Nové vrstvy lépe proměňují teplo v elektřinu

Vědcům z českých a japonských institucí se za podpory GA ČR podařilo najít způsob, jak zlepšit termoelektrické vlastnosti tenkých vrstev nitridu skandia (ScN), nanesených na substráty oxidu hořečnatého (MgO). Tento materiál dokáže přeměňovat teplo na elektřinu a a jeho vlastnosti jsou klíčové zejména při vysokých provozních teplotách. Základem jsou tzv. zdvojené (dvojčatové) domény (z angl. twin domain), speciální struktury vznikající při přípravě materiálu. Díky nim mají vrstvy ScN při vysokých teplotách až dvaapůlkrát vyšší účinnost než dosud známé téměř bezchybné varianty.

Vrstvy nitridu skandia byly připraveny nanášením na substráty z oxidu hořečnatého, a to pomocí reaktivního magnetronového naprašování. „Vzniklé mikrovrstvy kolegové detailně analyzovali pomocí různých laboratorních metod (rentgenové difrakce, mikroskopie, spektroskopie) a výsledky jsme porovnali s výpočty na superpočítačích IT4Innovations,“ vysvětluje Dominik Legut z IT4Innovations. Ukázalo se, že výsledky jsou ovlivněny uspořádáním atomů v krystalové mřížce. Přirovnat si to můžeme k pokládání parket: pokud všechny parkety směřují jedním směrem, jde o „perfektní“ vrstvu. Jakmile ale část parket otočíme zrcadlově, vzniká zdvojená doména – a právě ta je pro materiál přínosná.

Výsledky ukázaly, že vrstvy se zdvojenými doménami mají při vysokých teplotách výrazně lepší termoelektrické vlastnosti než téměř bezchybné homogenní vrstvy. Konkrétně dosahují o 30 % vyššího Seebeckova koeficientu a vykazují nižší tepelnou vodivost. To z nich dělá slibný materiál pro termoelektrické využití,“ shrnuje Urszula Wdowik z IT4Innovations.

Na výzkumu spolupracovali odborníci z Akademie věd ČR, IT4Innovations při VŠB-TUO, Západočeské univerzity, Univerzity Karlovy a ze dvou japonských institucí – National Institute of Materials Science a University of Tsukuba. Výpočty a simulace, které byly nezbytné pro pochopení chování materiálu, probíhaly na superpočítačích IT4Innovations.

Studie byla publikována v časopise Applied Surface Science Advances a podpořena Grantovou agenturou ČR (projekt 23-07228S).

Odborný článek:
Enhancing thermoelectric properties of ScN films through twin domains
https://doi.org/10.1016/j.apsadv.2024.100674

 

* Ilustrační obrázek převzat z článku: JMore-Chevalier, J., et al. (2025). Enhancing thermoelectric properties of ScN films through twin domains. Applied Surface Science Advances, 25, 100674. https://doi.org/10.1016/j.apsadv.2024.100674, Fig. 2, obrázek byl oříznut.

 

Zdroj: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava / IT4Innovations

Ing. et Mgr. Jiří Šmíd, Ph.D. – laureát Ceny předsedy GA ČR 2025

Jiří Šmíd je herpetolog a jeho výzkum se zaměřuje na evoluci plazů v extrémních pouštních podmínkách. Po dokončení doktorátu absolvoval dvouletý postdoktorandský pobyt v Kapském Městě na South African National Biodiversity Institute (SANBI). Od návratu působí na Katedře zoologie PřF UK a v Zoologickém oddělení v Národním muzeu. Se svým týmem studentů a s kolegy hledá doktor Šmíd příčiny úspěšných radiací plazů Saharo-Arábie. Zjišťují, jaké mechanismy formovaly vznik a evoluční historii místní unikátní fauny.

Jiří Šmíd

Oceněný projekt: Genomické koridory v extrémních podmínkách: historická a současná populační dynamika pouštních plazů (Když se poušť zazelená: plazi jako svědkové klimatických proměn)

Globální změny klimatu se v historii nevyhnuly ani pouštím. Během čtvrtohorního klimatického kolísání se například mnohé z nich proměnily v zelené oázy. Tyto výkyvy měly dopad na tamní faunu, která byla dokonale přizpůsobená na život ve vyprahlých podmínkách.

Vědci se v rámci projektu zaměřili na typické obyvatele pouští – plazy. Zkoumali, jak historické změny klimatických podmínek ovlivňovaly jejich druhové složení a rozšíření v rámci Arabského poloostrova. S pomocí genetických a paleoklimatických dat mimo jiné zjistili, že navzdory úzké specializaci těchto organismů na extrémní sucho byli plazi schopni přežít vlhká období v pouštních „kapsách“, které existovaly i v dobách, kdy se vyprahlá poušť změnila v savanu s jezery.

