Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu projektů JUNIOR STAR s předpokládaným počátkem řešení v roce 2026.
Zadávací dokumentaci pro projekty JUNIOR STAR a formulář čestného prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže nebo v záložce Zadávací dokumentace.
UŽITEČNÉ ODKAZY
Grantová agentura ČR vyhlašuje veřejnou soutěž na podporu standardních projektů s předpokládaným počátkem řešení v roce 2026.
Zadávací dokumentaci pro standardní projekty a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže nebo v záložce Zadávací dokumentace.
UŽITEČNÉ ODKAZY
V souvislosti s nově přijatou vyhláškou č. 433/2024, o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (Vyhláška o finančním vypořádání), která je účinná ode dne 1. 1. 2025, již není požadováno zasílat finanční vypořádání datovou schránkou.
Příjemci budou nadále předkládat nejpozději do 15. února každého kalendářního roku poskytovateli v elektronické podobě pravdivou a úplnou informaci o čerpání přidělených účelových prostředků za každý jednotlivý příjemcem řešený projekt v předchozím kalendářním roce, a to v aplikaci GRIS 2, což je obdoba excel. tabulek, které se vyplňovaly v minulosti. Současně požadujeme pro kontrolu zaslat tabulku nejlépe e-mailem paní Miroslavě Novákové (Miroslava.novakova@gacr.cz).
Chcete se dozvědět více o soutěžích, které Grantová agentura České republiky (GA ČR) letos vypisuje? Zajímá Vás, jak probíhá hodnocení jednotlivých návrhů projektů nebo s jakými novinkami GA ČR přichází? Těmto, ale i dalším tématům se budou věnovat semináře s předsedou GA ČR, které se opět uskuteční v Praze a Brně.
Semináře jsou určeny pro všechny zájemce pracující v oblasti vědy a výzkumu nebo pro zaměstnance grantových oddělení a jsou jedinečnou příležitostí dozvědět se více o GA ČR a jejích aktivitách přímo od jejího předsedy, prof. Milana Jirsy. Semináře proběhnou v českém jazyce a stejně jako v loňském roce je bude možné sledovat i online.
Je nezbytné se registrovat pro fyzickou i online formu účasti.
Jedna osoba může v rámci všech veřejných soutěží vyhlašovaných GA ČR v daném kalendářním roce s počátkem řešení v roce 2026 (s výjimkou uvedenou níže) a v rámci všech výzev, na kterých se GA ČR podílí, s počátkem řešení v roce 2026 podat maximálně dva návrhy projektů, a to jeden v roli navrhovatele a druhý v roli spolunavrhovatele. Pokud s oběma návrhy projektů uspěje, může řešit oba tyto projekty, pokud tomu nebrání jiná okolnost vyplývající z příslušné zadávací dokumentace nebo z příslušných pravidel.
Výjimku tvoří veřejné soutěže na podporu projektů EXPRO, JUNIOR STAR, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP (INCOMING i OUTGOING) a Návratové granty, do kterých si navrhovatel může podat návrh nezávisle na ostatních soutěžích a výzvách. To znamená, že osoba, která si podá návrh projektu EXPRO, JUNIOR STAR, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP nebo Návratový grant v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele, si může podat ještě nejvýše dva další návrhy projektů, a to jeden v roli navrhovatele a druhý v roli spolunavrhovatele. Jedna osoba si přitom může podat buď pouze jeden návrh projektu JUNIOR STAR v roli navrhovatele, nebo pouze jeden návrh projektu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP v roli navrhovatele, nebo pouze jeden návrh projektu Návratové granty v roli navrhovatele, nebo pouze jeden návrh projektu EXPRO buď v roli navrhovatele, nebo v roli spolunavrhovatele.
Návrhy projektů podané do veřejné soutěže na podporu grantových projektů orientovaného základního výzkumu se do limitu podaných návrhů projektů a řešených projektů v daném kalendářním roce nepočítají.
Porušení výše uvedených podmínek pro souběhy projektů je důvodem pro vyřazení všech návrhů projektů z těchto veřejných soutěží nebo výzev, ve kterých osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, v rozporu s výše uvedenými podmínkami, vystupuje.
Pokud uchazeč před podáním dalšího návrhu projektu, který by zapříčinil souběh projektů v rozporu s výše uvedenými ustanoveními tohoto odstavce, odstoupí z veřejné soutěže podle čl. 3. odst. 4 příslušné zadávací dokumentace nebo odstoupí z hodnocení podle příslušného ustanovení pravidel pro mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu Lead Agency (LA granty), bude se na návrh projektu, od kterého bylo odstoupeno, hledět, jako by nikdy nebyl podán. Takový návrh projektu se potom nebude počítat do limitu podaných návrhů projektů v daném roce.
