Česká demokratická levice v éře „normalizace“

Historici Jiří Suk, Kristina Andělová a Tomáš Zahradníček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR se ve svém nedávném výzkumu zaměřili na český levicový exil v letech 1968–1989. Výsledky tříletého projektu, podpořeného Grantovou agenturou ČR (GA ČR), který byl nominován na Cenu předsedy GA ČR, představili v knize Pro nás dějiny nekončí. Politická práce a myšlení českého levicového exilu (1968–1989).

Badatelský tým usiloval nejen o objasnění dílčích otázek spojených s občansko-politickou opozicí v disentu a exilu po srpnu 1968, ale také o obecnější pohled na roli a význam české nezávislé politické levice v druhé polovině 20. století, na její různá ideologická východiska, opoziční strategie, informační okruhy a transnacionální vazby. V delším časovém horizontu se zabýval jejím zrodem, formováním v evropských kontextech, možnostmi i limity vzájemné spolupráce a jejím vlivem a významem v době hroucení komunistických diktatur na sklonku 80. let 20. století.

„Klíčovou motivací práce byla snaha objasnit spletitý myšlenkový a institucionální vývoj české demokratické levice v éře komunistické totalitní diktatury a vytvořit tak předpoklady pro zkoumání levicové politiky a myšlení po roce 1989,“ dodává vedoucí týmu Jiří Suk.

Historici se soustředili na tři synchronně pojednávané klíčové iniciativy demokratického levicového exilu – Československou sociální demokracii vydávající v západním Německu čtvrtletník Právo lidu, reformně komunistickou skupinu vydávající v Římě dvouměsíčník Listy a západoberlínskou radikálně socialistickou skupinu kolem čtvrtletníku Informační materiály. Zkoumali je s ohledem na základní vývojové mezníky – pražské jaro 1968, Chartu 77 a politiku lidských práv, pravicový obrat na počátku 80. let 20. století v USA a Evropě, sovětskou perestrojku a pád komunistických diktatur v roce 1989.

 

Kniha - Pro nás dějiny nekončí

Kniha Pro nás dějiny nekončí. Politická práce a myšlení českého levicového exilu (1968–1989)

Sociální demokracie – ve jménu antikomunismu

Sociální demokracie byla tradiční politickou stranou působící od poslední čtvrtiny devatenáctého století. Podílela se na vládách v první (1918–1938) a třetí republice (1945–1948). Její násilné sloučení s KSČ v červnu 1948, poúnorová exilová vlna, neúspěšný pokus o obnovu v době pražského jara 1968 a další odchody do exilu – to vše vytvářelo zvláštní podmínky pro udržení sociálnědemokratického směru v povědomí a v navigaci směrem k obnovení plnohodnotné politické plurality na levici.

Zatímco doma existovala „spící strana“, již tvořili bývalí a v podmínkách samovlády KSČ neaktivní členové strany se silnou sociálnědemokratickou identitou a pamětí, v exilové organizaci probíhalo názorové štěpení a generační výměna. S tím se pojila otázka, koho vlastně strana reprezentuje po únoru 1948, po srpnu 1968, po Chartě 77 a na sklonku osmdesátých let – zda domácí spící stranu, nezávislé socialisty před Chartou a po ní, případně zda je otevřeným prostorem pro každého včetně reformních komunistů, u nichž čas otupil ambici udržet si vůdčí pozici v předpokládané reformě socialismu.

Antikomunistická hodnotová orientace jako základní skupinová identita nadřazená politickému pragmatismu vyústila v to, že exilová sociálnědemokratická strana nakonec nesehrála klíčovou roli v bleskovém obnovení činnosti Československé strany sociálně demokratické v listopadu 1989 a následujících měsících. Ukázalo se, že sociálnědemokratický prostor lákal více politických proudů a osobností, než se zdálo v podmínkách nesvobody.

Skupina Listy – ve jménu eurokomunismu

Skupina Listy, složená z prominentních osobností reformního komunismu a pražského jara 1968, nejprve usilovala být mluvčím „strany vyloučených“, tedy těch členů KSČ, kteří na přelomu šedesátých a sedmdesátých let odmítli pookupační konsolidaci. Pokusila se udržet reformní komunismus v kurzu dvojím úsilím směřovaným domů i k potenciálním spojencům v Evropě. V diplomatické, politologické a publicistické aktivitě se v exilu stala skupina kolem Jiřího Pelikána a Zdeňka Mlynáře více než zdatnou konkurencí etablovaným antikomunisticky orientovaným sociálním demokratům. Určitou naději vkládala do eurokomunismu a Číny jako možných protiváh sovětského imperialismu.

