Další krok ke spolehlivějším předpovědím změn v biologické rozmanitosti


V roce 2015 získal Cenu předsedy GA ČR Prof. David Storch, Ph.D., z Centra pro teoretická studia UK a AV ČR a Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za projekt Limity druhového bohatství: makroekologická analýza evolučních a ekologických procesů podmiňujících diverzitu na povrchu Země.

Tým Davida Storcha se zabýval rozdíly v biologické rozmanitosti na povrchu Země, terénní výzkumy probíhaly v České republice a v Africe. Výstupem projektu bylo zjištění, že rozdíly jsou způsobeny více faktory a nesouvisí jednoduše s produktivitou prostředí ani s teplotou. Existují ale obecné zákonitosti, díky nimž by mělo být možné předvídat změny v biologické rozmanitosti v souvislosti se současnými globálními změnami a postupným vyčerpáváním zdrojů lidstvem. Na projekt navázal v roce 2016 nový grant, z nějž také vzešlo několik publikací.

Článek, jehož spoluautorem je Ladislav Miko, bývalý ministr životního prostředí a v současnosti nejvýše postavený úředník Evropské komise, byl vydán v prestižním časopise Ecosystem Services. Zabývá se úbytkem rozmanitosti a dalšími důsledky lidského přivlastňování si produkce Země, autoři v něm na problematiku nahlížejí i z pohledu politiky.

Za zmínku také stojí článek The enigma of terrestrial primary productivity: measurements, models, scales and the diversity–productivity relationship o pevninské produktivitě a neschopnosti ji přesně a spolehlivě měřit. S článkem David Storch společně s hlavní autorkou Irenou Šímovou, Ph.D. vyhrál soutěž E4 (The Ecography Award for Excellence in Ecology and Evolution), kde zvítězil nad dalšími 44 články. Jejich článek ukázal, že tropické lesy jsou sice produktivnější než lesy v mírném pásmu, ale různé modely produktivity se od sebe liší a jejich předpovědi jsou velmi rozdílné, takže nelze přesně říci, jaké je rozložení produkce ekosystémů na povrchu Země.

Alexandr Stupakov, Ph.D. z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, oceněný v roce 2012 Cenou předsedy GA ČR, přispívá svými výsledky k vývoji zcela nového odvětví mikroelektroniky

V oceněném projektu podpořeném GA ČR se podařilo prokázat vysoký potenciál metody přímého měření magnetického pole pomocí Hallových senzorů, která by mohla nahradit stávající, poněkud zastaralou a náročnou metodu testu kvality elektrotechnických ocelí. Tyto oceli jsou využívány pro výrobu elektromotorů a transformátorů v průmyslovém odvětví.

Alexandr Stupakov nyní působí v Oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, které se zabývá výzkumem funkčních tenkých vrstev a heterosturktur, což je aktuálně velmi významné a perspektivní téma jak z hlediska základního výzkumu, tak i aplikačního potenciálu. Jedná se převážně o nano-vrstvy, jejichž optické a elektrické vlastnosti mohou být pomocí moderních technologií upravovány ve velkém rozsahu. Z hlediska potenciálních aplikací použití takových materiálů by mohlo způsobit i průlom v moderní nanoelektronice, jelikož materiály s potřebnými vlastnostmi pro integraci do nano-obvodu by bylo možno „ušít přímo na míru“. Pro výzkum piezoelektrických vlastností takto navrhovaných nano-vrstev se v letošním roce výzkumnému týmu oddělení podařilo získat jedinečný systém na bázi moderních a velice citlivých interferometrů.

Doktor Stupakov výstupy z oceněného projektu publikoval ve čtrnácti článcích v impaktovaných mezinárodních časopisech. Jeho druhý projekt GA ČR, věnovaný studiu magnetického Barkhausenova šumu, přinesl stejný počet publikací. Celkově je autorem či spoluautorem více než 45 článků, které byly publikovány v odborných uznávaných časopisech, spadajících do oboru magnetizmu a materiálových věd. V nově podávaném projektu se soustředí na elektrické, magnetické a optické vlastnosti nano-vrstev perovskitů, které budou optimalizovány změnou podmínek pulzní laserové depozice, změnou složení, dopováním, nebo vlivem napětí způsobeným odlišnou mřížkovou konstantou substrátu. Základním cílem tohoto projektu je kontrola elektrických vlastností těchto vrstev, zejména fázového přechodu Mottova typu mezi kovem a izolantem. Komplexní výzkum tohoto elektrického přechodu by mohl otevřít vývoj zcela nového odvětví mikroelektroniky.