Vláda jmenovala nové vedení Grantové agentury České republiky
Novou předsedkyní Grantové agentury České republiky (GAČR) se s platností od 10. prosince stane doktorka Alice Valkárová z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Do předsednictva GAČR byli dále jmenováni Jaroslav Koča, který je vědeckým ředitelem centra CEITEC, chemička Jana Roithová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.
V nově jmenovaném předsednictvu Grantové agentury ČR zasednou tři vědkyně a dva vědci. Valkárová nahradí dosavadního předsedu, profesora Ivana Netuku, další jmenovaní pak členy předsednictva Cyrila Höschla, Bohuslava Gaše a Otomara Linharta, kterým v průběhu prosince a ledna skončí druhé funkční období. Z pětičlenného předsednictva GAČR tak zůstane ve funkci pouze jeho místopředsedkyně Stanislava Hronová. Funkční období členů předsednictva je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě období po sobě následující.
„Považuji za velkou čest, že se budu moci podílet na činnosti Grantové agentury České republiky a doufám, že při své práci v předsednictvu GA ČR budu moci zúročit zkušenosti, které jsem získala během svého dlouholetého působení v jejích hodnotících orgánech. Domnívám se, že mám nyní snadnější pozici než můj předchůdce, pod jehož vedením se Grantová agentura České republiky stala stabilizovanou institucí. To však neznamená, že se budeme bránit novým výzvám a úkolům plynoucím z požadavků, jež bude česká věda muset řešit v budoucnu. Za velmi důležitou považuji komunikaci s vědeckou veřejností, bez níž si úspěšnou činnost GAČR nedovedu představit. Jednou z dalších priorit je pro mne podpora vědeckých pracovníků na počátku jejich kariéry, jelikož právě oni mohou zásadním způsobem ovlivnit stav české vědy v příštích desetiletích,“ uvedla ke svému jmenování doktorka Valkárová.
Praha 25. 11. 2016
Grantová agentura České republiky ukončila hodnocení návrhů projektů přijatých do soutěží vyhlášených v roce 2016, v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací) ve znění pozdějších předpisů, rozhodla o udělení grantů na podporu řešení a zveřejňuje seznamy projektů, které ve veřejných soutěžích uspěly. Toto rozhodnutí je přijato s podmínkou, že zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 budou Grantové agentuře České republiky přiděleny účelové prostředky ve výši schválené RVVI a vládou ČR. V případě přidělení účelových prostředků v nižší výši si Grantová agentura České republiky vyhrazuje právo poskytnutí podpory na některé níže uvedené grantové projekty omezit nebo podporu na některé tyto grantové projekty neposkytnout.
Grantová agentura České republiky ke dni 25. 11. 2016 ukončila na základě smluv o bilaterální spolupráci hodnocení na národní úrovni návrhů projektů přijatých do soutěže Mezinárodní (bilaterální) projekty vyhlašované na základě bilaterálních dohod s Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG), Německo, Ministry of Science and Technology (MOST), Tchaj-wan a National Research Foundation of Korea (NRF), Korea. Grantová agentura České republiky je připravena financovat grantové projekty uvedené v příloze. Konečné rozhodnutí o udělení podpory na řešení projektů je na základě podepsaných mezinárodních dohod podmíněno shodným hodnocením u partnerských agentur. Projekty budou podpořeny za podmínky, že budou doporučeny partnerskými agenturami k financování a za podmínky, že zákonem o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 budou Grantové agentuře České republiky přiděleny účelové prostředky ve výši schválené RVVI a vládou ČR. V případě přidělení účelových prostředků v nižší výši si Grantová agentura České republiky vyhrazuje právo poskytnutí podpory na některé níže uvedené grantové projekty omezit nebo podporu na některé tyto grantové projekty neposkytnout.
V letošní soutěži standardních projektů bylo podpořeno 33,1 % projektů, v juniorských grantech pak 36,5 %.
Vznikne-li finanční rezerva, mohou být v roce 2017 uděleny další standardní, případně i mezinárodní (bilaterální) granty. V takovém případě se úspěšnost může ještě mírně zvýšit.
