P402 – Ekonomické vědy, makroekonomie, mikroekonomie, ekonomie, kvantitativní metody v ekonomii – odborník/nice na makroekonomii a odborník/nice na aplikovanou mikroekonomii (např. rozvojová ekonomie, ekonomie zdravotnictví, ekonomie životního prostředí, industrial organization)
P403 – Podnikové a manažerské vědy, finance, finanční ekonometrie a operační výzkum – odborník/nice na operační výzkum
P406 – Lingvistika a literární vědy – lingvista/ka, ideálně s diachronním zaměřením a literární vědec/kyně se zaměřením na současnou literaturu, např. českou v mezinárodním kontextu.
P408 – Právní vědy, politologie – odborník/nice na veřejné právo se zaměřením na správní právo nebo ústavní právo
P409 – Vědy o umění – odborník/nice na dějiny divadla a teatrologii
Zemědělské a biologicko-environmentální vědy
P501 – Fyziologie a genetika rostlin, rostlinolékařství
P504 – Péče o krajinu, lesnictví a půdní biologie, ekologie ekosystémů
P505 – Ekologie živočichů a rostlin
P506 – Botanika a zoologie
Nově hledáme také členy hodnoticího panelu P505 – Ekologie živočichů a rostlin. Pro funkční období od dubna 2024 podávejte nominacedo 17. prosince 2023.
Aleš Vaněk a jeho tým v rámci projektu podpořeného Grantovou agenturou České republiky (GA ČR) zkoumali, jak se v minulosti měnilo znečištění atmosféry thalliem, olovem a zinkem, tedy toxickými prvky hojnými v důlních oblastech střední Evropy. Výsledky projektu přinášejí nový pohled na rašeliniště a jejich možné využití při sledování trendů historické depozice thallia a olova.
Rašeliniště, stejně jako jezerní sedimenty, ledovce nebo dřevo s rozlišitelnými letokruhy, slouží jako tzv. geochemické archivy. Jejich různě staré vrstvy nám mohou prozradit, jak se měnilo historické složení atmosféry, jakého charakteru bylo lokální znečištění nebo k jakým klimatickým změnám docházelo v blízké či dávné historii Země. Abychom mohli rašeliniště jako archiv využít, tak musí průběžně přirůstat v čase a prvek, jehož vývoj chceme v profilu rašeliniště sledovat, nesmí být mobilní, aby nedocházelo k jeho mísení mezi různě starými vrstvami.
Souprava pro odebírání rašelinného profilu
Dnešní rozloha rašelinišť představuje pouze zlomek z jejich původní přirozené plochy, protože zemědělská a průmyslová činnost mají dlouhodobě negativní vliv na rašeliništní ekosystémy a přispívají k jejich ústupu z krajiny. Odvodňování a odlesňování krajiny za účelem obdělávání půdy, úpravy říčních toků, průmyslové emise nebo samotnou těžbu rašeliny lze považovat za hlavní faktory zodpovědné za jejich nenávratnou ztrátu. Globální přirozené nebo nepřirozené klimatické změny pak mohou tyto faktory ještě umocňovat.
Aleš Vaněk a jeho tým z České zemědělské univerzity v Praze a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se v rámci svého výzkumu zaměřili na to, zda a jak bychom mohli využít tyto ustupující ekosystémy při sledování historického znečištění atmosféry thalliem, olovem a zinkem, tj. toxickými prvky, které se hojně vyskytují v důlních oblastech střední Evropy. Kromě studia koncentrací a forem jednotlivých prvků v rašelině, také poprvé využili kombinaci izotopových poměrů thallia a olova pro přesnou identifikaci a kvantifikaci hlavních zdrojů znečištění.
Koncentrace a izotopové poměry thallia (Tl) a olova (Pb) ve vertikálním profilu rašeliništěm (Wolbrom, Polsko)
V rámci výzkumu prokázali, že mobilita thallia je v rámci rašelinného profilu minimální a prvek se chová podobně jako olovo. Naopak zinek systematicky vykazoval tendenci migrovat a jeho využití pro sledování přenosu částic a chemických látek ze vzduchu na zem je tak v případě rašelinišť velmi nevhodné.
