Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) vypsala vypsala výzvu k podávání návrhů kandidátů do vědecké rady GA ČR. Vědecká rada je koncepčním orgánem, který zejména navrhuje předsednictvu GA ČR ustavení a zaměření oborových komisí, skupiny grantových projektů a jejich zaměření, vyhodnocuje vědeckou úroveň GA ČR a navrhuje potřebná opatření.
Návrhy na člena/členku vědecké rady je možné podávat do 1. června 2022.
Funkční období členů vědecké rady je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě po sobě následující období.
Beton s cementovým pojivem je celosvětově nejběžněji používaný materiál ve stavebnictví. Jeho vlastnosti a odolnost jsou zásadní především u společensky významných staveb, jako jsou mosty či výškové budovy. Životnost těchto staveb často závisí na kvalitě betonu, který je jakožto kompozitní materiál s křehkou matricí náchylný na vznik a šíření trhlin. Právě jimi se dlouhodobě zabývá Ing. Hana Šimonová, Ph.D., z Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně (VUT).
„Zvyšující se nároky na snižování emisí CO2 nás motivují k hledání nových alternativních materiálů, které by vedly k výrobě betonu bez jediného zrnka cementu. V našem případě jsme pro tento účel vybrali vysokopecní strusku, která vzniká jako vedlejší produkt při výrobě železa. Struska se v současné době už do betonu přidává, a to především ve formě vysokopecních a směsných cementů. My jsme se rozhodli nahradit cement struskou úplně,“ přibližuje Hana Šimonová. „Aby se ve strusce plně probudily pojivové vlastnosti je potřeba k ní přidat vhodný alkalický, tedy zásaditý aktivátor. Nejčastěji se jedná o vodní sklo či hydroxid sodný. Pak přimícháme kamenivo a máme beton.“ Její projekt Pokročilý popis šíření trhlin v kompozitech na bázi alkalicky aktivované matrice podpořila Grantová agentura ČR.
Chování materiálu při zatěžování
Přestože se beton dlouhodobě zkoumá v celosvětovém měřítku, stále existují nepříliš probádané oblasti jeho chování, mezi které patří právě popis vzniku a šíření trhlin při zatěžování, což je zcela zásadní z hlediska jeho praktického využití. „Cílem projektu tedy bylo popsat mechanické, lomové a také únavové vlastnosti tohoto materiálu pomocí pokročilých experimentálních metod a matematických modelů, což obnášelo prohloubení a další rozvíjení mezioborové spolupráce s kolegy v Česku i v zahraničí,“ vysvětlila Hana Šimonová.
Povrch vzorků ošetřovaných při relativní vlhkosti > 95 %; zvětšení 250×: a) Struska aktivovaná vodním sklem (viditelné trhliny); b) Struska aktivovaná hydroxidem sodným (bez trhlin).
Její tým při řešení projektu překvapilo odlišné chování použitého alkalicky aktivovaného materiálu ve srovnání s tradičním cementem, a to ani ne z hlediska lomových vlastností, kde se s rozdíly počítalo, ale spíše při běžné manipulaci se vzorky. Již na první pohled a poté i na omak byl patrný rozdíl, který se záhy projevil například tím, že na zkušebních tělesech najednou špatně držely senzory a další nalepené příslušenství nezbytné pro provedení plánovaných měření. Vzhledem k vyššímu pH tedy museli být výzkumníci při jakékoli práci se vzorkem opatrnější.
Výzvou byl i samotný návrh složení zkoumaného materiálu. „Obecně zde platí, že pokud chceme vyrobit materiál s vyšší pevností, musíme počítat s vyšší náchylností na smršťování doprovázené vznikem trhlin již během procesu tvrdnutí, tzn. bez účinků působení jakéhokoliv externího zatížení. S ohledem na to, že jsme se chtěli věnovat vzniku a rozvoji trhlin v materiálu během zatěžování, byl tento fakt pro účely projektu nepřípustný. Potřebovali jsme, aby tam ty trhliny nebyly předem. Nicméně i to se nám úpravou složení a vhodným ošetřováním zkušebních těles podařilo překonat,“ podotkla Hana Šimonová.
