Grantová agentura České republiky (GA ČR) společně se slovinskou agenturou Javna agencija za znanstvenoraziskovalno in inovacijsko dejavnost Republike Slovenije (ARIS) podpoří od letošního roku čtyři nové projekty. Další nový projekt podpoří také s německou Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG).
Hodnocení návrhů projektů, jejichž řešení potrvá tři roky, proběhlo formou Lead Agency, kdy návrhy hodnotí pouze jedna ze zapojených agentur a druhá od ní hodnocení přebírá. Hodnoticími agenturami byly v tomto případě ARIS a DFG. Každá z institucí hradí tu část nákladů projektů, která připadne na vědce z dané země.
Slovinsko-české projekty (ARIS – GA ČR)
Reg. č.
Navrhovatel
Název projektu
Uchazeč
Doba trvání
25-20033L
Ing. Martin Kulma, PhD
INPROFF2 – INsect PROtein-based Food and Feed Products
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze
3
25-20070L
Ing. Radovan Metelka, Ph.D.
Tailored Sensor Platfom for Emerging Food Contaminants (ESENSE)
Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice
3
25-20075L
Mgr. Igor Malenovský, Ph.D.
Investigating ecoacoustic theories in vibrational communities
Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
3
25-20290L
doc. Ing. Pavel Rudolf, Ph.D.
Real flow mimicking approach to slurry particle erosion research
Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně
Tyto a další mezinárodní spolupráce probíhají díky iniciativě WEAVE, která vznikla s cílem odstranit bariéry přeshraniční vědecké spolupráce a propojit celkem 12 evropských agentur.
Další podpořené mezinárodní projekty budou oznamovány v průběhu roku.
Kvantové technologie v budoucnu přinesou zásadní změny v oblasti výpočetní techniky, komunikace nebo vývoje léčiv. Aby však mohly naplnit svůj potenciál, jsou potřeba spolehlivé nástroje, které dokážou přesně sledovat a vyhodnocovat jejich chování. Právě proto vyvíjí Dominik Šafránek z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy ve svém projektu JUNIOR STAR GA ČR nové diagnostické metody určené pro kvantové technologie.
Když klasické metody nestačí
Kvantové technologie využívají jevy, které se vymykají běžné představě. Zatímco klasické počítače pracují s bity, které mohou být buď 0, nebo 1, kvantové počítače používají qubity – ty mohou být oběma hodnotami současně. Tato vlastnost otevírá možnosti, jaké běžná výpočetní technika nabídnout nedokáže, ale zároveň výrazně ztěžuje měření a kontrolu.
Dnešní diagnostické metody totiž vycházejí z klasických statistických přístupů, které byly navrženy pro zcela jiný typ systémů. Jakmile se zvýší počet qubitů, začínají tyto postupy selhávat – jsou příliš pomalé a neposkytují dostatečně přesné výsledky.
Adaptivní měření: nový princip kontroly kvantových systémů
Dominik Šafránek a jeho tým proto v rámci projektu JUNIOR STAR pracují na vývoji nové metody, která vychází z nedávno objevené kvantové Bayesovy věty. Jde o adaptivní přístup, v němž se způsob měření v reálném čase upravuje na základě již získaných dat. Místo pevně daného postupu se měření „učí“ a zefektivňuje, což umožňuje rychlejší a přesnější diagnostiku.
Nová diagnostická metoda má potenciál v budoucnu zásadně ovlivnit ověřování kvantových algoritmů, detekci chyb nebo vývoj kvantově zabezpečené komunikace. „Úspěšný rozvoj této metody výrazně zrychlí pokrok v kvantových technologiích a zvýší jejich spolehlivost. Díky přesné diagnostice bude možné předvídat a eliminovat chyby, což otevře nové možnosti například v chemii – místo časově náročných laboratorních experimentů budou kvantové počítače schopné rychle simulovat vlastnosti tisíců látkových sloučenin. To může zásadně urychlit vývoj nových léčiv i dalších materiálů,“ konstatuje Dominik Šafránek.
Kontrola chyb pro uvedení do praxe
Přesná diagnostika je klíčovou podmínkou pro úspěšné zavedení kvantových technologií do praxe. Právě schopnost odhalit a předcházet chybám rozhodne o tom, zda se kvantové počítače a senzory uplatní nejen v chemii a materiálovém výzkumu, ale také například v medicíně. Projekt tak může přispět k vývoji zařízení, která budou nejen výkonná, ale také spolehlivá a stabilní – což je jedna z největších překážek současné kvantové technologie.
doc. Dominik Šafránek, Ph.D.
Dominik Šafránek je fyzik věnující se kvantové informatice, kvantové metrologii, kvantovým bateriím, termalizaci kvantových systémů a konceptu entropie. V současnosti vede vlastní výzkumný tým na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. V minulosti působil na univerzitách a vědeckých institucích ve Velké Británii, Rakousku, USA a Jižní Koreji. Do České republiky se vrátil i díky úspěchu ve vysoce výběrové soutěži GA ČR JUNIOR STAR. Mezi jeho další zájmy patří psychologie, sociologie, ekonomie, akciové trhy a automatizované plánovací modely. Ve volném čase se věnuje outdoorovým sportům, tanci nebo hře na klavír.
Spolehlivého a milého kolegu nebo kolegyni, kteří se aktivně zapojí do činností Sekce Grantové podpory, vyhovuje jim práce v kolektivu a hledají nové příležitosti.
