I desetiminutová změna v každodenním pohybovém chování může vést ke zmírnění rizika obezity – to je jedním z hlavních zjištění studie, jejímž hlavním autorem je Aleš Gába z katedry přírodních věd v kinantropologii Fakulty tělesné kultury UP a na níž se podíleli i odborníci z Přírodovědecké fakulty UP. Vědci za podpory GA ČR analyzovali data téměř deseti tisíc respondentů od 5 do 90 let ze sedmi zemí, výsledky vyšly ve Sports Medicine, předním odborném periodiku v oblasti sportovních věd.
Odborníci rozlišují tři druhy pohybového chování během 24 hodin dne: pohybovou aktivitu, sedavé chování a spánek. Řešitelé tzv. realokační analýzy se zaměřili na to, jaký vliv na BMI a obvod pasu mohou mít vzájemné přesuny času (realokace) mezi zmíněnými druhy pohybového chování. Tedy například, jak se projeví, pokud zkrátíme dobu sezení o 10, 30 nebo 60 minut a o tuto dobu se budeme déle hýbat.
„Využili jsme potenciálu toho, že jsem byl osloven ke spolupráci na velké mezinárodní metaanalýze, kterou zastřešuje Australian Catholic University a v níž se pracuje s daty z jedenácti studií. Mohli jsme tak na robustní dataset aplikovat naše know-how, které jsme s týmem Karla Hrona z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP získali během spolupráce na dřívějším projektu,“ uvedl Aleš Gába, který se využitím času z pohledu pohybového chování začal před zhruba osmi lety zabývat jako jeden z prvních v České republice.
Podotkl zároveň, že se ve studii zabývají teoretickými realokacemi mezi druhy pohybového chování. „Naše analýza tak může být podkladem pro experimentální studii, v rámci níž by se prováděním cílených změn v pohybovém chování ověřily naše teoretické výsledky,“ dodal vědec z FTK UP.
Řešitel projektu Aleš Gába
Zjištění studie jednoznačně potvrzují příznivý vliv středně zatěžující pohybové aktivity (anglická zkratka MVPA, moderate-to-vigorous physical activity) a jejího navýšení, a to napříč sledovanými věkovými skupinami respondentů. „Pouze u adolescentů jsme získali poněkud nekonzistentní výsledky, které diskutujeme, ale obecně můžeme říci, že MVPA je faktor, který funguje. Naše výsledky tak plně podporují doporučení Světové zdravotnické organizace, která motivuje jedince k navýšení MVPA. Důležitá se zdá i lehká pohybová aktivita (LPA, light physical activity), kterou můžeme chápat jako něco mezi sedem a chůzí a lze k ní počítat například i domácí práce nebo péči o sebe. LPA a její navyšování na úkor sezení může vhodně připravit jedince na intenzivnější změnu, přičemž má smysl jistá postupnost, jít krok za krokem. Nemůžeme například obézního jedince ze sedu tlačit do běhu, tam hrozí rizika zdravotní, také demotivace. Co se pak mimo jiné týče spánku, je lepší si o půlhodinu déle pospat, než tu samou půlhodinu prosedět u mobilu nebo televize a odkládat tím nástup spánku na pozdní noční hodiny,“ přiblížil některá zjištění Aleš Gába.
Podle výsledků analýzy pro klinicky významný efekt stačí již 10minutové realokace. „Redukce sezení má význam vždy. Nemusí přitom jít o intenzivní aktivitu po dlouhou dobu, ale i o lehkou aktivitu po dobu relativně krátkou, což se dá poměrně snadno zavést do běžného denního režimu,“ dodal hlavní řešitel studie s doporučením pro případné intervenční strategie, které by nejprve měly udělat maximum pro to, aby se daný jedinec z pohledu pohybového chování nezhoršoval, a teprve poté jej postupně přes lehké aktivity dostávat k těm náročnějším.
