Skip to content
Koho hledáme?
Přivítáme do malého týmu oddělení analýz a evaluací samostatné a zvídavé kolegy/ kolegyně, kteří rádi pracují s daty a čísly a nacházejí v nich potřebné souvislosti.
Hlavní náplní Vaší práce bude:
- Provádění analýz veškerých procesů a potřeb skupin grantových projektů a veřejných soutěží na podporu projektů základního výzkumu, včetně jejich vyhodnocování a návrhu opatření;
- zajišťování analýzy a evaluaci průběžného řešení projektů základního výzkumu;
- podílení se na správě věcného obsahu databází;
- koordinace komunikace s informačními systémy státní správy.
Uvítáme, pokud budete mít:
- Zkušenosti se zpracováním analýz;
- znalost anglického jazyka na střední úrovni;
- pokročilou znalost Excelu, případně zkušenost s analytickými nástroji;
- organizační a komunikační schopnosti.
Rádi Vám nabídneme:
- Perspektivní a odpovědnou práci v malé státní organizaci;
- 5 týdnů dovolené;
- 5 dnů zdravotního volna;
- 5 dnů v roce poskytnutých na osobní rozvoj;
- pružnou pracovní dobu: pevná část na pracovišti od 10 – 15 hod.;
- 2 dny v týdnu práce na dálku;
- zajímavé benefity.
Platové podmínky podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Nástup možný ihned nebo dle dohody.
V případě Vašeho zájmu zašlete strukturovaný životopis na e-mailovou adresu: daniela.kmochova@gacr.cz
Těšíme se na Vaše odpovědi.
Koho hledáme?
Spolehlivého a milého kolegu nebo kolegyni, kteří se aktivně zapojí do činností Sekce Grantové podpory, vyhovuje jim práce v kolektivu a hledají nové příležitosti.
Popis pracovní pozice
Budete mít na starost administrativní a analytickou činnost související s grantovým systémem GA ČR, která obsahuje zejména:
- správu dotace na projekty vědy a výzkumu;
- komunikaci s předními vědci a odborníky;
- organizační a administrativní zajištění jednání hodnoticích komisí;
- zpracování podkladových materiálů pro jednání;
- kontrolu formálních náležitostí grantových přihlášek;
- vyřizování a evidenci korespondence týkající se projektů včetně její archivace ve spisové službě.
Uvítáme, pokud budete mít
- SŠ nebo VŠ vzdělání;
- znalost anglického jazyka na střední úrovni (některá zasedání probíhají v AJ, psaní e-mailů, kontrola zahraničních posudků);
- organizační a komunikační schopnosti;
- profesionalitu, pozitivní přístup, zdravou asertivitu.
Rádi Vám nabídneme
- Perspektivní a odpovědnou práci v malé státní organizaci;
- 5 týdnů dovolené;
- 5 dnů zdravotního volna;
- 5 dnů v roce poskytnutých na osobní rozvoj;
- pružnou pracovní dobu: pevná část na pracovišti od 10 -15 hod.;
- 2 dny v týdnu práce na dálku
- zajímavé benefity;
- platové podmínky podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Nástup možný ihned nebo dle dohody.
V případě Vašeho zájmu zašlete strukturovaný životopis na e-mailovou adresu: daniela.kmochova@gacr.cz
Těšíme se na Vaše odpovědi.
Alzheimerova choroba je vážnou výzvou pro moderní medicínu, a to především kvůli omezeným možnostem její včasné diagnostiky. Výzkumný tým pod vedením Milana Němého pracuje na nové metodě zobrazování cholinergního systému mozku pomocí magnetické rezonance, která umožní přesnější a rychlejší rozpoznání prvních příznaků nemoci.
Proč je cholinergní systém důležitý?
Cholinergní systém tvoří propojení mezi určitými oblastmi mozku, které se podílejí například na paměti, pozornosti nebo učení. „Pokud tato propojení nefungují správně, může to signalizovat rozvoj neurodegenerativních onemocnění, například Alzheimerovy choroby, a to ještě předtím, než se projeví poruchy kognitivních schopností,“ vysvětluje řešitel projektu.
V současnosti neexistuje jednoduchý způsob, jak stav těchto spojení přímo a objektivně změřit. Lékaři spoléhají hlavně na kognitivní testy zaměřené na paměť nebo pozornost pacienta, které jsou ale často schopny odhalit problém až v pokročilejší fázi onemocnění.