Testování betonu
Cenná data
Z hlediska praktického jsou informace o chování materiálu při lomu klíčové pro návrh stavebních konstrukcí. Vzhledem k rozsahu provedených měření byl získán komplexní soubor materiálových vlastností včetně lomových a únavových, který zkoumané oblasti poskytuje dosud chybějící souvislosti.
Experimentálně získaná data jsou cenná pro vývoj matematických modelů, využívaných pro simulace skutečného chování materiálu v konstrukci během zatěžování. S ohledem na náročnost provedených měření je vývoj matematických modelů stěžejní. Hodnotě získaných výsledků přidává i fakt, že materiálové vlastnosti byly sledovány z dlouhodobého hlediska, což není zcela obvyklé.
Právě výsledky dlouhodobých zkoušek mohou lépe odhalit plný potenciál pro využití materiálu v praxi a jsou užitečné pro efektivní návrh konstrukcí z hlediska životnosti a udržitelnosti. V neposlední řadě lze mezi cenné přínosy zahrnout využití kombinovaného módu namáhání, který lépe vystihuje reálné namáhání konstrukcí v praxi.
Dobře fungující tým
Jako u většiny mezioborových projektů, i tady bylo největší výzvou složit dobře fungující tým, kdy někteří jeho členové se před začátkem projektu ani neznali. V tomto případě se navíc jednalo o kolektiv převážně mladých pracovníků na počátku jejich vědecké kariéry.
Vybraná konfigurace lomového testu v kombinovaném módu namáhání s využitím video-extenzometru pro 2D analýzu pole deformací.
„Abychom téma tříletého projektu pokryli od pochopení samotné podstaty materiálu, přípravy zkušebních vzorků, přes jejich destruktivní i nedestruktivní testování až po vyhodnocení lomového chování a tvorbu výpočetního modelu byli do projektu zapojeni kolegové ze tří různých ústavů Fakulty stavební VUT: Ing. Lucie Malíková, Ph.D., doc. Ing. Barbara Kucharczyková, Ph.D., Ing. Petr Miarka, Ph.D., a doc. Mgr. Libor Topolář, Ph.D. S ohledem na složitost problematiky byl do týmu také zapojen kolega Ing. Vlastimil Bílek, Ph.D., z Fakulty chemické VUT,“ dodala Hana Šimonová.
Experimentální i numerická část projektu byla také konzultována a diskutována s externisty z řad kolegů ze zahraničních institucí, ať už v rámci setkání na mezinárodních konferencích či v rámci individuálních návštěv partnerských univerzit.
Ing. Hana Šimonová, Ph.D., je členkou Ústavu stavební mechaniky Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně. Po absolvování doktorského studia v oboru Konstrukce a dopravní stavby strávila více než rok na vědecké stáži na rakouské Technische Universität Wien. V rámci výzkumné činnosti se zabývá lomem a únavovými charakteristikami kvazikřehkých kompozitů. Spolupracuje s řadou pracovišť v České republice a zahraničí (Rakousko, Srbsko, Polsko, Španělsko a další) v oblasti lomové mechaniky materiálů s křehkou matricí.
To show concern for the crisis in Ukraine, the Ministry of Science and Technology, Taiwan (MOST) is providing academic grants for visiting Ukrainian scholars recruited by universities or research institutions.
Eligibility: Ph.D. research scholars with Ukrainian citizenship resided in Ukraine before the crisis.
Field of expertise: unrestricted
The academic grants will cover: 1) About $2250 (USD) per month (at least) for the recruited personnel’s living expenses, 2) a round trip airline ticket for the recruited personnel, their spouses, and two of his/her direct relatives will be subsidized (no more than 4 people including the recruited personnel).
