Cena předsedy GA ČR je každoročně udělována za mimořádné výsledky dosažené při řešení grantových projektů ukončených v předcházejícím roce. Laureáti Ceny budou oznámeni 30. září 2025.
Na základě doporučení několika stovek vědců bylo nominováno na Cenu předsedy GA ČR v roce 2025 patnáct projektů – tři z každé z pěti oblastí základního výzkumu. Ocenění získá pouze jeden řešitel z každé oblasti.
Nominované vědkyně a vědci a jejich projekty
TECHNICKÉ VĚDY
prof. Ing. Martin Krejsa Ph.D. | VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební
projekt: Vliv materiálových vlastností vysokopevnostních ocelí na trvanlivost inženýrských staveb a mostů
Ing. Ondřej Kuželka, Ph.D. | České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická
projekt: Generativní relační modely
prof. Ing. Jiří Mikyška, Ph.D. | České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
projekt: Vícefázové proudění, transport a změny struktury zeminy související se zamrzáním a rozmrzáním vody v podpovrchových vrstvách
VĚDY O NEŽIVÉ PŘÍRODĚ
prof. Ing. Michal Holčapek, Ph.D. | Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická
projekt: Spojení vícerozměrné chromatografie a hmotnostní spektrometrie v kvantitativních přístupech pro detailní charakterizaci lipidomu lidské plazmy
RNDr. Šárka Nečasová, CSc., DSc. | Matematický ústav AV ČR, v. v. i.
projekt: Matematická teorie a numerická analýza rovnic vazkých newtonovských stlačitelných tekutin
prof. RNDr. David Vokrouhlický, DrSc. | Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta
projekt: Raný orbitální a chemický vývoj planetárních soustav
LÉKAŘSKÉ A BIOLOGICKÉ VĚDY
Mgr. Peter Dráber, Ph.D. | Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, BIOCEV
projekt: Role proteinu CMTM4 v signalizaci přes IL17-receptor
prof. Mgr. Richard Štefl, Ph.D. | Masarykova univerzita, Středoevropský technologický institut
projekt: Strukturní podstata pro opětovné sestavení nukleosomu při přepisu genu zprostředkovaná proteinem Spt6
RNDr. Viktorie Vlachová, DrSc. | Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.
projekt: Signální dráhy ovlivňující funkci lidského TRPC5 receptoru: predikce jejich vztahu k bolesti při revmatoidní artritidě
SPOLEČENSKÉ A HUMANITNÍ VĚDY
PhDr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D. | Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd
projekt: Společenské vnímání demence: kulturní reprezentace a subjektivní postoje
Mgr. Matyáš Havrda, Ph.D., DSc. | Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.
projekt: Aristotelský důkaz v teorii a praxi Galénovy lékařské vědy
prof. PhDr. Petr Kyloušek, CSc. | Masarykova univerzita, Filozofická fakulta
projekt: Centrum a periferie: proměny postkoloniální situace v románských literaturách Ameriky, Afriky a Evropy
ZEMĚDĚLSKÉ A BIOLOGICKO-ENVIRONMENTÁLNÍ VĚDY
prof. Ing. Jiří Kopáček, Ph.D. | Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
projekt: Vliv dostupnosti dusíku a stavu lesa na půdní mikrobiom, cykly prvků a biologické zotavování acidifikovaných vod v horkých ekosystémech
RNDr. Petr Procházka, Ph.D. | Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.
projekt: Vztahy mezi migračními zvyklostmi, fenologií, biotopovými nároky a demografií jako klíč k pochopení zákonitostí populační dynamiky tažných ptáků
Ing. et Mgr. Jiří Šmíd, Ph.D. | Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta
projekt: Genomické koridory v extrémních podmínkách: historická a současná populační dynamika pouštních plazů
Nominovaným vědcům, kteří nezískali Cenu předsedy GA ČR, bylo uděleno čestné uznání předsedy GA ČR.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) ve spolupráci s polskou agenturou National Science Centre (NCN) vyhlašuje výzvu pro podávání návrhů projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2027. GA ČR v této výzvě vystupuje v roli partnerské organizace – projekty hodnotí NCN a GA ČR hodnocení přejímá. Výzva je vyhlášena v rámci iniciativy Weave.
Lhůta pro podávání návrhů projektů začíná 15. 9. 2025. Českou část návrhu projektu je možné podávat nejpozději do 22. 12. 2025, tedy do 7 dnů po oficiálním deadlinu, který NCN pro polské uchazeče stanovila na 15. 12. 2025.
Upozorňujeme, že v aplikaci pro podávání projektů je potřeba projekt založit ve výzvě Lead Agency – Partner Organization – 2027 – NCN (Poland).
Upozorňujeme, že je nezbytné ze strany společného mezinárodního týmu zajistit podání návrhu projektu ve výše uvedených lhůtách jak k NCN (podle příslušných pravidel NCN), tak ke GA ČR, tj. polským navrhovatelem k NCN a českým navrhovatelem ke GA ČR. Nedojde-li ke spárování obou žádostí o grant, je návrh projektu z hodnocení vyřazen. U trilaterálních projektů musí být návrh projektu podán také ke třetí příslušné agentuře.
Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze nebo v záložce Zadávací dokumentace.