Pochopení Alzheimerovy choroby i včasná diagnostika
Výzkumný tým si proto ve svém ambiciózním projektu vytyčil dva hlavní cíle. Prvním je hlubší pochopení samotné Alzheimerovy choroby. Snaží se zjistit, které oblasti mozku jsou postiženy jako první a jak se poškození postupně šíří. Druhým, praktickým cílem je vytvořit metodu, kterou by lékaři mohli využívat při diagnostice.
„Pokud by existovala možnost podívat se na jednotlivá spojení v cholinergním systému a zjistit, zda jsou zdravá, anebo poškozená, případně do jaké míry, umožnilo by to včas diagnostikovat nemoc a lépe kontrolovat léčbu. V našem výzkumu proto hledáme způsoby, jak tato spojení zobrazit pomocí magnetické rezonance a jak vyhodnotit, v jakém jsou stavu,“ představuje očekávaný přínos projektu pro pacienty Milan Němý.
Vyvinutá metoda poskytne nové biomarkery odrážející stav mozku, které lékařům v klinické praxi umožní přesnější a objektivnější odlišení běžného stárnutí od raných příznaků Alzheimerovy choroby. Zároveň by s jejich pomocí bylo možné sledovat efektivitu léčby.
Interdisciplinární tým a mezinárodní spolupráce
Tým Milana Němého se skládá z odborníků z technických i lékařských oblastí a přináší tak na celou problematiku interdisciplinární pohled. Na projektu s vědci z Česka spolupracují také odborníci z několika evropských zemí, například ze Švédska, Německa nebo Španělska. „Díky těmto partnerstvím máme přístup k unikátním pacientským datům a můžeme porovnávat výsledky napříč různými populacemi. Spolupráce nám také umožňují využívat nejmodernější technologie,“ vyjmenovává řešitel klady mezinárodních spoluprací.
Ing. Milan Němý, Ph.D. (foto: Roman Sejkot)
Milan Němý působí v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC), kde díky grantu JUNIOR STAR vybudoval tým sdružující odborníky z medicíny i technických věd. Svůj výzkumný směr si utvářel během pobytů na špičkových zahraničních institucích, kde získal cenné zkušenosti a podněty. Díky nim začal propojovat lékařskou a technickou sféru s cílem vyvíjet konkrétní metody využitelné v klinické praxi. Kromě výzkumu na CIIRC se také aktivně věnuje přednášení.
Pulzní elektromagnetická pole jsou v přírodě běžným jevem – příkladem může být blesk. V extrémní podobě je vytváří například výbuch jaderné bomby, což je scénář, který si nikdo nepřeje zažít. Lepší už je, pokud elektromagnetický impulz dokáže najít nádor, aby se dal včas léčit. Výzkumem pulzních elektromagnetických polí se zabývá Martin Štumpf z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. V loňském roce byl za něj nominován na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.
Martin Štumpf s nadsázkou říká, že k jeho výzkumu vlastně stačí tužka a papír. I když pro provedení výpočtů pomocí vytvořených komplexních matematických modelů a pro usnadnění zápisu myšlenek potřebuje také počítač. Podstatné je, že řeší rovnice, které popisují chování pulzního elektromagnetického pole, a to především při interakcích s tenkovrstvými strukturami. Tyto postupy nacházejí uplatnění v polovodičovém nebo biomedicínském průmyslu.
„Přenést velmi rychlé digitální signály pomocí standardního metalického vodiče není možné. Proto se signály často přenáší bezdrátově i na čipu. Popis přenosu elektromagnetického pulzu mezi malými anténami v nehomogenním prostředí je proto nezbytný, pokud chceme vysokorychlostní bezdrátové spoje efektivně navrhovat,“ vysvětluje Martin Štumpf.
Elektromagnetický pulz však může přijít také zvenčí. Může vzniknout třeba výbuchem jaderné bomby, ať už na zemi, nebo v atmosféře. Tato hrozba je ve zhoršené bezpečnostní situaci bohužel opět aktuální.