Grantová agentura ČR (GA ČR) podpoří ve spolupráci se partnerskými agenturami z Německa (Deutsche Forschungsgemeinschaft – DFG) a Švýcarska (Swiss National Science Foundation – SNSF) celkem čtyři nové projekty základního výzkumu.
Hodnocení návrhů projektů proběhlo formou Lead Agency, kdy návrhy hodnotí pouze jedna ze zapojených agentur. GA ČR vystupovala jako hodnoticí agentura u tří ze čtyř návrhů projektů, přičemž hodnocení čtvrtého projektu převzala od německé strany.
Očekávaná doba řešení projektů je tři roky, s výjimkou jednoho česko-německého projektu, u kterého se počítá s dvouletou dobou řešení. Každá agentura financuje náklady výzkumných týmů ze své země.
Česko-německé projekty (GA ČR – DFG)
Registrační číslo
Navrhovatel
Název
Uchazeč
Doba trvání
Oborová komise
25-18190K
prof. RNDr. David Mašín, M.Phil., Ph.D.
Experimentální a numerické studium chování písčitých zemin s jílem při monotónním a cyklickém zatížení
Spolupráce s těmito agenturami, ale i s dalšími evropskými partnery je realizována prostřednictvím iniciativy WEAVE. Jejím cílem je odstranění překážek v mezinárodní vědecké spolupráci a propojení celkem 12 evropských agentur zaměřených na podporu základního výzkumu.
Informace o dalších podpořených mezinárodních projektech budou zveřejňovány po jejich schválení všemi zúčastněnými agenturami.
Přibližně v polovině února GA ČR vypíše soutěže Standardní projekty, JUNIOR STAR, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP a mezinárodní výzvy. Roční pauzu naopak bude mít soutěž EXPRO, přičemž její opětovné vyhlášení se očekává v roce 2026. Novinkou bude soutěž Návratové granty pro vědkyně a vědce vracející se po kariérní přestávce.
Standardní projekty tvoří základ účelové podpory základního výzkumu v České republice – každý rok jich GA ČR financuje několik stovek, a to již od svého vzniku v roce 1993. Jejich prostřednictvím je podporován nejlepší základní výzkum ve všech oblastech. Návrhy projektů s obvyklou délkou řešení 3 roky mohou podávat všichni badatelé a jejich týmy bez ohledu na délku jejich vědecké kariéry. Projekty jsou hodnoceny na základě několikastupňového výběrového procesu.
Soutěž JUNIOR STAR se tradičně setkává s velkým zájmem navrhovatelů z řad excelentních začínajících vědkyň a vědců (do 8 let od získání titulu Ph.D.) ze všech oblastí základního výzkumu, kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Cílem pětiletých projektů s celkovým rozpočtem až 25 milionů Kč je poskytnout příležitost k vědeckému osamostatnění řešitele, včetně případného založení vlastní výzkumné skupiny, která do české vědy přinese nová badatelská témata. Na hodnocení projektů se podílejí výhradně zahraniční hodnotitelé.
Soutěže POSTDOC INDVIDUAL FELLOWSHIP (PIF) jsou určeny pro badatelky a badatele, kteří dokončili doktorské studium v posledních čtyřech letech. Bude možné zažádat o výjezdový grant (varianta OUTGOING), který vědcům z českých institucí umožní bádat dva roky na prestižním výzkumném pracovišti na světě s podmínkou jednoho dalšího roku stráveného na pracovišti v České republice. K dispozici bude také příjezdový grant (varianta INCOMING), díky kterému se bude postdoktorand nebo postdoktorandka moci vrátit do České republiky, anebo zahraniční vědec nebo vědkyně zahájit kariéru na českém pracovišti.
