Předseda Grantové agentury České republiky (GA ČR) spolu s ministryní pro vědu, výzkum a inovace ocenil při jubilejním dvacátém udílení Ceny předsedy GA ČR včera (12. října 2023) v Martinickém paláci pět nejlepších vědeckých projektů. Oceněné projekty ze všech oblastí základního výzkumu přispěly k výraznému prohloubení znalostí v dané oblasti a povedou k dalšímu uplatnění.
Oceněné projekty přispějí k pochopení černých děr, fungování mozku obratlovců, ale i k porozumění komunikačním strategiím politiků. Další oceněné badatelské počiny mají potenciál přispět k vyšší účinnosti léčby rakoviny a zlepšení mazání kloubní chrupavky.
„Již dvacet let oceňujeme nejlepší projekty – za tu dobu jsme jich ocenili již devadesát. Šíře oceněných projektů ukazuje, že česká věda dosahuje ve všech oborech bádání světové úrovně,“ řekl předseda GA ČR prof. Petr Baldrian. „I letos bylo nesmírně obtížné vybrat ty nejlepší projekty, protože pokud projekt financování GA ČR získá, je díky našemu hodnoticímu systému téměř zaručeno, že se bude jednat o vysoce kvalitní výzkum.“
Cena předsedy GA ČR je pravidelně udělována od roku 2003 jako ocenění mimořádných výsledků dosažených při řešení grantových projektů ukončených v předchozím roce. Laureáti jsou vybíráni na doporučení několika stovek vědců, kteří hodnotí projekty financované GA ČR. Každý laureát obdrží v rámci ocenění finanční odměnu ve výši 100 000 Kč. Ceny jsou udělovány v pěti oblastech základního výzkumu: technické vědy; vědy o neživé přírodě; lékařské a biologické vědy; společenské a humanitní vědy a zemědělské a biologicko-enviromentální vědy.
Předávání oceňování proběhlo v rámci oslav 30 let GA ČR, kterého se mimo ministryně pro vědu výzkum a inovace Heleny Langšádlové zúčastnil i předseda Senátu Parlamentu České republiky Miloš Vystrčil, zástupci univerzit, Akademie věd České republiky a desítky dalších významných hostů.
Oceněné projekty
Technické vědy
prof. Ing. Martin Vrbka, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství
Viskosuplementace je léčba osteoartrózy, která spočívá v injekci přípravku na bázi kyseliny hyaluronové mezi chrupavky kloubu. Oceněný projekt zkoumal, zda může tento způsob léčby zlepšit kloubní pohyblivost. V rámci projektu byl vytvořen simulátor kloubu, který analyzoval tření a mazací film mezi kloubními chrupavkami. Projekt objasnil mechanismus viskosuplementace a přinesl nové poznatky pro vylepšení léčby osteoartrózy.
Vědy o neživé přírodě
Roman Konoplya, Ph.D., Slezská univerzita v Opavě, Fyzikální ústav
Projekt vyvinul novou metodu popisu černých děr v různých teoriích gravitace, včetně těch, které se liší od převládající Einsteinovy teorie. Odlišnosti mezi teoriemi se nejvíce projevují v extrémně silné gravitaci kolem černých děr. Tato nová metoda umožňuje studovat tyto rozdíly a spojovat teorii s experimentem, což pomáhá pochopit gravitaci v extrémních podmínkách. Projekt tak přispívá k plnému pochopení gravitace a jejího potenciálního využití v energetice a dalších oblastech výzkumu.
Lékařské a biologické vědy
Mgr. Jakub Rohlena, Ph.D., Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.
Projekt zkoumal metabolismus rakovinných buněk, který ovlivňuje jejich schopnost tvořit nádory a reagovat na léčbu. Bylo zjištěno, že řetězec zodpovědný za buněčné dýchání má rozdílnou funkci v dělících se a klidových buňkách — v prvně jmenovaných podporuje tvorbu organických sloučenin, v klidových pak odolnost vůči stresu. Tento rozdíl má důležitý dopad na léčbu rakoviny, která může zasáhnout nejen rakovinové, ale i zdravé buňky. V rámci projektu byla také objevena nová metabolická dráha, která produkuje klíčovou látku pro růst rakovinných buněk – kyselinu asparagovou. Tato zjištění mohou přispět k novým inovativním léčebným metodám nádorů.