Duration: 3 months (with the possibility of extension up to 1 year)
Notes: Advanced knowledge of English is expected. The qualified candidates will be invited for a short online interview. After that the MOST will assist the candidate in finding the host professor in Taiwan. There is only a very low possibility that there will be no suitable hosting professor for the candidate.
Every applicant needs to fill the following form and send his/her CV (up to 3 pages) to the following e-mail address: ccw@most.gov.tw
V aplikaci pro podávání a správu grantových projektů (GRIS) byly zveřejněny protokoly hodnocení dílčích zpráv. Hodnocení najdete v detailu projektu v záložce „Progress Reports, Final Reports“ na řádku dílčí zprávy za rok 2021 (2021 Progress Report ) ve sloupci „Protocol (Public)“.
Upřesnění: Zveřejněny byly protokoly hodnocení dílčích zpráv pro skupiny grantových projektů Standardní projekty, Mezinárodní (bilaterální) projekty, Lead agency projekty (CEUS/WEAVE) a Juniorské granty. Protokoly hodnocení dílčích zpráv projektů EXPRO, JUNIOR STAR a Lead agency (GA ČR partnerská organizace) budou zveřejněny později.
Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) vypsala výzvu k podávání návrhů doplnění předsednictva GA ČR. Návrhy na člena/členku předsednictva se zaměřením na společenské a humanitní vědy je možné podávat do 2. května 2022. Nový člen předsednictva nahradí na této pozici prof. Ing. Stanislavu Hronovou, CSc., dr.h.c.
Funkční období členů předsednictva je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě po sobě následující období .
Předpokládané zahájení výkonu funkce je 1. října 2022.
Profesor Ing. Martin Hartl, Ph.D., se stal členem předsednictva GA ČR, ve kterém ponese další čtyři roky zodpovědnost za oblast technických věd. Nahrazuje tak prof. Ing. Rostislava Drochytku, CSc., MBA, dr. h. c., který rezignoval na pozici v předsednictvu po té, co se stal děkanem Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně (VUT). Funkční období členů předsednictva může být nanejvýš jednou opakováno.
Prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D., v orgánech GA ČR působil od roku 2011, nejprve jako člen hodnoticího panelu a od roku 2018 jako člen vědecké rady. Vystudoval strojní inženýrství na VUT v Brně. Vědeckou, výzkumnou a vývojovou činnost směřuje do oblasti tribologie, biotribologie a reologie. Působí jako ředitel Ústavu konstruování Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, který transformoval v mezinárodně uznávanou výzkumně vzdělávací instituci. Je řešitelem několika strategických projektů. Nejvýznamnějších výsledků dosáhl v oblasti elastohydrodynamiky, za které byl oceněn např. cenou Society of Tribologists and Lubrication Engineers nebo Japanese Society of Tribologists. Na VUT v Brně působí jako pedagog, garant dvou studijních programů, školitel a předseda oborové rady doktorského studijního programu. Ve výuce dlouhodobě rozvíjí badatelsky orientované pojetí výuky.
O předsednictvu GA ČR
Předsednictvo GA ČR je jmenováno vládou ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Je složeno z pěti členů, kteří zastupují pět základních vědních oborů – technické vědy (prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D.), vědy o neživé přírodě (RNDr. Alice Valkárová, DrSc.), lékařské a biologické vědy (prof. MUDr. Mgr. Milan Jirsa, CSc.), společenské a humanitní vědy (prof. Ing. Stanislava Hronová, CSc., dr. h. c.) a zemědělské a biologicko-environmentální vědy (doc. RNDr. Petr Baldrian, Ph.D.). Funkční období členů předsednictva je čtyřleté s možností jmenování nejvýše na dvě funkční období po sobě následující. Statutárním orgánem GA ČR je její předseda.