Nejnovější grantovou soutěží, která bude poprvé vyhlášena letos, jsou Návratové granty. Ty umožní excelentním vědkyním a vědcům znovunastartovat kariéru po jejím přerušení rodičovskou dovolenou nebo kvůli péči o závislou osobu. Návratové granty budou určeny pro vědkyně a vědce z českých institucí, kteří dokončili doktorské studium v posledních deseti letech (tato lhůta se prodlužuje o kariérní přestávky). Projekt bude možné podat do dvou let od ukončení karierní přestávky spojené s péčí o dítě nebo jinou závislou osobu v délce alespoň rok. Délka trvání podpory bude záviset na zvolené výši úvazku a bude dva až čtyři roky. Do řešení projektu mohou řešitelky a řešitelé zapojit i studentky a studenty a technické pracovnice a pracovníky. Více informací v infoletáku.
Projekty, které řeší vědci a jejich týmy spolu s badatelkami a badateli z partnerských států, jsou samostatným typem grantů. V roce 2025 bude možné podávat GA ČR společné projekty s vědci z následujících států:
Tchaj-wan – National Science and Technology Council (NSTC)
Jižní Korea – National Research Foundation of Korea (NRF)
Rakousko – Austrian Science Fund (FWF)
Německo – German Research Foundation (DFG)
Polsko – National Science Centre (NCN)
Slovinsko – Slovenian Research Agency (ARIS)
Švýcarsko – Swiss National Science Foundation (SNSF)
Lucembursko – Nation Research Fund (FNR)
USA – National Science Foundation (NSF)
Chorvatsko – Croatian Science Foundation (HRZZ)
V případě uzavření spolupráce s dalšími zahraničními agenturami může dojít v roce 2025 k vypsání i dalších mezinárodních výzev.
Výzvy hodnocené GA ČR budou vypsány spolu s ostatními soutěžemi přibližně v polovině února. Výzvy Lead Agency hodnocené v zahraničí budou vypsány v průběhu roku.
S ohledem na zachování stability grantového prostředí i snížení administrativní náročnosti plánuje GA ČR v opakovaně vypisovaných výzvách změny jen v drobném rozsahu – můžete se proto při přípravě projektů orientovat podle zadávací dokumentace a pravidel z minulých let.
Aby Vám žádná výzva neutekla, doporučujeme sledovat seznam všech aktuálně vyhlášených výzev nebo se přihlásit k odběru novinek (v dolní části hlavní stránky).
K vývoji nových léčiv zaměřených na metabolická onemocnění, jako je například cukrovka, by mohl vést objev vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, jejichž výzkum byl podpořen Grantovou agenturou ČR (GA ČR). Odhalili detaily mechanismu, jakým buňky slinivky břišní reagují na změny v hladině cukru v krvi. Zaměřili se na tzv. beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu.
Beta buňky slinivky břišní hrají zásadní roli v regulaci hladiny cukru v krvi. Pokud jeho hladina stoupne, začnou uvolňovat hormon inzulin. Aby mohly správně fungovat, musí se neustále přizpůsobovat nutričnímu stavu organismu a přijímané stravě. Uvolnění inzulinu ovlivňuje celá řada faktorů, jako jsou buněčná energie, hladina vápníku nebo reaktivní formy kyslíku (ROS) – dříve považované pouze za škodlivé vedlejší produkty metabolismu. Jak ale vědci dokázali, reaktivní formy kyslíku fungují jako významné signální molekuly.
Experti pomocí specifických metod zkoumali, jak ROS ovlivňují proteiny, které řídí fyziologické pochody v beta buňkách.
„Naše výsledky ukazují, že při vyšší hladině cukru v krvi dochází ke zvýšení ROS, což vede k cíleným změnám ve struktuře řady proteinů odpovědných za produkci energie, sekreci inzulinu a zachování dalších metabolických drah důležitých pro zdraví beta buněk. Nově jsme tak odhalili na molekulární úrovni složitý systém signálů, které beta buňky potřebují, aby zůstaly zdravé a efektivně mohly regulovat hladinu cukru v krvi v těle,“ popisuje vedoucí výzkumu Blanka Holendová.