Projekt odhalil vývoj pouštní biodiverzity v delším časovém horizontu a pomohl pochopit demografickou historii jednotlivých druhů plazů. Zmapoval také přesuny jejich populací v návaznosti na měnící se podmínky prostředí.

Mgr. Matyáš Havrda, Ph.D., DSc. – laureát Ceny předsedy GA ČR 2025

Matyáš Havrda z Filosofického ústavu AV ČR se zabývá počátky vědeckého myšlení ve starověkém Řecku a pozdní antice. Zajímá ho, jak se vědecký postoj ke světu oddělil od filosofického a náboženského a v čem se tyto postoje od sebe liší. Zkoumá, jak staré žánry myšlení, ke kterým se dodnes hlásíme, zdůvodňují své výpovědi o člověku a o světě – jakou roli v tom hraje zkušenost, jakou víra a jakou logika. Zajímá ho také rozdíl mezi argumenty, jejichž cílem je něco poznat, a těmi, jejichž cílem je někoho o něčem přesvědčit.

Matyáš Havrda

Oceněný projekt: Aristotelský důkaz v teorii a praxi Galénovy lékařské vědy (Galén a vznik vědecké metody: Rekonstrukce ztraceného díla)

Naše představa o tom, co je věda a co znamená vědecké zkoumání, se postupně formovala v průběhu staletí. Jednou z klíčových osobností, která položila základ jejímu modernímu pojetí, byl slavný antický lékař a filosof Galén (2.–3. století n.l.).

Projekt se zaměřil na rekonstrukci jeho spisu O důkazu, který se dochoval pouze nepřímo – prostřednictvím citací a výpisků jiných autorů. V tomto díle Galén názorně vysvětluje, co je to vědecký problém a jak přistupovat k jeho řešení. Zabývá se klíčovými otázkami poznání: co můžeme vědět s jistotou, co pouze s určitou pravděpodobností – a co nelze poznat vůbec. Důraz klade i na roli matematiky a logiky ve vědě.

Řešitelskému týmu se podařilo identifikovat nové prameny a shromáždit a interpretovat fragmenty tohoto díla z řeckých a arabských textů. Díky tomu bylo možné rekonstruovat jeho původní znění. Výsledky, včetně publikace o Galénově filosofii vědy, byly publikovány v prestižních nakladatelstvích a vzbudily mezinárodní ohlas.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Mgr. Peter Dráber, Ph.D. – laureát Ceny předsedy GA ČR 2025

Peter Dráber se věnuje výzkumu imunitního systému na úrovni jednotlivých proteinů. Několik let působil na University College London, kde získal cenné zkušenosti s výzkumem zánětlivých reakcí. Po návratu do České republiky založil vlastní výzkumnou skupinu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v centru BIOCEV. Jeho tým se zaměřuje na hledání nových přístupů, jak cíleně tlumit škodlivou imunitní odpověď u autoimunitních onemocnění, aniž by byla narušena přirozená obranyschopnost organismu.

Peter Draber

Oceněný projekt: Role proteinu CMTM4 v signalizaci přes IL17-receptor (Ztišení zánětlivé komunikace mezi buňkami pro potlačení autoimunitních nemocí)

Imunitní systém nás chrání před nejrůznějšími infekcemi. Pokud je však aktivován příliš silně, může začít napadat vlastní tělo – a to vede ke vzniku autoimunitních onemocnění. Aby imunitní odpověď probíhala správně, musí buňky mezi sebou komunikovat prostřednictvím malých signálních proteinů zvaných cytokiny. Jedna buňka je uvolní do okolí, jiná je zachytí pomocí receptorů a následně spustí nebo utlumí obrannou reakci. Jedním z klíčových cytokinů je interleukin-17, který upozorňuje na přítomnost infekce a aktivuje účinnou obranu. Jeho nadprodukce však může vést k autoimunitním zánětům, například k lupénce.