Oceněný projekt se zabýval relativizací pravdy v politické komunikaci, kde fakta ustupují názorům. Byl vytvořen teoretický rámec a nástroj pro analýzu post-faktické komunikace politiků, zejména v kontextu polarizujících témat jako například migrace. Vědci a vědkyně kombinací manuální a automatické textové analýzy zjistili, že post-faktická komunikace má blízko k populismu i dezinformacím. Projevuje se především nepřátelským antielitářským obviňováním oponentů z vytváření a šíření nepravdivých informací a lží a zaměřením na emocionalitu, negativitu a neslušnost místo faktů a odbornosti.
Zemědělské a biologicko-enviromentální vědy
Mgr. Pavel Němec, Ph.D., Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta
Mozek a jeho neuronová kapacita jsou klíčové pro evoluční úspěch živočišných druhů. Avšak i druhy s malými mozky mohou být inteligentní, a to díky vysoké hustotě neuronů v mozku. Řešitelé projektu zjistili, že u ptáků a savců — na rozdíl od obojživelníků a plazů — docházelo během evoluce ke zvětšení mozku a zvýšení počtu neuronů, které bylo umožněno zvýšením metabolismu druhů s konstantní teplotou těla. Dále byla prokázána souvislost mezi množstvím neuronů v koncovém mozku a mozečku a inovativností ptáků při získávání potravy.
Na fotografii (zleva): Mgr. Pavel Němec, Ph.D.; v zastoupení Mgr. Aleny Kluknavské, Ph.D. prorektor prof. Ph.Dr. Jiří Hanuš, Ph.D.; Mgr. Jakub Rohlena, Ph.D.; Roman Konoplya, Ph.D.; prof. Ing. Martin Vrbka Ph.D.
Pavel Němec studuje evoluci nervového systému. V minulosti se věnoval především smyslům různých nemodelových druhů, nyní je centrem jeho pozornosti evoluce komplexity a výpočetní kapacity mozku u obratlovců. Po zahraničních pobytech v Německu vybudoval laboratoř na Katedře zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Zde se s týmem mladých kolegů věnuje kvantitativnímu výzkumu mozků u mnoha druhů reprezentujících hlavní vývojové větve obratlovců.
Oceněný projekt:Evoluce komplexity a procesní kapacity mozku u obojživelníků a plazů: Kvantitativní přístup k porozumění evoluce mozku u čtyřnožců
Inteligence a komplexní chování jsou základními kameny evolučního úspěchu mnoha živočišných druhů. Výpočetní kapacita mozku, nutný předpoklad inteligence, je do značné míry určena počtem nervových buněk v jeho jednotlivých částech. I druhy s malými mozky však mohou být vysoce inteligentní. Jak je to možné? Díky miniaturizaci a vysoké hustotě neuronů v mozku.
Projekt se zaměřil na počty neuronů u obratlovců, kteří opanovali suchozemská prostředí. U ptáků a savců došlo v průběhu evoluce – na rozdíl od obojživelníků a plazů – k fyzickému zvětšení mozku a výraznému zvýšení hustoty a počtu neuronů. Tento pozoruhodný přírůstek energeticky nákladných neuronů byl umožněn zvýšením intenzity metabolismu u druhů schopných udržovat stálou tělesnou teplotu.
V rámci projektu byla dále prokázána souvislost mezi množstvím neuronů v oblasti koncového mozku a mozečku a inovativností ptáků ve způsobech získávání potravy.
Alena Kluknavská působí jako odborná asistentka na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Masarykovy univerzity. Zabývá se populistickou a post-faktickou komunikací především v prostředí sociálních médií a mediálním diskursem o migraci, menšinách a rovnosti. Zajímá se také o pochopení komunikace a úspěchů populistických radikálně pravicových stran a hnutí ve střední a východní Evropě. Doktorát získala v roce 2015 na Katedře politologie Univerzity Komenského v Bratislavě.
