Grantová agentura České republiky (GA ČR) ve spolupráci s polskou agenturou National Science Centre (NCN) vyhlašuje výzvu pro podávání návrhů projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2027. GA ČR v této výzvě vystupuje v roli partnerské organizace – projekty hodnotí NCN a GA ČR hodnocení přejímá. Výzva je vyhlášena v rámci iniciativy Weave.
Lhůta pro podávání návrhů projektů začíná 15. 9. 2025. Českou část návrhu projektu je možné podávat nejpozději do 22. 12. 2025, tedy do 7 dnů po oficiálním deadlinu, který NCN pro polské uchazeče stanovila na 15. 12. 2025.
Upozorňujeme, že v aplikaci pro podávání projektů je potřeba projekt založit ve výzvě Lead Agency – Partner Organization – 2027 – NCN (Poland).
Upozorňujeme, že je nezbytné ze strany společného mezinárodního týmu zajistit podání návrhu projektu ve výše uvedených lhůtách jak k NCN (podle příslušných pravidel NCN), tak ke GA ČR, tj. polským navrhovatelem k NCN a českým navrhovatelem ke GA ČR. Nedojde-li ke spárování obou žádostí o grant, je návrh projektu z hodnocení vyřazen. U trilaterálních projektů musí být návrh projektu podán také ke třetí příslušné agentuře.
Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze nebo v záložce Zadávací dokumentace.
Čestná prohlášení / prohlášení o způsobilosti zasílejte GA ČR datovou schránkou a8uadk4, a to nejpozději do 22. 12. 2025. Předmět zprávy je „Způsobilost“. Je nutné také doložit úplný výpis z evidence skutečných majitelů.
Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců. Doba řešení musí být u všech řešitelů stejně dlouhá.
Souběhy návrhů projektů
Pro souběhy návrhů projektů, ve kterých vystupuje stejná osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, platí pravidlo stanovené v čl. 3 odst. 12 Pravidel s tím rozdílem, že projekty podané do této výzvy se budou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2027.
Návrhy projektů podané do této výzvy se nebudou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2026.
Potřebujete poradit?
Další informace
Předseda Akademické rady ISF prof. Daniel Zajfman (vlevo) a předseda GA ČR prof. Milan Jirsa (vpravo)
Grantová agentura České republiky (GA ČR) včera v Praze podepsala memorandum o spolupráci s izraelskou agenturou Israel Science Foundation (ISF). Díky této spolupráci budou čeští a izraelští vědci moci od příštího roku podávat společné návrhy projektů v oblasti základního výzkumu.
„Izrael dlouhodobě patří k zemím, které do výzkumu a vývoje ve velkém investují – podíl výdajů k HDP je jeden z nejvyšších na světě. Díky tomu se tamní věda vyznačuje celosvětovou excelencí, ale i mimořádnou schopností přenést výsledky základního výzkumu do praktických aplikací. Věřím, že čeští vědci tuto příležitost ke spolupráci naplno využijí a že z ní budou těžit obě strany,“ podotýká předseda GA ČR prof. Milan Jirsa.
První společná výzva bude vyhlášena v příštím roce. Očekává se podpora až několika desítek nejlépe hodnocených projektů, které budou řešeny po dobu tří let.
Na podpoře společných projektů se budou podílet obě agentury – GA ČR bude financovat českou část projektů a ISF izraelskou. Projekty nejprve projdou přísným vědeckým hodnocením jedné z agentur. Obě instituce přitom využívají srovnatelně robustní hodnoticí systémy, což umožňuje vzájemné sdílení výsledků hodnocení a zajišťuje vysokou kvalitu podpořených projektů.
Podpisu memoranda se včera v prostorách GA ČR zúčastnil předseda GA ČR prof. Milan Jirsa, předseda Akademické rady ISF prof. Daniel Zajfman, generální ředitelka téže agentury dr. Tamar Jaffe-Mittwoch a izraelská velvyslankyně Anna Azari.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) a Technologická agentura České republiky (TA ČR) respektují výsledky kontroly NKÚ. Vyplývá z nich, že agentury vybírají projekty transparentně dle předem stanovených kritérií a na základě hodnocení nezávislých expertních posudků, že jejich informační systémy průběžně snižují administrativní náročnost a také že provozní náklady agentur jsou stabilní a nižší než provozní náklady obdobných agentur v zahraničí. Zároveň však považujeme za nezbytné uvést některé skutečnosti, které doplňují kontext celého ekosystému veřejné podpory VaVaI a často jsou mimo reálné kompetence agentur.