Poměrně výrazná změna nastala s Chartou 77 a generálním obratem k lidským právům bez ohledu na politický a ideologický profil domácích opozičních proudů. Po roce 1985 skupina přirozeně znovu kladla větší důraz na reformně-komunistickou politiku. Od generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu (ÚV KSSS) Michaila Gorbačova se však nedočkala uznání pražského jara 1968 jako legitimního předchůdce moskevské perestrojky. Podobně jako v případě sociální demokracie bylo vyústění dvacetileté politické práce skupiny Listy dosti překvapivé a málokým očekávané. Nenaplnil se totiž předpoklad, s nímž počítali i pravicově orientovaní disidenti, že přechod od totalitarismu k demokracii bude řízený a postupný a že v něm sehrají zásadní roli dějinami poučené reformně-komunistické elity podporované spřízněným exilem. V radikálně proměněné atmosféře na konci osmdesátých let, kdy KSSS a středoevropské komunistické strany doslova utekly od praporů, sehrála politika pražského jara a na ni navazující socialistická opozice v exilu pouze symbolickou roli.

Skupina Informační materiály – ve jménu socialistické samosprávy

Skupinu Informační materiály vytvořili studenti spjatí s Hnutím revoluční mládeže, jež se v letech 1968–1969 nejrozhodněji postavilo proti obnovování pořádku v Československu. Skupina navazovala na západní novou levici, především na proud spjatý se 4. internacionálou, k níž se historicky vázala první systematická kritika stalinismu z pera sovětského revolucionáře v exilu Lva Trockého. Tato kritika spočívala v podrobné analýze byrokratické degenerace revolučního přetváření světa a uznávala říjnovou revoluci 1917 jako zásadní historický mezník na cestě lidstva k osvobození v socialismu a komunismu v pojetí dělnické samosprávy. Pod vlivem liberálně levicového eurokomunismu, nepolitické politiky lidských práv a pravicového obratu počátkem 80. let 20. století tento směr slábl a stával se intelektuální exkluzivitou v názorovém tříbení radikálně levicové kritiky v přechodu k postmoderní a postindustriální konzumní společnosti.

Časopis Informační materiály zanikl na počátku osmdesátých let. S určitou přestávkou na něj navázalo české vydání Inprekoru (orgánu 4. internacionály), který už ovšem nebyl personálně spjat s původní skupinou Infomat, jež se rozpadla. Myšlenkově však na Informační materiály navazoval. Co tedy zbývalo v druhé polovině osmdesátých let z radikálně socialistického programu? Zásadní kritika východního socialismu i západního kapitalismu jako slepých cest pozdní modernizace a hledání alternativy v přímé demokracii a výrobní a politické samosprávě, které se měly stát (ale nestaly) pilíři demokratické revoluce 1989.

Studie o levicovém exilu se dočká anglického vydání

Kniha o levicové opozici vyvolala v českém prostředí zájem a diskusi a byla oceněna v několika recenzích. V současné době je připravováno její vydání v anglickém jazyce. České vydání je možné objednat na stránkách Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR nebo v nakladatelství Argo.

 

Badatelský a autorský tým. Zleva PhDr. Jiří Suk, Ph.D., DSc., Mgr. Kristina Andělová, Ph.D. a Mgr. Tomáš Zahradníček, Ph.D.

 

Klíčový enzym a jeho blokátor – objev s potenciálem pro boj proti rakovině

Vědci z CEITECu Masarykovy univerzity pod vedením Dalibora Blažka popsali novou roli enzymu CDK11 při zpracování RNA. Zjistili, že jeho blokace narušuje úpravu RNA v buňkách. Objev přináší potenciál pro vývoj nových protinádorových léčiv. Výsledky publikoval časopis Nature.

Přehlížený enzym v hlavní roli

Cyklin-dependentní kinázy (CDK) jsou důležité pro regulaci buněčného cyklu, což je proces kontrolující růst a dělení buněk. Byly objeveny již před 35 lety a jejich význam při regulaci buněčného cyklu v roce 2001 potvrdilo udělení Nobelovy ceny. Hrají také klíčovou roli při přepisu genetické informace do RNA, tedy v mezikroku pro tvorbu proteinů v buňkách. Inhibitory blokující CDK byly v posledních letech schváleny pro léčbu rakoviny a u dalších nyní probíhají klinické testy.

Projekt vedený Daliborem Blažkem se zaměřil na studium jednoho z přehlížených členů této skupiny, konkrétně kinázy CDK11, a jejího inhibitoru OTS964. Ten jako úplně první inhibitor CDK11 identifikovali v roce 2019 američtí vědci. Původně se předpokládalo, že tento inhibitor, který na myším modelu vykázal protinádorovou aktivitu, blokuje úplně jiný enzym, ale nakonec se ukázalo, že se zaměřuje právě na CDK11. Objev umožnil detailně studovat funkci CDK11 v buňce a zjistit, jak přesně OTS964 funguje.