Oceněný projekt: Soutěž o pravdu: Veřejný diskurz o migraci ve střední Evropě v post-faktuální éře
Ve světě, kde jsou fakta relativní a záleží více na názorech než objektivitě, se může jakékoliv tvrzení zdát pravdivým. V rámci projektu byl vyvinut teoretický rámec a metodologický nástroj pro zachycení relativizace pravdy v komunikaci, kterou politici využívají k diskreditaci veřejných a politických aktérů. Projekt se zaměřil specificky na analýzu post-faktické komunikace o polarizujících tématech, například migrace, aby ukázal, jakým způsobem a za jakých podmínek politici zpochybňují pravdomluvnost svých oponentů a vytvářejí vlastní alternativní fakta při komunikaci na sociálních médiích.
Vědecký tým kombinací manuální a automatické textové analýzy zjistil, že post-faktická komunikace má blízko k populismu i dezinformacím a vyznačuje se specifickými obsahovými a stylistickými prvky. Projevuje se především nepřátelským antielitářským obviňováním oponentů z vytváření a šíření nepravdivých informací a lží a zaměřením na emocionalitu, negativitu a neslušnost místo upřednostňování faktů a odbornosti.
Jakub Rohlena získal doktorát na Univerzitě v Utrechtu a poté absolvoval postdoktorální stáž v Amsterdam Medical Center v Nizozemsku. V Biotechnologickém ústavu AV ČR se zabývá výzkumem buněčného metabolismu, primárně v kontextu rakoviny. Zajímá ho, jak metabolismus funguje v různých buněčných stavech (například maligní versus nemaligní, dělící se versus klidové buňky) a jak je metabolismus ovlivněn prostředím ve kterém se daná buňka nachází.
Oceněný projekt:Faktory limitující de novo syntézu pyrimidinů: úloha mitochondriální respirace
Oceněný projekt se zaměřil na metabolismus rakovinných buněk, který hraje klíčovou roli v jejich schopnosti vytvářet nádory, ale také reagovat na léčbu.
V rámci výzkumu si vědci položili otázku, jak mitochondriální respirační řetězec, odpovědný za buněčné dýchání, podporuje schopnost buněk růst a tvořit nádory. Zjistili, že funkce tohoto řetězce se zásadně liší v dělících se a klidových buňkách. V dělících se buňkách podporuje biosyntézu, zatímco v klidových přispívá k odolnosti vůči stresu.
Toto zjištění má zásadní význam pro léčbu rakoviny, protože terapie ovlivňuje nejen nádorové buňky, ale i zdravé, zpravidla klidové, buňky v organismu.
Během výzkumu byla také potvrzena existence dosud neznámé metabolické dráhy, kterou rakovinné buňky vytvářejí kyselinu asparagovou — klíčovou látku pro jejich růst.
Výsledky projektu posouvají porozumění metabolismu nádorů a mohou vést k novým a účinnějším léčebným metodám.
Své studium fyziky na Ukrajině dokončil Roman Konoplya v roce 2003, kdy získal doktorát z gravitačních vln černých děr. Od té doby působil na různých výzkumných pozicích například v Sao Paulu, Kjótu, Tübingenu, Cambridge nebo Frankfurtu. V současné době vede vlastní výzkumnou skupinu na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě. Během své dosavadní kariéry obdržel několik prestižních grantů, za zmínku stojí například grant Marie Curie, japonský grant JSPS nebo německý Humboldt. Ve svých pracích se zaměřuje zejména na černé díry a radiační jevy v jejich okolí.
Oceněný projekt:Testování silné gravitace prostřednictvím černých děr
Rozvoj pozorování v oblasti gravitačního a elektromagnetického spektra je v současné době zaměřen na testování gravitace v okolí černých děr. V rámci projektu byla vytvořena metoda popisu prostoročasu černých děr v libovolné teorii gravitace, a to včetně těch teorií, které jsou odlišné od převládající Einsteinovy teorie. Nejvýrazněji se odlišnosti různých teorií gravitace projevují ve specifických podmínkách extrémně silné gravitace v okolí černých děr.
Díky této nové metodě lze studovat různé teorie gravitace a jejich odlišnosti a potenciálně překlenout mezeru mezi teorií a experimentem ve snaze pochopit gravitaci v těchto specifických podmínkách. Projekt tak přispívá k plnému pochopení gravitace a jejího vlivu na fyzikální procesy, vedoucí k enormním výronům energie z okolí černých děr, jež může mít v budoucnu velký vliv na praktické využití v energetice i v jiných oblastech výzkumu.