Spolupráce agentur je konkrétní, nikoli formální
Obě agentury dlouhodobě diskutují společný program a další možnosti, jak podpořit rozvoj poznatků základního výzkumu do aplikovaného. Diskuze probíhá také o možné bonifikaci projektů s aplikačním potenciálem v rámci soutěží TA ČR a o legislativních možnostech užší spolupráce, přičemž nadějnou možností by mohl být aktuálně schvalovaný návrh nového zákona o VaVaI a transferu výsledků.
Jedním z konkrétních výsledků spolupráce je i aktuálně připravovaná soutěž Proof of Concept GA ČR. Soutěž Proof of Concept pomůže v příštím roce projektům základního výzkumu rozvinout jejich aplikační potenciál. GA ČR při výběru využije mj. struktury pro transfer výsledků podporované TA ČR z programů GAMA, GAMA 2 a SIGMA – DC1. Soutěž významně přispěje k lepšímu využití výsledků základního výzkumu a jejich dalšímu aplikačnímu rozvoji.
Porovnání celostátních dat s EU neodráží efektivitu agentur
NKÚ poukazuje, že Česká republika nedosahuje v jistých oblastech, jako je citovanost publikací nebo počet patentů, světového, případně evropské průměru. I přes význam obou agentur v celém systému, přesahuje toto tvrzení významně rámec kontroly a jejích možností. Netýká se totiž tolik efektivity poskytované podpory jako efektivity výzkumu a vývoje a inovací v České republice jako celku.
Rozpočet obou agentur představuje přibližně čtvrtinu státních výdajů na výzkum a vývoj a jejich vliv na celkové ukazatele inovační výkonnosti je tedy omezený. Tvrzení NKÚ staví na metodice, která srovnává celorepublikové výsledky s evropskými nebo světovými průměry, aniž by zohlednila další faktory, které agentury nemohou svou činností ovlivnit.
NKÚ při posuzování efektivity agentur poukazuje také na Evropské inovační skóre (EIS), kde Česká republika dosahuje úrovně „mírného inovátora“. Evropské inovační skóre zahrnuje 32 kritérií – velká část z nich je však mimo přímou působnost obou agentur. Hodnotí například i přístup k rychlému internetu nebo míru celoživotního vzdělávání.
Dopad podpory GA ČR vykazuje nadstandardní výsledky – v průměrné normalizované citovanosti již překonala světový průměr, a roste také podíl publikací umístěných v top 10 % a top 1 % nejcitovanějších publikacích, u posledního zmiňovaného se nachází těsně pod světovým průměrem (0,96 %). Z analýz GA ČR také vyplývá, že vědkyně a vědci podpoření GA ČR publikují více a v kvalitnějších časopisech než ostatní vědci v ČR.
Snižující se podíl patentové ochrany v projektech podpořených TA ČR je nutné dát do souvislosti s probíhajícími strukturálními změnami v celém českém inovačním ekosystému. Ve stejném období dochází k poklesu patentové aktivity v Česku plošně. Za prvé se jednoznačně projevuje pokles významu uměle vytvořeného systému patentové ochrany, který souvisel pouze a především s institucionální podporou, která byla přerozdělována pomocí tzv. „kafemlejnku” (vznikaly patenty bez reálné představy o jejich dalším využití jen jako podmínka splnění dotace). Současně se i v evropském kontextu upouští od důrazu na patentování a například rámcový program Evropské komise Horizont Evropa i z důvodu nejrůznějších cest uplatnění výsledků zavedl pojem „zhodnocování znalostí”. Další významné strukturální důvody můžeme identifikovat například v rámci analýz, které TA ČR provádí. Z analýz, které si nechala TA ČR vypracovat na téma tzv. offshoringu patentů vyplývá, že část know-how od českých původců je následně patentována v zahraničí. Tento odliv know-how je však nutné dát také do souvislosti s vlastnickou strukturou domácí ekonomiky včetně domácího výzkumného prostředí.