Originální text výzvy v angličtině (bude doplněno)
Čestná prohlášení / prohlášení o způsobilosti zasílejte GA ČR datovou schránkou a8uadk4, a to nejpozději do 22. 12. 2025. Předmět zprávy je „Způsobilost“. Je nutné také doložit úplný výpis z evidence skutečných majitelů.
Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců. Doba řešení musí být u všech řešitelů stejně dlouhá.
Souběhy návrhů projektů
Pro souběhy návrhů projektů, ve kterých vystupuje stejná osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, platí pravidlo stanovené v čl. 3 odst. 12 Pravidel s tím rozdílem, že projekty podané do této výzvy se budou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2027.
Návrhy projektů podané do této výzvy se nebudou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2026.
K analýze DNA byly využity mimo jiné i kosterní pozůstatky asi dva týdny starého novorozence z druhé poloviny 7. století. Foto: Martin Indruch
Mezinárodní tým vedený archeology z Masarykovy univerzity s podporou GA ČR odhalil pomocí DNA z kostí, jak slovanská migrace proměnila střední a východní Evropu. Nové studie, které vyšly v časopisech Nature a Genome Biology, vysvětlují genetickou i kulturní různorodost dnešních Evropanů.
Vědecké studie zveřejněné v časopisech Nature a Genome Biology spojují na základě genetiky staré Slovany s migrační vlnou, která zásadním způsobem změnila Evropu. K tomuto procesu docházelo v jednotlivých evropských regionech různými cestami. Detailní pohled na dosud málo zmapovanou dobu takzvaného stěhování národů nabízí výzkumy mezinárodního týmu badatelů, který vedli archeologové z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Rozšíření působnosti Slovanů patří k nejvýznamnějším, a přesto stále ne zcela pochopeným událostem evropských dějin. Od 6. století našeho letopočtu se ve východořímských i západoevropských pramenech objevují zprávy o slovanských skupinách, které osidlují rozsáhlá území – od Baltu po Balkán a od Labe až k Volze. Na rozdíl od lépe popsaných tažení Gótů, Langobardů či Hunů však „původ“ Slovanů zůstával dlouhou dobu opředen záhadami.
„Jedním z důvodů je, že první slovanské komunity po sobě zanechaly jen málo hmotných archeologických památek. Své mrtvé spalovali, stavěli pouze jednoduchá obydlí a vyráběli málo zdobenou keramiku. Nevznikalo nebo se nedochovalo písemnictví a záznamy přímo od Slovanů se tak objevují až po několika staletích od jejich údajného příchodu. Samotné označení ‚Slované‘ může být nejednoznačné, protože pochází z cizích pramenů, nikoli od nich samotných, a v pozdějších dobách bylo často zneužíváno pro ideologické účely. Otázky, odkud Slované přišli a jak dokázali zásadně proměnit kulturní a jazykovou mapu Evropy, tak zůstávaly bez odpovědi a byly předmětem řady diskusí,“ vysvětlila jedna z hlavních autorek obou nových studií Zuzana Hofmanová z Ústavu archeologie a muzeologie a Max Planck Institutu v Lipsku.
Historici dlouhá desetiletí diskutovali o tom, zda se slovanská kultura a jazyk šířily díky masové migraci, postupné „slovanizaci“ místních obyvatel, nebo kombinací obou procesů. Dlouho však chyběly přesvědčivé důkazy.
Renáta Přichystalová, Denisa Zlámalová a Zuzana Hofmanová z Ústavu archeologie a muzeologie představily své výzkumy u příležitosti dnešního vydání odborných studií v časopisech Nature a Genome Biology. Foto: Martin Indruch
Nová kapitola evropských dějin
Mezinárodní tým vědců z Německa, Rakouska, Polska a Chorvatska s rozhodujícím zastoupením vědců z Masarykovy univerzity nyní přichází s první komplexní kontinentální studií starobylé DNA z kostí středověkých slovanských populací. Kosti pocházejí z nalezišť ve východním Německu, Polsku, na Ukrajině, ze severního Balkánu i z jižní Moravy. Analyzovat DNA z těchto kostí umožnily nové vědecké metody, které ještě před několika lety nebyly k dispozici. Genetické analýzy více než 550 lidských ostatků z prvního milénia našeho letopočtu potvrdily rozsáhlý dopad migračních pohybů, regionální rozmanitost a nové poznatky o organizaci raně středověkých komunit. Genetická analýza prokázala, že od 6. století dochází k migracím této východoevropské populace napříč střední a východní Evropou, což zásadně změnilo genetické složení regionů včetně dnešního území našeho státu. Nešlo však o dobyvačný model. Místo armád a elitních struktur budovali migranti nové společnosti založené na rozšířených rodinách a flexibilních komunitách.
Nové studie, z nichž jednu vydal časopis Nature, nepřináší jen odpověď na otázku, jak vznikla jedna z největších jazykových skupin světa. Nabízí také nový pohled na to, proč byli Slované tak úspěšní. Bylo to zřejmě díky tomu, že neměnili jen elity, ale celé komunity. „Slované možná uspěli právě z toho důvodu, že se vyhýbali rigidním strukturám římského světa. Jejich jednoduchý životní styl a sociální pružnost jim umožnily prosperovat v dobách nestability. Nová genetická data potvrzují tento obraz: stejný původ, různé míry mísení s místními skupinami. Na severu se původní obyvatelstvo vytrácí, na jihu se spíše mísí. Tato mozaika vysvětluje genetickou i kulturní různorodost dnešní Evropy,“ upřesnil vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Jiří Macháček, který je garantem více než čtyřletého projektu RES-HUM (Připraveni na budoucnost: Porozumění dlouhodobé odolnosti lidské kultury), jenž má podíl na financování studií.