Předsednictvo schvaluje vyhlášení veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji a rozhoduje o uzavření smluv o poskytnutí podpory, tedy o udělení grantů vědeckým projektům na základě hodnocení oborových komisí a panelů GA ČR. Předsednictvo dále koordinuje činnost těchto poradních orgánů, jmenuje a odvolává jejich členy.
Je možné tlumit stres rostlin, a tím posílit jejich výnos? Dle vědců ano. Studie z posledních let ukazují, že zásahem do metabolismu fytohormonů, konkrétně cytokyninů, lze ovlivnit vývoj kořene i lodyhy, dělení buněk a pletiv, kvetení a vývoj plodu či právě odolnost vůči stresu.
Takzvaný abiotický stres přímo souvisí s faktory zevního prostředí. Jde o stres z nedostatku nebo nadbytku světla, vody či kyslíku, stres vyvolaný vysokou nebo nízkou teplotou, případně mechanický stres. Vzhledem ke svému přisedlému způsobu života jsou rostliny neustále vystaveny stresům a jsou nuceny velmi dynamicky reagovat na okolní prostředí. „Růst a vývoj rostlin, jakož i jejich interakce s prostředím, jsou regulovány rostlinnými hormony. Cytokininy jsou jednou z nejdůležitějších skupin fytohormonů, která hrají významnou roli při odezvě na abiotické stresy,“ říká prof. Ing. Miroslav Strnad, CSc., DSc., jehož projekt zaměřený na studium metabolismu cytokininů a aldehydů v rostlinách podpořila Grantová agentura České republiky.
„Zajímáme se také o aldehydy, které se běžně v metabolismu rostlin vyskytují, tak i o ty, které jsou spojeny s poškozením membrán při stresu a jež jsou pro buňku toxické. Na pracovištích řešitele a spoluřešitele se dlouhodobě věnujeme studiu metabolismu cytokininů a aldehydů. S ohledem na současnou legislativu a restrikce spojené s pěstováním geneticky modifikovaných plodin v EU, je logickým přístupem pro manipulace s obsahem cytokininů v rostlině aplikace látek, které umožní vyvolat změny endogenních hladin bez zásahu do genomů rostlin,“ vysvětluje prof. Strnad z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Jeho týmu se podařilo vyvinout první generaci protistresových látek na bázi syntetických cytokininů odvozených od difenylmočoviny, které vykazují protistresovou funkci, a přitom se nechovají na receptorové a biotestové úrovni jako klasické cytokininy. Největší podíl na vývoji těchto látek měl Mgr. Jaroslav Nisler, Ph.D.
O olomoucké patenty je zájem
„V kombinaci s rentgeno-strukturní analýzou a enzymologickým přístupem bylo možno navrhnout a vyvinout účinnější inhibitory enzymu cytokininoxidasy/dehydrogenasy (CKX) s inhibiční konstantou v nanomolárních koncentracích. To přináší výhodu nižší pracovní koncentrace, nižších nákladů, a tím pádem i menšího zatížení životního prostředí,“ uvádí k výsledkům obou týmů spoluřešitel projektu Mgr. David Kopečný, Ph.D. Podle něho byly tyto látky testovány v polních pokusech na pšenici, ječmeni a řepce, kde byl pozorován pozitivní účinek na výnos i vyšší odolnost vůči abiotickému stresu. Nově vyvinuté látky tak nabízí širší možnosti využití v rostlinných biotechnologiích a zemědělství. Na CKX inhibitory byla podána i prioritní česká patentová přihláška a následně mezinárodní PCT přihláška. O udělené patenty již projevily zájem zahraniční firmy z oblasti výroby agrochemikálií.
Na projektu pracoval společný tým zhruba pět let. Jeho součástí byli kolegové z Univerzity Palackého a Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci, a dále kolegové z Belgie (Ghent University) a Francie (INRAE, CNRS, Université Paris-Saclay). Společné úsilí vyústilo zejména ve společnou publikaci Nisler el al. zveřejněné v časopise J. Exp. Bot. (DOI: 10.1093/jxb/eraa437), jež shrnuje hlavní vědecké výstupy bádání.
