Evropská výzkumná rada (ERC) je nejprestižnějším evropským poskytovatelem grantů na podporu špičkového výzkumu. O její podporu se ucházejí vědci nejen z členských zemí Evropské unie, ale i z dalších zemí. Grantová agentura České republiky (GA ČR) se ve svých principech inspiruje ERC a dlouhodobě podporuje české vědce v jejich snaze uspět v těchto mimořádně náročných soutěžích. Nejnovějším úspěchem jsou dva podpořené projekty v nejprestižnější soutěži ERC Synergy Grant, které získali řešitelé projektů EXPRO GA ČR. Jeden z projektů ERC bude řešit Leoš Valášek s Juliem Lukešem a druhý Jiří Macháček.
„GA ČR podporuje špičkový základní výzkum v České republice. Mám vždy radost, když se českým vědkyním a vědcům podaří uspět i v zahraničí. Zkušenosti s přípravou projektů do soutěží GA ČR se ukazují jako výborná průprava – řada vědců právě díky nim uspěla i v nejprestižnějších grantových soutěžích ERC. Věřím, že i díky soutěži EXPRO se v příštích letech dočkáme dalších českých úspěchů,“ říká předseda GA ČR prof. Milan Jirsa a uzavírá: „Získání ERC Synergy Grantu je mimořádný úspěch, všem třem vědcům srdečně gratuluji a přeji jim, aby jejich výzkum přinesl mnoho nových objevů – o ty jde především.“
Projekt „3Stops2Go“ Leoše Valáška a Julia Lukeše
Představte si křižovatku se semafory a auty, která jezdí sem a tam po vzájemně se protínajících ulicích. Většina z nás projíždí životem na „zelenou vlnu“, jen tu a tam jsme nuceni podle pravidel zastavit. Ale některým z nás byla zelená vlna zcela odepřena a většinu svého života tak musí stát na červenou. Patří mezi ně lidé trpící specifickými genetickými chorobami. Jejich zdravotní stav je velmi vážný, ačkoli příčina jejich genetické choroby je obvykle velmi prostá. Na řešení projektu „3Stops2Go“ se Leoš Valášek a Julius Lukeš z České republiky spojili s Olivierem Namym z Francie a Markem Osbornem z USA, aby se pokusili najít cestu, jak jednou provždy odstranit permanentní červenou stopku ze složité životní pouti těchto lidí.
Mezi takto geneticky podmíněná onemocnění patří například cystická fibróza, Fanconiho anémie, Hurlerův syndrom, Duchennova svalová dystrofie a epidermolysis bullosa. Jejich společným jmenovatelem je specifický typ genetické poruchy, známé jako předčasný terminační kodon (PTC); t.j. ona červená stopka. PTC způsobují předčasné ukončení syntézy bílkovin z klíčových lidských genů tím, že neplánovaně zastaví rozjetý ribozom. Výsledkem jsou zkrácené, nefunkční bílkoviny. Obecně PTC způsobují přibližně 11 % genetických onemocnění člověka.
„Ve standartním genetickém kódu existují tři stop kodony, které značí konec syntézy bílkovin. Název našeho projektu „3Stops2Go“ odkazuje na tyto tři stopky, které je nutné překonat, aby si i tito pacienti mohli užívat jízdy na zelenou vlnu,“ přibližuje s úsměvem vedoucí projektu, Leoš Valášek z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Jeho laboratoř se zabývá regulací genové exprese – konkrétně překladem genetické informace, ve kterém hraje jednu z hlavních rolí transferová RNA (tRNA). „tRNA je takový nosič stavebních bloků pro bílkoviny. Naším cílem je vyvinout vysoce účinné a specializované tRNA, které budou schopny do PTC místa přinést původní stavební blok. Tím se zamezí zastavení ribozomu, což umožní tvorbu nepoškozené bílkoviny“, dodává vědec.
Od prvoků k pacientům – pracovní schéma projektu 3Stops2Go.
Příjemci grantu 3Stops2Go se inspirovali v přírodě, kde objevili několik druhů jednobuněčných organismů zvaných prvoci, které mají tzv. alternativní genetické kódy.