Slovanská expanze je podle vědců možná poslední velkou demografickou událostí, která trvale a zásadně změnila genetickou i jazykovou mapu Evropy. „Díky těmto novým výsledkům můžeme nahlédnout za hranice písemných pramenů a rekonstruovat skutečný rozsah slovanské migrace – jedné z nejvlivnějších, a přitom nejméně doceněných kapitol evropské minulosti,“ doplnila Hofmanová.
Model zemnice, též známé jako zemljanka, prezentuje typické obydlí Slovanů, které se stavělo především z důvodu tepelné úspory. Dalším charakteristickým znakem Slovanů je málo zdobená keramika. K vidění byly i kosterní pozůstatky z druhé poloviny 7. století. Foto: Martin Indruch
Potvrzení archeologických a lingvistických hypotéz
Genetické stopy ukazují na původ Slovanů v oblasti mezi jižním Běloruskem a střední Ukrajinou, což odpovídá dlouho předpokládaným lingvistickým i archeologickým hypotézám. Ačkoliv přímé důkazy z raných slovanských jádrových oblastí jsou stále vzácné, tato genetická data přinášejí první konkrétní vodítka – nejpravděpodobnější je původ mezi Dněstrem a Donem.
Od 6. století nastaly rozsáhlé migrace této východoevropské populace napříč střední a východní Evropou, což zásadně změnilo genetické složení regionů jako východní Německo a Polsko. V různých regionech však průběh změn vypadal odlišně. Ve východním Německu vznikají rozsáhlé rodové linie, které kontrastují s malými rodinami dřívějšího období. Naproti tomu v Chorvatsku migranti více splývají s původními obyvateli a společenská struktura se mění jen mírně. Tato regionální pestrost ukazuje, že šíření Slovanů nebylo jednotným procesem, ale mozaikou, jak se přizpůsobovali místním podmínkám.
„Slovanská expanze nebyla jedním homogenním pohybem, ale souborem různých migračních příběhů – a neexistovala jediná ‚slovanská identita‘. V genetických datech také není žádný důkaz o majoritní migraci jednoho pohlaví: migrovaly celé rodiny, muži i ženy, a společně utvářeli nové společnosti. Budoucí výzkum ukáže, jak se takové jednotlivé komunity dále přizpůsobovaly, integrovaly nebo zcela proměnily v důsledku migrace i vlastního vývoje,“ vysvětlila Hofmanová.
Hlavní body nové analýzy
Dramatická změna populace: Analýza genomových dat více než 550 starobylých jedinců ukazuje, že v 6. – 8. století došlo ve východním Německu, Polsku, na Ukrajině a na severním Balkáně k výrazné změně genetické struktury – genom výsledné populace pochází z více než 80 procent z východu Evropy.
Podpora z paralelně vzniklé studie: Nezávislá studie 18 celých genomů z našeho území, konkrétně z jižní Moravy, tyto výsledky potvrzuje. K dramatické demografické změně populace spojované s příchodem Slovanů došlo i na území pozdější tak zvané Velké Moravy.
Regionální rozdíly: Zatímco výměna populace byla na severu, například ve střední Evropě, téměř úplná, jižněji, například na Balkánu došlo spíše ke smíšení příchozích z východu s místními komunitami. Tyto genetické rozdíly přetrvávají v populacích těchto oblastí dodnes.
Integrace, ne dobytí: Genetické důkazy nenaznačují žádné výrazné zkreslení ve směru jednoho pohlaví – migrovaly celé rodiny a komunity, nikoliv jen mužští bojovníci.
Flexibilní společenské uspořádání: Do východního Německa přinesli migranti nové formy společenské organizace založené na rozsáhlých patrilineárních rodových strukturách, což je v ostrém kontrastu oproti typicky malým rodinám, které se geneticky prokázaly v předcházejícím období stěhování národů. Naopak v Chorvatsku si komunity migrantů častěji uchovávaly své původní společenské struktury.
Analýzy DNA zahrnovaly i dítě pohřbené v raně slovanském kontextu, typicky spojovaném jen s kremací. Tento kosterní nález se regionálně a časově váže ke kultuře s keramikou pražského typu. Foto: Martin Košťál, Laboratoř pokročilé dokumentace
Regionální zaměření – Morava
Samostatná studie publikovaná v časopise Genome Biology ukázala populační změnu i na jižní Moravě. „Byla geneticky jasně doložena demografická změna v souvislosti s přechodem k slovanské materiální kultuře, která má původ na dnešní Ukrajině,” řekla Denisa Zlámalová z Masarykovy univerzity, jedna z autorek studie. „Analýzy DNA zahrnovaly i dítě pohřbené v raně slovanském kontextu, typicky spojovaném jen s kremací,“ doplnil archeolog Jiří Macháček. Tento nález se regionálně a časově váže ke kultuře s keramikou pražského typu. Stejný genetický signál se objevuje u jedinců z 9.–10. století, tedy i v době Moravského knížectví známého díky svatému Cyrilu a Metodějovi a vzniku staroslověnštiny a hlaholice během jejich příchodu a šíření křesťanství na Moravě.