„Správci počítačových sítí se oprávněně obávají hackerských kybernetických útoků, takže se snaží svůj software co nejlíp zabezpečit proti napadení. Jenomže vysokoenergetický elektromagnetický pulz má potenciál poškodit nebo zničit veškerou kritickou počítačovou infrastrukturu na fyzické vrstvě. A to tak, že nevratně,“ upozorňuje Martin Štumpf.
Jeho matematické modely dokážou předpovědět následky elektromagnetických pulzů, což umožňuje navrhovat efektivní způsoby ochrany.
Ropa pod povrchem země a nádor v lidském těle
Nebezpečným přírodním elektromagnetickým pulzem může být blesk. Ten dokáže vyřadit z provozu vedení vysokého napětí a způsobit výpadek elektřiny v rozsáhlé oblasti. Štumpfovy matematické modely umějí velmi přesně předpovědět dopady blesků. I díky tomu umíme navrhnout spolehlivou přenosovou soustavu.
Další jeho výzkumy ukazují, jak lze elektromagnetické pulzy využít při nedestruktivním testování a geofyzikálním průzkumu. Z tvaru přeneseného elektromagnetického signálu mezi dvěma anténami položenými na zem je možné určit elektromagnetické parametry půdy nebo odhalit zakopanou minu, případně ložisko minerálů či ropy.
Nečekaným zkoumaným terénem může být i lidské tělo. Uměle vytvářené elektromagnetické pulzy, které jím procházejí, přinášejí informace například o tom, zda se uvnitř neskrývá nádor.
Martin Štumpf zdůrazňuje, že jeho vlastní práce patří především do oblasti základního výzkumu, protože zkoumá pulzní elektromagnetické pole a jeho interakci s okolním prostředím. Výsledky, jak to u základního výzkumu bývá, publikuje v odborných periodikách, kde jsou k dispozici dalším vědcům z celého světa, aby s nimi mohli dále pracovat.
„V České republice nemáme soukromé firmy, které by náš výzkum dokázaly využít. Někteří kolegové však spolupracují s distributory energie ve Švýcarsku,“ konstatuje Martin Štumpf. „V alpské zemi je větší výskyt bouřek, a tedy i blesků, takže je to akutnější problém než u nás. Tam se dají naše teoretické výzkumy uplatnit přímo v praxi.“
Inspirace: seizmické vlny po zemětřesení
Během doktorského studia na VUT v Brně pobýval Martin Štumpf také na Technické univerzitě v nizozemském Delftu. Bylo to v laboratoři u profesora Adrianuse de Hoopa, světově uznávaného odborníka na matematické modelování vlnových a difúzních polí. Známý je i proto, že vytvořil metodu pro analýzu seizmického vlnění například po zemětřesení.
Tuto metodu Martin Štumpf s kolegy upravil tak, aby našla zcela nové uplatnění ve výpočtech elektromagnetizmu. Je díky tomu vhodná pro časoprostorovou analýzu antén a dalších elektromagnetických struktur.
Za svůj výzkumný projekt nazvaný „Interakce pulzního elektromagnetického pole s tenkovrstevnými strukturami“ byl v roce 2024 nominován na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.
doc. Ing. Martin Štumpf, Ph.D.
Vysokoškolské vzdělání získal na Vysokém učení technickém v Brně, kde v současnosti působí na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií. Po dokončení doktorského studia absolvoval postdoktorské působení na Katolické univerzitě v belgické Lovani. Na VUT v Brně je vedoucím Lerchovy laboratoře elektromagnetického výzkumu na Ústavu radioelektroniky.
Odborně se zaměřuje na modelování pulzních elektromagnetických, akustických a elastodynamických polí, a to především s ohledem na jejich využití v oblasti elektromagnetické kompatibility. V současné době se věnuje vývoji pokročilých matematických modelů pro analýzu časově proměnných elektromagnetických systémů.
Od roku 2017 působí jako docent v oboru teoretická elektrotechnika. Kromě toho je aktivní i na mezinárodní úrovni – jako hostující výzkumník spolupracuje s Technickou univerzitou ve švédském Luleå. V roce 2018 zastával pozici hostujícího profesora na Univerzitě v italské L’Aquile.
Je autorem čtyř odborných monografií.