„Nedávno jsme objevili a popsali unikátního prvoka, Blastocrithidia nonstop, který obrátil genetický kód vzhůru nohama. Většina jeho genů je plná stop kodonů, tedy pomyslných červených stopek. Aby mohl vytvářet bílkoviny, a zůstal tak plně životaschopným, vyvinul strukturně jedinečnou tRNA,“ říká Julius Lukeš, parazitolog z Biologického centra AV ČR a dodává: „Způsob, jakým to přesně dělá, jsme společně popsali v časopise Nature (tisková zpráva). Dílem osudu nás tato studie svedla dohromady s kolegy z Francie a USA, se kterými jsme zhruba dva roky pracovali nejen na přípravě tohoto společného grantu, ale i na předběžných pokusech“.
Vědci plánují společné testování nově vyvinutých tRNA molekul na buňkách s PTC, které pocházejí přímo od pacientů trpících těmito onemocněními. V neposlední řadě budou tyto nástroje testovat na myším modelu s PTC způsobujícím Hurlerův syndrom. Dlouhodobou vizí, přesahující rámec tohoto výzkumného záměru, je využít nabyté poznatky k léčbě pacientů (obr. 1).
„Budu hovořit za nás za oba, když řeknu, že náš velký dík patří důmyslným grantovým programům EXPRO od Grantové agentury České republiky a Akademické prémii od Akademie věd, které mají vědeckou obec svou velkorysou podporou připravit právě pro úspěšné uchazečství o ERC granty, což se v obou našich případech podařilo zcela naplnit,“ zdůrazňuje závěrem Leoš Valášek.
ERC Synergy jsou granty podporující úzkou a vzájemně se doplňující spolupráci odborníků. Každý z příjemců grantu 3Stops2Go je odborníkem v jiné oblasti: biologie prvoků, tRNA biologie, syntéza bílkovin, patologie onemocnění, genová terapie a vývoj léčiv. Aby dosáhli stanoveného cíle, vytvořili mezinárodní, interdisciplinární tým (obr. 2) na obou stranách Atlantického oceánu, jehož nápad uspěl v této velmi prestižní evropské soutěži, s procentuální úspěšností kolem 9 %. A nejen to, 3Stops2Go projekt byl navíc ERC komisí vybrán jako jeden ze tří projektů nejvěrněji naplňujících myšlenku vědecké synergie k veřejné propagaci.
Projekt: Three stop codons to get over to flourish (3Stops2Go)
Researchers:
- Leoš Valášek, Mikrobiologický ústav, AV ČR, Česká republika
- Julius Lukeš, Biologické centrum, AV ČR, Česká republika
- Olivier Namy, Université Paris-Saclay, CEA, CNRS, France
- Mark Osborn, University of Minnesota, USA
ERC podpora: €9.8 milionů na 72 měsíců
Projekt „Propojené komunity v raně středověké Evropě“
Grant, který získala skupina výzkumníků v čele s archeologem Jiřím Macháčkem z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, určený na výzkum vývoje Evropy po pádu Římské říše, konkrétně na dosud málo prozkoumaný, ale významný přínos širokých vrstev běžného obyvatelstva pro rozvoj post-římské Evropy.
Co se stalo s Evropou po pádu Římské říše? Na tuto otázku hledají vědci odpověď již dlouhou dobu. Při výzkumu tohoto období (450 až 900 n. l.) se dosud důraz kladl na politické dějiny a činy králů, biskupů, aristokratů a jejich nadvládu nad různými národy, které byly zaznamenány v písemných zprávách z té doby. „Také archeologové se zaměřovali na bohaté hroby a jiné atraktivní nálezy. Existuje však i jiná archeologie. Archeologie, která dokumentuje život obyčejných lidí, kteří tvořili 99 % celé populace a kteří dosud zůstávali ve stínu elit, přestože pro vznik nové společnosti po rozpadu Římské říše byli stejně důležití, ne-li důležitější než králové a knížata,“ uvádí Jiří Macháček, vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie FF MU. Do výzkumu se zapojí také italská Università Cattolica del Sacro Cuore, belgická Katholieke Universiteit Leuven a nizozemská Leiden University, která výzkum koordinuje.