Výzkum podpořily a financovaly nadace Swiss National Science Foundation, Grantová agentura ČR (projekt FORMOR), European Research Council (ERC Synergy Grant HistoGenes) a projekt OP-JAK RES-HUM.
Přivítáme do malého týmu oddělení analýz a evaluací samostatné a zvídavé kolegy/ kolegyně, kteří rádi pracují s daty a čísly a nacházejí v nich potřebné souvislosti.
Hlavní náplní Vaší práce bude:
Provádění analýz veškerých procesů a potřeb skupin grantových projektů a veřejných soutěží na podporu projektů základního výzkumu, včetně jejich vyhodnocování a návrhu opatření;
zajišťování analýzy a evaluaci průběžného řešení projektů základního výzkumu;
podílení se na správě věcného obsahu databází;
koordinace komunikace s informačními systémy státní správy.
Uvítáme, pokud budete mít:
Zkušenosti se zpracováním analýz;
znalost anglického jazyka na střední úrovni;
pokročilou znalost Excelu, případně zkušenost s analytickými nástroji;
organizační a komunikační schopnosti.
Rádi Vám nabídneme:
Perspektivní a odpovědnou práci v malé státní organizaci;
5 týdnů dovolené;
5 dnů zdravotního volna;
5 dnů v roce poskytnutých na osobní rozvoj;
pružnou pracovní dobu: pevná část na pracovišti od 10 – 15 hod.;
2 dny v týdnu práce na dálku;
zajímavé benefity.
Platové podmínky podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Nástup možný ihned nebo dle dohody.
V případě Vašeho zájmu zašlete strukturovaný životopis na e-mailovou adresu: daniela.kmochova@gacr.cz
Spolehlivého a milého kolegu nebo kolegyni, kteří se aktivně zapojí do činností Sekce Grantové podpory, vyhovuje jim práce v kolektivu a hledají nové příležitosti.
Popis pracovní pozice
Budete mít na starost administrativní a analytickou činnost související s grantovým systémem GA ČR, která obsahuje zejména:
správu dotace na projekty vědy a výzkumu;
komunikaci s předními vědci a odborníky;
organizační a administrativní zajištění jednání hodnoticích komisí;
zpracování podkladových materiálů pro jednání;
kontrolu formálních náležitostí grantových přihlášek;
vyřizování a evidenci korespondence týkající se projektů včetně její archivace ve spisové službě.
Uvítáme, pokud budete mít
SŠ nebo VŠ vzdělání;
znalost anglického jazyka na střední úrovni (některá zasedání probíhají v AJ, psaní e-mailů, kontrola zahraničních posudků);
Alzheimerova choroba je vážnou výzvou pro moderní medicínu, a to především kvůli omezeným možnostem její včasné diagnostiky. Výzkumný tým pod vedením Milana Němého pracuje na nové metodě zobrazování cholinergního systému mozku pomocí magnetické rezonance, která umožní přesnější a rychlejší rozpoznání prvních příznaků nemoci.
Proč je cholinergní systém důležitý?
Cholinergní systém tvoří propojení mezi určitými oblastmi mozku, které se podílejí například na paměti, pozornosti nebo učení. „Pokud tato propojení nefungují správně, může to signalizovat rozvoj neurodegenerativních onemocnění, například Alzheimerovy choroby, a to ještě předtím, než se projeví poruchy kognitivních schopností,“ vysvětluje řešitel projektu.
V současnosti neexistuje jednoduchý způsob, jak stav těchto spojení přímo a objektivně změřit. Lékaři spoléhají hlavně na kognitivní testy zaměřené na paměť nebo pozornost pacienta, které jsou ale často schopny odhalit problém až v pokročilejší fázi onemocnění.
Pochopení Alzheimerovy choroby i včasná diagnostika
Výzkumný tým si proto ve svém ambiciózním projektu vytyčil dva hlavní cíle. Prvním je hlubší pochopení samotné Alzheimerovy choroby. Snaží se zjistit, které oblasti mozku jsou postiženy jako první a jak se poškození postupně šíří. Druhým, praktickým cílem je vytvořit metodu, kterou by lékaři mohli využívat při diagnostice.
„Pokud by existovala možnost podívat se na jednotlivá spojení v cholinergním systému a zjistit, zda jsou zdravá, anebo poškozená, případně do jaké míry, umožnilo by to včas diagnostikovat nemoc a lépe kontrolovat léčbu. V našem výzkumu proto hledáme způsoby, jak tato spojení zobrazit pomocí magnetické rezonance a jak vyhodnotit, v jakém jsou stavu,“ představuje očekávaný přínos projektu pro pacienty Milan Němý.
Vyvinutá metoda poskytne nové biomarkery odrážející stav mozku, které lékařům v klinické praxi umožní přesnější a objektivnější odlišení běžného stárnutí od raných příznaků Alzheimerovy choroby. Zároveň by s jejich pomocí bylo možné sledovat efektivitu léčby.
Interdisciplinární tým a mezinárodní spolupráce
Tým Milana Němého se skládá z odborníků z technických i lékařských oblastí a přináší tak na celou problematiku interdisciplinární pohled. Na projektu s vědci z Česka spolupracují také odborníci z několika evropských zemí, například ze Švédska, Německa nebo Španělska. „Díky těmto partnerstvím máme přístup k unikátním pacientským datům a můžeme porovnávat výsledky napříč různými populacemi. Spolupráce nám také umožňují využívat nejmodernější technologie,“ vyjmenovává řešitel klady mezinárodních spoluprací.