Do limitu podaných návrhů projektů v daném roce se nebudou počítat také návrhy projektů, které byly vyřazeny z hodnocení z formálních důvodů podle příslušného ustanovení pravidel pro mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu Lead Agency (LA granty), kdy GA ČR vystupuje v roli „Lead“ agentury, nebo byly vyřazeny z veřejné soutěže podle čl. 4.1. odst. 1 a 2 příslušné zadávací dokumentace.
Dále se do limitu podaných návrhů projektů v daném roce nebudou počítat návrhy projektů, které byly vyřazeny z hodnocení na straně zahraniční agentury.
V jednotlivých výzvách může být upřesněno, do kterého souběhu v kterém kalendářním roce budou návrhy projektů započítávány.
ROLE 1:
ROLE 2:
ROLE 3:
Vyberte role…
Zárodečný chromozom pěvců je genetickou záhadou – chová se jinak, než by měl. Jaký je původ a význam tohoto prazvláštního chromozomu, se snaží poodhalit tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy vedený doktorkou Radkou Reifovou, která za svůj výzkum v loňském roce získala čestné uznání předsedy GA ČR a byla nominována na cenu předsedy GA ČR.
Zárodečný chromozom pěvců byl poprvé pozorován před zhruba 25 lety u zebřičky pestré (Taeniopygia guttata) a poměrně dlouhou dobu byl považován za genetickou kuriozitu několika málo ptačích druhů. Teprve nedávno se zjistilo, že se vyskytuje u všech pěvců, což je největší a nejrozmanitější linie ptáků, která vznikla přibližně před 50 miliony lety a zahrnuje více než polovinu všech ptačích druhů.
Zárodečný chromozom je v mnoha ohledech velice podivný. Na jednu stranu se jeví jako důležitý, protože jej během evoluce pěvců neztratil žádný z druhů. Na druhou stranu vykazuje poměrně neobvyklou a nestabilní dědičnost a velmi turbulentní evoluci.
Zárodečný chromozom je během časné embryogeneze eliminován ze všech somatických buněk, které tvoří smrtelné tělo jedince, a je zachován pouze v zárodečných buňkách, z nichž v dospělosti vznikají pohlavní buňky přenášející genetickou informaci do dalších generací. Kromě toho obvykle dochází k jeho ztrátě při vzniku samčích pohlavních buněk, takže se většinou dědí jen přes maternální linii. Ačkoli je zpravidla přítomen v jedné kopii u samců a ve dvou kopiích u samic, někdy může v rámci jedince dojít k jeho zmnožení, takže může být pozorován v proměnlivém počtu kopií v samčích i samičích zárodečných buňkách. Na rozdíl od ostatních ptačích chromozomů, které jsou co do počtu a velikosti velmi konzervativní, zárodečný chromozom velmi často svou velikost mění – v horizontu několika málo milionů let se dokáže změnit z jednoho z největších chromozomů v buňce v maličký mikrochromozom a naopak (Obrázek 1).
Obrázek 1. Variabilita ve velikosti zárodečného chromozomu u astrildovitých pěvců rodu Lonchura a zebřičky pestré (Taeniopygia guttata). Zárodečný chromozom je zobrazen ve formě mikrojádra (růžově) vyloučeného z jádra samčích pohlavních buněk (modře). Velikost mikrojádra odráží velikost zárodečného chromozomu, která se může pohybovat od maličkého mikrochromozomu až po jeden z největších chromozomů v buňce (převzato a upraveno ze Sotelo-Munoz et al., 2022).
Svou neobvyklou nemendelovskou dědičností, variabilitou v počtu kopií na buňku i schopností eliminace z některých tkání zárodečný chromozom připomíná tzv. parazitické B chromozomy – nadbytečné a pro organismy postradatelné chromozomy šířící se v populaci různými sobeckými mechanismy. B chromozomy byly pozorovány u mnoha rostlinných i živočišných druhů, ale obvykle mají z evolučního hlediska krátkodobou existenci. Stejně jako B chromozomy se i zárodečný chromozom skládá ze sekvencí zkopírovaných z normálních chromozomů. Na rozdíl od nich se však zdá být alespoň pro pěvce nepostradatelný a existuje už nejméně 50 milionů let.
Týmu vědců z Přírodovědecké fakulty UK ve spolupráci s kolegy z Ústavu molekulární genetiky AV ČR (dr. Jan Pačes) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR (prof. Tomáš Albrecht) se podařilo jako jedněm z prvních osekvenovat velkou část zárodečného chromozomu, a to hned u dvou druhů pěvců – u slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) a blízce příbuzného slavíka tmavého (L. luscinia). Výsledky byly překvapivé. Přestože měl zárodečný chromozom u obou druhů podobnou velikost, vykazoval mezi druhy obrovské rozdíly v genetickém složení (Obrázek 2).
