Grantová agentura České republiky (GA ČR) vyhlašuje výzvu pro podávání projektů na principu hodnocení Lead Agency s předpokládaným počátkem řešení v roce 2025. Výzva se týká projektů financovaných ve spolupráci s lucemburskou agenturou Luxembourg National Research Fund (FNR) v rámci iniciativy Weave. V této výzvě vystupuje lucemburská agentura FNR jako Lead Agency, tedy hodnotí návrhy projektů po vědecké stránce a GA ČR výsledky hodnoticího procesu přebírá.
Přihláška
Soutěžní lhůta začíná 3. 1. 2024. Českou část přihlášky je možné podávat nejpozději do 24. 4. 2024, tedy do 7 dnů po oficiálním deadlinu 17. 4. 2024, který stanovila pro lucemburské uchazeče agentura FNR.
Čestná prohlášení/prohlášení o způsobilosti zasílejte GA ČR datovou schránkou a8uadk4, a to nejpozději do 7 dnů od podání návrhů u FNR. Předmět zprávy je „Způsobilost – FNR – 2025“. Je nutné také doložit úplný výpis z evidence skutečných majitelů.
Upozorňujeme, že je nezbytné ze strany společného mezinárodního týmu zajistit podání přihlášky ve výše uvedených lhůtách jak k FNR (podle příslušných pravidel FNR), tak ke GA ČR, tj. lucemburským navrhovatelem k FNR a českým navrhovatelem ke GA ČR. Nedojde-li ke spárování obou žádostí o grant, je přihláška z hodnocení vyřazena. U trilaterálních projektů musí být přihláška podána také ke třetí příslušné agentuře.
Trilaterální projekty je možné podávat s těmito agenturami: FWF – Rakousko, DFG – Německo, NCN – Polsko, ARIS – Slovinsko a SNSF – Švýcarsko.
Pravidla pro podávání návrhů projektů a formuláře čestných prohlášení k prokázání způsobilosti naleznete níže v příloze nebo v záložce Zadávací dokumentace.
Projekty jsou max. tříleté, GA ČR umožňuje délku trvání projektu 24, nebo 36 měsíců.
Souběhy návrhů projektů
Pro souběhy návrhů projektů, ve kterých vystupuje stejná osoba navrhovatele nebo spolunavrhovatele, platí pravidlo stanovené v čl. 3 odst. 18 Pravidel.
Návrhy projektů podané do této výzvy se budou započítávat do maximálního počtu návrhů projektů podaných do výzev s předpokládaným počátkem řešení v roce 2025.
Ve spolupráci s tchajwanskou agenturou National Science and Technology Council (NSTC), která úspěšně probíhá již od roku 2008, podpoří od tohoto ledna Grantová agentura České republiky (GA ČR) dva nové výzkumné projekty.
Řešení tříletých projektů začne od ledna 2024. Návrhy projektů byly hodnoceny samostatně oběma agenturami, které je shodně doporučily k financování. Každá z agentur uhradí tu část nákladů, která připadne na vědce z dané země.
Ve čtvrtém, posledním, díle webového seriálu se můžete seznámit s dalšími čtyřmi vysoce výběrovými projekty JUNIOR STAR, jejichž řešení započalo v lednu letošního roku. Další podpořené projekty jsme představili v minulých měsících v prvním, druhém a třetím díle seriálu.
Soutěž JUNIOR STAR je určena pro excelentní začínající vědce a vědkyně a svou nadstandardní výší podpory jim umožňuje založení vlastní výzkumné skupiny a vědecké osamostatnění. Podmínkou pro podání návrhu projektu JUNIOR STAR je dokončení doktorského studia před méně než osmi lety, publikování v odborných časopisech a získání významné zahraniční zkušenosti.
Nová generace algoritmů pro řešení problémů geometrie kamer
RNDr. Zuzana Kúkelová, Ph.D., Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze
„Vyvíjíme efektivní algoritmy pro řešení problémů geometrie kamer a automatické metody pro generování takovýchto algoritmů.“
Kamery jsou v dnešní době nedílnou součástí našich životů. Používají se v průmyslu, autonomních vozidlech, ale i v každodenním životě. Pro využití získaných obrazů je nezbytná kalibrace kamer, díky které dochází mj. k odstranění zkreslení čočky.