Ing. Milan Němý, Ph.D. (foto: Roman Sejkot)
Milan Němý působí v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC), kde díky grantu JUNIOR STAR vybudoval tým sdružující odborníky z medicíny i technických věd. Svůj výzkumný směr si utvářel během pobytů na špičkových zahraničních institucích, kde získal cenné zkušenosti a podněty. Díky nim začal propojovat lékařskou a technickou sféru s cílem vyvíjet konkrétní metody využitelné v klinické praxi. Kromě výzkumu na CIIRC se také aktivně věnuje přednášení.
Pulzní elektromagnetická pole jsou v přírodě běžným jevem – příkladem může být blesk. V extrémní podobě je vytváří například výbuch jaderné bomby, což je scénář, který si nikdo nepřeje zažít. Lepší už je, pokud elektromagnetický impulz dokáže najít nádor, aby se dal včas léčit. Výzkumem pulzních elektromagnetických polí se zabývá Martin Štumpf z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. V loňském roce byl za něj nominován na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.
Martin Štumpf s nadsázkou říká, že k jeho výzkumu vlastně stačí tužka a papír. I když pro provedení výpočtů pomocí vytvořených komplexních matematických modelů a pro usnadnění zápisu myšlenek potřebuje také počítač. Podstatné je, že řeší rovnice, které popisují chování pulzního elektromagnetického pole, a to především při interakcích s tenkovrstvými strukturami. Tyto postupy nacházejí uplatnění v polovodičovém nebo biomedicínském průmyslu.
„Přenést velmi rychlé digitální signály pomocí standardního metalického vodiče není možné. Proto se signály často přenáší bezdrátově i na čipu. Popis přenosu elektromagnetického pulzu mezi malými anténami v nehomogenním prostředí je proto nezbytný, pokud chceme vysokorychlostní bezdrátové spoje efektivně navrhovat,“ vysvětluje Martin Štumpf.
Elektromagnetický pulz však může přijít také zvenčí. Může vzniknout třeba výbuchem jaderné bomby, ať už na zemi, nebo v atmosféře. Tato hrozba je ve zhoršené bezpečnostní situaci bohužel opět aktuální.
„Správci počítačových sítí se oprávněně obávají hackerských kybernetických útoků, takže se snaží svůj software co nejlíp zabezpečit proti napadení. Jenomže vysokoenergetický elektromagnetický pulz má potenciál poškodit nebo zničit veškerou kritickou počítačovou infrastrukturu na fyzické vrstvě. A to tak, že nevratně,“ upozorňuje Martin Štumpf.
Jeho matematické modely dokážou předpovědět následky elektromagnetických pulzů, což umožňuje navrhovat efektivní způsoby ochrany.
Ropa pod povrchem země a nádor v lidském těle
Nebezpečným přírodním elektromagnetickým pulzem může být blesk. Ten dokáže vyřadit z provozu vedení vysokého napětí a způsobit výpadek elektřiny v rozsáhlé oblasti. Štumpfovy matematické modely umějí velmi přesně předpovědět dopady blesků. I díky tomu umíme navrhnout spolehlivou přenosovou soustavu.
Další jeho výzkumy ukazují, jak lze elektromagnetické pulzy využít při nedestruktivním testování a geofyzikálním průzkumu. Z tvaru přeneseného elektromagnetického signálu mezi dvěma anténami položenými na zem je možné určit elektromagnetické parametry půdy nebo odhalit zakopanou minu, případně ložisko minerálů či ropy.
Nečekaným zkoumaným terénem může být i lidské tělo. Uměle vytvářené elektromagnetické pulzy, které jím procházejí, přinášejí informace například o tom, zda se uvnitř neskrývá nádor.
Martin Štumpf zdůrazňuje, že jeho vlastní práce patří především do oblasti základního výzkumu, protože zkoumá pulzní elektromagnetické pole a jeho interakci s okolním prostředím. Výsledky, jak to u základního výzkumu bývá, publikuje v odborných periodikách, kde jsou k dispozici dalším vědcům z celého světa, aby s nimi mohli dále pracovat.
„V České republice nemáme soukromé firmy, které by náš výzkum dokázaly využít. Někteří kolegové však spolupracují s distributory energie ve Švýcarsku,“ konstatuje Martin Štumpf. „V alpské zemi je větší výskyt bouřek, a tedy i blesků, takže je to akutnější problém než u nás. Tam se dají naše teoretické výzkumy uplatnit přímo v praxi.“
Inspirace: seizmické vlny po zemětřesení
Během doktorského studia na VUT v Brně pobýval Martin Štumpf také na Technické univerzitě v nizozemském Delftu. Bylo to v laboratoři u profesora Adrianuse de Hoopa, světově uznávaného odborníka na matematické modelování vlnových a difúzních polí. Známý je i proto, že vytvořil metodu pro analýzu seizmického vlnění například po zemětřesení.
Tuto metodu Martin Štumpf s kolegy upravil tak, aby našla zcela nové uplatnění ve výpočtech elektromagnetizmu. Je díky tomu vhodná pro časoprostorovou analýzu antén a dalších elektromagnetických struktur.