Hodnocení návrhů projektů bude navrhovatelům zpřístupněno v aplikaci pro podávání a správu projektů GRIS v nejbližších dnech, o přesném termínu bude Grantová agentura ČR informovat na webových stránkách.
PŘÍLOHY
117 KB
Datum přidání: 25. 11. 2016
112 KB
Datum přidání: 25. 11. 2016
110 KB
Datum přidání: 25. 11. 2016
161 KB
Datum přidání: 25. 11. 2016
464 KB
Datum přidání: 25. 11. 2016
Praha, 16. listopadu 2016 – Fascinující schopnost některých živočichů reagovat na geomagnetické pole byla již dokázána řadou výzkumů. Dosud však vědci nevěděli, jak tento smysl funguje a čím je směr k magnetickému pólu planety vnímán. Průlomový objev nedávno učinil kolektiv vědců vedený biologem Martinem Váchou z Masarykovy univerzity v Brně, který dokázal, že za fungování tohoto vnitřního kompasu je zodpovědný protein kryptochrom, jenž je umístěn v oku.
Martin Vácha se svým týmem ověřoval orientaci podle magnetického pole na hmyzu, konkrétně na potemníkovi moučném, rusovi a švábovi americkém. “Zásadní pro tento typ práce je mít spolehlivě fungující behaviorální test, kdy zvířata změnou chování dají najevo, že vnímají změny geomagnetického pole,” říká vědec. To však celosvětově není samozřejmost, třeba o octomilce ročně vycházejí tisíce studií, ale funkční test její magnetické orientace dosud neexistuje. “Právě švábi ukázali zvýšený neklid v situaci, kdy jsme jim v počítačem řízeném systému velkých cívek rotovali se zemským polem. Tento test nám po více než šesti letech práce nakonec umožnil předstihnout jiné světové laboratoře, protože jsme ukázali, že onen pozoruhodný protein kryptochrom je pro detekci směru magnetického pole nezbytný,” dodává Martin Vácha.
Orientace podle magnetického pole byla dříve dokázána i u některých savců. Před osmi lety způsobilo světovou senzaci zjištění českého vědce Hynka Burdy, který se svým týmem zkoumal na více než tři sta pastvinách ve světě magnetickou orientaci těl skotu a jelenovitých při pastvě a odpočinku. Ukázalo se, že sledovaní sudokopytníci preferují severojižní směr, jen pod dráty elektrického vedení je jejich postavení náhodné. Podobná orientace byla pozorována i u lišek, které při svém typickém lovu skokem míří na sever, tedy k magnetickému pólu, nebo u rypošů lysých. Ti si podle směru k magnetickému pólu staví podzemní tunely.
Zmiňovaný protein kryptochrom byl nalezen v očích hmyzu, ptáků i savců včetně člověka, oko je tedy důležitým kandidátem na magnetický směrový receptor. “Kryprochrom řídí třeba biorytmy u člověka, nabízí se tedy otázka, zda tyto funkce nejsou citlivé k radiovým vlnám a jak by se toho případně dalo využít,” nastiňuje možné praktické důsledky svého výzkumu Martin Vácha. Těmto otázkám by se chtěl věnovat v budoucnu, rád by pokračoval ve spolupráci s vědci z Laboratoře molekulární chronobiologie v Českých Budějovicích a fotochemiky z Philipps Universität v německém Marburgu, v kontaktu je také s fyziky z Oxfordu, bez kterých by se tento multidisciplinární výzkum nemohl dál rozvíjet.
Projekt Martina Váchy jednoznačně ukázal mechanismus směrového vnímání geomagnetického pole Země a představuje významný objev ve světové vědě s přesahem do neurověd, ekologie, etologie, molekulárních věd a fyziologie. Výsledky projektu byly publikovány v prestižním americkém vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences USA. Výzkum byl financován Grantovou agenturou České republiky.
PŘÍLOHY
3 MB
Datum přidání: 15. 11. 2016
2 MB
Datum přidání: 15. 11. 2016
1 MB
Datum přidání: 15. 11. 2016
487 KB
Datum přidání: 15. 11. 2016