Vědci i nadále pokračují ve spolupráci, momentálně na novém projektu financovaném GA ČR s názvem „Modulace abiotických stresových reakcí rostlin cestou regulace cytokininových a purinových interkonverzních enzymů“, který se zaměřuje na purinové a cytokininové ribosidy a utilizaci dusíku.
Prof. Ing. Miroslav Strnad, CSc., DSc., působí od roku 1996 jako vedoucí Laboratoře růstových regulátorů – společného pracoviště ÚEB AV ČR a UP v Olomouci. V letech 2012–2016 působil jako viceprezident a prezident Evropské fytochemické společnosti. Je předsedou panelu GA ČR a členem panelu ERC. Jeho výzkum je zaměřen na studium rostlinných hormonů a jejich využití v praxi.
Mgr. David Kopečný, Ph.D., působí na PřF UP v Olomouci od roku 2006. Obdržel titul Ph.D. v oboru lékařská chemie a biochemie (Univerzita Palackého, Olomouc) a v oboru biologie (Université Paris-Sud XI, Orsay). Pracoval na katedře biochemie, v Centru regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum a od ledna 2021 působí na nově zformované Katedře experimentální biologie. Jeho výzkum je zaměřen na strukturní biologii a enzymologii.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) společně s rakouskou agenturou Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung (FWF) podpoří od července šest nových vědeckých projektů. Jejich podpora proběhne na základě spolupráce obou agentur v rámci evropské iniciativy Weave. Díky této iniciativě hodnotí projekty pouze jedna agentura a druhá výsledky jejího hodnocení přebírá – v tomto případě čtyři z podpořených projektů hodnotila GA ČR a další dva FWF. Každá z agentur bude hradit náklady týmu z jejího území.
Financováné projekty doporučené GA ČR
Registrační číslo
Navrhovatel
Název
Uchazeč
22-21151K
prof. RNDr. Miloš Janeček CSc.
Výzkum vzájemných vlivů deformace, fázových transformací a mechanických vlastností v metastabilnich beta-slitinách titanu
Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta
22-30516K
Dipl.-Phys. Petr Kabáth Dr.rer.nat.
Supererupce: Jejich původ a spojitost s planetami
Astronomický ústav AV ČR, v.v.i.
22-35410K
Ing. Dominik Legut Ph.D.
Magnetismus na rozhraní: z kvantového do reálného světa
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IT4Innovations
22-18647K
RNDr. Marie Vancová Ph.D.
Strukturní a bio-nanomechanický pohled na diseminaci bakterií v hostiteli
Z iniciativy ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové a ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Gazdíka byla spuštěna webová stránka na podporu ukrajinských výzkumnic a výzkumníků prchajících před válkou. Stránka RESEARCHIN.CZ poskytuje v ukrajinském a anglickém jazyce jednoduchý přehled nabídek práce v oblasti vědy a výzkumu a je dále mj. napojena na celoevropskou platformu Science for Ukraine.
„Velice oceňujeme veškerou pomoc, kterou vysoké školy a výzkumné organizace nabízí kolegům a kolegyním utíkajícím před válkou z Ukrajiny. Rádi bychom tuto mnohostrannou pomoc co nejvíce podpořili, a proto chceme výzkumným pracovníkům přicházejícím z Ukrajiny poskytnout koordinovaný přehled pracovních příležitostí,“ uvedli ministři Langšádlová a Gazdík ve společném dopise, který byl před vlastní tvorbou webu adresován Akademii věd ČR, Asociaci výzkumných organizací, České konferenci rektorů a Radě vysokých škol.