Porovnání geochemických parametrů a izotopového složení thallia a olova přineslo ještě jeden zajímavý výsledek. Aleš Vaněk a jeho tým zjistili, že historický záznam thallia v rašelině je významně ovlivněn půdní a horninovou erozí a že se thallia v preindustriálním období, tedy v době přibližně před 250 lety, ukládalo pouze minimum, tj. oproti olovu. Tato první stopa thallia v rašelinném profilu tak zjevně souvisí s postupným rozvojem zemědělské činnosti v dobách ranného zemědělství, respektive zvýšenou mobilizací a depozicí „půdního prachu“.
doc. RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. – Česká zemědělská univerzita v Praze
Počínaje 1. lednem 2024 se začnou řešit další čtyři mezinárodní výzkumné projekty, které Grantová agentura České republiky (GA ČR) podpoří ve spolupráci s partnerskými zahraničními agenturami. Dva projekty bude GA ČR financovat spolu s rakouskou Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung (FWF), jeden s německou Deustche Forschungsgemeinschaft (DFG) a poslední, trilaterální projekt, společně s polskou agenturou Narodowe Centrum Nauki (NCN) a slovinskou agenturou Javna agencija za znanstvenoraziskovalno in inovacijsko dejavnost Republike Slovenije (ARIS).
Všechny projekty mají tříletou dobu řešení a jejich návrhy byly hodnoceny formou Lead Agency, kdy návrhy hodnotí pouze jedna ze zapojených agentur a druhá, potažmo třetí, od ní hodnocení přebírá. Tento způsob spolupráce mezi partnerskými agenturami výrazně snižuje administrativní zátěž a zefektivňuje celý proces žádosti o grant. U všech čtyř nově podpořených projektů vystupovala GA ČR jako partnerská agentura a hodnocení převzala od svých zahraničních kolegů.
Projekty financované FWF a GA ČR
Reg. č.
Navrhovatel
Instituce
Název projektu
Doba řešení
24-10593L
Dr.Techn. Zdeněk Jakub
Středoevropský technologický institut, Vysoké učení technické v Brně
Jednoatomová katalýza na 2D metalo-organických strukturách oddělených od substrátu
3 roky
24-11424L
PhDr. Tomáš Nigrin, Ph.D.
Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova
Linking Arms: Central Europe´s Weapons Sector, 1954-1994.
Tyto a další mezinárodní spolupráce probíhají díky iniciativě WEAVE, jejímž cílem je odstranit bariéry přeshraniční vědecké spolupráce. Do roku 2025 dojde k propojení celkem 12 evropských agentur pro podporu základního výzkumu.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) vyhlašuje výzvu pro podávání projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2024. Výzva se týká projektů financovaných ve spolupráci se slovinskou agenturou Javna agencija za znanstvenoraziskovalno in inovacijsko dejavnost Republike Slovenije (ARIS) v rámci iniciativy Weave. V této výzvě vystupuje slovinská agentura ARIS jako Lead Agency, tedy hodnotí návrhy projektů po vědecké stránce a GA ČR výsledky hodnoticího procesu přebírá.
Přihláška
Soutěžní lhůta začíná 14. 11. 2023. Českou část přihlášky je možné podávat nejpozději do 19. 1. 2024, tedy do 7 dnů po oficiálním deadlinu 12. 1. 2024, který stanovila pro slovinské uchazeče agentura ARIS.
Čestná prohlášení/prohlášení o způsobilosti zasílejte GA ČR datovou schránkou a8uadk4, a to nejpozději do 7 dnů od podání návrhů u ARIS. Předmět zprávy je „Způsobilost“. Je nutné také doložit úplný výpis z evidence skutečných majitelů. Pokud uchazeč způsobilost v letošním roce již doložil a nedošlo k žádné změně, není třeba ji dokládat znovu.
Upozorňujeme, že je nezbytné ze strany společného mezinárodního týmu zajistit podání přihlášky ve výše uvedených lhůtách jak k ARIS (podle příslušných pravidel ARIS), tak ke GA ČR, tj. slovinským navrhovatelem k ARIS a českým navrhovatelem ke GA ČR. Nedojde-li ke spárování obou žádostí o grant, je přihláška z hodnocení vyřazena. U trilaterálních projektů musí být přihláška podána také ke třetí příslušné agentuře.
Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze nebo v záložce Zadávací dokumentace.
Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců.
Souběhy návrhů projektů
Pro souběhy návrhů projektů, ve kterých vystupuje stejná osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, platí pravidlo stanovené v čl. 3 odst. 18 Pravidel.
Návrhy projektů podané do této výzvy se budou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2024.
Od ledna příštího roku podpoří Grantová agentura České republiky (GA ČR) sedmnáct nových projektů JUNIOR STAR. Vysoce výběrová soutěž je určena pro excelentní vědkyně a vědce na začátku kariéry, kteří do České republiky přicházejí ze zahraničí nebo mají významnou zahraniční zkušenost. Díky nadstandardní podpoře 25 milionů Kč na 5 let jim umožní vybudovat nový vědecký tým a zaměřit se na nové oblasti výzkumu.
„Soutěž JUNIOR STAR je pro začínající vědce jedinečnou příležitostí se vědecky osamostatnit a obohatit české prostředí o nová výzkumná témata. O podporu je enormní zájem. Dovolit si však můžeme financovat jen ty nejlepší z nejlepších,“ řekl předseda GA ČR prof. Petr Baldrian. „Jedná se již o čtvrtý ročník této soutěže. Jsme velmi rádi, že díky ní pro českou vědu získáváme i vědkyně a vědce z prestižních zahraničních univerzit. Jsou to například vědci působící v USA, Spojeném království, Norsku nebo Německu. Věříme, že řešitelé mají potenciál zodpovědět významné otázky ve svém oboru výzkumu a vybudovat nové týmy, které českou vědu obohatí.“
Podpořeny jsou projekty ze všech oblastí základního výzkumu. Vědkyně a vědci se v nových projektech zaměří například na zrychlení vývoje léků, optimalizaci 3D tisku slitin, počítačové vidění pomocí neuronových sítí nebo na vliv bilingvismu v prvním roce života.
Projekty JUNIOR STAR 2024
Reg. číslo
Navrhovatel
Název
Uchazeč
Doba trvání
Oborová komise
24-10275M
Mgr. et Mgr. Veronika Dulíková, Ph.D.
Tituly a kosti staroegyptských úředníků: nový matematický přístup ke zpracování dat ze Staré říše
Univerzita Karlova, Filozofická fakulta
5
OK EX 7 – Humanitní vědy
24-10298M
Ing. Vít Svoboda, Dr. sc. ETH Zurich
Studium chirální dynamiky na femtosekundových časových škálách
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemicko-inženýrská
5
OK EX 3 – Chemie
24-10599M
RNDr. Michal Zajaček, PhD.
Hvězdy v galaktických jádrech: vzájemný vztah s masivními černými dírami
Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta
5
OK EX 1 – Matematika a fyzika 1
24-10738M
Ing. Lukáš Neumann, Ph.D.
Optimální struktury hlubokých sítí pro počítačové vidění
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická
5
OK EX 8 – Technické vědy a informatika
24-11058M
Mgr. Milan Heczko, Ph.D.
Design a optimalizace 3D tisknutelných slitin s více hlavními prvky zpevněných oxidickou disperzí pro extrémní prostředí
Ústav fyziky materiálů AV ČR, v.v.i.
5
OK EX 8 – Technické vědy a informatika
24-11139M
Nikola Paillereau, Ph. D.
Vliv bilingvismu na percepci a produkci řeči v prvním roce života
Psychologický ústav AV ČR, v.v.i.
5
OK EX 6 – Společenské vědy
24-11259M
RNDr. Ondřej Černý, Ph.D.
Inhibice T buněčné imunity síťí efektorů bakterií rodu Salmonela
Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i.
5
OK EX 4 – Biologie člověka a lékařské vědy
24-11562M
Paulo Paioti
Katalytická stereoselektivní syntéza nepolapitelných atropoizomerů pro urychlení objevu léků
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i.