Od sestřihu RNA k výzkumu nových terapeutických možností

Molekulárně-biologická laboratoř, v jejímž čele Blažek stojí, studuje CDK11 už více než 12 let. Již při prvních experimentech bylo zřejmé, že tento enzym má v buňkách důležitou roli, ale chyběly nástroje a metody k jeho podrobnému studiu. Po letech práce a získávání předběžných dat se v roce 2016 Blažkovi podařilo získat první grant od GA ČR.

Díky tomu vědci zjistili, že CDK11 hraje klíčovou roli při přepisu specifických genů, které produkují takzvané histony – proteiny obalující DNA. Výzkum Blažkova týmu tak ukazuje novou důležitou funkci enzymu CDK11. Nová znalost může vědcům pomoci nejen lépe pochopit, jak buňky regulují svou genetickou informaci, ale zároveň poskytnout i nové nástroje a efektivní přístupy pro boj s rakovinou a dalšími nemocemi.

Další výzkum, na kterém se vedle Blažkovy skupiny podílely i týmy dalších vědců, ukázal, že CDK11 hraje hlavní roli v sestřihu RNA. V rámci tohoto procesu se z nově vytvořené RNA odstraní nepotřebné části, aby mohla být použita pro výrobu funkčních proteinů. CDK11 je součástí komplexu proteinů, který tento sestřih reguluje.

Když je CDK11 blokována inhibitorem OTS964, proces sestřihu se zastaví. To může mít významný dopad na rakovinné buňky, jejichž množení silně závisí právě na sestřihu RNA. U OTS964 byla již dříve zdokumentována protinádorová aktivita v modelovém organismu, proto má tento objev značný aplikační potenciál. Objev navíc definuje další funkci v buňce, která je regulovaná skupinou lidských CDK.

Finance od GA ČR pomohly výsledkům výzkumu do Nature

Identifikace buněčné funkce CDK11 a charakterizace OTS964 Blažkovým týmem byly publikovány v prestižním časopise Nature (2022). Cesta k tomuto úspěchu však nebyla jednoduchá a velkou roli sehrálo několikaleté financování výzkumu ze strany GA ČR. Na počáteční financování v roce 2016 navázal v roce 2020 další grant a výsledky výzkumu vzbudily velký zájem nejen v akademických kruzích, ale i v biotechnologickém sektoru.

Tento úspěch byl výsledkem spolupráce mnoha odborníků z různých oborů – chemiků Kamila Parucha (Přírodovědecká fakulta MU) a Stefana Knappa (Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho, Frankfurt), bioinformatiků Caroline Friedel (LMU, Mnichov) a Igora Ruize de los Mozos (Navarrská univerzita, Pamplona) a molekulárních biologů Jerneje Uleho (Crickův ústav, Londýn) a Zbyňka Zdráhala (CEITEC MU). Právě multidisciplinární přístup byl pro úspěch tohoto komplexního projektu klíčový.

Výzkum byl v minulém roce oceněn Cenou předsedy GA ČR.

Mgr. et Mgr. Dalibor Blažek, Ph.D.Mgr. et Mgr. Dalibor Blažek, Ph.D.

Jak se skládají molekulární nůžky pro stříhání RNA aneb kdo je kadeřník, kdo dohazovač a kdo Sisyfos

Stříhání a spojování RNA je klíčový proces pro tvorbu bílkovin v našich buňkách. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR odhalili nové bílkoviny, které pomáhají správně poskládat složitý sestřihový komplex – v rolích kadeřníka, dohazovače a Sisyfa. Výzkum podpořený GA ČR tak výrazně posunul znalosti o molekulárních principech mRNA sestřihu.

 Jak buňka stříhá a šije RNA

Lidské geny obsahují informace o tom, jaké bílkoviny buňky potřebují a kdy si je mají vyrobit. Před více jak 40 lety bylo zjištěno, že informace pro výrobu bílkovin není v našich genech uložena kontinuálně, ale je přerušována dlouhými úseky DNA, které pro výrobu bílkovin nejsou potřeba. Před syntézou bílkovin je tedy nutné tyto sekvence vyjmout a úseky, které kódují informaci pro přípravu bílkovin, spojit. Proces spojování se neděje na úrovni DNA, ta zůstává netknutá, ale až po přepisu genetické informace do RNA.

V molekule RNA jsou nekódující sekvence identifikovány, z RNA vyjmuty a zbylá část řetězce RNA je poté spojena dohromady. Tomuto procesu se říká mRNA sestřih (mRNA – messenger nebo také mediátorová RNA) a musí probíhat s ohromnou přesností. Pokud by se rozpoznání nekódující sekvence posunulo, byť jen o jediné písmenko genetické abecedy, došlo by ke znehodnocení informace a tato chybná mRNA by nemohla sloužit jako návod pro výrobu bílkoviny.

Tento mRNA sestřih je realizován obrovským tzv. sestřihovým komplexem. Jedná se v podstatě o molekulární nůžky spojené se šicím strojem. Po nalezení rozhraní mezi kódujícím a nekódujícím úsekem molekulární nůžky mRNA nastřihnou a vyjmou nepotřebný kousek RNA a šicí stroj volné konce zase spojí dohromady.