V rámci projektu vědci objevili nový regulátor buněčné reakce na interleukin-17, a to málo prozkoumaný protein CMTM4. Buňky, které tento protein postrádají, na interleukin-17 téměř nereagují, a v experimentálním modelu lupénky se díky tomu nerozvíjí nežádoucí autoimunitní reakce. Zaměření na CMTM4 tak představuje potenciál pro vývoj nových léčiv proti některým autoimunitním chorobám.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

RNDr. Šárka Nečasová, CSc., DSc. – laureátka Ceny předsedy GA ČR 2025

Šárka Nečasová je odbornicí v oboru parciálních diferenciálních rovnic se zaměřením na proudění tekutin. Aspiranturu v oboru matematická analýza ukončila v roce 1991 na FJFI.  V roce 1995 nastoupila do Matematického ústavu AV ČR. V roce 2003 obdržela Wichterleho cenu AV ČR a v roce 2021 Akademickou prémii AV ČR. V roce 2010 obhájila habilitaci ve Francii a v roce 2013 doktorskou disertační práci.  Doktorka Nečasová má tři již dospělé děti. V roce 2024 byla označena v rámci časopisu Forbes jako Top Female Scientist v ČR.

Šárka Nečasová

Oceněný projekt: Matematická teorie a numerická analýza rovnic vazkých newtonovských stlačitelných tekutin (Matematické modely pomáhají v biomedicíně, meteorologii nebo při práci s těžkou technikou)

Projekt se soustředil na analýzu vybraných matematických modelů, které se snaží popsat fyzikální situace v reálném světě. Konkrétně se vědci specializovali na mechaniku tekutin, dynamiku pevných látek a jejich vzájemné působení. Tyto modely díky numerickým simulacím i praktickému měření vylepšili, aby poskytovaly přesnější výsledky.

Vyvinuté modely mají obrovský aplikační potenciál a přispívají k rozvoji mnoha oborů, včetně biomedicíny nebo meteorologie. Díky nim je možné například přesněji popsat a predikovat proudění krve v cévách, růst nádorů, šíření akustických vln, proudění vzduchu kolem letadel nebo pohyb mikroorganismů.

Řešitelský tým výstupy projektu využil ve spolupráci s aplikační sférou. Přispěly k odhlučnění a dalšímu vylepšení vlastností těžké techniky. Výsledky projektu také přispívají k hlubšímu pochopení Navierových-Stokesových rovnic, které se řadí mezi sedm matematických problémů milénia.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

prof. Ing. Jiří Mikyška, Ph.D. – laureát Ceny předsedy GA ČR 2025

Jiří Mikyška je absolventem oboru Matematické inženýrství na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, kde od roku 2005 působí na Katedře matematiky. Zabývá se výpočetními metodami pro simulaci transportu látek a tepla v porézním prostředí, termodynamikou směsí a aplikacemi těchto metod v ekologických problémech spojených s těžbou ropy, ukládáním energie a využitím geotermálních zdrojů. Je autorem 38 odborných článků indexovaných na Web of Science, které zatím získaly více než 500 citací.

Jiří Mikyška

Oceněný projekt: Vícefázové proudění, transport a změny struktury zeminy související se zamrzáním a rozmrzáním vody v podpovrchových vrstvách (Vědci zjistili, co se děje v rozmrzajícím permafrostu)

Projekt se zaměřil na analýzu procesů zamrzání a rozmrzání permafrostu. Při nich dochází k uvolňování metanu a dalších látek, které významně přispívají ke globálnímu oteplování. Lepší pochopení problematiky je klíčové pro zmírnění negativních dopadů těchto jevů.

Vědci při zkoumání strukturálních změn rozmrzající zeminy propojili experimentální přístup, kdy vzorky zemin snímkovali pomocí rentgenové tomografie, neutronové radiografie a difrakce (ohybu neutronových vln), s matematickým modelováním. Konkrétní analyzované jevy zahrnovaly například vícefázové proudění a přenos látek či tepla.

Výsledky projektu poskytují možnost lépe modelovat reálné děje díky novým a přesnějším experimentálním a numerickým metodám. Vědci provádí detailnější a věrohodnější analýzu a predikci procesů souvisejících se zamrzáním a táním vody v podpovrchových vrstvách i s následným šířením uvolněných látek.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Doplňující výzva na členy panelů

Zájemkyně a zájemci o členství v hodnoticích panelech GA ČR se mohou hlásit během celého roku – jejich nominace jsou platné dva roky. K pravidelné obměně členek a členů panelů vzhledem k jejich končícímu funkčnímu období dochází každý rok.

GA ČR hledá odbornice a odborníky, kteří od dubna 2026 budou působit obzvláště v následujících panelech:

Technické vědy

Vědy o neživé přírodě

Lékařské a biologické vědy

Společenské a humanitní vědy

Zemědělské a biologicko-environmentální vědy

Pro funkční období od dubna 2026 podávejte nominace do 11. listopadu 2025.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY