem, že projekty podané do této výzvy se budou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2026.
Návrhy projektů podané do této výzvy se nebudou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2025.
Potřebujete poradit?
Další informace
Grantová agentura České republiky (GA ČR) hledá nové členky a členy hodnoticích panelů z řad vědkyň a vědců. Pokud vás láká přispět k hodnocení výzkumných projektů a ovlivnit směřování vědy v České republice, máte příležitost – přihlášky je možné podávat do 16. prosince. Akademie věd ČR proto oslovila své odborníky, aby přiblížili, co práce v hodnoticích panelech obnáší. Jejich postřehy a zkušenosti vám přinášíme i my.
V jakém panelu jste působila? Co vás motivovalo, abyste se stala hodnotitelkou?
Působila jsem čtyři roky v panelu 209 – Vědy o atmosféře, hydrologie, fyzická geografie a geofyzika. Vzhledem k mé nominaci na Cenu předsedkyně Grantové agentury ČR 2020 za projekt, který se věnoval výzkumu blesků, mne Grantová agentura oslovila, zda bych měla zájem se stát členkou panelu. S očekáváním, že získám nové zkušenosti, jsem tuto pozici přijala.
Co vám působení v hodnoticích panelech přineslo? Proč byste tuto funkci doporučila vědcům a vědkyním?
Získala jsem především větší přehled o oblastech geofyziky, které byly dříve zcela mimo můj okruh zájmu. Byla jsem také překvapená různorodostí přístupů jednotlivých žadatelů k psaní návrhů grantů a k představování záměrů, metod a cílů. Doporučit mohu tuto funkci jen odvážlivcům, kteří se chtějí naučit/dozvědět něco nového a jsou ochotni tomu věnovat 10–15 % svého času.
Co je na této roli nejobtížnější?
Hodnotit projekty, které byly svou tematikou hodně vzdálené tomu, čím se obvykle zabývám. K této situaci docházelo poměrně často, neboť návrhy projektů blízké mému zaměření jsem hodnotit většinou nemohla kvůli střetu zájmů.
Kdo by se měl mezi panelisty hlásit? Jaké předpoklady by měli zájemci splňovat?
Ideální zájemce o práci hodnotitele by měl být odolný jedinec s přehledem o problematice daného panelu, se smyslem pro spravedlnost a s ochotou věnovat spoustu času službě ostatním.
Jak vám pomohly zkušenosti s hodnocením v panelech při vlastní výzkumné práci?
Pomohly mi lépe formulovat vlastní grantové návrhy.
Jak vnímáte roli GA ČR v české vědě?
Grantová agentura ČR je pro českou vědu významný poskytovatel financování, nicméně úspěšnost návrhů okolo 15 % považuji za příliš nízkou. Každý rok jsme v panelu strávili hodně času diskuzemi o seřazení návrhů, které se umístily okolo hrany financovatelnosti, a často jsme měli pocit, že mnoho z těch, které skončily pod čarou, by si vzhledem ke kvalitě návrhu financování rovněž zasloužily.
Co byste jako hodnotitelka doporučila žadatelům o grant?
Doporučila bych jim věnovat se představení návrhu projektu způsobem, který upoutá i odborníka z trochu jiné oblasti. Dále si důkladně prostudovat zadávací dokumentaci. Rok od roku se v ní objevují nová pravidla, jejichž nedodržení může vést k vyřazení projektu před hodnocením panelem.
Je působení v panelech časově náročné? Jde o velký zásah do vědecké práce?
Ročně jsem strávila čtením a hodnocením projektů či zpráv z projektů odhadem šest týdnů, které jsem nemohla věnovat vlastní vědecké práci. Považovala jsem to za službu podobnou psaní oponentských posudků článků. Nicméně v těchto dvou činnostech je velký rozdíl. Nikdy bych se nepustila do oponování článků, kterým rozumím jen z části. V roli hodnotitele nebyla taková situace výjimečná.
V jakém panelu jste působil? Co Vás motivovalo, abyste se stal hodnotitelem?
V letech 2017–2020 jsem byl členem panelu P104 – Stavební materiály, architektura. Od roku 2021 působím v panelu P101 – Strojní inženýrství a od roku 2023 také v Oborové komisi technických věd – OK1. Je obtížné vybrat jeden důvod, proč jsem se rozhodl kandidovat na hodnotitele. Bylo jich víc. Zařadil bych mezi ně to, že jsem mohl získat přehled o aktuálních výzkumných aktivitách v oboru, rozšířil si vlastní znalosti, nabyl povědomí o procesu hodnocení, rozlišil podstatné a naopak okrajové náležitosti pro zpracování vlastního projektu. A především jsem mohl zkusit něco nového a zužitkovat své dovednosti také v poněkud jiné oblasti, než jsou čistě výzkumné aktivity.
Co vám působení v panelech přineslo? Proč byste tuto funkci doporučil vědcům a vědkyním?
Především získáte zdravý nadhled nad svým vědeckým oborem. Nejen, že zjistíte, co a jak řeší kolegové v jiných výzkumných oblastech, ale přestanete vlastní výzkum přeceňovat a naleznete pravou míru pokory v kontextu celé vědy, u mne tedy v oboru technických věd. Od úspěšných žadatelů o projekty se naučíte, jak správně napsat návrh vlastního projektu, a případně pomůžete se zpracováním i kolegům.
Co je na této roli nejobtížnější?
Nejtěžší pro mě bylo rychle se zorientovat v dalších odvětvích a zákoutích technických věd, protože i takové projekty musíte zodpovědně posoudit. Chce to trochu samostudia a času, ale získáte přehled a mnohému se naučíte. Najít nedostatky konkrétního projektu se pro vás časem stane rutinou, kterou využijete při zpracování jiných posudků a recenzí.
Kdo by se měl mezi panelisty hlásit? Jaké předpoklady by měli zájemci splňovat?
Určitě by měli mít dobrou průpravu v práci s českým a anglickým jazykem. Nečtete? Dělá vám potíž napsat článek? V takovém případě to ani nezkoušejte, trápili byste se. Je opravdu ubohé, když žadatel o projekt obdrží posudek se závažnými jazykovými a gramatickými chybami. Důležitou vlastností adepta na panelistu je také schopnost posoudit návrhy projektů či ocenit jejich řešení z širšího pohledu a v kontextu celého oboru. Určitá doba působení ve vědě a výzkumu a s tím nabyté dovednosti také nejsou k zahození.
Pomohly vám zkušenosti s hodnocením v panelech i při vlastní výzkumné práci?
Rozhodně ano. Nejen, že jsem se naučil „správně“ napsat návrh vlastního projektu, ale získal jsem přehled o výzkumných tématech řešených na tuzemských i světových vědeckých pracovištích, které jsem později využil k rozšíření svého vědeckého rozhledu a navázání nových kontaktů.
Jak vnímáte roli GA ČR v české vědě?
Považuji ji za velmi potřebnou instituci. Jde více méně o jedinou agenturu podporující základní výzkum v Česku prostřednictvím skutečné a nezávislé soutěže. Systém hodnocení projektů je navíc dostatečně robustní, aby vyloučil případné selhání jednotlivých hodnotitelů a rozptýlil pochybnosti o možných korupčních aktivitách.
Co byste jako hodnotitel doporučil žadatelům o grant?
Zpracování žádosti o grant nepodceňujte. Věnujte jí dostatek času a uveďte veškeré požadované informace. Není však nutné, abyste návrh zahltili množstvím často nedůležitých a nadbytečných informací. I z dobrého vědeckého záměru tak můžete vytvořit nepřehledný a nečitelný „blábol“. Buďte tedy konkrétní, obsažní, ale struční a jasní. Požadovaný maximální počet stran je dostatečný na srozumitelné objasnění záměru. Použijte vysvětlující obrázky či grafiku. A taky se zbytečně nepodceňujte, ale ani nepřeceňujte. Obojí může být kontraproduktivní. Nesnažte se rovněž ohromit panel obrovským množstvím plánovaných výzkumných činností, které však při omezené době řešení projektu těžko stihnete. Nalezení správné míry střízlivosti a věcnosti je zcela zásadní.
Jak je působení v panelech časově náročné? Jde o velký zásah do vědecké práce?
Působení v panelu je honorováno, pokud ale tuto činnost chcete vykonávat jen pro peníze, nedělejte to. Byli byste zklamáni. Práce v panelu je nárazová, leč časově poměrně náročná. Pokud ji budete vykonávat zodpovědně, určitě Vám ukousne kus volného času. Ovšem vědomí, že přispíváte k něčemu většímu, než je práce na vašem vlastním vědeckém dvorku, je povznášející. Musí vás to bavit a pak je tato činnost silně návyková. Mnozí panelisté se, stejně jako dobří holubi, vracejí…
V jakém panelu jste působil? Co vás motivovalo, abyste se stal hodnotitelem?
V panelu P403 – Podnikové a manažerské vědy, finance, finanční ekonometrie a operační výzkum. Důvodem byla zvědavost, možnost vidět procesy hodnocení zevnitř, podílet se na rozvíjení vědecké komunity v oboru a přispět k tomu, aby se kultivovala kultura hodnocení vědy u nás.
Co vám působení v panelech přineslo? Proč byste tuto funkci doporučil vědcům a vědkyním?
Získal jsem zkušenosti, lepší pochopení praktického fungování procesů hodnocení grantových soutěží i lepší povědomí, co je důležité a jak se v soutěžích rozhoduje. Přineslo mi také nové kontakty a lepší přehled o vývoji oboru v Česku.
Co je na této roli nejobtížnější?
Asi vstupní „náklady“ na začátku působení v panelu, tedy zorientovat se a naučit se, jak co dělat, co je potřeba, jak to funguje a jak si závazky zorganizovat a skloubit i časově s ostatními povinnostmi. Následně už jde o rutinu, která se dá celkem lehce zvládat.
Kdo by se měl mezi panelisty hlásit? Jaké předpoklady by měli zájemci splňovat?
Hlásit by se měli především výzkumníci, kteří sami dělají originální výzkum – a to nyní, nikoli „někdy“ v minulosti – jenž je na hranici nejlepší praxe v oboru, tedy mezinárodně špičkový. Měli by mít zkušenosti s publikováním v mezinárodně špičkových, přinejmenším oborových časopisech. Nejlepší je i dlouhodobá zkušenost z kvalitních institucí v zahraničí, buď z doktorského studia anebo výzkumné praxe. Bez toho se hodnotit nedá, protože člověku chybí povědomí, co vyžaduje dělat výzkum na tomto stupni, jak těžce se na této úrovni publikuje a podobně. Bez toho je člen panelu zdrojem „šumu“ v procesu hodnocení a ostatním členům, kteří takové požadavky splňují, komplikuje práci „ustřeleným“ hodnocením.
Pomohly vám zkušenosti s hodnocením v panelech i při vlastní výzkumné práci?
To bych neřekl. Pravidelné publikování v mezinárodních časopisech a „drsné“ peer-review člověka vyškolí dostatečně. Příspěvek vlastního působení v panelu je potom spíše už jen marginální.
Jak vnímáte roli GA ČR v české vědě?
Její role je zásadní nejen jako zdroje financování. Nicméně její přínos ohledně financování se pro jednotlivé výzkumníky výrazně zhoršil po zavedení poměrně nízko nastavených horních limitů na měsíční hrubé mzdy, odkdy je standardní GA ČR projekt – v řadě oborů a regionálních trhů práce s vyššími mzdami – v podstatě „na přilepšenou“ k základu financování odjinud. Pro řadu řešitelů se na něm nedá postavit výzkumná činnost bez nutnosti dalších zdrojů financování. GA ČR je významným nastavovatelem standardů v hodnocení vědy v oboru a kultivátor kultury hodnocení.
Co byste jako hodnotitel doporučil žadatelům o grant?
Zaměřit se na „novelty claim“, originalitu v mezinárodním srovnání, prezentaci unikátního „nápadu“ a celkově na kvalitu než kvantitu.
Jak je působení v panelech časově náročné? Jde o velký zásah do vědecké práce?
Na začátku může být, ale po „zaučení“ se to dá zvládat dobře.
Zdroj: AV ČR, autorství rozhovorů: Zuzana Dupalová a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