„Kalibraci a určování geometrie kamer řešíme komplikovanými systémy polynomiálních rovnic. Ty je sice možné vyřešit existujícími matematickými metodami, pro většinu aplikací v počítačovém vidění jsou ale pomalé,“ vysvětluje řešitelka projektu doktorka Kúkelová.
V rámci svého JUNIOR STAR projektu navazuje řešitelka na své již dříve vyvinuté metody řešení těchto složitých matematických rovnic. Tyto metody propojí se strojovým učením a neuronovými sítěmi, čímž umožní například volbu vhodného algoritmu pro daný problém v reálném čase.
Její dříve vyvinuté algoritmy se již úspěšně používají v praxi — od lokalizačních systémů dronů přes software k vytváření 3D modelů z fotografií až po aplikace pro řízení trajektorií satelitů. To však na ambicích řešitelky a jejího týmu neubírá, právě naopak: „Naším cílem je vyřešit dosud nevyřešené problémy v oblasti určování geometrie kamery, zrychlit stávající algoritmy a využít je v nových aplikacích. To může umožnit použití složitějších kamerových systémů v aplikacích, kde jsou omezené výpočetní zdroje nebo je vyžadováno extrémně rychlé řešení. Jedná se například o autonomní automobily, autonomní vozítka, která zkoumají povrch Marsu či Měsíce, nebo systémy rozšířené reality,“ dodává doktorka Kúkelová.
RNDr. Zuzana Kúkelová, Ph.D.
Identifikace částic v experimentech fyziky vysokých energií a ve vesmíru
s pokročilými detekčními systémy
Dr. rer. nat. Benedikt Bergmann, Ústav technické a experimentální fyziky, České vysoké učení technické v Praze
„Zdokonalíme detektory měřící neviditelné částice ionizujícího záření známého jako radioaktivita.“
Na rozdíl od známých detektorů radioaktivity, které při každém zaregistrování ionizujícího záření vydají typický praskavý zvuk, jsou detektory, které vyvíjí doktor Bergmann, hotovými „radiačními kamerami“. Dokáží totiž radioaktivitu kromě jejího detekování také vizualizovat. Ve svém JUNIOR STAR projektu využívá moderní přístupy strojového učení k přiřazení rozeznaných tvarů k určitým typům částic, jejich energiím a směrům letu. Detektory, které doktor Bergmann vyvíjí, navíc tím, že nejsou větší než lidský palec, daleko předčí v současnosti používané přístroje, které vyžadují obrovský výpočetní výkon a složité kombinace různých detektorových technologií.
„Miniaturizace přístrojů umožní jejich použití v místech, kde by jinak přesná analýza radiačního pole byla komplikovaná kvůli omezenému prostoru, hmotnosti nebo rozpočtu na energii. Například ve vesmíru umožní miniaturizace použití na malých družicích nebo nasazení pro dálková měření na Měsíci anebo na jiných planetách,“ konstatuje řešitel Benedikt Bergmann.
Doktoru Bergmannovi, který v České republice působí již od roku 2012, se podařilo svým výzkumem oslovit a přilákat do svého týmu vědce z předních univerzit, jako je například University of Cambridge nebo University College London. V rámci výzkumu budou spolupracovat s institucemi, jako je Evropská kosmická agentura (ESA) nebo Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN). Experimentální část projektu bude probíhat například v Národní laboratoři v americkém Los Alamos.
Dr. rer. nat. Benedikt Bergmann
Normalizace a vznik: Přehodnocení dynamiky matematiky Případ Prahy v první polovině 19. století
Elías Fuentes Guillén, Ph.D., Filosofický ústav AV ČR, v.v.i.
„Umožníme lepší pochopení oběhu a vývoje matematických znalostí a postupů v českých zemích v první polovině 19. století.“
Vývoj matematiky v Praze a českých zemích v evropském kontextu konce 18. a první poloviny 19. století je velmi málo probádaný. Konkrétně to, jak a proč byly určité způsoby matematiky nastaveny jako norma a jak se do nich začleňovaly nebo se u nich objevovaly odlišné nebo nové postupy. Vnést do této dynamiky matematiky více světla a do hloubky ji prozkoumat a pochopit je cílem projektu JUNIOR STAR doktora Fuentese Guilléna.
„V takovém kontextu nás s mým týmem zajímají zejména případy Prahy a Bernarda Bolzana, protože obojí lze považovat za aktéry svého druhu, a navíc se snažíme oživit a dlouhodobě přispět ke studiím Bolzana,“ zdůrazňuje hlavní řešitel Elías Fuentes Guillén.