5
OK EX 3 – Chemie
24-11622M
Mgr. Martin Lang, Ph.D.
Komputace náboženské oddanosti: Jak zpevňování nadpřirozených věr ovlivňuje normativní modely mysli
Masarykova univerzita, Filozofická fakulta
5
OK EX 6 – Společenské vědy
24-12183M
Klára Marečková, Ph.D., M.Sc.
Prenatální programování mozku a chování dítěte: Nové poznatky o mechanismech mezigeneračního přenosu
Granty JUNIOR STAR hodnotí výhradně zahraniční vědci, kteří garantují odbornost a objektivitu hodnocení. Na každý projekt jsou vypracovány čtyři posudky od členů zahraničních oborových komisích a další od externích oponentů, na jejichž základě navrhnou hodnoticí panely nejlepší projekty k podpoře.
Vyhlášení výsledků soutěžích Standardní projekty a POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP proběhne 30. listopadu 2023.
Celkem čtyři nové mezinárodní projekty podpoří od ledna Grantová agentura České republiky (GA ČR) ve spolupráci s partnerskými agenturami. Konkrétně tři nové projekty se slovinskou agenturou Javna agencija za znanstvenoraziskovalno in inovacijsko dejavnost Republike Slovenije (ARIS) a jeden pak se švýcarskou Swiss National Science Foundation (SNSF).
Všechny nově podpořené projekty mají tříletou dobu řešení a jejich návrhy byly hodnoceny formou Lead Agency, kdy návrhy hodnotí jedna ze zapojených agentur a druhá, partnerská, od ní hodnocení přebírá. V případě všech čtyř projektů vystupovala GA ČR jako partnerská agentura a hodnocení převzala od svých slovinských a švýcarských kolegů. Každá z agentur v průběhu řešení projektů hradí náklady na výzkum vědců ze své země.
Projekty financované ARIS a GA ČR
Reg. č.
Navrhovatel
Instituce
Název projektu
Doba řešení
24-10238L
Prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc.
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze
Dekontaminovaný biochar z čistírenského kalu, účinné hnojivo a prostředek pro zlepšení půdních vlastností
3 roky
23-10188L
doc. Ing. Hanuš Vavrčík, Ph.D.
Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně
Future wood properties of pine and oak in central Europe
3 roky
23-10568L
Ing. Hana Vostrá Vydrová, Ph.D.
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze
Genetické založení barokních a pracovních plement koní
Tyto a další mezinárodní projekty jsou podpořeny v rámci iniciativy WEAVE, jejímž je GA ČR zakládajícím členem. Iniciativa usnadňuje vědeckou spolupráci – do roku 2025 má za cíl propojit 12 evropských agentur podporujících základní výzkum. Umožňuje také řešení vědeckých projektů výzkumným týmům až ze 3 zapojených států současně.
V již třetím díle webového seriálu představujeme další čtyři začínající vědkyně a vědce a jejich JUNIOR STAR projekty, které řeší od začátku letošního roku. O dalších letos podpořených projektech a jejich řešitelkách a řešitelích se můžete dozvědět v prvním a druhém díle seriálu.
Vysoce výběrové granty JUNIOR STAR jsou určeny pro vědce a vědkyně na začátku vědecké kariéry, kteří již působili v zahraničí, publikovali v odborných vědeckých časopisech a kteří dokončili doktorské studium před méně než osmi lety. Granty nabízí finanční podporu ve výši až 25 milionů korun v rámci pětileté doby řešení projektu. Hlavním cílem JUNIOR STAR grantů je umožnit začínajícím perspektivním vědcům a vědkyním založit si svou vlastní vědeckou skupinu a věnovat se vlastním výzkumným tématům.