Popis pracovní pozice
Budete mít na starost administrativní a analytickou činnost související s grantovým systémem GA ČR, která obsahuje zejména:
správu dotace na projekty vědy a výzkumu;
komunikaci s předními vědci a odborníky;
organizační a administrativní zajištění jednání hodnoticích komisí;
zpracování podkladových materiálů pro jednání;
kontrolu formálních náležitostí grantových přihlášek;
vyřizování a evidenci korespondence týkající se projektů včetně její archivace ve spisové službě.
Uvítáme, pokud budete mít
SŠ nebo VŠ vzdělání;
znalost anglického jazyka na střední úrovni – některá zasedání probíhají v AJ, budete vyřizovat e-maily, provádět formální kontrolu zahraničních posudků);
V první polovině února GA ČR vyhlásí soutěže Standardní projekty, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, Návratové granty a mezinárodní výzvy. O několik týdnů později, přibližně na začátku března, vyhlásí i soutěže pro excelentní vědce EXPRO a JUNIOR STAR.
V rámci všech soutěží a výzev vyhlašovaných GA ČR (nebo GA ČR a zahraniční agentury) bude možné nově podat maximálně tři návrhy projektů (v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele), a to maximálně jeden návrh projektu do každé z následujících kategorií:
a) Standardní projekty, Mezinárodní projekty a LA granty;
b) JUNIOR STAR a EXPRO;
c) POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP (INCOMING i OUTGOING) a Návratové granty.
V případě úspěchu ve více soutěžích a výzvách, bude možné řešit pouze jeden projekt s počátkem řešení 2027. Na možnost souběhu projektů a návrhů projektů nemají vliv aktuálně řešené projekty, pokud není v jejich podmínkách výslovně uvedeno jinak (týká se projektů POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP a Návratové granty). Podrobněji je možnost souběhů projektů a jejich návrhů popsána v samostatném textu.
Standardní projekty tvoří základ účelové podpory základního výzkumu v České republice – každý rok jich GA ČR financuje několik stovek, a to již od svého vzniku v roce 1993. Jejich prostřednictvím je podporován nejlepší základní výzkum ve všech oblastech. Návrhy projektů s obvyklou délkou řešení 3 roky mohou podávat všichni badatelé a jejich týmy bez ohledu na délku jejich vědecké kariéry. Projekty jsou hodnoceny na základě několikastupňového výběrového procesu.
Po roční přestávce bude znovu vypsána soutěž EXPRO určená zkušeným badatelkám a badatelům. Několik vybraných řešitelek a řešitelů a jejich týmů získá možnost realizovat pětiletý projekt s podporou až 50 milionů Kč. O podpoře projektů rozhodnou mezinárodní hodnoticí panely s ohledem na jejich potenciál přinést průlom v daném oboru. Jednou z podmínek pro úspěšné řešení projektu je podání návrhu projektu Evropské výzkumné radě (ERC).
Soutěž JUNIOR STAR se tradičně setkává s velkým zájmem navrhovatelů z řad excelentních začínajících vědkyň a vědců (do 8 let od získání titulu Ph.D.) ze všech oblastí základního výzkumu, kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Cílem pětiletých projektů s celkovým rozpočtem až 25 milionů Kč je poskytnout příležitost k vědeckému osamostatnění řešitele, včetně případného založení vlastní výzkumné skupiny, která do české vědy přinese nová badatelská témata. Na hodnocení projektů se podílejí výhradně zahraniční hodnotitelé.
Soutěže POSTDOC INDVIDUAL FELLOWSHIP (PIF) jsou určeny pro badatelky a badatele, kteří dokončili doktorské studium v posledních čtyřech letech. Bude možné zažádat o výjezdový grant (varianta OUTGOING), který vědcům z českých institucí umožní bádat dva roky na prestižním výzkumném pracovišti na světě s podmínkou jednoho dalšího roku stráveného na pracovišti v České republice. K dispozici bude také příjezdový grant (varianta INCOMING), díky kterému se bude postdoktorand nebo postdoktorandka moci vrátit do České republiky, anebo zahraniční vědec nebo vědkyně zahájit kariéru na českém pracovišti.
Nejnovější grantovou soutěží jsou Návratové granty. Ty umožní excelentním vědkyním a vědcům znovunastartovat kariéru po jejím přerušení rodičovskou dovolenou nebo kvůli péči o závislou osobu. Návratové granty jsou určeny pro vědkyně a vědce z českých institucí, kteří dokončili doktorské studium v posledních deseti letech (tato lhůta se prodlužuje o kariérní přestávky). Projekt bude možné podat do dvou let od ukončení karierní přestávky spojené s péčí o dítě nebo jinou závislou osobu v délce alespoň rok. Délka trvání podpory bude záviset na zvolené výši úvazku a bude dva až čtyři roky. Do řešení projektu mohou řešitelky a řešitelé zapojit i studentky a studenty a technické pracovnice a pracovníky.