Na webové stránce www.researchin.cz, kterou provozuje organizace MŠMT – Dům zahraniční spolupráce ve spolupráci s Kabinetem ministryně pro vědu, výzkum a inovace Úřadu vlády ČR, se nyní soustřeďuje přehled nabídek od juniorních výzkumných pozic, pomocných pozic ve výzkumných organizacích, seniorních vědeckých pozic až po příležitosti doktorského studia spolu se základními informacemi včetně přehledu sociálních služeb pro příchozí uprchlíky. Na webovou stránku odkazuje i portál Ministerstva vnitra, který slouží ukrajinským občanům jako centrální rozcestník.
Výzkumné organizace a vysoké školy byly požádány o součinnost při tvorbě databáze nabídek pro výzkumné pracovníky z Ukrajiny. Po vyplnění jednoduchého formuláře nabídky pozic se pracovní příležitosti, jež jednotlivé instituce poskytují, automaticky a bezplatně zveřejní na centrální platformě RESEARCHIN.CZ, a zároveň na spolupracujícím portálu ResearchJobs.cz, tak aby došlo k jejich maximálnímu možnému šíření. V případě zájmu se nabídka propíše také na platformu evropské iniciativy Science for Ukraine.
Na tvorbě obsahu webu se podílela Taisiia Kryvoshei, jejíž matka, ukrajinská vědkyně, musela odejít z Charkova kvůli probíhající válce. „Potom, co ke mně přijela moje rodina, jsem začala řešit formální záležitosti a dlouho jsem nemohla najít potřebné informace. Telefonovala jsem na desítky míst, ale všude mě jen odkazovali někam jinam. Moje máma je doktorkou věd, učí na univerzitě v Charkově na katedře dermatologie a má skoro třicetiletou lékařskou praxi. Při pohledu na její životopis jsem si říkala, že přece není možné, aby takoví lidé skončili na nízko kvalifikovaných pozicích. Proto jsem začala pracovat na Úřadu vlády v Kabinetu ministryně pro vědu a výzkum na projektu, který pomáhá ukrajinským výzkumníkům a výzkumnicím – přesně jsem věděla, co potřebují. Věřím, že díky researchin.cz budou ukrajinští vědci moci pokračovat ve své důležité a smysluplné práci,” dodává Taisiia.
V případě podávání návrhů projektů u DFG prosíme o pozornost:
Vzhledem k situaci na Ukrajině DFG momentálně nepřijímá nové návrhy projektů/neobnovuje projekty, jejichž součástí je německo-ruská spolupráce. Toto se vztahuje i na návrhy projektů Weave, které DFG obdrží jako Lead nebo Partner Agency. Již podané návrhy projektů jsou pozastaveny na dobu neurčitou a nebudou dále zpracovávány.
DFG rovněž pozastavuje veškerou spolupráci v rámci financovaných projektů mezi akademiky z Německa a Ruska. Zde je pozastavena pouze kolaborace, němečtí účastníci budou nadále dostávat financování a mohou své projekty adekvátně přizpůsobit.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Prof. Ing. Martin Hartl, Ph.D., v orgánech GA ČR působil od roku 2011, nejprve jako člen hodnoticího panelu a od roku 2018 jako člen vědecké rady. Vystudoval strojní inženýrství na VUT v Brně. Vědeckou, výzkumnou a vývojovou činnost směřuje do oblasti tribologie, biotribologie a reologie. Působí jako ředitel Ústavu konstruování Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, který transformoval v mezinárodně uznávanou výzkumně vzdělávací instituci. Je řešitelem několika strategických projektů. Nejvýznamnějších výsledků dosáhl v oblasti elastohydrodynamiky, za které byl oceněn např. cenou Society of Tribologists and Lubrication Engineers nebo Japanese Society of Tribologists. Na VUT v Brně působí jako pedagog, garant dvou studijních programů, školitel a předseda oborové rady doktorského studijního programu. Ve výuce dlouhodobě rozvíjí badatelsky orientované pojetí výuky.