Řízení a vizualizace delokalizace náboje v atomárním měřítku v molekulárních nanomodelech pohlcujících světlo
Bruno de la Torre, Ph.D., Český institut výzkumu a pokročilých technologií, Univerzita Palackého v Olomouci
„Pochopením elektronických a strukturálních vlastností nových ‚molekulárních komponentů‘ můžeme vyvinout prototypy molekulárních zařízení.“
Přenos náboje mezi organickými molekulami řídí mnoho přirozeně se vyskytujících jevů, jako je fotosyntéza, buněčné dýchání u živých organismů nebo například poškození a opravy DNA. Projekt JUNIOR STAR doktora de la Torreho zkoumá konkrétní aspekty fotosyntézy, v rámci níž rostliny a bakterie účinně přeměňují světlo na jiné formy energie. Tento proces je možný díky složitému fotosyntetickému aparátu zahrnujícímu řadu molekulárních struktur. Projekt si klade za cíl identifikovat kritické části tohoto procesu, které by v případě úplného pochopení mohly pomoci toto chování replikovat ve větším měřítku. Další z klíčových priorit projektu je pochopení pohybu nábojů v molekulách, který hraje v celém procesu zásadní roli.
Ačkoliv se výzkum zaměřuje především na objevy v atomárním měřítku, je možné, že výsledky projektu podnítí vývoj zařízení pro sběr světla na bázi organických komponent v nanometrickém měřítku. „Jakmile hlouběji porozumíme přenosu náboje a molekulárnímu chování, mohou naše zjištění přispět k návrhu nových technologií pro sběr energie, které budou napodobovat přírodní procesy na atomární úrovni,“ vysvětluje řešitel doktor de la Torre.
„Přímé aplikace nemusí být okamžitě zřejmé, i tak by ale náš výzkum mohl položit základy pro budoucí technologický pokrok. Vzhledem k tomu, že společnost stále více hledá čistší a ekologičtější řešení, představujeme si budoucnost, kdy se lidé budou snažit replikovat přírodní procesy pomocí nanotechnologií,“ dodává na závěr doktor de la Torre, který v České republice působí již od roku 2016.
Bruno de la Torre, Ph.D.
Tvarované svazky pro novou éru elektronové mikroskopie a spektroskopie
Ing. Andrea Konečná, Ph.D., Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně
„Propojením elektronové mikroskopie s nanofotonikou navrhneme nové způsoby korekce vad elektronových mikroskopů.“
Elektronové mikroskopy nabízí vyšší rozlišovací schopnosti a umožňují docílení mnohem vyššího zvětšení než klasické světelné mikroskopy. Díky tomu je možné pozorovat i jednotlivé atomy. Stále však existuje potenciál tato komplikovaná zařízení vylepšit. „Podobně jako ve světelné optice, kde nejlepší objektivy skládáme z celé řady čoček, aby nedeformovaly výsledný obraz, i optika elektronového mikroskopu potřebuje soustavy čoček pro korekci obrazu a eliminaci vad, což je nákladné a složité z hlediska seřizování. Standardní elektronová optika navíc umožňuje dosáhnout pouze určitých omezených ‚tvarů‘ elektronového svazku,“ vysvětluje řešitelka projektu Andrea Konečná.
V rámci svého JUNIOR STAR projektu se doktorka Konečná zaměřuje na odstranění těchto vad. Bude vyvinuta metoda, která využije interakce elektronů se světlem a která díky upraveným ultrarychlým laserovým pulsům zaměřeným dovnitř elektronového mikroskopu umožní korekci vad jeho zobrazení.
„Korekce vad elektronových mikroskopů je extrémně důležitá, chceme-li dosáhnout co nejdetailnějšího zobrazování na úrovni jednotlivých atomů. Pokud by se podařilo ukázat, že díky interakci elektronů se světlem to jde udělat lépe nebo levněji, byla by to skvělá zpráva,“ dodává Andrea Konečná, která se k tématu propojení nanofotoniky s elektronovou mikroskopií a spektroskopií dostala během studií ve španělském San Sebastiánu a postdoktorské stáži v Barceloně.