Projekty, které řeší vědci a jejich týmy spolu s badatelkami a badateli z partnerských států, jsou samostatným typem grantů. V roce 2026 bude možné podávat GA ČR společné projekty s vědci z následujících států:
Tchaj-wan – National Science and Technology Council (NSTC)
Jižní Korea – National Research Foundation of Korea (NRF)
Rakousko – Austrian Science Fund (FWF)
Německo – German Research Foundation (DFG)
Polsko – National Science Centre (NCN)
Slovinsko – Slovenian Research Agency (ARIS)
Švýcarsko – Swiss National Science Foundation (SNSF)
Lucembursko – Nation Research Fund (FNR)
Chorvatsko – Croatian Science Foundation (HRZZ)
V případě uzavření spolupráce s dalšími zahraničními agenturami může dojít v roce 2026 k vypsání i dalších mezinárodních výzev.
Výzvy hodnocené GA ČR budou vypsány spolu s ostatními soutěžemi přibližně v polovině února. Výzvy Lead Agency hodnocené v zahraničí budou vypsány v průběhu roku.
Aby Vám žádná výzva neutekla, doporučujeme sledovat seznam všech aktuálně vyhlášených výzev nebo se přihlásit k odběru novinek (v dolní části hlavní stránky).
Aby Grantová agentura České republiky mohla podpořit co největší počet excelentních vědců, vědkyň a jejich týmů, upravila pro soutěže a výzvy vyhlašované v letošním roce pravidla pro podávání návrhů projektů i jejich následné řešení. Nadále bude možné podat maximálně jeden návrh do každé z následujících kategorií soutěží a výzev. V případě úspěchu bude v roli řešitele nebo spoluřešitele možné realizovat pouze jeden projekt. K tomuto kroku GA ČR přistoupila s ohledem na dlouhodobé podfinancování jejího rozpočtu, které je provázeno klesajícím podílem podpořených návrhů projektů.
Pro souběhy návrhů projektů v roce 2027, ve kterých vystupuje stejná osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, platí následující pravidla:
(1) Jedna osoba může v rámci všech veřejných soutěží vyhlašovaných GA ČR v daném kalendářním roce s počátkem řešení v roce 2027 a v rámci všech výzev s počátkem řešení v roce 2027, na kterých se GA ČR podílí, podat maximálně jeden návrh projektu v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele do každé z následujících kategorií veřejných soutěží a výzev vymezených v písm. a) až c):
a) Standardní projekty, Mezinárodní projekty a LA granty;
b) JUNIOR STAR a EXPRO;
c) POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP (INCOMING i OUTGOING) a Návratové granty.
(2) Jedna osoba může v rámci všech veřejných soutěží vyhlašovaných GA ČR v daném kalendářním roce s počátkem řešení v roce 2027 a v rámci všech výzev s počátkem řešení v roce 2027, na kterých se GA ČR podílí, být buď řešitelem, nebo spoluřešitelem pouze jednoho projektu s počátkem řešení v roce 2027.
To znamená, že pokud jedna osoba v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele uspěje ve více veřejných soutěžích/výzvách, které souběh návrhů projektů připouštějí, může řešit pouze jeden z těchto projektů.
(3) Návrhy projektů se do limitu podaných návrhů projektů s počátkem řešení v roce 2027 nepočítají, pokud:
a) se jedná o návrhy projektů podané do veřejné soutěže na podporu grantových projektů v rámci skupin grantových projektů Orientovaného základního výzkumu a Proof of Concept;
b) uchazeč před podáním dalšího návrhu projektu, který by zapříčinil souběh projektů v rozporu s výše uvedenými ustanoveními tohoto článku, odstoupí z veřejné soutěže nebo z hodnocení. Na návrh projektu, od kterého bylo odstoupeno, se bude hledět, jako by nikdy nebyl podán;
c) byly vyřazeny z veřejné soutěže nebo z hodnocení z formálních důvodů (platí pouze pro mezinárodní projekty hodnocené na principu Lead Agency);
d) byly vyřazeny z hodnocení na straně zahraniční agentury (platí pouze pro mezinárodní projekty hodnocené na principu Lead Agency).
(4) V jednotlivých výzvách může být upřesněno vymezení souběhů návrhů projektů a řešených projektů, včetně určení kalendářního roku, do něhož se tyto návrhy projektů započítávají.
(5) Porušení výše uvedených podmínek pro souběhy projektů je důvodem pro vyřazení všech návrhů projektů z těchto veřejných soutěží nebo výzev, ve kterých osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele v rozporu s výše uvedenými podmínkami vystupuje.
Na možnost souběhu projektů a návrhů projektů nemají vliv aktuálně řešené projekty, pokud není v jejich podmínkách výslovně uvedeno jinak (týká se projektů POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP a Návratové granty). Navrhovatel nebo spolunavrhovatel může být také členem řešitelského týmu v návrhu projektů jiných navrhovatelů nebo spolunavrhovatelů.
Jaké souběhy podaných návrhů projektů s předpokládaným počátkem řešení v roce 2027 jsou možné?
Koupit akcie? Dluhopisy? Využít hedgeové fondy? Otázkou, které formy investování peněz se v moderní ekonomice vyplatí, se zabývá i profesor Tomáš Havránek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Projekt na toto téma financovaný Grantovou agenturou ČR byl nedávno nominován na Cenu předsedy GA ČR.
Výsledky grantového projektu Tomáše Havránka a jeho kolegů nazvaného „Metaanalýzy výnosů strategií správy finančních investic“ byly publikovány v jedenácti odborných článcích v zahraničních časopisech. To naznačuje, že záběr byl docela široký. Jako ukázku přístupu si vyberme jednu část výzkumu – vcelku aktuální téma hedgeových fondů. Ale zastavíme se i u jiných, pro běžné lidi dostupnějších možností investování, protože i těm se profesor Havránek s kolegy věnoval.