Získané poznatky mohou významně přispět k vývoji léčiv zaměřených na poruchy funkce slinivky břišní včetně pacientů s cukrovkou.
Při metabolické přeměně glukózy v beta buňkách slinivky břišní vznikají reaktivní formy kyslíku (ROS), které reagují s buněčnými bílkovinami a regulují tak jejich funkce. Zjistili jsme, že tyto interakce jsou nezbytné pro zachování schopnosti beta buněk přizpůsobovat se neustále se měnícím podmínkám v organismu a pro plnění jejich hlavní funkce v sekreci hormonu inzulinu.
Reference: Beyond glucose: Holendová B. et al.: The crucial role of redox signaling in β-cell metabolic adaptation. Metabolism 161:156027 (2024). doi: 10.1016/j.metabol.2024.156027
Spolehlivého a milého kolegu nebo kolegyni, kteří se aktivně zapojí do činností sekce grantové podpory, vyhovuje jim práce v kolektivu a hledají nové příležitosti.
Popis pracovní pozice
Budete mít na starost administrativní a analytickou činnost související s grantovým systémem GA ČR, která obsahuje zejména:
správu dotace na projekty vědy a výzkumu;
komunikaci s předními vědci a odborníky;
organizační a administrativní zajištění jednání hodnoticích komisí;
zpracování podkladových materiálů pro jednání;
kontrolu formálních náležitostí grantových přihlášek;
vyřizování a evidenci korespondence týkající se projektů včetně její archivace ve spisové službě.
Uvítáme, pokud budete mít
SŠ nebo VŠ vzdělání;
znalost anglického jazyka na střední úrovni (některá zasedání probíhají v AJ, psaní e-mailů, kontrola zahraničních posudků);
Grantová agentura České republiky (GA ČR) ve spolupráci s chorvatskou agenturou Croatian Science Foundation (HRZZ) vyhlašuje výzvu pro podávání návrhů projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2026. GA ČR v této výzvě vystupuje v roli partnerské organizace – projekty hodnotí HRZZ a GA ČR výsledky hodnocení přejímá. Výzva je vyhlášena v rámci iniciativy Weave.
Lhůta pro podávání návrhů projektů začíná 20. 1. 2025. Českou část návrhu projektu je možné podávat nejpozději do 3. 3. 2025, tedy do 7 dnů po oficiálním termínu, který HRZZ pro chorvatské uchazeče stanovila na 24. 2. 2025.
Upozorňujeme, že v aplikaci pro podávání projektů je potřeba projekt založit ve výzvě Lead Agency – Partner Organization – 2026 – NCN (Poland) / FNR (Luxembourg) / HRZZ (Croatia)
Čestná prohlášení / prohlášení o způsobilosti zasílejte do datové schránky GA ČR s identifikátorem a8uadk4, a to nejpozději do 3. 3. 2025. Předmět zprávy je „Způsobilost – HRZZ – 2026“. Je nutné také doložit úplný výpis z evidence skutečných majitelů uchazeče.
Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců. Doba řešení musí být u všech řešitelů stejně dlouhá.
Souběhy návrhů projektů
Pro souběhy návrhů projektů, ve kterých vystupuje stejná osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, platí pro tuto výzvu následující pravidla:
Jedna osoba může v rámci všech veřejných soutěží vyhlašovaných GA ČR v daném kalendářním roce s počátkem řešení v roce 2026 (s výjimkou uvedenou níže) a v rámci všech výzev, na kterých se GA ČR podílí, s počátkem řešení v roce 2026 podat maximálně dva návrhy projektů, a to jeden v roli navrhovatele a druhý v roli spolunavrhovatele. Pokud s oběma návrhy projektů uspěje, může řešit oba tyto projekty, pokud tomu nebrání jiná okolnost vyplývající z příslušné zadávací dokumentace nebo z příslušných pravidel.