Sestřihový komplex se skládá z 200 různých součástek a je jedním z největších a nejsložitějších molekulárních strojků, které se v našich buňkách nacházejí. Navíc se tento komplex neskládá jen z bílkovin, jak bývá u enzymů katalyzujících různé reakce zvykem. V sestřihovém komplexu se nacházejí i krátké RNA, tzv. snRNA, které jsou klíčové pro navedení nůžek na správné místo a které asistují i při následném sešití volných konců. Složit takto sofistikovaný komplex není nic jednoduchého, a tak není překvapivé, že mnohé mutace v jeho komponentech vedou k defektům v RNA sestřihu, což má za následek různé dědičné poruchy.

RNA u kadeřníkaRNA u kadeřníka

Kadeřník, dohazovač a Sisyfos v buňce

Laboratoř biologie RNA vedená Davidem Staňkem zkoumá, jak buňky sestřihový komplex skládají a jak zajišťují, aby při jeho formování nedocházelo k chybám. Díky projektu financovanému Grantovou agenturou České republiky (GA ČR) popsali funkci tří bílkovin, které napomáhají správnému skládání a recyklaci sestřihového komplexu.

Čeští výzkumníci ukázali, že bílkovina Gemin3 je vlastně takový kadeřník, který snRNA „češe“, aby se na ně mohly správně navázat bílkoviny tvořící sestřihový komplex. Pokud je snRNA „rozcuchaná“, její partnerské bílkoviny se na ni nenavážou, což vede k chybám v RNA sestřihu a k odumírání motorických neuronů, které svými nervovými vlákny spojují míchu se svaly.

Vědci se dále soustředili na bílkovinu TSSC4 a zjistili, že pomáhá jednotlivým dílkům sestřihového komplexu najít v chaotickém prostředí buněčného jádra vhodné partnery a správně se s nimi spárovat. V podstatě se jedná o molekulární obdobu Kecala z Prodané nevěsty. Zajímavostí je, že mutace v této bílkovině jsou spojeny s nižší tělesnou výškou, ale není vůbec jasné, proč tomu tak je.

Komplikací, kterým musí naše buňky při mRNA sestřihu čelit, je však více. Sestřihový komplex není stabilní, a kdykoliv na mRNA udělá jeden šev, rozpadne se a buňky ho musí recyklovat a znovu složit. Doslova sisyfovská práce. Při té buňkám asistuje bílkovina SART3, která se na použitý sestřihový komplex váže a pomáhá ho dostat zpět do formy.

 

Autor článku David Staněk (dole uprostřed) a Laboratoř biologie RNA, Ústav molekulární genetiky AV ČR

Úvodní obrázek: RNA jako Sisyfos

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Dobře nastavený jaderný kompas pomáhá hledat nové materiály i léky

Využití magnetické rezonance je nejviditelnější ve zdravotnictví. Tato metoda je ale neocenitelná rovněž při určování složení nových materiálů anebo třeba proteinů v živých organismech. Zdeněk Tošner z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vytváří postupy, které vědcům v Česku i ve světě pomáhají měření vylepšit. Za svůj výzkum byl v minulosti nominován na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.

Díky filmům a seriálům z lékařského prostředí zná téměř každý vyšetření magnetickou rezonancí. Pacient je vsunutý do tunelu, kterým je vlastně velký magnet. S jeho pomocí je možné určit, jak jsou v těle rozmístěna vodíková jádra, čili voda, která tvoří většinu těla. Podle toho pak přístroj zobrazí vnitřní orgány a další struktury.

Toto technicky složité lékařské využití je však ještě relativně jednoduché ve srovnání s magnetickou rezonancí nasazenou na analýzu dalších materiálů.

Nejenom na složení, ale i na struktuře záleží

„V tomto případě nesledujeme jenom vodík, ale také množství různých jiných atomů. Mezi nejběžnější patří uhlík, fosfor, fluor, dusík, který je významný pro proteiny, křemík a hliník v materiálových vědách,“ vysvětluje Zdeněk Tošner.

Magnetická rezonance je založena na spinu, což je kvantová vlastnost částic, kterou klasická fyzika nezná. Jde o vnitřní moment hybnosti, jehož hodnota je pro každou částici přesně daná. Spin mají kromě elementárních částic, jako jsou protony či elektrony, také jádra atomů. A díky tomu se dají nukleární magnetickou rezonancí identifikovat.

„Zkoumaný vzorek vložíme do přístroje se silným magnetickým polem. Spiny částic ve vzorku se částečně zorientují podle magnetického pole, ale hlavně se začnou chovat jako dětská káča, jejíž osa se otáčí kolem svislé polohy. V magnetické rezonanci pak měříme frekvenci takového otáčení. Různá atomová jádra se nacházejí v různě pozměněném lokálním magnetickém poli a otáčejí se různou rychlostí. Podle toho je můžeme odlišit,“ popisuje doktor Tošner. „Není to tak, že okamžitě poznáme, jaké částice nebo atomy uvnitř jsou. Musíme vědět, co hledáme, a tomu přizpůsobíme použitou metodu.“

Ještě podstatnější je, že z výsledků získaných tímto „jaderným kompasem“ se dá vysledovat, jak jsou atomy vzájemně spojeny chemickými vazbami, a také vypočítat jejich pozici v molekule, a to podle toho, jak se atomy v magnetickém poli vzájemně ovlivňují. Tato pozice je významná proto, že určuje strukturu materiálu, z níž vyplývají vlastnosti materiálu.

Výrazně je to vidět například u proteinů. Stává se, že dvě bílkoviny v lidském těle mají úplně stejné chemické složení, ale jedna je užitečná nebo neškodná, kdežto druhá vyvolává onemocnění. Stojí za tím fakt, že má jinou prostorovou strukturu a jinak se váže na lidské tkáně. Díky znalosti této struktury pak vědci mimo jiné vyvíjejí léky, které by se měly „nalepit“ přesně na tvar nechtěného proteinu, a zabránit tak jeho zachycení v tkáních.

 

Zdeněk Tošner mění měřicí sondu v supravodivém magnetu.Zdeněk Tošner mění měřicí sondu v supravodivém magnetu. (Foto: PřF UK)

Sada postupů pro vědce z celého světa

Některé zkoumané vzorky je možné rozpustit ve vhodném rozpouštědle. V něm se může molekula volně otáčet, díky čemuž se dá lépe změřit. Oproti tomu průmyslové materiály zůstávají v pevném skupenství a také bílkoviny bývají pevně zakotveny v buněčné membráně. Jejich molekuly tedy nemohou volně rotovat. Otáčet se v přístroji musí celý vzorek. Postup měření je proto podstatně složitější. A právě tím se zabývá Zdeněk Tošner, a to i v projektu, na němž spolupracoval s kolegy z Technické univerzity v Mnichově a za který byl nominován na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.

Využili při tom takzvanou teorii optimálních procesů, což je matematický postup výhodného řízení složitých činností ovlivňovaných mnoha proměnnými. V tomto případě jde o ozařování vzorků radiofrekvenčními pulzy tak, aby se podařilo získat výsledek co nejdříve a s co největší citlivostí.

„Vypracovali jsme vlastně speciální sadu postupů, které se dají úspěšně využít při charakterizaci nerozpustných proteinů magnetickou rezonancí,“ shrnuje Zdeněk Tošner. Výsledky vědci publikovali v uznávaných odborných časopisech Science Advances, Journal of the American Chemical Society či Angewandte Chemie.

„Kolegové se na nás obracejí s prosbou o radu, který náš postup by měli nejlépe využít ve svých měřeních,“ popisuje využití metody doktor Tošner. „A často se o tom, že náš postup použil někdo v zahraničí, dozvím až z odborné databáze, která zachytí citaci některého našeho článku. Jeho autoři poctivě zaznamenali, že při svém výzkumu použili naše postupy měření. A to potěší.“

 

Zdeněk Tošner

RNDr. Zdeněk Tošner. Ph.D.

Narodil se v roce 1976. Vystudoval biofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, doktorát z fyzikální chemie získal ve společném programu na Stockholmské univerzitě a Univerzitě Karlově.

Nyní působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Jeho hlavním vědeckým zájmem jsou metody měření nukleární magnetickou rezonancí.

 

Projekt nominovaný na Cenu předsedy Grantové agentury ČR: Vývoj experimentů nukleární magnetické rezonance pevné fáze pro studium proteinů pomocí teorie optimálních procesů

 

Úvodní ilustrace: Umělecké ztvárnění experimentu nukleární magnetické rezonance pro Journal of the American Chemical Society. Práškový vzorek v rotorku se otáčí uvnitř cívky orientované pod úhlem 54,7° vzhledem ke směru vnějšího magnetického pole. Pomocí cívky se vytvářejí sofistikované radiofrekvenční pulzy symbolizované čísly.

Ilustrace: Jan Blahut, Tomáš Belloň

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Jedenáct nových mezinárodních projektů

Grantová agentura ČR (GA ČR) podpoří ve spolupráci s partnerskými zahraničními agenturami celkem jedenáct nových mezinárodních projektů – šest projektů s rakouskou agenturou FWF a po dvou s německou DFG a se švýcarskou SNSF. Poslední, trilaterální projekt pak bude spolufinancován rakouskou a německou agenturou.

Návrhy projektů prošly hodnocením formou Lead Agency, kdy návrhy hodnotí pouze jedna ze zapojených agentur a druhá od ní hodnocení přebírá. GA ČR vystupovala jako hodnoticí agentura u tří česko-rakouských projektů, jednoho česko-německého a u trilaterálního projektu, u ostatních převzala hodnocení od partnerských agentur. Řešení projektů začne v dubnu nebo červenci letošního roku a potrvá tři roky.