Jen pro bohaté
Hedgeové fondy jsou formou investování nedostupnou pro běžné investory, protože vyžadují vysoké vklady (často v milionech dolarů). Předpokládá se, že bohatí investoři mají lepší znalosti finančního trhu a mají i větší kapitál, aby ustáli případnou ztrátu. Proto jsou hedgeové fondy méně regulované státními institucemi než běžné akciové nebo dluhopisové fondy.
Manažeři hedgeových fondů mají při finančních operacích s penězi investorů větší volnost. Využívají spekulativní strategie. Fondy jsou tedy rizikovější, ale současně nabízejí vyšší výnosy. Právě vyšší výnosy jsou zvláště v nynější době zasažené vysokou inflací lákadlem pro investování do hedgeových fondů. Ale je to s těmi v průměru vyššími výnosy opravdu tak, jak říkají jejich správci?
Profesor Havránek s kolegy probrali stovky publikovaných analýz vývoje hedgeových fondů ve světě, které porovnávaly jejich výnosnost oproti jiným typům investování.
Jednotlivé studie se od sebe lišily, používaly jiné metody, zpracovávaly jinak vybraná data. Výzkumníci tedy využili statistické metody umožňující shrnout výsledky z mnoha různých studií do jedné rozsáhlé metaanalýzy.
Publikační selektivita
Zjistili tři základní zkreslení, která ovlivňovala výsledky studií: „První zkreslení je známé u výzkumů i v jiných oblastech než v ekonomii,“ hodnotí Tomáš Havránek. „Říká se mu publikační selektivita (publication bias). Je snadnější publikovat něco, co je statisticky významné a zajímavější pro čtenáře i editory odborných publikací. Následkem toho se stává, že méně zajímavé a méně významné výsledky je obtížnější zveřejnit, přestože i ony dokreslují celkový obraz. Naštěstí v rámci metaanalýzy existují metody, které dokážou výsledky očistit, abychom mohli zjistit, jak by závěr vypadal, kdyby výzkumníci publikovali všechny výsledky, které při analýzách získají.“
Vykazovací zkreslení
Druhým problémem pro výzkumníky je takzvané vykazovací zkreslení (reporting bias). V něm se odráží skutečnost, že výzkumníci pracují pouze s těmi daty, která jsou k dispozici. Studie, jež hodnotí hedgeové fondy, tedy zahrnují především údaje, které tyto fondy o sobě samy zveřejnily.
„Když se fondu daří, rád se pochlubí. Ale když se mu nedaří, je menší šance, že o tom dobrovolně poskytne výsledky. Když se tedy podíváte jenom na data, která jsou veřejně k dispozici, výkonnost hedgeových fondů vypadá lépe, než jaká doopravdy je,“ popisuje profesor Havránek. Výzkumníci tak při vytváření metaanalýzy musí brát v úvahu i takové studie, jejichž autoři získali přístup k datům, která nebývají veřejné dostupná. Pak se podaří do hodnocení zařadit také výsledky méně výkonných fondů.
Zkreslení dané přežitím
Třetím problémem je zkreslení dané přežitím (survivorship bias). Ne všechny hedgeové fondy totiž přežijí mnoho let. Některé po pár letech skončí, většinou proto, že nefungují moc dobře a vydělávají málo peněz. Data o nich se pak v databázích a následných hodnoceních přestanou objevovat.
Výzkumníci proto snáze narazí na fondy, které přežívají, což znamená, že v průměru fungují lépe. Tím se však narušuje objektivní hodnocení celkové výkonnosti hedgeových fondů. Fondy se tak opět jeví v průměru jako lepší, než ve skutečnosti jsou.
Hedgeové fondy se navzdory výhradám vyplatí
Výzkumníci proto v rámci grantu vyvinuli složité statistické metody, které jim umožňují tyto problémy popsat, odfiltrovat poznaná zkreslení a zjistit skutečnou výkonnost hedgeových fondů oproti jiným investicím.
Závěr? I po očištění od statistických klamů porážejí hedgeové fondy trh a v průměru (tedy ne všechny) dokážou investorům vydělat víc peněz než jiné způsoby investování, například podílové fondy komerčních bank.
„Tento poznatek může být užitečný nejen pro velké soukromé investory, ale také pro státní instituce,“ konstatuje profesor Havránek. Hned však opětovně zdůrazňuje, že hedgeové fondy jsou určeny pouze bohatým investorům a jsou ostatně typické spíše pro Severní Ameriku než pro Českou republiku.
Centrální banka jako investor
Zajímavá může být pozice České národní banky. Jako centrální banka vykonává především dohled nad finančním trhem v zemi a snaží se o udržení cenové stability. „Ale je vlastně zčásti v pozici hedgeového fondu,“ připomíná Tomáš Havránek, který dříve působil také jako poradce bankovní rady České národní banky.
V minulém desetiletí totiž česká centrální banka potřebovala oslabit korunu, aby zabránila deflaci. „Takže tiskla nové peníze, tedy přesněji ,vyklikávala‘ je na počítači. Za nově vzniklé koruny kupovala eura, aby udržela hodnotu koruny oproti euru nízko,“ říká. Během tohoto procesu centrální banka vytvořila asi dva biliony korun a za ty nakoupila eura, která má dodnes.