Výjimku tvoří veřejné soutěže na podporu projektů EXPRO, JUNIOR STAR, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP (INCOMING i OUTGOING) a Návratové granty, do kterých si navrhovatel může podat návrh nezávisle na ostatních soutěžích a výzvách. To znamená, že osoba, která si podá návrh projektu EXPRO, JUNIOR STAR, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP nebo Návratový grant v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele, si může podat ještě nejvýše dva další návrhy projektů, a to jeden v roli navrhovatele a druhý v roli spolunavrhovatele. Jedna osoba si přitom může podat buď pouze jeden návrh projektu JUNIOR STAR v roli navrhovatele, nebo pouze jeden návrh projektu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP v roli navrhovatele, nebo pouze jeden návrh projektu Návratové granty v roli navrhovatele, nebo pouze jeden návrh projektu EXPRO buď v roli navrhovatele, nebo v roli spolunavrhovatele.
Pokud navrhovatel projektu JUNIOR STAR uspěje ve více veřejných soutěžích/výzvách, může řešit buď pouze tento projekt JUNIOR STAR, nebo nejvýše dva další jiné projekty současně (jeden v roli řešitele a druhý v roli spoluřešitele).
Pokud navrhovatel projektu POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP uspěje ve více veřejných soutěžích/výzvách, může řešit buď pouze tento projekt POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP, nebo nejvýše dva další jiné projekty současně (jeden v roli řešitele a druhý v roli spoluřešitele).
Pokud navrhovatel projektu Návratové granty uspěje ve více veřejných soutěžích/výzvách, může řešit buď pouze tento projekt Návratový grant, nebo nejvýše dva další projekty současně (jeden v roli řešitele a druhý v roli spoluřešitele.
Pokud navrhovatel nebo spolunavrhovatel projektu EXPRO uspěje ve více veřejných soutěžích/výzvách, může řešit buď pouze tento projekt EXPRO, nebo nejvýše dva další jiné projekty současně (jeden v roli řešitele a druhý v roli spoluřešitele).
Návrhy projektů podané do veřejné soutěže na podporu grantových projektů orientovaného základního výzkumu se do limitu podaných návrhů projektů a řešených projektů v daném kalendářním roce nezapočítávají.
Pokud uchazeč před podáním dalšího návrhu projektu, který by zapříčinil souběh projektů v rozporu s výše uvedenými ustanoveními tohoto odstavce, odstoupí z veřejné soutěže podle čl. 3. odst. 4 příslušné zadávací dokumentace nebo odstoupí z hodnocení podle příslušného ustanovení pravidel pro mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu Lead Agency (LA granty), bude se na návrh projektu, od kterého bylo odstoupeno, hledět, jako by nikdy nebyl podán. Takový návrh projektu se potom nebude počítat do limitu podaných návrhů projektů v daném roce.
Do limitu podaných návrhů projektů v daném roce se nebudou počítat také návrhy projektů, které byly vyřazeny z hodnocení z formálních důvodů podle příslušného ustanovení pravidel pro mezinárodní grantové projekty hodnocené na principu Lead Agency (LA granty), kdy GA ČR vystupuje v roli „Lead“ agentury, nebo byly vyřazeny z veřejné soutěže podle čl. 4.1. odst. 1 a 2 příslušné zadávací dokumentace.
Dále se do limitu podaných návrhů projektů v daném roce nebudou počítat návrhy projektů, které byly vyřazeny z hodnocení na straně zahraniční agentury.
Porušení výše uvedených podmínek pro souběhy projektů je důvodem pro vyřazení všech návrhů projektů z těchto veřejných soutěží nebo výzev, ve kterých osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, v rozporu s výše uvedenými podmínkami, vystupuje.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) podpoří ve spolupráci s partnerskými agenturami v letošním roce dalších 18 nových mezinárodních projektů, z nichž tři budou propojovat vědecké týmy ze tří států.