Martin Vrbka je profesorem na Ústavu konstruování Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Od svého magisterského studia se věnuje tématům, která propojují inženýrství a medicínu. Od roku 2010 se intenzivně zabývá biotribologií, na Odboru tribologie založil a vede Výzkumnou skupinu biotribologie. Snaží se především o pochopení mechanismů tření, mazání a opotřebení různých částí lidského těla – od přirozených kloubů a jejich implantátů, přes oči a umělé slzy, fascie až po dentální výplně.
Oceněný projekt: Vliv viskosuplementace kloubní kapaliny na tření a mazání
Jedním ze způsobů včasné léčby osteoartrózy, která se projevuje degradací a úbytkem kloubní chrupavky, je viskosuplementace. Ta spočívá ve vstříknutí preparátu na bázi kyseliny hyaluronové do kloubní štěrbiny mezi chrupavky poškozeného kloubu. Léčebná metoda však není vždy prokazatelně účinná a podle některých klinických studií může fungovat spíše na principu placebo efektu.
Projekt si dal za cíl prokázat, zda viskosuplementace může pomoci zlepšit pohyblivost a kondici přirozených kloubů, a to na základě studia tribologických parametrů. V rámci projektu byl vyvinut unikátní simulátor kloubu, pomocí něhož byl analyzován vývoj součinitele tření a současně vizualizován mazací film pomocí fluorescenční mikroskopie.
Projekt nejen že pomohl objasnit, jak funguje mazání a viskosuplementace kloubní chrupavky, ale také přinesl nové poznatky, které mohou být využity v lékařském prostředí například tím, že bude vylepšeno složení současných zdravotnických přípravků. Výsledky projektu mají potenciál zlepšit zdravotní péči i vzhledem ke stárnoucí populaci.
Zatímco křížení dvou různých biologických druhů je v říši zvířat vzácným jevem, u rostlin představuje mezidruhová hybridizace jeden ze základních mechanismů, kterým vznikají nové druhy. Projekt Davida Kopeckého Genomová dominance jako nástroj evolučních změn u kříženců podpořený Grantovou agenturou České republiky (GA ČR) se zaměřil na vzájemné soužití dvou rozdílných rodičovských genomů v buněčném jádře kříženců.
Křížení dvou různých biologických druhů je v říši zvířat vzácným jevem. Naopak, u rostlin je mezidruhová hybridizace důležitým evolučním procesem, který rostlinné druhy formuje už několik miliónů let a dal vzniknout běžně známým druhům, jako je například pšenice nebo bavlník. Stejnou strategii, tedy sloučení genomů dvou druhů rostlin do jednoho organismu v procesu křížení, využívají i šlechtitelé, kteří v nových rostlinách kombinují užitečné vlastnosti obou rodičů. Příkladem úspěšného šlechtění může být Tritikale — velmi hojně využívaný kříženec pšenice a žita s vysokým výnosovým potenciálem, který byl vyšlechtěn před 140 lety, obstojí v horších pěstitelských podmínkách a vyznačuje se dobrou odolností vůči různým chorobám.
Spojení genomů dvou různých rostlinných druhů ovšem není jednoduché. Rodičovské genomy mají často rozdílné způsoby regulace a jejich součinnost v jediném jádře vyžaduje správnou koordinaci. Tým Davida Kopeckého z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se v podpořeném projektu zaměřil na výzkum genomové dominance, tedy častého jevu, kdy se v nově vzniklé rostlině stává jeden z rodičovských genomů dominantním, zatímco druhý genom je potlačován. Tato nerovnováha mezi rodičovskými genomy může v konečném důsledku vést ke ztrátě některých požadovaných vlastností křížence.
Dominance může probíhat na různých úrovních – na úrovni přednostní exprese genů, jejich ztráty nebo částečné či úplné eliminace celého potlačovaného genomu jednoho rodiče1. Davida Kopeckého a jeho tým zajímala genomová dominance na chromozomové úrovni. Potvrdili, že u některých kříženců dochází ke ztrátě chromozomů jednoho rodiče2,3. Tato eliminace ovšem není okamžitá, chromozomy mizí postupně v dalších generacích.