Česko-rakouské projekty (GA ČR – FWF)

Registrační číslo Navrhovatel Název Uchazeč Doba trvání Oborová komise
25-15655K RNDr. Matouš Hrdinka, Ph.D. Polo like kinase 1 in oral squamous cell carcinoma: Exploration of Novel Biological Functions and Innovative Therapeutic Approaches Fakultní nemocnice Ostrava 3 roky OK3 – lékařské a biologické vědy
25-17259K Ing. Tomáš Pevný, Ph.D. Fundamental Tradeoffs for Information Hiding in Generated Media (DETERMINE) Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze 3 roky OK1 – technické vědy
25-16582K RNDr. Jan Borovička, Ph.D. Unraveling enigmatic arsenic speciation in mushrooms Geologický ústav AV ČR, v.v.i. 3 roky OK5 – zemědělské a biologicko-environmentální vědy

 

Česko-německý projekt (GA ČR – DFG)

Registrační číslo Navrhovatel Název Uchazeč Doba trvání Oborová komise
25-18015K Mgr. Zdeněk Mašín, PhD Attosecond photoionization dynamics in complex molecules including relativistic and substrate effects Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta 3 roky OK2 – vědy o neživé přírodě

 

Česko-rakousko-německý projekt (GA ČR – FWF – DFG)

Registrační číslo Navrhovatel Název Uchazeč Doba trvání Oborová komise
25-15289K doc. RNDr. Petr Sváček, Ph.D. Mucosal waves on vocal folds in voice production Fakulta strojní, České vysoké učení technické v Praze 3 roky OK1 – technické vědy

 

Švýcarsko-české projekty (SNSF – GA ČR)

Reg. č. Navrhovatel Název projektu Uchazeč Doba řešení
25-19510L Ing. Pavel Bartl, Ph.D. ELektroChemie s HOmology Roentgenia (ELCHOR) České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská 3 roky
25-19309L RNDr. Monika Cahová, PhD. Fermentované potraviny a zdraví kostí: Výzkum osy střevo-kost u veganek před menopauzou Institut klinické a experimentální medicíny 3 roky

 

Rakousko-české projekty (FWF – GA ČR)

Reg. č. Navrhovatel Název projektu Uchazeč Doba řešení
25-16240L Mgr. Jaroslav Kočišek, Ph.D. Záchyt elektronů na triazoly a jejích komplexy Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. 3 roky
25-19190L Dr Filis Morina Kovem indukovaná rezistence papriky vůči Botrytis cinerea Biologické centrum AV ČR, v.v.i. 3 roky
25-18949L Ing. Ludmila Martínková, CSc. DSc. Synergické strategie: Hybridní „multitarget“ léčiva pro Alzheimerovu chorobu Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i. 3 roky

 

Německo-český projekt (DFG – GA ČR)

Reg. č. Navrhovatel Název projektu Uchazeč Doba řešení
24-15138L Jakub Benda Ultrarychlá elektronová a jaderná dynamika ve fotoionizaci molekul studovaná metodou RABBITT Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova 3 roky

 

Spolupráce s dotčenými agenturami probíhá díky iniciativě WEAVE. Jejím cílem je odstranit bariéry mezinárodní vědecké spolupráce a propojit 12 evropských agentur podporujících základní výzkum.

Další podpořené mezinárodní projekty budou oznamovány po jejich schválení všemi zapojenými agenturami.

 

 

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Seminář s předsedou GA ČR – Praha, 28. 2. 2025

Prezentace

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Vyhlášení soutěží pro rok 2026

Grantová agentura České republiky (GA ČR) vyhlašuje výzvy k podávání návrhů projektů do soutěží standardní projekty, JUNIOR STAR, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, mezinárodní projekty a nově také Návratové granty, které jsou určené pro vědkyně a vědce po kariérní přestávce.

„Největší novinkou letošního roku jsou Návratové granty. Vědkyně a vědci po přerušení kariéry, například kvůli rodičovské dovolené, se díky nim budou moci vrátit do vědy a vést svůj výzkumný projekt,“ podotýká předseda GA ČR prof. Milan Jirsa. „Věříme, že tím podpoříme rovnost ve výzkumu i zvýšíme počet žen-vědkyň, jejichž podíl je v České republice nejnižší v Evropě.“

Návrhy projektů s počátkem řešení v roce 2026 je možné podávat do 3. dubna 2025. Výsledky soutěží budou vyhlášeny na konci října a listopadu letošního roku. U mezinárodních soutěží a výzev budou výsledky oznámeny později, v závislosti na dohodě se zahraniční agenturou.