Projekt zahrnuje hloubkový výzkum institucí (např. pražské univerzity), společností, skupin (mj. Královské české společnosti nauk) a jednotlivců, jako jsou soukromí učitelé, kteří předávali matematické postupy prostřednictvím výuky a různých aktivit a textů. Zabývá se však také motivacemi těch aktérů, kteří v první řadě stanovovali určité praktiky jako normy, tedy císařských úřadů, církve nebo šlechty. „Náš výzkum vyžaduje studium publikovaných prací, návrhů, zkoušek, deníků, dopisů a dalších dokumentů učitelů matematiky, studentů a praktiků, ale také dalších materiálů, které vypovídají o kontextech, včetně dekretů, map, kázání nebo katalogů knihoven a knižních veletrhů,“ vysvětluje doktor Fuentes Guillén.
Dr. Fuentes Guillén, který původně pochází z Mexika, na projektu spolupracuje, mimo jiné, s výzkumnou skupinou na Univerzitě v Seville nebo mezinárodní Společností Bernarda Bolzana. Je také jedním z autorů významného vydání dosud nepublikovaných Bolzanových matematických svazků. Kromě vydání řady publikací bude se svým týmem budovat digitální archiv Bolzanových rukopisů, trénovat model rozpoznávání rukopisného textu a zároveň v knihovně Filosofického ústavu v Praze již založil sbírku publikací Bernarda Bolzana. Nejen díky těmto výsledkům hodlá v tomto ústavu založit badatelskou skupinu věnovanou Bolzanovi.
Elías Fuentes Guillén, Ph.D. (foto: Jana Říhová, Filosofický ústav AV ČR)
Intenzivní elektromagnetické impulsy: vznik, charakterizace a ovládání
Ing. Jakub Cikhardt, Ph.D., Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické v Praze
Elektromagnetické impulsy (EMP) vznikají při soustředění svazku vysoce výkonného laseru do malého bodu na povrchu materiálu, tzv. terče. A právě studiu EMP se ve svém JUNIOR STAR projektu věnuje Jakub Cikhardt. „Výkon moderních laserů dosahuje řádu terawattů až petawattů a jeho délka se pohybuje v rozmezí od femtosekund po nanosekundy. Pro lepší představu lze říci, že po velmi malý zlomek sekundy má takový laser výkon odpovídající tisícům až milionu jaderných elektráren,“ vysvětluje řešitel doktor Cikhardt.
Při působení takto extrémně výkonného laseru na látku okamžitě nastává ionizace a vzniká horké husté plazma, ve kterém se odehrává mnoho fyzikálních procesů, jedním z nich je i vznik zkoumaných EMP. Vědecký tým se v rámci projektu zaměří na fyzikální podstatu EMP, jejich charakterizaci pro různé parametry laserového svazku a terče nebo například na optimalizaci současných diagnostických metod.
„Chceme porozumět fyzikální podstatě laserem generovaných EMP a zároveň hledat způsoby, jak tento fenomén ovládat a využít ho v praxi. Vzhledem k tomu, že EMP mohou rušit signály a poškozovat elektronická zařízení, hledáme také metody k omezení jejich emisí a dopadů, což je důležité zejména v energetických, telekomunikačních nebo medicínských aplikacích,“ dodává Jakub Cikhardt.
Kvůli komplexnosti praktických experimentů a mezinárodnímu zájmu o problematiku laserem generovaných EMP spolupracuje tým doktora Cikhardta s vědci z Německa, Velké Británie, Itálie, Francie nebo Polska.
S hlubokým zármutkem přijímáme zprávy o tragické události, která se odehrála na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Tato událost je nepředstavitelným narušením bezpečnosti a klidu na místě, kde by měla být především snaha o poznání a rozvoj myšlenek.
V těchto těžkých chvílích jsme myšlenkami se všemi, kteří byli touto tragédií zasaženi – se zraněnými, rodinami obětí a celou akademickou komunitou. Chtěli bychom vyjádřit naši nejhlubší soustrast a nabídnout jakoukoliv možnou podporu v těchto nesmírně obtížných okamžicích.
Dalších pět česko-slovinských projektů s počátkem řešení od dubna příštího roku podpoří Grantová agentura České republiky (GA ČR) společně s partnerskou slovinskou agenturou Slovenian Research and Innovation Agency (ARIS).