Kresebná rekonstrukce lokality Pohansko u Břeclavi, kterou od roku 1959 systematicky zkoumají archeologové Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
V projektu s názvem Connected Communities in early medieval Europe (Propojené komunity v raně středověké Evropě) se odborníci zaměří na prozkoumání tisíců předmětů nalezených v hrobech běžného obyvatelstva i dobový kontext pohřebních zvyklostí, které se dodržovaly napříč Evropou. „Chtěli bychom přehodnotit tradiční představu, že po pádu Západořímské říše se původně sjednocená a propojená Evropa rozpadla na řadu izolovaných a vzájemně bojujících barbarských království ovládaných elitními etnicky definovanými skupinami. Tento obraz vytvořený historiky z pozdní antiky a raného středověku stále do značné míry určuje to, co si lidé myslí o době velkého stěhování národů, která propojovala dobu římskou a středověk. Tito autoři však patřili k politické a intelektuální elitě a svá historická díla psali v zájmu této skupiny,” říká Jiří Macháček. A shrnuje, že aktuální výzkum představí jinou středověkou Evropu – Evropu většiny obyvatelstva, která byla dosud podceňovaná. A to i přesto, že archeologické doklady o této vrstvě obyvatel jsou zcela průkazné. „Fakt, že byla tehdejší Evropa vysoce propojená i na úrovni úplně normálních lidí, dokumentuje obrovské množství předmětů nalezených v hrobech nebo rituály, které lidé sdílí navzdory velkým vzdálenostem. Potvrzuje to i výzkum starověké DNA,“ dodává Macháček.
Záměrem výzkumníků je jít ještě „nad rámec DNA“ a genetických vztahů a ukázat, jak tyto vazby vznikaly a jak byly udržovány. Důraz chtějí klást především na to, co bylo Evropě společné, než na to, co Evropu rozdělovalo. „Jsme přesvědčeni o tom, že každodenní zvyky, myšlenky a sociální vazby lidí byly pro post-římský rozvoj Evropy stejně důležité jako hrdinské činy králů, aristokratů či svatých popsané v písemných pramenech. Chceme se ve výzkumu zaměřit na konkrétní kategorie artefaktů vyrobených z dostupnějších materiálů, hlavně ze železa a skla, a na jejich distribuci v Evropě. Opírat se budeme o nově vyvíjené a inovativní chemicko-fyzikální analýzy k určení jejich původu a způsobu šíření. Budeme také zkoumat, jak a proč se myšlenky, jako například pohřební zvyky, rozšířily po celé Evropě, a jak různá místa rozptýlená v krajině, sloužící k formálnímu i neformálnímu setkávání lidí, usnadnily komunikaci a přenos myšlenek, znalostí a výrobků nebo surovin,“ vysvětluje Macháček. Výzkum plánovaný v novém projektu je podle něj silně interdisciplinární, tzn. že využívá poznatky a metody různých vědních oborů k pochopení různých cest vedoucích ke vzniku základů té Evropy, v níž dnes žijeme i my, a internacionální, spojující odborníky z různých zemí Evropy.
O projektu
Projekt Connected Communities in early medieval Europe (Propojené komunity v raně středověké Evropě) začne v dubnu roku 2026 a získá rozpočet 10 milionů euro.
Projekt je výsledkem spolupráce předních odborníků na archeologii raného středověku z různých částí Evropy, což zaručuje co nejlepší pokrytí evropského území. Partnery jsou Univerzita v Leidenu (Nizozemsko: Frans Theuws), KU Leuven (Belgie: Patrick Degryse), Masarykova univerzita (Brno, Česká republika: Jiří Macháček), Università Cattolica del Sacro Cuore (Milán, Itálie: Caterina Giostra), Uppsala University (Švédsko: Alison Klevnäs), Freiburg University (Německo: Susanne Brather-Walter), Centre national de la Recherche Scientifique (Paříž, Francie: Alexandre Disser) a National Museum Of Antiquities (Leiden, Nizozemsko: Lucas Petit).