Vedlejším důsledkem intervencí proti koruně a také dalších transakcí bylo, že Česká národní banka má obrovskou sumu eur, aktuálně už kolem 150 miliard. To odpovídá majetku, který spravují největší hedgeové fondy v Americe.
„Tyto peníze konečně začíná ve větší míře investovat. Ale pozdě, měla s tím začít už před deseti lety, to by vydělala přes bilion korun navíc. Může se inspirovat právě hedgeovými fondy nebo jinými příklady ze zahraničí, třeba fondy bohatství Singapuru nebo Norska. Tedy dlouhodobě investovat do diverzifikovaného portfolia akcií mnoha různých firem v mnoha různých zemích. K tomu mohou být výsledky našich výzkumů inspirací,“ doplňuje Tomáš Havránek.
Akcie jsou jistější než dluhopisy nebo kryptoměny
Řešitel projektu hodnotí akcie jako nejlepší prostředek také pro běžné investory, kteří nemohou na hedgeové fondy pomýšlet.
„Starší lidé mají instinktivně rádi zlato, mladší lidé dnes kryptoměny. Ale to nejsou investice v pravém slova smyslu. Jejich cena závisí téměř výlučně na psychologii ostatních. Když budou věřit, že ostatní budou věřit, že cena zlata nebo kryptoměny stoupne, budou ji nakupovat a cenu skutečně vyženou nahoru. A naopak. To je spíš spekulace než investice, protože bez psychologie nemá krypto, ale ani zlato skoro žádnou vlastní hodnotu,“ uvádí Tomáš Havránek.
Jak však dodává, například nemovitost je „opravdovou“ investicí, protože vynáší nájem a na jeho základě se dá zhruba spočítat, jakou reálnou hodnotu dům či byt má. Podobně akcie, které představují spoluvlastnictví nějaké firmy. Jejich cena v delším horizontu zrcadlí hodnotu firmy, protože v podobě dividendy přináší majiteli podíl na zisku. „Nákupem akcií si investor kupuje podíl na globálním technickém pokroku a s ním spojených budoucích ziscích,“ komentuje.
Za velmi spolehlivě uložené peníze se obvykle považují státní obligace (dluhopisy). „Jenomže nesmíme zapomínat, že stát má možnost ,natisknout‘ si peníze, kterými dluhopis i úroky z něj splatí. Výsledkem tedy bude vyšší inflace a nižší reálná hodnota peněz, které dostanete zpět,“ varuje ekonom. A konstatuje, že toto akciím nehrozí, protože v době inflace firmám rostou nominální zisky, a tedy i dividendy.
„Je ovšem pravda, že v době ekonomických krizí padá také akciový trh. Z historie ale víme, že několik let po skončení krize se akcie vždy vracejí na původní hodnoty a nakonec je překračují,“ vysvětluje Tomáš Havránek.
Podle něj jsou právě akcie historicky ověřenou formou investování pro horizont deseti a více let. Dávají průměrný čistý roční výnos (tedy spojení vyplacených dividend a růstu ceny akcie) šest až sedm procent. Za poslední dvě století výnos z akcií výrazně překonával výnos z dluhopisů i zlata.
Investice v zahraničí je výhodnější
Při investování by však drobný investor neměl kupovat akcie několika málo firem, ale postupně, v průběhu let, rozprostřít své peníze do rozsáhlejšího portfolia. Tedy využít podílových fondů nebo ještě výhodnějších fondů ETF (Exchange Traded Funds), u nichž jsou nižší poplatky a které umožňují vlastnit podíly v nejvýznamnějších firmách po celém světě.
„Je lepší investovat do zahraničních akcií než do českých, protože český akciový trh je málo rozvinutý. Aby člověk profitoval z globálního technického pokroku, musí investice směřovat do zahraničí, což už dnes Čechům umožňuje snadno a levně řada investičních firem,“ uzavírá Tomáš Havránek.
prof. PhDr. Tomáš Havránek, Ph.D.
Narodil se v roce 1985. Po vystudování Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze působil mimo jiné na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Řadu let pracoval jako poradce bankovní rady v České národní bance. V roce 2015 se stal docentem a roku 2021 profesorem, působí jako affiliate (stálý spolupracovník) v Centru pro inovace meta-výzkumu na Stanfordově univerzitě, vyučuje makroekonomii na Institutu ekonomických studií a zabývá se zejména mezinárodní ekonomií a meta-výzkumem.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) společně s rakouskou agenturou FWF podpoří projekt, který s využitím moderních digitálních metod ukáže, jak se v habsburské monarchii v letech 1848–1918 díky překladům šířily myšlenky a znalosti napříč jazyky a regiony.
Na projektu budou pracovat badatelé z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Masarykova ústavu a Archivu AV ČR společně s badateli z Rakouské akademie věd (Austrian Academy of Sciences, Austrian Centre for Digital Humanities and Cultural Heritage).
Rakousko-český projekt
Reg. č.
Navrhovatel
Název
Uchazeč
Doba trvání
26-24005L
Mgr. Ondřej Vimr, Ph.D.
Translation Spaces: Circulation of Knowledge in the Habsburg Monarchy between 1848 and 1918
Projekt je financován na základě spolupráce s rakouskou FWF v rámci iniciativy Weave, jejímž zakládajícím členem je i GA ČR. Projekt prošel hodnocením na principu Lead Agency, kdy projekty k financování doporučuje a hodnotí pouze jedna ze zapojených agentur, a to podle výběru navrhovatele. Hodnoticí agenturou byla FWF. Každá z agentur financuje tu část projektu, kterou provádějí badatelé z jejího území.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) ve spolupráci s lucemburskou agenturou Luxembourg National Research Fund (FNR) vyhlašuje výzvu pro podávání návrhů projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2027. GA ČR v této výzvě vystupuje v roli partnerské organizace – projekty hodnotí FNR a GA ČR výsledky hodnocení přejímá. Výzva je vyhlášena v rámci iniciativy Weave.
Lhůta pro podávání návrhů projektů začíná 18. 12. 2025. Českou část návrhu projektu je možné podávat nejpozději do 28. 4. 2026, tedy do 7 dnů po oficiálním termínu, který FNR pro lucemburské uchazeče stanovila na 21. 4. 2026.
Upozorňujeme, že v aplikaci pro podávání projektů GRIS je potřeba projekt založit ve výzvě Lead Agency – Partner Organization – 2027 – NCN (Poland)/FNR (Luxembourg).
Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete v záložce Zadávací dokumentace.
Čestná prohlášení / prohlášení o způsobilosti zasílejte do datové schránky GA ČR s identifikátorem a8uadk4, a to nejpozději do 28. 4. 2026. Předmět zprávy je „Způsobilost – FNR – 2027“. Je nutné také doložit úplný výpis z evidence skutečných majitelů uchazeče.
Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců. Doba řešení musí být u všech řešitelů stejně dlouhá.
Souběhy návrhů projektů
Pro souběhy návrhů projektů, ve kterých vystupuje stejná osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, platí pro tuto výzvu následující pravidla:
(1) Jedna osoba může v rámci všech veřejných soutěží vyhlašovaných GA ČR v daném kalendářním roce s počátkem řešení v roce 2027 a v rámci všech výzev s počátkem řešení v roce 2027, na kterých se GA ČR podílí, podat maximálně tři návrhy projektů (v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele), přičemž vždy může podat maximálně jeden návrh projektu do každé z následujících kategorií veřejných soutěží a výzev vymezených v písm. a) až c):
a) Standardní projekty, Mezinárodní projekty a LA granty;
b) JUNIOR STAR a EXPRO;
c) POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP (INCOMING i OUTGOING) a Návratové granty.
(2) Jedna osoba může v rámci všech veřejných soutěží vyhlašovaných GA ČR v daném kalendářním roce s počátkem řešení v roce 2027 a v rámci všech výzev s počátkem řešení v roce 2027, na kterých se GA ČR podílí, být buď řešitelem, nebo spoluřešitelem pouze jednoho projektu s počátkem řešení v roce 2027.
To znamená, že pokud jedna osoba v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele uspěje ve více veřejných soutěžích/výzvách, které souběh návrhů projektů připouštějí, může řešit pouze jeden z těchto projektů.
(3) Návrhy projektů se do limitu podaných návrhů projektů a řešených projektů v daném kalendářním roce nepočítají, pokud:
a) se jedná o návrhy projektů podané do veřejné soutěže na podporu grantových projektů v rámci skupin grantových projektů Orientovaného základního výzkumu a Proof of Concept;
b) uchazeč před podáním dalšího návrhu projektu, který by zapříčinil souběh projektů v rozporu s výše uvedenými ustanoveními tohoto článku, odstoupí z veřejné soutěže podle čl. 3. odst. 4 nebo odstoupí z hodnocení podle příslušného ustanovení Pravidel pro mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu Lead Agency (LA granty). Na návrh projektu, od kterého bylo odstoupeno, se bude hledět, jako by nikdy nebyl podán;
c) byly vyřazeny z hodnocení z formálních důvodů podle čl. 4.1. odst. 1 a 2 těchto pravidel nebo byly vyřazeny z veřejné soutěže podle čl. 4.1. odst. 1 a 2 příslušné zadávací dokumentace;
d) byly vyřazeny z hodnocení na straně zahraniční agentury.
(4) V jednotlivých výzvách může být upřesněno vymezení souběhů návrhů projektů a řešených projektů, včetně určení kalendářního roku, do něhož se tyto návrhy projektů započítávají.
(5) Porušení výše uvedených podmínek pro souběhy projektů je důvodem pro vyřazení všech návrhů projektů z těchto veřejných soutěží nebo výzev, ve kterých osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele v rozporu s výše uvedenými podmínkami vystupuje.
Od letošního roku bude Grantovou agenturou České republiky (GA ČR) a korejskou agenturou National Research Foundation of Korea (NRF) financován projekt, který se zaměří na vývoj nových nanotechnologických přístupů k cílené léčbě rakoviny slinivky břišní. Na řešení projektu se budou podílet vědecké týmy z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a korejské Gyeongsang National University.
Česko-korejský projekt (GA ČR – NRF)
Reg. číslo
Navrhovatel
Název
Uchazeč
Doba trvání
Oborová komise
26-21369J
Dr Marco Cassani
Design Novel Metal-Phenolic Nanocomposite Carriers for Pancreatic Cancer Therapy
Spolupráce mezi GA ČR a NRF probíhá již od roku 2005. Návrhy projektů vždy hodnotí obě agentury – podpořeny jsou projekty, které úspěšně projdou hodnocením obou agentur. Řešení projektů probíhá dva roky a každý z poskytovatelů financuje tu část výzkumu, kterou provádí tým z daného státu.
Další podpořené mezinárodní projekty budou oznamovány po jejich schválení všemi zapojenými agenturami.
„Říká se, že když chcete přespat ve volné africké krajině, musíte si udělat ohrádku z aut a stan postavit uvnitř, aby se přes vás nepřehnali sloni. Raději ale bydlíme v ubytovnách nazývaných ,lodge‘ nebo na farmách, je to příjemnější,“ popisuje Vojtěch Ettler okolnosti svého výzkumu, za který v loňském roce získal nominaci na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.
Profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Vojtěch Ettler zkoumá v Africe skládky po těžbě a zpracování kovů, aby se daly snížit jejich dopady na přírodu a zdraví lidí. Zjišťuje však také, jestli by z nich ještě nešlo bezpečně získat cenné suroviny.
K vědecké práci, která ho zajímá celý profesní život a kvůli níž procestoval Namibii, Botswanu a Zambii a také Brazílii, se geochemik Vojtěch Ettler dostal díky tomu, že mluví francouzsky.
„V druhé polovině devadesátých let jsem se jako student pátého ročníku Přírodovědecké fakulty podílel na výzkumu vrchovištních rašelinišť v českém pohraničí,“ vypráví. Rašeliniště jsou vlastně živé kroniky našeho světa. Zachycují dešťovou vodu a zůstávají v nich látky, které voda obsahovala. A jak rašeliník roste a v čase se pod ním postupně hromadí rašelina, dá se použít jako takzvaný geochemický archiv, protože z vrstev rašeliny je možné vyčíst složení atmosféry až tisíce let do minulosti.
„Třeba těžbu a zpracování olova a stříbra z dob říše římské je možné poznat ve starých vrstvách evropských rašelinišť. Znečištění se totiž atmosférou může šířit na velké vzdálenosti. Do rašelinišť se zapsalo i zpracování kovů ve středověku a opravdu podstatný nárůst koncentrací kovů je znatelný od začátku průmyslové revoluce,“ popisuje Vojtěch Ettler.
Na základě výzkumu rašelinišť napsal diplomovou práci. Podstatné však pro jeho budoucnost také bylo, že vedoucí na geochemickém terénním kurzu si tehdy všiml, že si v hospodě po obědě čte knížku ve francouzštině. Pár měsíců poté nějakého šikovného studenta, který tímto jazykem mluví, hledal Zdeněk Johan, český geolog a mineralog světového renomé, který po roce 1968 zůstal pracovat ve Francii. Vojtěch Ettler získal doporučení a přesunul se k jinému projektu. Nehledal už stopy po metalurgické činnosti v rašeliništích, ale zkoumal dopady těžby a zpracování na současnou přírodu i lidské zdraví.
Odběr půdních profilů v těžební oblasti severní Namibie (Vojtěch Ettler v půdní sondě). (Foto: Tereza Zádorová)
Miliardy tun odpadů ročně
Zdeněk Johan, který francouzsky mluvícího studenta hledal, byl tehdy vědeckým ředitelem francouzské geologické služby a mimo jiné rozjížděl projekt mapování odpadů z metalurgických provozů. Vojtěch Ettler získal francouzské stipendium a strávil tři roky zčásti pracemi v laboratořích v Orléansu a zčásti terénním výzkumem historických strusek, které zůstaly na Příbramsku po tavení stříbrných a olověných rud.
Díky tomuto výzkumu získal doktorát a vrátil se zpět na svoji alma mater. Kromě jiného se zabývá výzkumem odpadů, které zůstávají po těžbě a zpracování kovových rud. Dnes je profesorem v Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Lidská civilizace se vyvíjela díky těžbě a zpracování nerostných surovin. „A neobejde se bez nich ani dnes, nejsme schopni je zatím nahradit,“ zdůrazňuje profesor Ettler. Příkladem může být třeba měď, kterou těžíme odnepaměti a která díky své výborné elektrické vodivosti stále nachází uplatnění od stavebnictví přes energetické sítě až po elektronické součástky.
„Mědi se ve světě ročně spotřebuje asi 27 milionů tun. Jen pět milionů tun z toho je recyklovaný kov. Z těžby primárních ložisek tedy pochází asi 22 milionů tun,“ vysvětluje profesor Ettler. „Ovšem vzhledem k nízkým obsahům kovu v těžené hornině je na získání jediné tuny mědi nutné vytěžit asi 200 tun materiálu, z něhož většina skončí jako odpad na haldách.“
Podobně je to i s dalšími kovy, ať už jde o nikl, olovo, zinek nebo třeba zlato. I ty se skrývají v obrovském množství vytěženého materiálu, který se musí technologicky zpracovat. Po těžbě a zpracování rud tak vznikají ve světě desítky miliard tun odpadů ročně.
Využitelné suroviny ukryté na haldách
Na ty se profesor Ettler zaměřil ve svých výzkumech. Chtěl vědět, jak deponie těchto odpadů působí na své okolí, na životní prostředí i na zdraví lidí, kteří v jejich bezprostředním i vzdálenějším okolí žijí. Ale zkoumá také, kolik v odpadu zůstalo nevyužitého kovu.
„Zjišťujeme, že v odpadech po těžbě a metalurgii uložených na starých haldách odpadů vždycky nějaký kov ještě zůstane. Dnešní technologie jsou dokonalejší, takže se ukazuje, že díky vysokým obsahům kovů je vlastně materiál z hald po staré těžbě zajímavější než současná primární ložiska suroviny,“ hodnotí Vojtěch Ettler.