Hodnocení návrhů projektů, jejichž řešení potrvá tři roky, proběhlo formou Lead Agency, kdy návrhy hodnotí pouze jedna ze zapojených agentur a druhá od ní hodnocení přebírá. Hodnoticí agenturou byla v tomto případě GA ČR. Každá z institucí hradí tu část nákladů projektů, která připadne na vědce z dané země.
Projekty financované GA ČR a ARIS
Registrační číslo
Navrhovatel
Název
Uchazeč
Doba trvání
Oborová komise
24-10247K
RNDr. Vladimíra Novotná CSc.
Multifunkční hybridní materiály s laditelnými feroickými vlastnostmi
Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.
3
OK1 – technické vědy
24-10699K
Mgr. Elena Buixaderas Ph.D.
Design relaxorových antiferroelektrických keramik pro skladování energie
Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i.
3
OK2 – vědy o neživé přírodě
24-11219K
prof. MUDr. Tomáš Freiberger Ph.D.
Charakterizace regulačních mechanizmů sestřihu mRNA ve skrytých donorových místech sestřihu
Masarykova univerzita, Lékařská fakulta
3
OK3 – lékařské a biologické vědy
24-12943K
PharmDr. Eduard Jirkovský Ph.D.
Náhrady bisfenolu A: zdravotní rizika ve vztahu k endokrinnímu a kardiovaskulárnímu systému
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
3
OK3 – lékařské a biologické vědy
24-12210K
prof. Ing. Miroslav Svoboda Ph.D.
Termofilní lesy jako klimatické analogy pro budoucí lesy mírného pásma v Evropě
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská
3
OK5 – zemědělské a biologicko-environmentální vědy
Tyto a další mezinárodní spolupráce probíhají díky iniciativě WEAVE, která vznikla s cílem odstranit bariéry přeshraniční vědecké spolupráce a propojit celkem 12 evropských agentur.
Grantová agentura Masarykovy univerzity (GAMU) zveřejnila jména dvou mladých vědkyň, které získávají grant MASH Junior Star pro perspektivní výzkumné pracovníky Masarykovy univerzity krátce po postgraduálním studiu, jejichž projekt byl kladně hodnocen ve vysoce výběrové soutěži JUNIOR STAR Grantové agentury České republiky (GA ČR).
V soutěži nejlépe uspěly Lenka Sentenská, jejíž výzkum se soustředí na reprodukční strategii pavouků rodu Latrodectus, a Pia Jurček s projektem z oboru chemie. Zabývá se vývojem světlem přepínatelných klecí, které by mohly sloužit k tvorbě biopolymerů, např. proteinů. Obě vědkyně působí na Přírodovědecké fakultě MU.
Juniorní vědci a vědkyně z MU se mohli přihlásit do soutěže GAMU MASH Junior Star do konce listopadu, avšak pouze v případě, pokud letos žádali o grant JUNIOR STAR od GA ČR a umístili se mezi dvaceti procenty nejlepších uchazečů, avšak jejich projekt přesto nebyl GA ČR financován. Pro tyto velmi kvalitní mladé uchazeče proto přichází s nabídkou podpory Masarykova univerzita. Díky GAMU mohou získat grant MASH Junior Star poskytující dva miliony korun na rok po dobu dvou let, což jim skýtá podmínky k dostatečné přípravě na podání prestižního individuálního grantu (např. ERC) ve svém oboru.
„Rozhodli jsme se podpořit naše mladé vědce, kteří se zařadili mezi 20 procent nejlepších uchazečů o projekt JUNIOR STAR, avšak nedosáhli na financování od Grantové agentury ČR, která v letošní veřejné soutěži vybrala 17 nových projektů včetně tří projektů mladých vědců z MU. Pro granty GAMU MASH Junior Star jsme vycházeli z výsledků procesu vysoce výběrového hodnocení GA ČR,“ uvedl rektor MU Martin Bareš.
„Abychom podpořili i další vynikající projekty z naší univerzity, po domluvě s vedením GA ČR jsme využili jejího kvalitního mezinárodního hodnocení projektů a na základě tohoto vysoce výběrového hodnocení jsme rozhodli o ocenění dalších dvou projektů, které finančně podpoří naše interní grantová agentura MU,“ vysvětlila prorektorka MU pro výzkum a doktorské studium Šárka Pospíšilová. „Zjednodušujeme a zrychlujeme tímto proces podpory nadějných projektů mladých vědců,“ doplnil rektor Martin Bareš.