To je zarážející vzhledem k tomu, že ostatní ptačí chromozomy mají normálně velmi podobný genetický obsah, a to i napříč mnohem vzdálenějšími druhy. Kromě toho většina genů na zárodečném chromozomu představovala různě zkrácené a evidentně nefunkční pseudogeny. Zárodečný chromozom se tak vyjevil jako jakýsi genetický hřbitov, na který se relativně často kopírují geny z normálních chromozomů, ale osudem většiny z nich je postupná degenerace a ztráta funkce. To do značné míry vysvětluje, proč tak snadno mění svoji velikost.
Obrázek 2. Dva druhy slavíků (slavík obecný nahoře a slavík tmavý dole) (A) a jejich zárodečný chromozom zobrazený v pachytenních spermatocytech (B). Jednotlivé spárované homologní chromozomy jsou obarveny protilátkou proti synaptonemálnímu komplexu (červeně). Zeleně jsou pomocí CREST protilátky označeny centromery a celý zárodečný chromozom, který je dále zobrazen ve větším zvětšení v rámečku v pravém horním rohu. Původ sekvencí na zárodečném chromozomu se mezi oběma druhy slavíků velmi liší (C). Sdílené sekvence mezi oběma druhy jsou na vnějším okraji kruhových grafů znázorněny černě, zatímco potenciálně sdílené sekvence jsou znázorněny šedě a druhově specifické sekvence bíle (převzato a upraveno ze Schlebusch et al. 2023).
Mezi hromadou nefunkčních a z velké části druhově specifických sekvencí se však vědcům podařilo najít jeden evidentně důležitý gen, který byl přítomen u obou druhů slavíků a zároveň obsahoval kompletní kódující oblast u všech zkoumaných jedinců. Jedná se o kopii genu Cpeb1, což je důležitý gen, jehož proteinový produkt reguluje genovou expresi na úrovni translace. Klíčovou roli hraje zejména během zrání oocytů a raného embryonálního vývoje, neboť v těchto fázích je obecně utlumena transkripce v jádře a syntéza proteinů do značné míry závisí na translaci předem nasyntetizovaných a dlouhodobě uložených transkriptů v cytoplazmě, kterou diriguje právě proteinový produkt Cpeb1 genu.
Český vědecký tým (Obrázek 3) spočítal, že Cpeb1 gen se na zárodečný chromozom zkopíroval na samém počátku evoluce pěvců, což z něj činí jeden z nejstarších genů identifikovaných na zárodečném chromozomu. Od originální sekvence na normálním chromozomu se za tu dobu značně odlišil, a ačkoli funkci nové pěvčí kopie Cpeb1 genu zatím neznáme, dá se předpokládat, že by mohla regulovat expresi nového souboru proteinů, a stát tak za nějakou důležitou buněčnou diferenciací, jako je například samotné rozlišení smrtelné somatické linie od nesmrtelné zárodečné linie, k níž dochází stejně jako k eliminaci zárodečného chromozomu ve velmi časné embryogenezi.
Obrázek 3. Skupina dr. Radky Reifové z Přírodovědecké fakulty UK během procházky vylidněnou Prahou v roce 2020, kdy probíhaly pilotní experimenty na projektu zárodečného chromozomu.
Výzkum dr. Radky Reifové a jejího týmu podpořený GA ČR přinesl zcela nový pohled na vznik a evoluci pěvčího zárodečného chromozomu. Zdá se, že zárodečný chromozom původně mohl být postradatelným parazitickým B chromozomem, který si podobně jako některé jiné B chromozomy vyvinul eliminaci ze somatických buněk tak, aby si zachoval svoji dědičnost, ale pokud možno zároveň co nejméně škodil svému hostiteli. Jeho omezení na zárodečnou linii však postupem času mohlo vést k tomu, že se na něm vyvinuly geny, jejichž exprese je důležitá pro vývoj zárodečné linie a vznik pohlavních buněk, ale zároveň škodí v somatických buňkách.
Z původně parazitického chromozomu se tak stal pro pěvce nepostradatelný chromozom, jehož programovaná eliminace může hrát klíčovou roli v jednom z nejdůležitějších vývojových procesů živočichů, jakým je rozlišení somatické a zárodečné linie buněk. Výsledky tak poukazují na důležitost obecně přehlížené, avšak v živočišné i rostlinné říší stále častěji pozorované programované DNA eliminace jakožto mechanismu regulace genové exprese během ontogeneze.