Za svůj výzkumný projekt nazvaný „Interakce pulzního elektromagnetického pole s tenkovrstevnými strukturami“ byl v roce 2024 nominován na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.
doc. Ing. Martin Štumpf, Ph.D.
Vysokoškolské vzdělání získal na Vysokém učení technickém v Brně, kde v současnosti působí na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií. Po dokončení doktorského studia absolvoval postdoktorské působení na Katolické univerzitě v belgické Lovani. Na VUT v Brně je vedoucím Lerchovy laboratoře elektromagnetického výzkumu na Ústavu radioelektroniky.
Odborně se zaměřuje na modelování pulzních elektromagnetických, akustických a elastodynamických polí, a to především s ohledem na jejich využití v oblasti elektromagnetické kompatibility. V současné době se věnuje vývoji pokročilých matematických modelů pro analýzu časově proměnných elektromagnetických systémů.
Od roku 2017 působí jako docent v oboru teoretická elektrotechnika. Kromě toho je aktivní i na mezinárodní úrovni – jako hostující výzkumník spolupracuje s Technickou univerzitou ve švédském Luleå. V roce 2018 zastával pozici hostujícího profesora na Univerzitě v italské L’Aquile.
Mykorhizní houby žijící v přátelském vztahu s kořeny rostlin vytvářejí podzemní sítě, které zajišťují koloběh klíčových živin, ovlivňují rostlinnou rozmanitost a pomáhají regulovat globální zásoby uhlíku. Díky databázi GlobalFungi, vytvořené v Mikrobiologickém ústavu AV ČR, odborníci zmapovali celkovou diverzitu těchto nepostradatelných spolupracovníků (symbiontů) kořenů rostlin. Výsledky mezinárodního týmu prokázaly, že oblasti, ve kterých se vyskytuje nejvíce různých druhů, nejsou chráněny, a jsou tedy velmi zranitelné vůči lidskému vlivu. Studii vzniklou za podpory GA ČR publikoval časopis Nature.
Přestože jsou mykorhizní houby nezbytné pro život na Zemi, dosud se vědělo jen velmi málo o tom, kde a jak je biodiverzita těchto organismů rozložena napříč suchozemskými ekosystémy planety. V důsledku toho nebyla biodiverzita půdních hub dosud zohledněna v současných strategiích ochrany životního prostředí.
Ekosystémy udržuje spolupráce kořenů rostlin a hub
Výzkumný tým využil k odhadu biodiverzity mykorhizních hub databáze hub, která obsahuje více než 2,8 miliardy sekvencí hub z 25 000 lokalit po celém světě.
„Společně s kolegy jsme identifikovali klíčové oblasti s mimořádnou rozmanitostí mykorhizních hub, které mají zásadní vědecký i společenský význam,“ říká Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR (MBÚ AV ČR), jeden z českých členů vědeckého konsorcia.
Mykorhizní houby dodávají stromům a rostlinám minerální živiny, které by pro ně jinak byly nedostupné, a tím zvyšují nejen produktivitu lesních a travinných ekosystémů, ale také zemědělskou výnosnost. Bez nich by na některých místech nebyla existence současných biomů vůbec možná.
„Diverzita je ve skutečnosti něco jako pojistka – čím více symbiotických houbových pomocníků v půdě žije, tím lépe si rostliny mohou vybrat partnera, který jim zajistí nejlepší přísun živin pro růst,“ říká Petr Baldrian. „Navíc biodiverzita zvyšuje pravděpodobnost, že se ekosystém po narušení, například požárem, dlouhodobým suchem nebo úhynem stromů způsobeným kůrovcem, opět vrátí k efektivnímu fungování.“
Důležité je také zmínit, že mykorhizní houby pomáhají ukládat uhlík do půdy, čímž přispívají k vyrovnávání rostoucích koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře. Konkrétně rostliny předají každý rok mykorhizním houbám 3,6 miliardy tun uhlíku, což vede k tomu, že 75 % veškerého suchozemského uhlíku je uloženo pod zemí.
Pro ochranu biodiverzity prospěšných mikrobů se zatím dělá jen velmi málo
Porovnání chráněných území s oblastmi nejvyšší biodiverzity mykorhiz ukazuje, že méně než 10 % předpokládaných lokalit s vysokou druhovou bohatostí se v současnosti nachází v chráněných oblastech. Mykorhizní sítě, které propojují kořeny stromů s půdou prostřednictvím houbových hyf, vláknitých struktur, jež jsou základním stavebním prvkem hub, vytvářejí významnou, byť skrytou složku podzemních ekosystémů Země. Přes „neviditelnost“ by si zasloužily být jednou z hlavních priorit ochrany přírody, kterou je třeba zohlednit při vytváření konkrétních plánů obnovy a strategií péče o krajinu.
Nové poznatky o rozšíření mykorhiz by nebylo možné získat bez existence databáze GlobalFungi – největšího globálního katalogu mikroorganismů v půdě, který spravuje tým mikrobiálních ekologů z MBÚ AV ČR. Veřejně přístupná databáze, provozovaná výzkumnou infrastrukturou ELIXIR-CZ, je přínosem jak pro ekologický výzkum, tak pro praktické hospodaření v ekosystémech.
Popis úvodního obrázku: Většina druhů ektomykorhizních hub, které pomáhají zásobovat stromy minerálními živinami, se nachází v mírném pásmu severní polokoule (zeleně), nejunikátnější taxony se vyskytují ve vysokých zeměpisných šířkách (fialově). V některých oblastech východní Asie a západu USA se překrývají ohniska biodiverzity a unikátnosti (žlutě).