Schéma eliminace kostřavových chromozomů
Při výzkumu využil křížence trav kostřavy a jílku, tzv. Festulolium. Před meiotickým dělením, v rámci kterého vznikají pohlavní buňky, dochází k reorganizaci DNA v jádře, během které je část genů kostřavy zcela umlčená. To se týká i genů pro kinetochorové proteiny, které jsou důležité pro správný rozchod chromozomů v rámci anafáze prvního meiotického dělení. Jílkové varianty těchto proteinů, které nejsou novým prostředím hybridního jádra nijak ovlivněné, se ovšem nedokáží vždy správně poskládat na chromozomech kostřavy, které se pak nedostanou do nově vzniklých pohlavních buněk. Dochází tak k jejich občasné eliminaci a posunu v genomovém složení ve prospěch jílku2.
Rozdílné sestavení kinetochoru na jílkových (obrázky A, B uprostřed) a kostřavových (obrázky C, D uprostřed) chromozomech (převzato z Majka a kol., 2023).
Výzkum potvrdil, že genomová dominance jílku v křížencích Festulolium probíhá také na úrovni exprese genů. Řada genů těchto kříženců totiž vykazuje úroveň exprese podobnou té, která se vyskytuje u jílkového rodiče. Výsledky naznačují, že genom jílku má mnohem univerzálnější regulační elementy než genom kostřavy a může tak snadněji řídit expresi genů jiného organismu, v tomto případě kostřavy 4. V dalším výzkumu by se David Kopecký chtěl zaměřit na možnosti cílené manipulace genomového složení pomocí mutantů kinetochorových genů.
Výsledky výzkumu rostlinných genetiků z Ústavu experimentální botaniky AV ČR poskytují zajímavý evoluční pohled na jeden ze základních mechanismů vzniku nových rostlinných druhů a evoluce rostlin. Přinášejí unikátní pohled na společné fungování dvou různých genomů v jednom jádře. Významný je ale i praktický dopad práce, protože mezidruhové křížení využívají i šlechtitelé. Vědci už nyní spolupracují například se šlechtitelskou stanicí DLF Seeds v Hladkých Životicích. Společně s tamními šlechtiteli testují nové přístupy šlechtění tak, aby ke ztrátě genomu jednoho z rodičovských druhů nedocházelo.
Výzkumný tým Davida Kopeckého (na fotce uprostřed)
Výstupem projektu je devět článků zveřejněných v IF časopisech včetně:
¹ Glombik, M., Bačovský, V., Hobza, R., Kopecký, D. (2020). Competition of Parental Genomes in Plant Hybrids. Front. Plant Sci. 11:200.
2 Majka, J., Glombik, M., Doležalová, A., Kneřová, J., Ferreira, M.T.M., Zwierzykowski, Z., Duchoslav, M., Studer, B., Doležel, J., Bartoš, J., Kopecký, D. (2023). Both male and female meiosis contribute to non-Mendelian inheritance of parental chromosomes in interspecific plant hybrids (Lolium × Festuca). New Phytol. 238:624-636
3 Kopecký, D., Scholten, O., Majka, J., Burger-Meijer, K., Duchoslav, M., Bartoš, J. (2022). Genome Dominance in Allium Hybrids (A. cepa × A. roylei). Front. Plant Sci. 13:854127.
4 Glombik, M., Copetti, D., Bartoš, J., Stočes, S., Zwierzykowski, Z., Ruttink, T.,Wendel, J.F., Duchoslav, M., Doležel, J., Studer, B., Kopecký, D. (2021). Reciprocal allopolyploid grasses (Festuca x Lolium) display stable patterns of genome dominance. Plant J. 107: 1166-1182
Ferreira, M.T.M., Glombik, M., Perničková, K., Duchoslav, M., Scholten, O., Karafiátová, K., Techio, V.H., Doležel, J., Lukaszewski, A.J., Kopecký, D. (2021). Direct evidence for crossover and chromatid interference in meiosis of two plant hybrids (Lolium multiflorum × Festuca pratensis and Allium cepa × A. roylei). J. Exp. Bot. 72:254–267.