Ve výzkumu podpořeném Grantovou agenturou ČR se zaměřil hlavně na odpady přivezené z předchozích expedic do Afriky. Právě na tomto světadíle bývají haldy odpadů často špatně zabezpečené a také dosud nevyužité. „Mapujeme, v čem jsou největší rizika a jak by bylo možné nejlépe chránit přírodu i lidi,“ říká profesor Ettler, „a také jaké technologické postupy navrhnout pro efektivní získání tzv. strategických či kritických surovin z těchto odpadů, například dnes žádaného kobaltu, gallia nebo germania.“
Díky tomuto výzkumnému projektu se podařilo napsat knihu o metalurgických struskách Metallurgical Slags vydanou v prestižním vydavatelství Royal Society of Chemistry, v níž profesor Ettler figuruje jako jeden ze dvou hlavních editorů a do níž přispěl několika kapitolami.
Obálka knihy o metalurgických struskách, která vznikla v rámci grantového projektu Grantové agentury ČR a kterou vydalo prestižní vydavatelství Royal Society of Chemistry.
Přes potraviny až do lidského těla
Toxické prvky z odpadů po těžbě a zpracování kovů mohou pronikat do jednotlivých složek životního prostředí, například do půd nebo do podzemní či povrchové vody. V pouštních a semiaridních oblastech Afriky, jako je třeba Namibie, je však problémem jemný prach z odkališť, který silný vítr roznáší na obrovské vzdálenosti.
„Již dříve jsme dělali výzkumy přímo na kasavě,“ vypráví Vojtěch Ettler. Kasava, známá také pod názvy maniok nebo tapioka, je tropická rostlina, jejíž hlízy slouží k přípravě pokrmů, obvykle se z nich dělá kaše. Její listy se také pojídají jako salát. „Třeba při výzkumu v Zambii, v oblasti kvůli těžbě mědi zvané Copperbelt, naši vědci potvrdili, že měď, zinek, kobalt, olovo a arzen se ve větší míře akumulují v hlízách kasavy. Toxické látky se tak hromadí v organismu lidí, kteří kontaminovanou kasavu pravidelně konzumují.“
Hlavní problém ale tkví v prachových částicích přenášených větrem z důlních oblastí. Ty ulpívají na listech a často je nelze před přípravou salátu odstranit. Lidé v chudých oblastech Afriky často nemají ani čistou vodu, aby si mohli listy plodin důkladně omýt.
„Bohužel často vidíme, že si v kontaminované půdě nebo v blízkosti těžebních areálů hrají děti a nevědomky se nadýchají nebo spolykají velké množství prachu s vysokým obsahem potenciálně toxických prvků. Například v kyselém prostředí žaludku se takové částice snadno rozpouštějí a toxické prvky se dostávají do krevního oběhu a mohou vést k vážným zdravotním problémům. To jsme schopni simulovat pomocí laboratorních experimentů a navrhujeme opatření, která povedou k minimalizaci takových rizik“ popisuje Vojtěch Ettler.
„Výsledky publikujeme nejen v odborných publikacích, ale distribuujeme je prostřednictvím afrických kolegů i místním samosprávám, které mohou naše poznatky využít třeba při remediaci již existujících kontaminací. V Africe to ale bohužel jde hodně pomalu.“
Terénní laboratoř pro odběry vzorků vod v zambijském Copperbeltu. (Foto: Ondřej Bábek)
Laboratoře v Africe i na Albertově
Profesor Ettler spolu s kolegy provádějí některé analýzy přímo v afrických laboratořích s tamními odborníky, zejména při práci v Namibii, Zambii a Botswaně. Moderní přenosné přístroje také umožňují měřit přímo v terénu. Většina vzorků ale putuje až do laboratoří Přírodovědecké fakulty na pražském Albertově. Tady jsou k dispozici další přístroje, například hmotnostní spektrometrie s multikolektorovou detekcí, která je vhodná pro měření izotopového složení těžkých prvků, jako jsou olovo, měď, zinek, stříbro, thalium nebo rtuť.
„Díky tomu můžeme velmi přesně sledovat, jak tyto prvky migrují do různých prostředí, jaké procesy probíhají mezi odpadem, půdou, atmosférou, rostlinou a podobně,“ popisuje Vojtěch Ettler a dodává: „Naši laboratoř, kterou dnes využívají i vědci z jiných oborů, vybudoval můj dnešní kolega profesor Martin Mihaljevič. Mimochodem, právě on byl před lety mým školitelem, když jsem ještě jako student zkoumal rašeliniště…“
prof. RNDr. Vojtěch Ettler, Ph.D. (1974)
Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a Université d’Orléans ve Francii. V současnosti působí v Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zaměřuje se na environmentální mineralogii a geochemii s důrazem na chování odpadů z vysokoteplotních technologií a kontaminaci životního prostředí v těžebních oblastech. Svůj výzkum provádí nejen v Evropě, ale také v dalších oblastech světa včetně subsaharské Afriky. V roce 2024 byl za projekt zabývající se tímto výzkumem nominován na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.
Úvodní fotografie: Odběry vzorků na odkališti důlních odpadů v pouští oblasti západní Namibie (Vojtěch Ettler vlevo).
(Foto: Tereza Zádorová)
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