Návrhy projektů budou posouzeny v několikastupňovém transparentním hodnoticím procesu, na kterém se mimo odborníků z českých výzkumných institucí podílejí i zahraniční odborní oponenti. Neexistuje podpořený projekt, který by neprošel zahraničním hodnocením. V případě vysoce výběrových projektů JUNIOR STAR a také soutěže EXPRO, jejíž vyhlášení se opět očekává v příštím roce, je tento proces v gesci pouze zahraničních expertů.

Standardní projekty tvoří základ účelové podpory základního výzkumu v České republice – každý rok jich GA ČR financuje několik stovek, a to již od svého vzniku v roce 1993. Jejich prostřednictvím je podporován nejlepší základní výzkum ve všech oblastech. Návrhy projektů s obvyklou délkou řešení 3 roky mohou podávat všichni badatelé a jejich týmy bez ohledu na délku jejich vědecké kariéry. Projekty jsou hodnoceny na základě několikastupňového výběrového procesu.

Soutěž JUNIOR STAR se tradičně setkává s velkým zájmem navrhovatelů z řad excelentních začínajících vědkyň a vědců (do 8 let od získání titulu Ph.D.) ze všech oblastí základního výzkumu, kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Cílem pětiletých projektů s celkovým rozpočtem až 25 milionů Kč je poskytnout příležitost k vědeckému osamostatnění řešitele, včetně případného založení vlastní výzkumné skupiny, která do české vědy přinese nová badatelská témata. Na hodnocení projektů se podílejí výhradně zahraniční hodnotitelé.

Soutěže POSTDOC INDVIDUAL FELLOWSHIP (PIF) jsou určeny pro badatelky a badatele, kteří dokončili doktorské studium v posledních čtyřech letech. Je možné zažádat o výjezdový grant (varianta OUTGOING), který vědcům z českých institucí umožní bádat dva roky na prestižním výzkumném pracovišti na světě s podmínkou jednoho dalšího roku stráveného na pracovišti v České republice. K dispozici je také příjezdový grant (varianta INCOMING), díky kterému se bude postdoktorand nebo postdoktorandka moci vrátit do České republiky, anebo zahraniční vědec nebo vědkyně zahájit kariéru na českém pracovišti.

Logo - Návratové granty

Návratové granty jsou nejnovější grantovou soutěží poprvé vyhlášenou letos. Ty umožní excelentním vědkyním a vědcům znovunastartovat kariéru po jejím přerušení rodičovskou dovolenou nebo kvůli péči o závislou osobu. Návratové granty jsou určeny pro vědkyně a vědce z českých institucí, kteří dokončili doktorské studium v posledních deseti letech (tato lhůta se prodlužuje o kariérní přestávky). Projekt je možné podat do dvou let od ukončení karierní přestávky spojené s péčí o dítě nebo jinou závislou osobu v délce alespoň rok. Délka trvání podpory bude záviset na zvolené výši úvazku a bude dva až čtyři roky.

Návrhy mezinárodních projektů je možné podávat do soutěží vypsaných společně se zahraničními agenturami, se kterými má GA ČR uzavřenou dohodu o spolupráci. Návrhy projektů hodnotí buď obě agentury zároveň (bilaterální spolupráce), nebo jsou doporučeny k financování jen jednou agenturou a druhá její doporučení přejímá (Lead Agency spolupráce).

Zapojené agentury na principu bilaterální spolupráce

Zapojené agentury na principu Lead Agency

Další mezinárodní výzvy na základě spolupráce Lead Agency mohou být vypsány v průběhu roku.

 

UŽITEČNÉ ODKAZY

Výzva pro podávání projektů na principu Lead Agency 2026

Grantová agentura ČR vyhlašuje výzvu pro podávání projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2026. Výzva se týká projektů podávaných ke GA ČR v roli Lead Agency v rámci iniciativy Weave.

Agentury zapojené do této výzvy:

Lhůta pro podávání návrhů projektů začíná 13. 2. 2025.

Návrhy projektů v rámci iniciativy Weave je možné podávat do 3. 4. 2025.

Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze nebo v záložce Zadávací dokumentace.

Čestná prohlášení/prohlášení o způsobilosti zasílejte GA ČR datovou schránkou a8uadk4, a to nejpozději do 3. 4. 2025. Předmět zprávy je „Způsobilost“. Je nutné také doložit výpis z evidence skutečných majitelů.

 

Důležité upozornění ke spolupráci s NCN:

V případě, že v roli Lead Agency vystupuje GA ČR a rozpočet v eurech u polské části rozpočtu uvedený v žádosti podané u GA ČR se výrazně liší od rozpočtu ve zlotých uvedeného v žádosti podané u NCN do systému OSF, bude projekt vyřazen z formálních důvodů. Aktuálně platný kurz pro přepočet euro/zlotý je dostupný na stránkách NCN.

Dalším důvodem pro vyřazení z formálních důvodů na straně NCN je nesoulad informací na české a polské straně v počtu členů týmů a jejich zařazení včetně výše požadovaných mezd.