Ing. Andrea Konečná, Ph.D. (foto: Jan Prokopius)
Proměnlivé adaptační strategie mobilních pastevců v Mongolsku: Dynamika v komunitních historiích a vzorcích stěhování dokumentovaná orálními prameny
Mgr. Ondřej Srba, Ph.D., Filozofická fakulta, Masarykova univerzita
„Vytvoříme digitální databázi sezónních pohybů mobilních pastevců v Mongolsku za posledních sto let.“
Mongolští kočovníci, kteří žijí v souladu s přírodou a stěhují se se svými zvířaty podle ročního období, patří mezi jedny z posledních nomádských kultur na světě. Protože však již několik desetiletí je sezónní stěhování rodin omezeno obvykle na dvě až čtyři lokality ročně, někteří odborníci dávají před tradičními „kočovníky“ přednost označení „mobilní pastevci“. Krajina je v Mongolsku rozdělena mezi jednotlivé pastevecké rodiny, avšak toto dělení se v minulosti, ale i nadále dynamicky mění. Právě tyto změny se ve svém JUNIOR STAR projektu snaží doktor Srba zachytit před tím, než upadnou v zapomnění.
„Hlavním zdrojem informací a předmětem zkoumání jsou ústní sdělení mongolských kočovných pastevců ve vybraných částech Mongolska. Sdělení získáváme nejčastěji pomocí rozhovorů, ale snažíme se, aby byly co nejméně řízené a aby způsob sdělení byl co nejspontánnější,“ vysvětluje řešitel projektu Ondřej Srba.
Vědecký tým se snaží zjistit, kde a v jakých ročních obdobích v minulosti pastevci žili, čímž vytvoří databázi využití krajiny v časovém průřezu. Zkoumá také pasteveckou historii, tedy kolik generací svých předků si dotazovaní pamatují a zda ví, kde všude žili. Zaměřují se i na nejrůznější příběhy, vztahy k sousedním rodinám a autoritám nebo na proměňující se přírodní podmínky — vzpomínky na období sucha, zimní kalamity nebo vyhynulé či vymizelé živočišné druhy.
„Ústní sdělení ukazují mongolskou venkovskou společnost v její proměnlivosti a úzké vazbě jak na proměny přírody, tak i změny politického a administrativního kontextu. Umožňují posuzovat adaptační strategie, jakými jsou například vytváření nových narativů, změny pastvin či sdružování do kolektivů a které obyvatelé používají, aby se se změnami vyrovnali,“ dodává doktor Srba.
Vytvoření databáze pastevecké mobility v časovém průřezu, systematicky zpracované pro konkrétní regiony, přinese v budoucnu využití pro biology, botaniky a také environmentální odborníky. Dále je v plánu rozšířit již běžící spolupráci se správou místních chráněných krajinných oblastí.
Mgr. Ondřej Srba, Ph.D.
Hybridní biokompatibilní nanokatalyzátory pro extracelulární bioorthogonální aktivaci proléčiv
doc. Mgr. Zbyněk Heger, Ph.D., Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně
„Vyvineme chytrý nanozym, který bude schopen aktivace proléčiv přímo na nádorové buňce.“
Zlatým grálem protinádorové terapie je léčba cílená přímo na nádorové buňky. V praxi je však použití těchto „cílených“ léčiv velmi komplikované a často také neefektivní. Cílem projektu JUNIOR STAR docenta Hegera je vyvinout a otestovat nanozymy, tedy nanomateriály schopné napodobovat aktivitu enzymů, které budou schopny syntetizovat léčiva přímo na membráně nádorových buněk. „Pro tyto účely plánujeme vytvořit chytré nanozymy na bázi proteinových klecí, které se budou schopny pohybovat v krevním řečišti s cílem vyhledávat nádorové buňky a vázat se na jejich povrch. Nanozymy budou následně díky své katalytické aktivitě schopny produkovat protinádorová léčiva z jejich netoxických forem, tzv. proléčiv,“ vysvětluje Zbyněk Heger.
Buňky umí přirozeně, prostřednictvím organel, přijímat nanočástice do svého vnitřního prostředí. Avšak právě tyto organely mohou léčiva dopravovaná pomocí nanočástic deaktivovat nebo je transportovat z buňky ven. Docent Heger se svým týmem vytvoří nanozymy, které by mohly dlouhodobě zůstat na povrchu nádorových buněk, aniž by se dostaly do vnitřního prostředí buněk a byly tak degradovány nebo inaktivovány.