Předseda Akademické rady ISF prof. Daniel Zajfman (vlevo) a předseda GA ČR prof. Milan Jirsa (vpravo)
Grantová agentura České republiky (GA ČR) včera v Praze podepsala memorandum o spolupráci s izraelskou agenturou Israel Science Foundation (ISF). Díky této spolupráci budou čeští a izraelští vědci moci od příštího roku podávat společné návrhy projektů v oblasti základního výzkumu.
„Izrael dlouhodobě patří k zemím, které do výzkumu a vývoje ve velkém investují – podíl výdajů k HDP je jeden z nejvyšších na světě. Díky tomu se tamní věda vyznačuje celosvětovou excelencí, ale i mimořádnou schopností přenést výsledky základního výzkumu do praktických aplikací. Věřím, že čeští vědci tuto příležitost ke spolupráci naplno využijí a že z ní budou těžit obě strany,“ podotýká předseda GA ČR prof. Milan Jirsa.
První společná výzva bude vyhlášena v příštím roce. Očekává se podpora až několika desítek nejlépe hodnocených projektů, které budou řešeny po dobu tří let.
Na podpoře společných projektů se budou podílet obě agentury – GA ČR bude financovat českou část projektů a ISF izraelskou. Projekty nejprve projdou přísným vědeckým hodnocením jedné z agentur. Obě instituce přitom využívají srovnatelně robustní hodnoticí systémy, což umožňuje vzájemné sdílení výsledků hodnocení a zajišťuje vysokou kvalitu podpořených projektů.
Podpisu memoranda se včera v prostorách GA ČR zúčastnil předseda GA ČR prof. Milan Jirsa, předseda Akademické rady ISF prof. Daniel Zajfman, generální ředitelka téže agentury dr. Tamar Jaffe-Mittwoch a izraelská velvyslankyně Anna Azari.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) a Technologická agentura České republiky (TA ČR) respektují výsledky kontroly NKÚ. Vyplývá z nich, že agentury vybírají projekty transparentně dle předem stanovených kritérií a na základě hodnocení nezávislých expertních posudků, že jejich informační systémy průběžně snižují administrativní náročnost a také že provozní náklady agentur jsou stabilní a nižší než provozní náklady obdobných agentur v zahraničí. Zároveň však považujeme za nezbytné uvést některé skutečnosti, které doplňují kontext celého ekosystému veřejné podpory VaVaI a často jsou mimo reálné kompetence agentur.
Spolupráce agentur je konkrétní, nikoli formální
Obě agentury dlouhodobě diskutují společný program a další možnosti, jak podpořit rozvoj poznatků základního výzkumu do aplikovaného. Diskuze probíhá také o možné bonifikaci projektů s aplikačním potenciálem v rámci soutěží TA ČR a o legislativních možnostech užší spolupráce, přičemž nadějnou možností by mohl být aktuálně schvalovaný návrh nového zákona o VaVaI a transferu výsledků.
Jedním z konkrétních výsledků spolupráce je i aktuálně připravovaná soutěž Proof of Concept GA ČR. Soutěž Proof of Concept pomůže v příštím roce projektům základního výzkumu rozvinout jejich aplikační potenciál. GA ČR při výběru využije mj. struktury pro transfer výsledků podporované TA ČR z programů GAMA, GAMA 2 a SIGMA – DC1. Soutěž významně přispěje k lepšímu využití výsledků základního výzkumu a jejich dalšímu aplikačnímu rozvoji.
Porovnání celostátních dat s EU neodráží efektivitu agentur
NKÚ poukazuje, že Česká republika nedosahuje v jistých oblastech, jako je citovanost publikací nebo počet patentů, světového, případně evropské průměru. I přes význam obou agentur v celém systému, přesahuje toto tvrzení významně rámec kontroly a jejích možností. Netýká se totiž tolik efektivity poskytované podpory jako efektivity výzkumu a vývoje a inovací v České republice jako celku.
Rozpočet obou agentur představuje přibližně čtvrtinu státních výdajů na výzkum a vývoj a jejich vliv na celkové ukazatele inovační výkonnosti je tedy omezený. Tvrzení NKÚ staví na metodice, která srovnává celorepublikové výsledky s evropskými nebo světovými průměry, aniž by zohlednila další faktory, které agentury nemohou svou činností ovlivnit.
NKÚ při posuzování efektivity agentur poukazuje také na Evropské inovační skóre (EIS), kde Česká republika dosahuje úrovně „mírného inovátora“. Evropské inovační skóre zahrnuje 32 kritérií – velká část z nich je však mimo přímou působnost obou agentur. Hodnotí například i přístup k rychlému internetu nebo míru celoživotního vzdělávání.
Dopad podpory GA ČR vykazuje nadstandardní výsledky – v průměrné normalizované citovanosti již překonala světový průměr, a roste také podíl publikací umístěných v top 10 % a top 1 % nejcitovanějších publikacích, u posledního zmiňovaného se nachází těsně pod světovým průměrem (0,96 %). Z analýz GA ČR také vyplývá, že vědkyně a vědci podpoření GA ČR publikují více a v kvalitnějších časopisech než ostatní vědci v ČR.