Posláním GA ČR je podporovat celou šíři základního výzkumu
NKÚ kritizuje absenci podpory základního výzkumu orientovaného na strategické oblasti. Ve skutečnosti více než 80 % projektů financovaných GA ČR spadá do oblastí definovaných v Národních prioritách orientovaného výzkumu.
Základní výzkum však nelze redukovat jen na tyto oblasti. Jeho síla spočívá v šíři záběru – umožňuje reagovat na nepředvídané hrozby, rozvíjí poznání a buduje kapacity nezbytné pro budoucí rozvoj. Často přináší i zásadní objevy, které nelze předem naplánovat, a to i v oblastech, kde nejsou předpokládány. Tento přístup reflektují i pravidelně vypisované soutěže GA ČR, ve kterých jsou podle podmínek schválených vládou financovány projekty ze všech oblastí.
GA ČR naplnila doporučení NKÚ z předchozí kontrolní akce vytvořením skupiny grantových projektů Orientovaného základního výzkumu. NKÚ považuje jeho doporučení za nesplněné, protože tato soutěž nebyla dosud vypsána – ze strany GA ČR však tato skutečnost nemohla být nijak ovlivněna, protože na soutěž nebyly ze státního rozpočtu nikdy přiřazeny prostředky. Toto rozhodnutí mohlo být také ovlivněno faktem, že Národní priority orientovaného výzkumu nejsou primárně určeny pro oblast základního výzkumu.
Aby podpora GA ČR měla i širší společenské a hospodářské uplatnění (které bylo v připravenostní fázi identifikováno u přibližně 30 % projektů) připravila na příští rok GA ČR soutěž Proof of Concept, která pomůže projektům základního výzkumu rozvinou jejich aplikační potenciál.
Dlouhodobé směřování TA ČR a participace soukromého sektoru na financování projektů
Prioritou TA ČR je od počátku transparentnost a kvalitní nastavení hodnoticího procesu a v této oblasti považuje kontrolní závěr NKÚ za potvrzení aktuální vysoké kvality hodnoticího procesu TA ČR, což ostatně podporují i rozsudky soudů.
NKÚ v kontrolním protokolu upozornila na snižující se zapojení soukromého sektoru do financování projektů. Podpora poskytovaná Technologickou agenturou ČR se v posledních letech významně zaměřila na výzkum a vývoj ve veřejném zájmu, směřující do strategických oblastí, které stát definuje ve svých strategiích a koncepcích a vláda ve svých rozhodnutích. Pak není nic překvapivého na tom, že se zvýšil veřejný podíl na financování těchto nákladů. Důraz TA ČR kladla také na to, aby byly výsledky výzkumu a vývoje využity v praxi, což potvrzuje i samotný kontrolní závěr. Považujeme toto zjištění pro zvyšování inovační výkonnosti Česka za důležitější a přínosnější, než například strohé nastavení administrativní podmínky, že v každém projektu musí příjemci dosáhnout alespoň jednoho patentu, zvláště v době, kdy se významně zkracuje tzv. inovační cyklus. V projektech kratších 4 let není ani možné a reálné očekávat, že příjemci patentu dosáhnou, ale spíše vykáží patent založený na předchozích výsledcích, který nemusí zcela souviset s podpořeným projektem.
TA ČR oceňuje pozitivní vyhodnocení stavu know-how a připravenosti agentury pro efektivní administraci programů a projektů i pro další poskytovatele, a to včetně informačního systému.
Při srovnání s ostatním zahraničními agenturami NKÚ potvrzuje efektivitu TA ČR. Nicméně je nutné podotknout, že zahraniční agentury často ovlivňují více ukazatelů EIS, jelikož mají více zaměstnanců a širší škálu nástrojů pro zvýšení dopadu na inovační ekosystém. Dle zkušeností TA ČR, zejména v rámci TAFTIE (evropské sdružení inovačních agentur), je toto klíčovým omezením působení agentury na celý inovační ekosystém.
GA ČR a TA ČR vítají podněty NKÚ, výsledky jeho kontrolní akce je však nutné brát s ohledem na uvedená fakta.
Kontakt
GA ČR – Vojtěch Janů, Ph.D.: vojtech.janu@gacr.cz, 733 690 777
TA ČR – Mgr. Veronika Dostálová: veronika.dostalova@tacr.cz, 721 588 025