Cena předsedy GA ČR je každoročně udělované ocenění mimořádných výsledků dosažených při řešení grantových projektů, které byly ukončeny v předcházejícím roce. Na základě doporučení několika stovek vědců bylo nominováno na Cenu předsedy GA ČR v roce 2023 patnáct projektů – tři z každé z pěti oblastí základního výzkumu: technických věd; věd o neživé přírodě; lékařských a biologických věd; společenských a humanitních věd a zemědělských a biologicko-environmentálních věd.
Seznam nominovaných řešitelů a projektů na Cenu předsedy GA ČR 2023
TECHNICKÉ VĚDY
prof. Ing. Martin Vrbka, Ph.D., Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství
název projektu: Vliv viskosuplementace kloubní kapaliny na tření a mazání
doc. RNDr. Jakub Lokoč, Ph.D., Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta
název projektu: Flexibilní modely pro hledání známé scény v rozsáhlých kolekcích videa
prof. Dr. Ing. Karel Bouzek, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemické technologie
název projektu: Elektrochemie rozhraní Pt – oxokyseliny fosforu jako klíč k pochopení výkonosti vysokoteplotních palivových článků s protonově vodivou membránou
VĚDY O NEŽIVÉ PŘÍRODĚ
Roman Konoplya, Ph.D., Slezská univerzita v Opavě, Fyzikální ústav
název projektu: Testování silné gravitace prostřednictvím černých děr
prof. Ing. Radek Cibulka, Ph.D., Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta chemické technologie, Ústav organické chemie
název projektu: Organická fotoredoxní katalýza v redukčních transformacích: nový prostor pro deriváty flavinů
RNDr. Zdeněk Tošner, Ph.D., Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta
název projektu: Vývoj experimentů NMR pevné fáze pro studium proteinů pomocí teorie optimálních procesů
LÉKAŘSKÉ A BIOLOGICKÉ VĚDY
prof. Mgr. Štěpánka Vaňáčová, Ph.D., Masarykova univerzita, Středoevropský technologický institut
název projektu: Charakterizace molekulárních mechanismů lidských adenosinových demetyláz
Mgr. Jakub Rohlena, Ph.D., Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.
název projektu: Faktory limitující de novo syntézu pyrimidinů: úloha mitochondriální respirace
RNDr. Gabriela Pavlínková, Ph.D., Biotechnologický ústav AV ČR, v. v. i.
název projektu: Úloha NEUROD1 and ISL1 ve vývoji neuronů vnitřního ucha
SPOLEČENSKÉ A HUMANITNÍ VĚDY
Mgr. Alžběta Frank Danielisová, Ph.D., Archeologický ústav AV ČR, Praha, v.v.i.
název projektu: Mobilita surovin a životní cykly artefaktů: archeometrie kovů a skla doby laténské a časné doby římské
Grantová agentura ČR (GA ČR) podpoří pět nových mezinárodních projektů – dva
česko-rakouské, česko-německý, česko-rakousko-slovinský a česko-americký. Tyto mezinárodní projekty je možné řešit díky spolupráci GA ČR s partnerskými zahraničními agenturami podporujícími základní výzkum, jedná se o rakouskou Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung (FWF), německou Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG), slovinskou Slovenian Research Agency (ARIS) a americkou National Science Foundation (NSF).
Všechny projekty jsou tříleté, a kromě jednoho česko-rakouského, jehož začátek je naplánován na začátek příštího roku, se začnou řešit od 1. října. Hodnocení návrhů projektů proběhlo formou Lead Agency, kdy jedna z agentur vystupuje jako hodnoticí a druhá, partnerská, od ní hodnocení přebírá. GA ČR u všech projektů vystupovala jako partnerská agentura a hodnocení převzala od svých zahraničních kolegů.
Projekt financovaný DFG a GA ČR – DFG v roli Lead Agency
Reg. č.
Navrhovatel
Instituce
Název projektu
Doba řešení
23-07890L
Dr. Martin Zoltner
Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova
Použití fosfatázy ALPH1 pro biotechnologické aplikace a návrh nových léčiv proti infekcím způsobených trypanosomatidy
Zmíněná mezinárodní spolupráce probíhá díky iniciativě WEAVE, jejímž je GA ČR zakládajícím členem. Ta usnadňuje vědeckou spolupráci mezi celkem 12 zapojenými evropskými agenturami podporujícími základní výzkum a umožňuje řešit vědecké projekty výzkumným týmům až ze tří států.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