Vysoce výběrová soutěž JUNIOR STAR GA ČR je určena excelentním vědcům a vědkyním na začátku kariéry, kteří mají zahraniční zkušenost nebo do České republiky ze zahraničí přicházejí. Grant ve výši 25 milionů se uděluje na pět let a umožňuje vědcům vybudovat nový vědecký tým i rozšířit oblast výzkumu. Žádosti ve veřejné soutěži GA ČR hodnotí mezinárodní oborová komise a externí zahraniční oponenti. Pro výběr nejlepších projektů je směrodatné zejména pracovní zázemí uchazeče, jeho odborné schopnosti a kvalita navrhovaného projektu. Právě tato kritéria, odpovídající úrovni zahraničních grantových soutěží, přebírá i GAMU, které GA ČR poskytuje potřebná data k přihlášeným návrhům.
„Je skvělé, že se Masarykova univerzita rozhodla převzít výsledky našeho hodnocení a financovat vědkyně, které uspěly v tvrdé konkurenci v našem čistě zahraničním hodnocení inspirovaném ERC. Věřím, že financování na základě ‚Seal of Excellence‘ je tou cestou, která pomůže v české vědě podpořit excelentní začínající vědkyně a vědce, a že tuto cestu v budoucnosti využijí i další instituce,“ řekl předseda Grantové agentury České republiky Petr Baldrian.
Lence Sentenské grant MASH Junior Star pomůže zlepšit a rozšířit stávající návrh projektu, provést předběžná pozorování i lépe naplánovat rozpočet a časovou osu projektu. Pavouci rodu Latrodectus, jimž věnuje svůj výzkum, jsou známí jako černé vdovy a v povědomí veřejnosti jsou zejména kvůli kanibalskému chování samic. „O rozmnožování těchto pavouků je známo relativně málo. Můj projekt se měl zabývat sběrem a studiem několika málo probádaných druhů vyskytujících se v Izraeli, kde máme dobré kontakty. I kdyby byla má žádost u JUNIOR STAR GA ČR úspěšná, nemohli bychom v Izraeli bádat kvůli aktuálnímu válečnému konfliktu. Grant GAMU mi ovšem nyní umožní prozkoumat nové lokality, kde bych mohla potřebné pavouky najít a nasbírat,“ uvedla Lenka Sentenská. V úvahu připadá Kypr, později možná Chorvatsko nebo Jordánsko. „Také chci navázat víc zahraničních kontaktů, které jsou pro takový projekt klíčové. Zahraniční projekt, na němž jsem v předchozích letech pracovala, letos skončil, a tak mi GAMU umožňuje vrátit se zpátky domů a setrvat ve vědeckém prostředí,“ dodala Lenka Sentenská.
Přibližně v první polovině února příštího roku GA ČR vypíše soutěže Standardní projekty, EXPRO, JUNIOR STAR, POSTDOC INDIVIDUAL FELLOWSHIP (ve variantě INCOMING i OUTGOING) a mezinárodní výzvy. Návrhy projektů bude možné podávat přibližně do začátku dubna.
Soutěž EXPRO bude příští rok vypsána po roční pauze.
Významnější změnu čeká soutěž JUNIOR STAR, kdy se do soutěže budou moci nově hlásit i držitelé a držitelky jiné podpory pro začínající vědkyně a vědce sloužící k vědeckému osamostatnění nebo založení nových výzkumných týmu.
Standardní projekty tvoří základ účelové podpory základního výzkumu v České republice – každý rok jich GA ČR financuje několik stovek, a to již od svého vzniku v roce 1993. Jejich prostřednictvím je podporován nejlepší základní výzkum ve všech oblastech. Návrhy projektů s obvyklou délkou řešení 3 roky mohou podávat všichni badatelé a jejich týmy bez ohledu na délku jejich vědecké kariéry. Projekty jsou hodnoceny na základě několikastupňového výběrového procesu.
Soutěž JUNIOR STAR se tradičně setkává s velkým zájmem navrhovatelů z řad excelentních začínajících vědkyň a vědců (do 8 let od získání titulu Ph.D.) ze všech oblastí základního výzkumu, kteří již publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Cílem pětiletých projektů s celkovým rozpočtem až 25 milionů Kč je poskytnout příležitost k vědeckému osamostatnění řešitele, včetně případného založení vlastní výzkumné skupiny, která do české vědy přinese nová badatelská témata. Na hodnocení projektů se stejně jako v případě EXPRO podílejí výhradně zahraniční hodnotitelé.