Návrhy projektů byly hodnoceny formou Lead Agency, kdy hodnocení provádí pouze jedna z agentur a další financující agentury hodnocení přebírají. Doba řešení projektů je tři roky a každá z agentur financuje náklady vědců ze své země.
Financování projektů bude probíhat ve spolupráci s těmito partnerskými agenturami:
chorvatskou Croatian Science Foundation (HRZZ)
polskou Narodowe Centrum Nauki (NCN)
slovinskou Slovenian Research and Innovation Agency (ARIS)
německou Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG)
rakouskou Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung (FWF)
Podpořené projekty hodnocené GA ČR
Česko-chorvatské projekty (GA ČR – HRZZ)
Registrační číslo
Navrhovatel
Název
Uchazeč
Doba trvání
Oborová komise
25-17855K
doc. Ing. Ladislav Čelko, Ph.D.
Chemické a tlakové inženýrství perovskitů na bázi kobaltitu
Středoevropský technologický institut, Vysoké učení technické v Brně
3
OK1 – technické vědy
25-15587K
prof. Ing. Vladimír Křen, DrSc. FRSC
Pokročilá glykomimetika pro léčbu neurodegenerativních poruch souvisejících s věkem: Komplexní biologický výzkum
Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i.
3
OK3 – lékařské a biologické vědy
25-18550K
Mgr. Jan Makovský, PhD
Natura historiae, historia naturae: objev dějinnosti přírody skrze raně novověké analýzy kontinuity, času a lidské historie
Spolupráce s dotčenými agenturami, ale i s agenturami z dalších evropských zemí, probíhá díky iniciativě WEAVE. Jejím cílem je odstranit bariéry mezinárodní vědecké spolupráce a propojit 12 evropských agentur podporujících základní výzkum.
Další podpořené mezinárodní projekty budou oznamovány po jejich schválení všemi zapojenými agenturami.
Matematika je často vnímána jako neosobní a odtažitá věda plná vzorců a čísel. Samuel Braunfeld z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, řešitel projektu JUNIOR STAR, vnímá matematiku jinak. Vidí v ní fascinující svět, kde se jazyk a logika protínají, aby rozkryly komplexní struktury, které ovlivňují náš každodenní život. Jeho výzkum propojuje abstraktní teorii modelů s praktickým studiem složitých sítí, jako jsou počítačové systémy, sociální sítě nebo biologické struktury. Výsledky jeho práce mohou přinést nejen nové teoretické poznatky, ale i praktická řešení pro správu dat a zpracování informací.
Cesta Samuela Braunfelda ke studiu matematiky byla spletitá. Jednu dobu dokonce zvažoval studium literatury. Nakonec ho však matematika, představující podle něj nekončící intelektuální výzvu, okouzlila. Jeho zvědavost vzbudila zejména teorie modelů. „Teorie modelů je podmanivá, protože se soustředí na jazyk a interpretaci,“ říká řešitel projektu. „Je to jako být součástí vtipu, kdy jazyk neustále interpretujete jinak, než jste zamýšleli, a na konci se dostanete k důkazu, který vás překvapí.“ Právě tato kombinace jasné logické struktury a kreativního přemýšlení tvoří páteř jeho současného výzkumu.
Teorie modelů jako klíč k dekódování sítí
V rámci svého projektu JUNIOR STAR zkoumá, jak by se teorie modelů dala aplikovat na různé typy sítí. Ty se vyskytují všude kolem nás – od sítě mezilidských vztahů přes složité počítačové systémy až po biologické procesy v našem těle.
Ačkoliv se na první pohled mohou zdát tyto sítě velmi odlišné, jeho hypotéza je jednoduchá: každou síť lze zařadit do jedné ze dvou kategorií. Buď je natolik strukturovaná, že ji lze rozdělit na jednodušší části, které spolu snadno komunikují, nebo je tak složitá, že se žádná zjednodušující analýza nehodí. „Není žádná střední cesta – buď se síť rozpadá na přehledné komponenty, nebo je tak složitá, že s ní musíme zacházet jako s celkem,“ říká Braunfeld.