Mykorhizní houby žijící v přátelském vztahu s kořeny rostlin vytvářejí podzemní sítě, které zajišťují koloběh klíčových živin, ovlivňují rostlinnou rozmanitost a pomáhají regulovat globální zásoby uhlíku. Díky databázi GlobalFungi, vytvořené v Mikrobiologickém ústavu AV ČR, odborníci zmapovali celkovou diverzitu těchto nepostradatelných spolupracovníků (symbiontů) kořenů rostlin. Výsledky mezinárodního týmu prokázaly, že oblasti, ve kterých se vyskytuje nejvíce různých druhů, nejsou chráněny, a jsou tedy velmi zranitelné vůči lidskému vlivu. Studii vzniklou za podpory GA ČR publikoval časopis Nature.
Přestože jsou mykorhizní houby nezbytné pro život na Zemi, dosud se vědělo jen velmi málo o tom, kde a jak je biodiverzita těchto organismů rozložena napříč suchozemskými ekosystémy planety. V důsledku toho nebyla biodiverzita půdních hub dosud zohledněna v současných strategiích ochrany životního prostředí.
Ekosystémy udržuje spolupráce kořenů rostlin a hub
Výzkumný tým využil k odhadu biodiverzity mykorhizních hub databáze hub, která obsahuje více než 2,8 miliardy sekvencí hub z 25 000 lokalit po celém světě.
„Společně s kolegy jsme identifikovali klíčové oblasti s mimořádnou rozmanitostí mykorhizních hub, které mají zásadní vědecký i společenský význam,“ říká Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR (MBÚ AV ČR), jeden z českých členů vědeckého konsorcia.
Mykorhizní houby dodávají stromům a rostlinám minerální živiny, které by pro ně jinak byly nedostupné, a tím zvyšují nejen produktivitu lesních a travinných ekosystémů, ale také zemědělskou výnosnost. Bez nich by na některých místech nebyla existence současných biomů vůbec možná.
„Diverzita je ve skutečnosti něco jako pojistka – čím více symbiotických houbových pomocníků v půdě žije, tím lépe si rostliny mohou vybrat partnera, který jim zajistí nejlepší přísun živin pro růst,“ říká Petr Baldrian. „Navíc biodiverzita zvyšuje pravděpodobnost, že se ekosystém po narušení, například požárem, dlouhodobým suchem nebo úhynem stromů způsobeným kůrovcem, opět vrátí k efektivnímu fungování.“
Důležité je také zmínit, že mykorhizní houby pomáhají ukládat uhlík do půdy, čímž přispívají k vyrovnávání rostoucích koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře. Konkrétně rostliny předají každý rok mykorhizním houbám 3,6 miliardy tun uhlíku, což vede k tomu, že 75 % veškerého suchozemského uhlíku je uloženo pod zemí.
Pro ochranu biodiverzity prospěšných mikrobů se zatím dělá jen velmi málo
Porovnání chráněných území s oblastmi nejvyšší biodiverzity mykorhiz ukazuje, že méně než 10 % předpokládaných lokalit s vysokou druhovou bohatostí se v současnosti nachází v chráněných oblastech. Mykorhizní sítě, které propojují kořeny stromů s půdou prostřednictvím houbových hyf, vláknitých struktur, jež jsou základním stavebním prvkem hub, vytvářejí významnou, byť skrytou složku podzemních ekosystémů Země. Přes „neviditelnost“ by si zasloužily být jednou z hlavních priorit ochrany přírody, kterou je třeba zohlednit při vytváření konkrétních plánů obnovy a strategií péče o krajinu.
Nové poznatky o rozšíření mykorhiz by nebylo možné získat bez existence databáze GlobalFungi – největšího globálního katalogu mikroorganismů v půdě, který spravuje tým mikrobiálních ekologů z MBÚ AV ČR. Veřejně přístupná databáze, provozovaná výzkumnou infrastrukturou ELIXIR-CZ, je přínosem jak pro ekologický výzkum, tak pro praktické hospodaření v ekosystémech.
Popis úvodního obrázku: Většina druhů ektomykorhizních hub, které pomáhají zásobovat stromy minerálními živinami, se nachází v mírném pásmu severní polokoule (zeleně), nejunikátnější taxony se vyskytují ve vysokých zeměpisných šířkách (fialově). V některých oblastech východní Asie a západu USA se překrývají ohniska biodiverzity a unikátnosti (žlutě).
Odkaz na článek: https://www.nature.com/articles/s41586-025-09277-4
Zdroj: MBU AV ČR