GA ČR vyslyšela žádost vědecké komunity a předložila vládě ke schválení změnu soutěže JUNIOR STAR, která byla vládou přijata. Díky tomu se tak budou moci do soutěže nově hlásit i vědkyně a vědci, kteří jsou držitelkami a držiteli jiné podpory pro vědecké osamostatnění nebo založení nových výzkumných týmů.
Již počtvrté GA ČR vypíše soutěže POSTDOC INDVIDUAL FELLOWSHIP (PIF). Tento druh grantů je zaměřen na badatelky a badatele, kteří dokončili doktorské studium v posledních čtyřech letech. Využít ho lze dvěma způsoby – buď jako výjezdový grant, který vědcům z českých institucí umožní bádat dva roky na prestižním výzkumném pracovišti na světě s podmínkou jednoho dalšího roku stráveného na pracovišti v České republice, nebo jako příjezdový grant, díky kterému se bude český postdoktorand moci vrátit do České republiky, anebo zahraniční vědec nebo vědkyně zahájit kariéru na českém pracovišti.
Projekty, které řeší vědci a jejich týmy spolu s badatelkami a badateli z partnerských států, jsou samostatným typem grantů. V roce 2024 bude možné podávat GA ČR společné projekty s vědci z následujících států:
Tchaj-wan – National Science and Technology Council (NSTC)
Jižní Korea – National Research Foundation of Korea (NRF)
São Paulo, Brazílie – São Paulo Research Foundation (FAPESP)
Rakousko – Austrian Science Fund (FWF)
Německo – German Research Foundation (DFG)
Polsko – National Science Centre (NCN)
Slovinsko – Slovenian Research Agency (ARIS)
Švýcarsko – Swiss National Science Foundation (SNSF)
Lucembursko – Nation Research Fund (FNR)
USA – National Science Foundation (NSF)
Chorvatsko – Croatian Science Foundation (HRZZ)
Výzvy hodnocené GA ČR budou vypsány spolu s ostatními soutěžemi v polovině února. Výzvy Lead Agency hodnocené v zahraničí budou vypsány v průběhu roku.
S ohledem na zachování stability grantového prostředí i snížení administrativní náročnosti plánuje GA ČR v opakovaně vypisovaných výzvách změny jen v drobném rozsahu – můžete se proto při přípravě projektů orientovat podle zadávací dokumentace a pravidel z minulých let.
Aby Vám žádná výzva neutekla, doporučujeme sledovat seznam všech aktuálně vyhlášených výzev nebo se přihlásit k odběru novinek (v dolní části hlavní stránky).
V aplikaci pro podávání a správu grantových projektů GRIS byly zpřístupněny formuláře dílčích (finančních), průběžných (odborných) a závěrečných (odborných) zpráv.
Termíny
Termín pro odevzdání dílčích zpráv: 16. 1. 2024
Termín pro odevzdání závěrečných zpráv: 31. 1. 2024
Termín pro odevzdání dílčích finančních, průběžných odborných zpráv a závěrečných zpráv pro projekty EXPRO a JUNIOR STAR: 31. 1. 2024
Videonávod k dílčím zprávám
Se správným vyplněním dílčích zpráv v aplikaci GRIS letos řešitelům pomůže i nový videonávod:
Grantová agentura České republiky (GA ČR) slaví 30 let od financování prvních vědeckých projektů. Nejen k této příležitosti jsme připravili více než 70stránkovou publikaci „GA ČR: Cesty excelence v základním výzkumu“. Čtenáři se v ní dozvědí fakta a zajímavosti týkající se minulosti, přítomnosti, ale i budoucnosti agentury.
Za dobu své existence GA ČR podpořila přes 20 tisíc vědeckých projektů za více než 71 miliard korun. Jakých milníků agentura za 30 let dosáhla? Jaké je její poslání a v jakých soutěžích projekty financuje? Co podpořené projekty přinesly? Jak vypadají konkrétní vědecká témata? To a mnohem více zjistíte v publikaci.
Navrhovatelé se v hodnocení návrhu projektu mohou také dozvědět, v jakém pásmu hodnocených projektů se jejich projekt umístil. Umístění projektu je součástí protokolu hodnocení, který se spolu s posudky nachází v aplikaci GRIS v záložce Project detail. Tuto informaci mohou navrhovatelé využít při přípravě projektu pro příští soutěže.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