„Naším hlavním výstupem bude multifunkční nanozym se schopností aktivace léčiv na povrchu buňky, což, doufáme, otevře nový směr nanomedicíny pro další týmy s jinými nápady a přístupy,“ dodává nakonec Zbyněk Heger, který na projektu spolu se svým mezioborovým týmem bude spolupracovat také s výzkumníky z Rakouska, Španělska nebo Číny.
Zájemkyně a zájemci o členství v hodnoticích panelech GA ČR se mohou nově hlásit během celého roku – jejich nominace jsou platné dva roky. K pravidelné obměně členek a členů panelů vzhledem k jejich končícímu funkčnímu období dochází každý rok.
GA ČR hledá odbornice a odborníky, kteří od dubna 2024 budou působit obzvláště v následujících panelech:
Technické vědy
P104 – Stavební materiály, architektura a stavitelství
P107 – Kovové materiály – příprava a vlastnosti
Lékařské a biologické vědy
P303 – Buněčná, vývojová a evoluční biologie
P305 – Lékařské fyziologické obory a neurovědy, diagnostika a terapie, translační výzkum – odborník/nice se zaměřením na neurovědy
P402 – Ekonomické vědy, makroekonomie, mikroekonomie, ekonomie, kvantitativní metody v ekonomii – odborník/nice na makroekonomii a odborník/nice na aplikovanou mikroekonomii (např. rozvojová ekonomie, ekonomie zdravotnictví, ekonomie životního prostředí, industrial organization)
P403 – Podnikové a manažerské vědy, finance, finanční ekonometrie a operační výzkum – odborník/nice na operační výzkum
P406 – Lingvistika a literární vědy – lingvista/ka, ideálně s diachronním zaměřením a literární vědec/kyně se zaměřením na současnou literaturu, např. českou v mezinárodním kontextu.
P408 – Právní vědy, politologie – odborník/nice na veřejné právo se zaměřením na správní právo nebo ústavní právo
P409 – Vědy o umění – odborník/nice na dějiny divadla a teatrologii
Zemědělské a biologicko-environmentální vědy
P501 – Fyziologie a genetika rostlin, rostlinolékařství
P504 – Péče o krajinu, lesnictví a půdní biologie, ekologie ekosystémů
P505 – Ekologie živočichů a rostlin (přidáno 23. 11. 2023)
P506 – Botanika a zoologie
Pro funkční období od dubna 2024 podávejte nominacedo 17. prosince 2023.
Ilustrační foto ze soutěže Video Browser Showdown, na které Jakub Lokoč a jeho tým v roce 2020 zvítězili (Zdroj: https://videobrowsershowdown.org/pics/)
Jakub Lokoč z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se zabývá vylepšováním algoritmů pro vyhledávání ve videu. A daří se mu to, protože se svým týmem a studenty opakovaně zvítězil na mezinárodní soutěži Video Browser Showdown. V letošním roce za svůj projekt získal čestné uznání předsedy Grantové agentury České republiky.
Představte si, že dostanete miliardu hodin videa a zadání: Najdi pasáž, ve které zahradník v modrých kalhotách sází květiny. Podobnými úkoly se v rámci svého výzkumu zabývá informatik Jakub Lokoč. Jeho cílem je naprogramovat vyhledávač, který dokáže najít videa odpovídající libovolnému textovému zadání.
Poměrně dobře dnes umíme rozpoznat osobu na základě jejího pohledu do kamery nebo hledat konkrétního člověka na záběru z pouličních kamer podle fotografie. Není také problém identifikovat vadný kus zboží na páse nebo odhalit auta, která nemají zaplacenou dálniční známku. Algoritmy, které umožnují ve videu vyhledat jeden konkrétní objekt, už mají řadu komerčních aplikací a čím dál tím více pronikají do naší každodenní reality. „Můj výzkum se zabývá obecně zadanými úlohami, ve kterých se musíme přizpůsobit libovolnému zadání,“ popisuje Jakub Lokoč. „Každý má zkušenost s vyhledávačem na YouTube nebo Googlem. Několik prvních výsledků sice bývá relevantních, ale čím dále od předních pozic jsme, tím více se obsah videa odklání od původního zadání.V obrovské kolekci videa, která obsahuje například miliardu hodin záznamu, není s dnešními algoritmy těžké najít několik relevantních sekvencí na základě libovolného textového dotazu. Těžké je najít všechny a v nich pak jednu konkrétní. A to je náš cíl,“ dodává.