Česká část žádosti musí obsahovat podrobný rozpis finančních požadavků včetně zdůvodnění, a to i co se týče polské strany projektu. Tyto informace přitom musí souhlasit s údaji uvedenými v polské přihlášce k NCN.

 

Potřebujete poradit?

 

Další informace

Výzva pro podávání projektů Lead Agency – GA ČR partnerskou organizací – kontinuální výzvy

Grantová agentura ČR vyhlašuje výzvu pro podávání projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2026. Výzva se týká projektů, ve kterých GA ČR vystupuje v roli partnerské organizace v rámci iniciativy Weave.

Spolupracující agentury:

Další partnerské agentury mají své výzvy uveřejněné zvlášť – momentálně běžící výzvy naleznete na stránce Aktuální výzvy.

Upozorňujeme, že v aplikaci pro podání návrhu projektu GRIS je potřeba projekt založit ve výzvě Lead Agency – Partner Organization – 2026.

Lhůta pro podávání návrhů projektů začíná 13. 2. 2025.

Konečný termín pro podávání návrhů projektů je stanovený zahraničními agenturami. Pravidlem je, že česká část návrhu musí být doručena do 7 dnů od podání k partnerské agentuře.

Upozorňujeme, že je nezbytné ze strany společného mezinárodního týmu zajistit podání návrhu projektu ve výše uvedených lhůtách jak k DFG/FWF (podle příslušných pravidel DFG/FWF), tak ke GA ČR, tj. německým/rakouským navrhovatelem k DFG/FWF a českým navrhovatelem ke GA ČR. Nedojde-li ke spárování obou žádostí o grant, je návrh projektu z hodnocení vyřazen. U trilaterálních projektů musí být návrh projektu podán také ke třetí příslušné agentuře.

Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze nebo v záložce Zadávací dokumentace.

Čestná prohlášení / prohlášení o způsobilosti zasílejte GA ČR datovou schránkou a8uadk4, a to nejpozději do 7 dnů od podání návrhů u partnerské agentury, která má celoroční výzvu. Předmět zprávy je „Způsobilost“. Je nutné také doložit výpis z evidence skutečných majitelů.

Specifikace pro výzvu v rámci iniciativy Weave

Výzva s DFG a FWF je kontinuální. Česká část návrhu projektu musí být doručena GA ČR do 7 dnů od podání návrhu projektu k DFG nebo FWF. Projekty mohou být bilaterální nebo trilaterální (kombinace se všemi agenturami, se kterými GA ČR spolupracuje v rámci této iniciativy). Doba řešení české části projektu jsou 2 nebo 3 roky.

Potřebujete poradit?

Další informace

Výzva pro podávání švýcarsko-českých projektů

Grantová agentura České republiky (GA ČR) ve spolupráci se švýcarskou agenturou Swiss National Science Foundation (SNSF) vyhlašuje výzvu pro podávání návrhů projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2026. GA ČR v této výzvě vystupuje v roli partnerské organizace – projekty hodnotí SNSF a GA ČR výsledky hodnocení přejímá. Výzva je vyhlášena v rámci iniciativy Weave.

Švýcarská agentura určila v roce 2025 dva termíny pro podávání návrhů projektů, a to 1. 4. a 1. 10. 2025. Pro termín 1. 4. 2024 je předpokládaný počátek řešení 1. 1. 2026, pro termín 1. 10. 2025 je to 1. 7. 2026.

Českou část návrhu projektu je možné podat nejpozději 7 dní po zvoleném termínu na švýcarské straně, tedy do 8. 4., případně 8. 10. 2025.

Na švýcarské straně je možné podávat projekty kontinuálně, tedy i po 1. 10. 2025 (nejbližší termín pro podávání pak bude v dubnu 2026, počátek řešení v roce 2027). Na české straně bude výzva pro podávání projektů s počátkem řešení v roce 2027 otevřena opět v únoru 2026.

Upozorňujeme, že v aplikaci pro podání návrhu projektu GRIS je potřeba projekt založit ve výzvě Lead Agency – Partner Organization – 2026.

 

Čestná prohlášení / prohlášení o způsobilosti zasílejte do datové schránky GA ČR s identifikátorem a8uadk4, a to nejpozději do 8. 4. 2025, respektive do 8. 10. 2025. Předmět zprávy je „Způsobilost“. Je nutné také doložit úplný výpis z evidence skutečných majitelů uchazeče.

Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců. Doba řešení musí být u všech řešitelů stejně dlouhá.

Souběhy návrhů projektů

Pro souběhy návrhů projektů, ve kterých vystupuje stejná osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, platí pravidlo stanovené v čl. 3 odst. 12 Pravidel.

 

Návrhy projektů podané do této výzvy se budou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do soutěží a výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2026.

 Potřebujete poradit?

 Další informace