Efektivní reprezentace sítí
Pokud se hypotéza potvrdí, výzkum by mohl výrazně přispět k pochopení, jak a kdy lze se sítěmi efektivně pracovat a ukládat je s minimálními nároky na kapacitu i čas. Výsledky projektu nejenže prohloubí porozumění vztahu mezi zdánlivě vzdálenými obory – modelovou teorií a kombinatorikou – ale mohou také ovlivnit další oblasti.
Klíčovým cílem projektu je zjistit, kdy jsou sítě dostatečně jednoduché pro další zpracování. „Výzkum poskytne zásadní poznatky o tom, v jakých prostředích mohou konkrétní programovací techniky efektivně fungovat,“ vysvětluje doktor Braunfeld. Tyto poznatky jsou důležité pro rozvoj informatiky i správu velkých datových systémů.
Nový tým spolupracuje s odborníky z Evropy i USA
Jeho výzkum má také mezinárodní přesah. Doktor Braunfeld pracuje s odborníky z Evropy i z USA. Zkušenosti z různých výzkumných prostředí mu pomáhají nejen při vědecké práci na projektu, ale i při vedení vlastního týmu, který díky podpoře GA ČR sestavil. „Vedení týmu je pro mě nová výzva, ale zároveň příležitost podpořit mladé výzkumníky a pomoci jim rozvíjet jejich vlastní nápady,“ dodává s nadšením.
Samuel Walker Braunfeld, Ph.D.
JUNIOR STAR
Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce, kteří získali titul Ph.D. před méně než 8 lety a kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému financování s možností čerpat až 25 milionů Kč umožňují granty JUNIOR STAR vědecké osamostatnění a případné založení vlastní výzkumné skupiny. Na podporu dosáhne pouze zlomek podaných projektů. Od roku 2024 bylo podpořeno 17 z celkových 175 návrhů projektů.
Uznávaný klinický biochemik prof. Milan Jirsa se dnes na základě jmenování vlády ČR ujímá vedení Grantové agentury České republiky (GA ČR). Na pozici nahrazuje po uplynutí druhého funkčního období prof. Petra Baldriana. Mezi jeho hlavní priority patří spuštění a příprava nových grantových soutěží, navazování nových mezinárodních spoluprací a stabilizace rozpočtu.
„Smyslem GA ČR je podpora špičkového základního výzkumu a vědkyň a vědců, kteří se mu věnují. Plánuji navázat na práci zahájenou s kolegy v předsednictvu a dále rozvíjet činnost agentury. Mezi mé cíle patří vůbec poprvé vyhlásit soutěž Návratové granty, která usnadní návrat excelentních badatelek a badatelů do vědy, například po rodičovské dovolené, a podpořit větší návratnost investic do základního výzkumu díky nové soutěži Proof of Concept,“ shrnuje své plány nastupující předseda GA ČR prof. Milan Jirsa a dodává: „Úkolů, které přede mnou stojí, je ale více: například prosadit pokračování vysoce výběrové soutěže EXPRO, začít vědeckou spolupráci s izraelskou agenturou a také zajistit dostatečné financování pro tradiční soutěže GA ČR.“
„Profesor Jirsa je uznávaný odborník v oblasti lékařských věd – je autorem zásadních objevů v oblasti dědičných žloutenek a jiných jaterních onemocnění, za které obdržel řadu ocenění. Od roku 2021 působí i v předsednictvu GA ČR. Má také bohaté zkušenosti z manažerských pozic z IKEM a vědeckých rad další institucí, které jistě uplatní při vedení GA ČR,“ shrnuje končící předseda prof. Petr Baldrian.