Soutěž jako motivace
Vyhledávacích aplikací vyvinul tým Jakuba Lokoče hned několik. Kvality jedné z nejpokročilejších z nich, nazvané SOM Hunter, si také několikrát ověřili na mezinárodní soutěži vyhledávačů Video Browser Showdown, na které v roce 2020 zvítězili. „Soutěže se pravidelně účastní týmy z celého světa. Rok od roku je jich více a minulý rok ve Vietnamu už soutěžilo 15 týmů. Komunita se postupně rozrůstá,“ popisuje Jakub Lokoč soutěžní prostředí. Týmy mají za úkol řešit pomocí svých vyhledávačů různé úkoly, například na základě vzpomínky najít jednu konkrétní 20vteřinovou sekvenci v záznamu trvajícím 2300 hodin. „Náš vyhledávač je schopen vyřešit 50 % podobných úloh do jedné minuty. Pracuje na základě textových dotazů, které se v první řade snažíme co nejpřesněji formulovat. Pokud se nám nepodaří scénu najít, tak saháme po dalších přístupech,“ vysvětluje.
Zmíněný SOM Hunter například využívá 2 metody, které umožnují rozšířit možnosti hledání: Bayesovský přístup a samoorganizující se mapu. Bayesovský přístup je založen na postupném zpřesňování požadavku na základě zpětné vazby uživatele, díky kterým algoritmus stále zpřesňuje výsledky vyhledávání a maximalizuje využití vstupních informací. V praxi to vypadá tak, že uživatel například označí konkrétní videa, která jsou nebo nejsou podobná tomu, které vyhledává. Jedním z důležitých výstupů projektu je také měření toho, jakým způsobem došlo při použití Bayesovského přístupu ke zkvalitnění výsledků prvotního vyhledávání u několika desítek uživatelů.
Druhý přístup je založený na metodě samoorganizujících se map (SOM, self-organizing map). Pomocí této metody jsou výzkumníci schopni vizualizovat, které scény v kolekci videa jsou si podobné. Díky tomu je možné efektivně zobrazovat a prohledávat větší množiny výsledků najednou.
Nikdy není hotovo
Vyvinutím aplikace ovšem práce pro Jakuba Lokoče a jeho tým nekončí. „Žijeme v době dramatických změn v oblasti strojového učení, takže musíme neustále sledovat nové trendy v oboru, na jejichž základě děláme experimenty a rozhodujeme, které části aplikace ponecháme, vylepšíme nebo nahradíme. I když máme hodně aplikované zadání, tak naší hlavní ambicí je dělat základní výzkum.“
Nabízí se samozřejmě také otázka komerčního využití aplikace. „Vytvořit funkční aplikaci typu SOM Hunter bylo časově velmi náročné. Pokud bychom uvažovali o komerční aplikaci, tak bychom museli získat nemalou počáteční finanční investici, protože vyladit aplikaci tak, aby fungovala pro různé operační systémy nebo prohlížeče by vyžadovalo obrovské množství práce,“ vysvětluje Jakub Lokoč úskalí této vize.
I díky podpoře Grantové agentury České republiky si nyní Jakub Lokoč zakládá vlastní výzkumnou skupinu na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. „Kromě toho, že kolegové a studenti získali mnoho zkušeností během řešení projektu, tak mi projekt také pomohl zkvalitnit výuku předmětu zaměřeného na vyhledávání ve videu. Na konci semestrálního kurzu si sami studenti vyvinou menší verzi vyhledávače, se kterým pak soutěží se spolužáky. Pozoruji, že studenty to velmi baví a naučí se mnoho nových dovedností. Snažím se výuku pojímat tak, aby studenty bavila a motivovala. Sledovat ‘Aha‘ momenty studentů je úžasné,“ uzavírá vědec, jehož ambicí není dělat jenom špičkový výzkum, ale také předávat nabyté zkušenosti dál.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