Snižující se podíl patentové ochrany v projektech podpořených TA ČR je nutné dát do souvislosti s probíhajícími strukturálními změnami v celém českém inovačním ekosystému. Ve stejném období dochází k poklesu patentové aktivity v Česku plošně. Za prvé se jednoznačně projevuje pokles významu uměle vytvořeného systému patentové ochrany, který souvisel pouze a především s institucionální podporou, která byla přerozdělována pomocí tzv. „kafemlejnku” (vznikaly patenty bez reálné představy o jejich dalším využití jen jako podmínka splnění dotace). Současně se i v evropském kontextu upouští od důrazu na patentování a například rámcový program Evropské komise Horizont Evropa i z důvodu nejrůznějších cest uplatnění výsledků zavedl pojem „zhodnocování znalostí”. Další významné strukturální důvody můžeme identifikovat například v rámci analýz, které TA ČR provádí. Z analýz, které si nechala TA ČR vypracovat na téma tzv. offshoringu patentů vyplývá, že část know-how od českých původců je následně patentována v zahraničí. Tento odliv know-how je však nutné dát také do souvislosti s vlastnickou strukturou domácí ekonomiky včetně domácího výzkumného prostředí.
Posláním GA ČR je podporovat celou šíři základního výzkumu
NKÚ kritizuje absenci podpory základního výzkumu orientovaného na strategické oblasti. Ve skutečnosti více než 80 % projektů financovaných GA ČR spadá do oblastí definovaných v Národních prioritách orientovaného výzkumu.
Základní výzkum však nelze redukovat jen na tyto oblasti. Jeho síla spočívá v šíři záběru – umožňuje reagovat na nepředvídané hrozby, rozvíjí poznání a buduje kapacity nezbytné pro budoucí rozvoj. Často přináší i zásadní objevy, které nelze předem naplánovat, a to i v oblastech, kde nejsou předpokládány. Tento přístup reflektují i pravidelně vypisované soutěže GA ČR, ve kterých jsou podle podmínek schválených vládou financovány projekty ze všech oblastí.
GA ČR naplnila doporučení NKÚ z předchozí kontrolní akce vytvořením skupiny grantových projektů Orientovaného základního výzkumu. NKÚ považuje jeho doporučení za nesplněné, protože tato soutěž nebyla dosud vypsána – ze strany GA ČR však tato skutečnost nemohla být nijak ovlivněna, protože na soutěž nebyly ze státního rozpočtu nikdy přiřazeny prostředky. Toto rozhodnutí mohlo být také ovlivněno faktem, že Národní priority orientovaného výzkumu nejsou primárně určeny pro oblast základního výzkumu.
Aby podpora GA ČR měla i širší společenské a hospodářské uplatnění (které bylo v připravenostní fázi identifikováno u přibližně 30 % projektů) připravila na příští rok GA ČR soutěž Proof of Concept, která pomůže projektům základního výzkumu rozvinou jejich aplikační potenciál.
Dlouhodobé směřování TA ČR a participace soukromého sektoru na financování projektů
Prioritou TA ČR je od počátku transparentnost a kvalitní nastavení hodnoticího procesu a v této oblasti považuje kontrolní závěr NKÚ za potvrzení aktuální vysoké kvality hodnoticího procesu TA ČR, což ostatně podporují i rozsudky soudů.
NKÚ v kontrolním protokolu upozornila na snižující se zapojení soukromého sektoru do financování projektů. Podpora poskytovaná Technologickou agenturou ČR se v posledních letech významně zaměřila na výzkum a vývoj ve veřejném zájmu, směřující do strategických oblastí, které stát definuje ve svých strategiích a koncepcích a vláda ve svých rozhodnutích. Pak není nic překvapivého na tom, že se zvýšil veřejný podíl na financování těchto nákladů. Důraz TA ČR kladla také na to, aby byly výsledky výzkumu a vývoje využity v praxi, což potvrzuje i samotný kontrolní závěr. Považujeme toto zjištění pro zvyšování inovační výkonnosti Česka za důležitější a přínosnější, než například strohé nastavení administrativní podmínky, že v každém projektu musí příjemci dosáhnout alespoň jednoho patentu, zvláště v době, kdy se významně zkracuje tzv. inovační cyklus. V projektech kratších 4 let není ani možné a reálné očekávat, že příjemci patentu dosáhnou, ale spíše vykáží patent založený na předchozích výsledcích, který nemusí zcela souviset s podpořeným projektem.
TA ČR oceňuje pozitivní vyhodnocení stavu know-how a připravenosti agentury pro efektivní administraci programů a projektů i pro další poskytovatele, a to včetně informačního systému.
Při srovnání s ostatním zahraničními agenturami NKÚ potvrzuje efektivitu TA ČR. Nicméně je nutné podotknout, že zahraniční agentury často ovlivňují více ukazatelů EIS, jelikož mají více zaměstnanců a širší škálu nástrojů pro zvýšení dopadu na inovační ekosystém. Dle zkušeností TA ČR, zejména v rámci TAFTIE (evropské sdružení inovačních agentur), je toto klíčovým omezením působení agentury na celý inovační ekosystém.
GA ČR a TA ČR vítají podněty NKÚ, výsledky jeho kontrolní akce je však nutné brát s ohledem na uvedená fakta.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Ing. Milan Němý, Ph.D. (foto: Roman Sejkot)