Vláda jmenovala prof. Milana Jirsu do čela GA ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. V současné době působí v IKEM a na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Má zkušenosti také z hodnoticích panelů GA ČR, které mimo jiné posuzují návrhy projektů k financování.
Do předsednictva GA ČR je současně jmenován dr. Patrik Španěl, který se ujme oblasti zemědělských a biologicko-environmentálních věd, za než v rámci předsednictva zodpovídal prof. Petr Baldrian.
O předsednictvu GA ČR
Předsednictvo GA ČR je jmenováno vládou ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Je složeno z pěti členů, kteří zastupují pět základních vědních oborů – technické vědy, vědy o neživé, lékařské a biologické vědy, společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-environmentální vědy. Funkční období členů předsednictva je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě funkční období po sobě následující. Statutárním orgánem GA ČR je její předseda. Předsednictvo schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji a rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory, tedy o udělení grantů vědeckým projektům na základě hodnocení oborových komisí a panelů GA ČR. Předsednictvo dále koordinuje činnost těchto poradních orgánů, jmenuje a odvolává jejich členy.
prof. MUDr. Mgr. Milan Jirsa, CSc.
(nový předseda GA ČR)
Profesor Milan Jirsa působí jako vedoucí Laboratoře experimentální hepatologie a zástupce přednosty Centra experimentální medicíny IKEM, kde je také předsedou vědecké rady. Zároveň působí jako pedagog, školitel a člen oborové komise doktorského studia na Univerzitě Karlově a Vysoké škole chemicko-technologické. Je absolventem Fakulty všeobecného lékařství a Přírodovědecké fakulty Karlovy Univerzity. Profesuru získal na 1. lékařské fakultě Karlovy Univerzity. Po dosažení specializované způsobilosti v oboru klinická biochemie se začal zabývat problematikou fotodynamické terapie nádorů, záhy přešel ke studiu poruch a molekulárního mechanismu sekrece žluče. Svůj zájem postupně rozšířil na genetiku jaterních onemocnění. V průběhu své dosavadní vědecké kariéry publikoval více než 80 původních vědeckých prací v mezinárodních časopisech a vedl řadu doktorských studentů a postdoktorandů. Absolvoval dlouhodobý pobyt v Academisch Medisch Centrum v Amsterdamu. Působí ve vědeckých radách IKEM, FZO PU a nizozemské nadace Crigler-Najjar Stichting. Byl oceněn Českou hepatologickou společností ČLS JEP, čestným členstvím v České společnosti klinické biochemie a mezinárodní cenou The Bares Award. V listopadu 2021 se stal členem předsednictva GA ČR, kde odpovídá ze lékařské a biologické vědy. Od ledna 2025 je předsedou GA ČR.
RNDr. Patrik Španěl, Dr. Rer. Nat
(nový člen předsednictva GA ČR pro zemědělské a biologicko-environmentální vědy)
RNDr. Patrik Španěl, Dr. Rer. Nat., vystudoval fyziku plazmatu na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a doktorát získal v Innsbrucku v oboru iontové fyziky. V současnosti se zabývá výzkumem iontově molekulových reakcí v plynné fázi se zaměřením na hmotnostní spektrometrii pro analýzu stopových plynů. Podílel se na vývoji metody SIFT MS, která se využívá v polovodičovém a farmaceutickém průmyslu. Aktivně spolupracuje na jejím uplatnění v mezioborovém biologickém, environmentálním, veterinárním, potravinářském i lékařském výzkumu. Je vedoucím oddělení, předsedou rady a zástupcem ředitele v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v Praze. Působí také jako profesor na Imperial College London ve Velké Británii. Je autorem přes 300 publikací s více než 13 000 citacemi. V GA ČR dříve působil jako člen panelu 206 a předseda oborové komise 2.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Samuel Walker Braunfeld, Ph.D.
prof. MUDr. Mgr. Milan Jirsa, CSc.
RNDr. Patrik Španěl, Dr. Rer. Nat